Starlink, internet všude, přes satelity: dějství druhé

Starlink Elona Muska rozeslal „tisíce“ dalších pozvánek do betaprovozu internetu distribuovaného ze satelitů na nízké oběžné dráze (LEO). V betaprovozu stojí „better than nothing“ linka 99$, další pětistovku ovšem musí uživatelé vytlačit za terminál pro příjem satelitního signálu (článek). A linka prý momentálně frčí na nějakých 160 Mbps a 20 ms latenci, statisticky je lepší, než 95% linek v USA. Potud dobrý.

Pokračujte ve čtení článku…

Programování pro pokročilé děti a pro ty, co skutečně začínají

Mírně osobní a spíše brainstormovací článek. Řeším teď pro syna Vojtu (10 let) programování. Chodí (chodil, bo COVID) ve škole na Javorkovic kroužek programování, skvělé. Jenže všechno je to takové hraní. Scratch je skvělý pro menší děti, ale skutečnému programování se tam jen přiblížíte. Také s Microbitem je zábava, Vojta tady týden přeprogramovával hry Scratch hry, aby je mohl ovládat svým vlastním ovladačem postaveným na desce Microbitu. Skvělý seznam materiálů pro první stupeň vytváří Miroslav Suchý, doporučuji tam započít studium tématu. Ale taky se to časem omrzí. A tady přichází problém: je velká mezera mezi „hracím“ programováním a tím „skutečným“?

Pokračujte ve čtení článku…

Patrickův newsletter #1

Někdy je mi líto, že už systematicky nepíšu a že své každodenní poznámky nepřetavím do něčeho, co by mohlo lidi zaujmout. Newsletter je pokus o návrat k takovým pravidelným poznámkám mimo pěnu dní. K zajímavým tématům, které zaujmou mě – a možná jenom mě. Odhlásit si to můžete vždy. Doporučit kamarádům také.

Pokračujte ve čtení článku…

Amazon Sidewalk a renesance nízkoenergetických bezdrátových sítí s velkým dosahem


WiFi a Bluetooth zná ledaskdo, málokdo ale zná nízkoenergetické bezdrátové sítě typu LPWAN (low-power WAN). LPWAN jsou bezdrátové sítě, které s maličkým vysílacím výkonem (a tedy vysokou výdrží na baterii) jsou schopné vysílat na slušný, několikakilometrový dosah, byť nevysokou rychlostí. Řekl bych, že populární a známá je třeba LoRa nebo Sigfox, ale lhal bych, nejsou ani populární, ani známé a to je ten problém.

Ponechme stranou, zda LPWAN nebudou pro běžného člověka něčím neviditelným po věky věků, něčím tak samozřejmým, jako je třeba SS7 nebo SIP, bez kterých by se telekomunikace ve své době neobešly, ale jejichž detaily rozhodně ponechávaly většinu uživatelů chladnými. A vlastně si možná odpovíme tím, že se podíváme na poslední dění kolem Sidewalku.

Pokračujte ve čtení článku…

Má nová kniha o digitální novinařině

Vydal jsem novou knihu věnovanou zajímavému výseku internetu a to digitální občanské publicistice. Jmenuje se Zlatá éra weblogů a můžete si ji stáhnout zdarma na Lupa.cz.

Kniha Zlatá éra weblogů

V knize mapuju vývoj weblogů zejména v Česku a především to, jak se otiskly do internetu a publicistického prostředí u nás. Prosvištíme spolu historii několika typů weblogů a skončíme u weblogů jako prostředků pro rozklad společnosti a hybatelů hybridní války. Kniha má 160 000 znaků, zhruba stovku tiskových stran.
Užijte si ji a dejte mi vědět, jak se vám líbila.

PS: Proč je zdarma? Je to tak specifické téma, že by si to nikdo (soudím) nekoupil a vydavatelé to odmítali… Tak jsme ji vydali s Lupou a Internet Info jako digitální publikaci.

Za tajemstvím jednoduchého zaplacení jaderné elektrárny jističem

Stovky miliard korun za výstavbu jaderné elektrárny zaplatíme podle vládního návrhu zákona zvýšením sazby za rezervovaný příkon jističů. Zní to nezajímavě a nepochybně to uteče běžnému laickému čtenáři. A protože útok na výši platby za jističe se pravidelně opakují, rozhodl jsem se oprášit svou čtyři roky starý článek z doby posledního takového ataku, který překvapivě (pro někoho) zprostředkovalo ERU. Už jedna věc by měla zarazit: mluví se o stamiliardách. A zároveň se tato částka má financovat něčím tak nepodstatným, jako je tarif za jistič, o němž si většina lidí nemyslí nic. To není jako vzít si úvěr od Ruska nebo USA nebo „zadlužit naše děti“. Ve skutečnosti je to ještě horší.

Pokračujte ve čtení článku…

Datová obsese a ztracená pandemická příležitost

V Česku z toho byla datová obsese. Každý, kdo uměl, prodlužoval trendové křivky nakažených a mrtvých a predikoval vývoj pandemie COVID-19. Porovnávaly se s italským a islandským scénářem, dělaly se závěry, na minutu přesně se dalo spočítat, kdy sundat roušku. Velká chyba, že hygienici neuvolnili více dat, neslo se bublinou, dalo se spočítat více, lépe, úžasněji.

Pokračujte ve čtení článku…

Pandemie: ještě není vyhráno!

Je to všude kolem nás. Taková ta latentní pochybnost, proč se snažit, proč ještě něco řešit. Proč nosit roušky, proč připravovat novou verzi Chytré karantény, když hygienici nepobrali ještě tu první generaci. Proč vyvíjet eRoušku, když za pár týdnů dodá Google/Apple svoji verzi a na těch našich místních lze pořád hledat chyby. Vždyť nákaza ustupuje, počty mrtvých i nakažených klesají, proč se ještě snažit?

Protože není vyhráno. Nevíme ani za mák, co způsobilo, že COVID-19 ustupuje. Nošení roušek? Jenže ustupuje i  tam, kde roušky nenosí. Karantény? Ustupují i tam, kde nejsou tak důsledné. Teplé počasí? I ve studených zemích ustupuje, i v teplých se šíří. Netušíme, proč nákaza polevila, ačkoliv nás vláda přesvědčuje o  tom, že je to výsledek jejích geniálních opatření. Proto není vyhráno.

Optimistický scénář říká, že s drobnějšími vlnkami pandemie vymizí a  vsákne se mezi ostatní „rýmičky“. Ten pesimistický říká, že za pár týdnů po uvolnění opatření udeří druhá vlna, která bude devastující zejména v zemích, které se nijak nepřipravily a neudělaly nic. Zatímco třeba USA nebo Německo mobilizují svůj průmysl k tomu, aby byly soběstačné v  dodávkách respirátorů, dezinfekcí či výzkumu vakcín, u nás se nestalo nic, krom toho, že homeopatická šamanka převzala záštitu nad tzv.  výzkumem vakcíny. A že se mobilizovali soukromníci – za své.

Měl-li bych si vsadit, druhá vlna přijde. Možná nebude globálně tak ničivá, ale zasáhne hlavně ty země, které nedbaly prvního varování. Ty, kde vláda nevykouzlila kapacity na výrobu důležitých náležitostí a  nepřipravila průmysl a společnost na „nový normál“. Například a zejména Česko. Ty státy, kde se společnost nechala ukolébat tím, že je vše skoro v pořádku, opatření je možno ignorovat, ačkoliv za cenu čtyřmiliardových denních škod na ekonomice. Například Česko.

Pandemie byla příležitostí. Asi ji bohužel nevyužijeme. Ale snad nás neporazí.

Ještě není konec.

Ekonomika koronaviru: když motýl ve Wuhanu kýchne

Nemůžu vám říkat nic o medicíně koronaviru, bo tomu nerozumím. Povím vám ale něco málo o ekonomice v momentě, kdy nachcípaný motýl máchl křídly ve Wuhanu.

Před pár dny skončil čínský nový rok, měsíční období, ve kterém čínské fabriky v podstatě nefungují, protože dávají kolem svátků lidem volno. Letos od 10. ledna do 10. února. Není to příjemné pro Evropu i Ameriku, která je zvyklá kvůli „optimalizaci“ skladových zásob jet v just-in time režimu výrobních procesů, ale měsíční výpadek je každoroční a fabriky jsou na něj připravené. Letos se ale do toho všeho namontovaly dvě další události.

Pokračujte ve čtení článku…