Kdy budou mobilní data v Česku levná a co se proto dá udělat? To byla asi nejčastější dotaz k mému článku vysvětlujícímu, jak se paní ministryni podařilo do cen mobilních dat tak nešťastně zamotat WiFi.

Dnes si dáme kurs ekonomie pro ministry obchodu a průmyslu či jiné začátečníky. Lekce: jak vzniká nákladová cena dat v mobilních sítích. Nebojte, to zvládnete a už nikdy neplácnete žádnou blbost o mobilních sítích (Garantuje 9 ministrů z deseti).

Vladimír Dlouhý se sugestivně ptá, zda opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Prezident Hospodářské komory a bývalý prominentní komunista nám sugeruje, že je něco ve vzdělávacím systému špatně, když mladí preferují gympl před učňákem a když existují vysokoškolské humanitní obory.

Skupina třiceti poslanců navrhuje zákon, podle něhož nebudou smět sociální sítě a nejrůznější diskusní místa mazat komentáře uživatelů pod hrozbou drakonických pokut v milionových řádech. Zákon je zaměřený proti cenzuře. Z důvodu klidné úvahy vám zatím neřeknu, kdo zákon navrhuje, na to je čas.

Rok 2018 byl rokem, kdy se definitivně ukázalo být vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí jen další z fake news. Ba naopak. Přihrát si malou domů je dnes znamení přičinlivosti, šidit na daních ve velkém je starostlivostí zodpovědného hospodáře vlevo i vpravo na politickém spektru a lež už má tak krátké nohy, že se věrohodně usalašila mezi námi...

Končí rok 2018, všechny telco konference a časáky se plní prognózami, slogany o IoT a nástupu sítí 5G v roce 2019. Jaká je realita, když ponecháme slogany stranou?

Chodník není ani pravý, ani levý (neboli dělba pravice/levice není mrtvá) – pozor, je to delší článek 🙂

Výzva, ať se lidé zkusí zamyslet nad tím, jak by mohl být blockchain přínosný pro republiku, se uchytila, pár zajímavých nápadů se objevilo. Zejména na Facebooku mě ale nepříjemně překvapilo počet mektalů. Jasně, že blockchain nepostaví dálnice, jenže my máme milion věcí, co je potřeba řešit a to blblání u lidí jako Martin Jaroš spíš zaráží.

Na internetu se objevila iniciativa Blockchain Republic zaštítěná (docela) známými jmény a volající po tom, aby se Česko více angažovalo v blockchainových a obecně distribuovaných technologiích. Zjednodušeně řečeno, aby „Česko běželo na blockchainu“. Hned se objevila spíše nezodpovězená diskuse, co by tak blockchainového (mimo měny) mohlo pomoci a jaký systém chodu bychom takhle mohli převést.

Já vím, že to nemá smysl, ale ze zvědavosti jsem se podíval na to, co by se mělo přepravovat po kanale Dunaj-Odra-Labe (DOL).

Jeden z mnoha problémů dnešní politické scény je, že po krku si jdou nejvíce ti, kteří mají nejvíce společného. A naopak protiklady se tolik nedusí. Třeba komunisté: existuje v Česku několik komunistických stran, ale jsou marginální, pro neobornou veřejnou existuje jen KSČM a prakticky to i tak je. A ta se tedy nepotřebuje vymezovat proti marginálním komunistickým stranám – pokud...

Jestli mě něco na komunální politice překvapilo, tak nechuť, s jsou se do ní lidé zapojují.

Projektový manažer je v Česku sprosté slovo. Většinou je to týpek, jenž tuhle funkci dostane formálně, například u software projektů je to jeden z vývojářů nebo majitel firmy.

Dlouhou dobu jsem se věnoval a věnuji ruské dezinformační scéně a osvětě ve věci hybridní války Ruska. Kromě věcí, které jsou už dnes obecně známé mne zaujalo tohle: všichni se mne neustále ptají, zda mohu vyjmenovat ty, kdo za tím stojí a ukázat na jejich ruské financování. A to je ten háček. Nejsou to nějací ONI, kdo by za tím...

To je zase pidiaféra: Jan Ruml a Piráti. Dovolte mi malou rekapitulaci, ať si ta záležitost sedne na zem.