TIW (viapodílník Oskara) prodal brazilské aktivity a přesvědčuje…

Je to tak, kanadský telekomunikační operátor TIW prodal za 70 milionů dolarů své aktivity v Brazílii. Šlo o 49 % ve společnosti Telpart, holdingovou společnost ovládající dva brazilské mobilní operátory Telemig a Telenorte. Kupcem je Highlake International Business Company, fond specializovaný na rizikovější operace. Pro jistotu ještě zopakuji, že TIW skrze ClearWave je majoritním akcionářem Českého Mobilu / Oskara. Minulý týden TIW podobně prodal minoritní podíl v rumunském MobiFonu.

26. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Válka v Iráku zastavila i WiFi novinky…

Právě probíhající invaze do Iráku zaměstnává americké zpravodajství více, než telekomunikační novinky. A následkem toho nejenom jsem dnes ráno nenašel nic zajímavého podstatného pro Marigolda, ale také následkem toho měla burza v USA čas si uvědomit, že americká invaze do Iráku nepůjde tak snadno, jak se původně očekávalo. O víkendu dala irácká armáda najevo, že tak snadno to nepůjde a americká burza vzala tuto informaci v potaz - a kurz akcií šel rapidně dolů. Nasdaq klesl za jediný den o 3,7 % zatímco Dow Jones o 3.6. Pokud to chcete příkladmo, tak akcie Nokia klesly o 1,13 USD a uzavíraly na 14,68 USD, což mi jakožto jejich vlastníkovi neudělalo žádnou radost.

25. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

BT nabídne ADSL o rychlost 1Mbps, Telewest zkouší 2 Mbps

Abychom ze stavu českého ADSL měli ještě o něco větší depresi, oznámil British Telecom, že bude na jaře testovat ADSL pro domácí použití o rychlosti 1 Mbps. Pokud budou testy úspěšné, bude takto rychlé ADSL v Británii komerčně dostupné do konce roku. Kromě toho ale také chce BT nabídnout i pomalou verzi 256 Kbps - pro lidi, kteří opravdový broadband nepotřebují... Ceny budou známy zřejmě v létě. BT má zhruba 750 000 uživatelů ADSL, hranici milionu chce pokořit letos v létě. Zdroj: The Register

25. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Kterak americká armáda oblbovala s dezinformací o satelitních telefonech

Minulý týden jsem se nechal nachytat na špek, kterému ještě dnes většina médií věří. Napsal jsem tu zprávu (ačkoliv jsem ji označil jako nevážnou, měl jsem chvíli za to, že tomu tak fakt může být), podle níž se ukázalo, že satelitní telefony mohou sloužit jako maják přitahující americké chytré bomby. Jenže se ukázalo, že je to trochu jinak.

24. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Do Přehledu WiFi techniky přidány WiFi TrendNet

Díky upozornění čtenáře jsme přidali do databáze zajímavé výrobky firmy TrendWare produktové řady TrendNet. Jde o čtyřportový WiFi router a access point, oba nabízející “turbo” režim WiFi 802.11b a přitom za zajímavou cenu do 4000 Kč bez DPH. Tím se řadí k nižšímu cenovému konci přehledu, přitom technické parametry a funkce jsou docela zajímavé. Přehled WiFi techniky.

24. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Centrino půl roku od podpory 802.11a, UMTS versus WiFi

Jestli jste se jako já těšili, že Intel Centrino bude od začátku podporovat také 802.11a a tím pomůže rozšíření této technologie, spletli jste se. Nyní vyšlo najevo, že Intelu bude trvat ještě půl roku, než podporu 802.11a do Centrina zabuduje. Notebooky, které budou chtít být moderní, by holt měli počítat s WiFi čipsetem jiného výrobce... Zdroj: CMPNews. Pro milovníky Centrina doporučím článek z Electronic News: The Real Wi-Fi and Centrino Experience

24. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

4. Dobudování sítě CesNet a její spuštění, odmítnutí EuroTelu

Jak probíhalo budování sítě CesNet, proč byl odmítnut EuroTel se svojí veřejnou datovou sítí? Rozdělení federace a dopad na akademickou síť, vznik metropolitních sítí.Shrnutí minulosti CesNetu až do jeho spuštění v roce 1993.<H4>Pronájem VDS EuroTelu se nevyplatí</H4>

Když se zabýváme detaily volby technického řešení páteřní sítě, bude vhodné zmínit i variantu pronájmu veřejné datové sítě. Provozovatelé veřejné datové sítě v té době byly v Evropě zpravidla v té době ještě monopolní národní operátoři a podmínky pronájmu veřejné datové sítě (VDS) byly vhodné jen pro menší objemy dat. Například ale v Německu byla akademická síť realizována jako privátní podsíť v rámci veřejné datové sítě Datex-P. Deutsche Telekom tehdy považoval toto svoje rozhodnutí za podporu akademické obce a o několik let později se mu tato prozíravá politika mnohonásobně vyplatila na poplatcích z časně nastartovaného německého datového a internetového boomu.

U nás byl držitelem výhradní pětileté licence k provozování veřejné datové sítě EuroTel, česko americká společnost založená v listopadu 1990 jako první společný česko-americký podnik. V průběhu roku 1991, kdy se o akademické síti rozhodovalo, sice ještě veřejná datová síť EuroTelu nestála, ale společnost již v předstihu publikovala svoji cenovou politiku. Na základě stude výhodnosti pronájmu veřejné datové sítě pro akademické uživatele se ovšem ukázalo, že cena by byla významně vyšší, než když dojde k vybudování vlastní páteřní sítě.

Na obhajobu EuroTelu je ale třeba připomenout, že v roce 1991 šlo o společnost se zcela jiným postavením, než má dnes. Tehdy ji čekaly obrovské investice do výstavby mobilní sítě a také velká nejistota, jak tyto investice v postkomunistickém Československu budou splaceny. Zatímco s mobilními telefony NMT a od roku 1996 také GSM EuroTel udělal nejenom štěstí, ale i mnoho peněz, veřejné datové sítě se v roce 1995 zbavil ve prospěch SPT Telecomu. Telecom ji začlenil do své struktury jako divizi NexTel k 1.7. 1995 a vytvořil tak divizi profesionálních služeb sítí. K tomuto datu také vypršel monopol EuroTelu na veřejné datové sítě, jimiž ve své podstatě je i internet.

Finále: z FESNETu je CESNET

Počátkem prosince roku 1991 byl podán návrh na vybudování páteřní sítě FESNET oficiálně na české ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt měl název "Vybudování počítačové sítě vysokých škol připojených do internetu" a nositelem projektu byl J. Gruntorád a Výpočetní centrum ČVUT.

Projekt aspiroval na grant v rámci Fondu dynamického rozvoje vysokých škol pro rok 1992 a z požadovaných 26 milionů Kč skutečně získal 20 milionů. Tyto peníze na účet dorazily v červnu téhož roku a bylo tedy možno započít s praktickou realizací.

V průběhu roku 1992 se ovšem výrazně změnily některé předpoklady, z nichž projekt sítě FESNET vycházel. Politická snaha o rozbití republiky došla do pokročilého stádia tak, že bylo nutno vážně se zabývat ooddělením realizace české a slovenské části rozpočtu. Původní záměr realizace takové sítě v rámci celého Československa z federálních zdrojů definitivně vzal za své. Na Slovensku si vzala výstavbu sítě za své akademická organizace SANET (Slovak Academic Network), tou dobou již existující. V Čechách obdobná organizace neexistovala a tak se nositelem české části projektu muselo stát akademické pracoviště, konkrétně Výpočetní centrum ČVUT. Obě větve projektu ovšem byly i nadále úzce koordinovány a bylo orzhodnuto o propojení obou částí projektu trasou Brno - Bratislava. Tato linka byla zahrnuta do českého projektu, ovšem vznikla vzájemná dohoda o společném sdílení nákladů na tento projekt.

V druhé polovině roku 1992 již bylo jisto, že písmeno F v názvu FESNET již nebude mít svého dlouhého opodstatnění a tak projekt dostal nové jmého CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Toto jméno mu zůstalo dodnes.

Myšlenka propojení CESNETu a SANETu skrze rychlou linku Brno-Bratislava nakonec nebyla nikdy realizována. Namísto ní sloužila jako propojovací linka Praha - Bánská Bystrica o kapacitě 19,2 kbps. Hlavním důvodem byla skutečnost, že v Bánské Bystrici byly k dispozici routery Cisco, takže linka mohle být zprovozněna ihned.

Metropolitní sítě

Původní představa, jak propojit jednotlivá pracoviště ve městech, kde bylo pracovišť více, počítala s tím, že do projektu CESNET budou zahrnuty i jednotlivé metropolitní sítě. Nakonec se ovšem prosadila myšlenka, že tyto metropolitní sítě spojující jednotlivá pracoviště s páteřní sítí, mají být řešena jako samostný projekt. Největším takovým projektem se stala Pražská Akademická Síť PASNET realizovaná Ústavem výpočetní techniky při rektorátu Univerzity Karlovy v Praze - grant na PASNET dosáhl celkové částky 6 milionů Kč. Podobné, byť menší metropolitní sítě, byly realizovány rovněž v Liberci, Ostravě, Olomouci, Plzni a Brně.

Architektura sítě CESNET

Vzhledem k tomu, že síť CESNET představovala z počátku hybnou sílu a později alespoň významný strategický faktor i pro komerční internet, bude vhodné se seznámit s její tehdejši architekturou.

Pro realizaci sítě CESNET byla zvolena hvězdicová topologie sítě. Oproti ringové (prstencové) topologii je levnější na provoz, nabízí ale menší spolehlivost oproti výpadkům vinou přerušeného spojení. Postupem doby byla tato nevýhoda eliminována zavedením záložních linek do vybraných uzlů sítě.

Síť měla dvě centra – v Praze a Brně. Spojení mezi těmito centry obstarával pronajatý datový okruh o rychlosti 64 kbps od společnosti IBM a realizováno bylo službou IBM Managed Network Services. Obdobně byly řešeny i datové okruhy Praha – Liberec, Praha – Plzeň a Brno – Ostrava, zde šlo o digitální metalické okruhy vybavené modemy firmy Nokia a pracující s rychlostí 19,2 kbps.

Okruhy Praha – České Budějovice, Praha – Hradec Králové, Praha – Pardubice a Brno – Olomouc již tvořily analogové linky pronajaté přímo od SPT Telecom. Okruhy byly osazeny modemy CODEX Motorola 3266 Fas a pracovaly s rychlostí 19,2 kbps.

Pro spojení se zahraničním internetem sloužila linka SPT Telecom Praha – Linec o rychlosti 19,2 kbps, od září 1992 byla přeložena na digitální okruh o rychlosti 64 kbps. Ještě později byla tato linka přeložena přímo do Vídně a doplnila ji linka do holandského Amsterodamu.

V březnu 1993 již má síť CESNET uzly v 11 městech, z nichž většina je připojena i záložní linkou. V březnu 1993 je připojen do sítě CESNET Hradec Králové, o měsíc před tím se síť dostala do Liberce, Českých Budějovic, Olomouce, Pardubic a Plzně.

Slavnostní zahájení provozu celé páteřní sítě CESNET se koná 15. června 1993.

Na přelomu let 1994 a 1995 byla celá komunikační infrastruktura CESNETu v podstatě dobudována a těžiště zájmu se přesunulo na další zvyšování přenosových kapacit a zvyšování spolehlivosti. Linky mezi velkými univerzitami o rychlosti 19,2 kbps jsou postupně nahrazovány digitálními spoji o kapacitě 64 kbps a vyšší, zahraniční linky jsou povýšeny na 128 kbps v případě napojení na Vídeň a linka do Amsterodamu je dokonce povýšena na tehdy pohádkových 512 kbps.

24. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

D-Link představuje a/b/g router

D-Link představil svůj nový router pro domácí použití vybavený WiFi podle standardů A, B i G. D-Link DI-864 nabídne kromě všech zmíněných WiFi standardů také 4 LAN porty a možnost připojení k DSL lince. Ostatní výbava jako u předchozích modelů - tedy DHCP server, web konfigurace, firewall na NAT bázi atd. Cena není známa. D-Link ale zároveň s tím ohlásil celou řadu dalších WiFi zařízení podporujících všechny tři WiFi normy. D-Link je u nás zastoupen, G standard má cestu volnou i do Evropy, takže je na co se těšit, že :)

21. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

CzFree Net si Zavináče nevyzdvihnul. Kdo by také měl?

Včerejší předávání cen Zavináče 2002 mělo dva nepřítomné oceněné - kromě Petra Vochozky (pracovně v zahraničí) si ocenění za Událost roku 2002 nevyzdvihnul ani CzFree Net. Na jednu stranu to bylo škoda, nikdo z přítomných se nedozvěděl, o co vlastně jde. Na stranu druhou to bylo logické - kdo je vlastně CzFree Net? Měl si ocenění vyzdvihnout Zdeněk Deu Janda, iniciátor CzFree? Nebo někdo jiný? Měl někdo ve sdružení rovných říct, že on je První mezi rovnými? Nebo mohl vstát kdokoliv, prohlásit že se svým node je vlastně také CzFree a převzít cenu? Těžko říci - ocenit hnutí, které samo aklamuje rovnost, je problematické, protože cenu vlastně není komu předat.

21. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Cisco odkoupilo Linksys za 500 mil USD. Máte v Iráku satelitní telefon? Můžete schytat bombu…

Za půl miliardy dolarů v akciích odkoupilo Cisco společnost Linksys (rozumějte správně, kupující je Cisco, prodaný je Linksys), jednoho z významných amerických výrobců WiFi zařízení a domácí síťařiny. Linksys má v nabídce zhruba 70 produktů a má 300 zaměstnanců. Pro Cisco je to důležitý krok směrem k domácím uživatelům, trhu budoucnosti. Pro ně totiž bylo Cisco příliš drahé a složité - zatímco Linksys je jimi oblíbená značka. Dobrý krok, podrobnosti na News.Com.

21. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Zákazníci chtějí zkusit konkurenci ČT

Český Telecom to nebude mít jednoduché. Podle zprávy ČTK více než 60 procent zákazníků Českého Telecomu zvažuje v delším časovém horizontu vyzkoušet služby některého z alternativních telekomunikačních operátorů. Kdyby se léta nechovali jako nenažrané monopolní svině, mohli to mít nyní jednodušší. Sice se už nějaký ten pátek snaží šlápnout na brzdu toho starého svinského image, jenže takhle rozjetý truck se na místě nezastaví… a Telecom si sklízí, co zase.

20. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

TIW (viamajitel Oskara) prodal podíl v rumunském MobiFonu

Již delší dobu se spekulovalo o tom, že TIW / ClearWave budou muset prodat podíly ve svých středoevropských operátorech, aby si doplnil zásobu hotovosti. Stalo se, bylo prodáno za 42,5 mil USD zhruba 5,7-5,9% (podle toho, kdy se uzavře vypořádání) v rumunském operátorovi MobiFone firmě Emerging Markets Partnership (EMP) - to jsou investoři, nikoliv telco firma.

20. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉