Kdy budou mobilní data v Česku levná a co se proto dá udělat? To byla asi nejčastější dotaz k mému článku vysvětlujícímu, jak se paní ministryni podařilo do cen mobilních dat tak nešťastně zamotat WiFi.
Pokud chcete krátkou a stručnou odpověď: nevidím nic, co by se mohlo stát a co by během 3-4 let způsobilo radikálnější cenozměnu. Je nepravděpodobné, že by průměrný celkový měsíční účet za mobilní telefon v Česku klesl. Jistě, dojde k přeskupení, lidé dostanou více dat v ceně, opticky se to zlevní, ale to je tak všechno. Smiřte se s tím. Jsme země uhlí a páry, lidi tu nemají o moderní věci zájem. A to je to podstatné, chybí vůle a „společenská objednávka“.
Delší následující odpověď je opět fakultativní, pro zájemce.
Cenovou změnu v odvětví vždy způsobí nějaký impuls, ta se nestane jen tak. A impuls musí být podstatný, tím impulsem nebývá jmenování nového ministra nebo drobná obměna managementu operátora. Impulsy pocházejí zevnitř či vně trhu.
Jak pravděpodobný je implus zevnitř trhu, tedy to, že se stávající management rozhodne snížit ceny s vidinou radikálního přeskupení tržních pozic či šťastného úsměvu na tváři zákazníků? To se velmi pravděpodobně nestane, k tomu management nic nevede, zejména ne zadání majitelů. Jedinou výjimkou by mohlo být v případě tuzemsky vlastněné O2 v případě, kdyby mělo malý tržní podíl a toužilo jej přeskupit, ale ve všech aspektech (kromě TV) je O2 „vedoucí poskytovatel“. Přeskupení tržního podílu formou cenové války nic příjmově pozitivního operátorovi nepřinese a je tedy pro operátora stejně atraktivní, jako šťastný zákazník. Dobře se o tom píše do tiskových zpráv, jak je zuřící konkurenční boj a štěstí klientů zajímá, ale to je tak všechno. Dostatek lidí drží operátoři v kleštích nesmyslně dlouhých úvazků a rychlý změna je bez jejich zrušení nemyslitelná…
Zajímavou možností by byl příchod dalšího operátora a důsledné podmínky pro jeho rozjezd (povinnost vnitrostátního roamingu atd), k tomu ale chybí vůle, viz dále. Nordic Telecom by mohl vyprávět, kdyby někdo poslouchal a kdybychom chtěli příklad. A virtualove s velkoobchodní nabídkou? Těm udělali operátoři rychlý konec už dávno…
Regulační tlak (čili že ČTÚ pískne) může být jen tak účinný, jak důsledně bude vynucován a politicky podporován. Kromě toho není možný bez opory v EU, kterou je třeba vyjednat. Je to tedy především politické kritérium a i o tom bude řeč dále. Bez ujištění, že EU tuzemskou regulaci nezruší, by taková regulace byla čistá ztráta a formálními cestami tohle trvá roky (formy typu analýza relevantních trhů). Navíc do toho zkušený právník operátora umí kvalitně hodit vidle.
Externí vlivy na trh
Co externí vlivy? Zatím největší vliv na ceny mělo, když do stolu bouchla EU a zregulovala ceny roamingu. Nakonec se ukázalo, že ku prospěchu všech. Nic takového není teď na dohled.
Důležitým externím vlivem bude příchod nové technologie, která by mohla změnit poměry na trhu. Vůči tomu jsou operátoři do jisté míry imunní, novou telco technologii umí dobře inkorporovat. Zajímavou změnou ale bude technologie 5G a LPWAN. Obojí proto, že umožňuje zahrnout levné technologie mimo licencované pásmo a tím umožňují vyrůst novým hráčům na trhu v niche-marketu, který by se mohl překlopit do zajímavého tržního podílu ještě pod hranicí, kdy operátoři zbystří. Nicméně proti LPWAN se budou místní operátoři bránit NB-IOT, kterou mohou snadno provozovat ve svých sítích. Obchodně je to ale něco jiného, což dává věci určitou naději. Stejně tak 5G. Je to naděje, bude to generovat určitý tlak, operátoři se po fázi ignorace budou trh snažit zadupat a pak udržet. To je také důvod, proč jsem horizont nepravděpodobnosti změny stanovil na 4 roky, dnes ještě dosah změn 5G/LPWAN nelze dobře vyhodnotit kvůli nadhodnocení hype-křivky.
A to je tak všechno.
K podobnému závěru jsem došel v podobném článku před lety a ještě před dalšími lety. Opakuje se to pořád dokola. Konjunkce Jupitera s Venuší na trhu zkrátka ani teď není příznivá. A tím jsme u posledního detailu, jímž je politická situace.
Jsme země uhlí a páry, ne hi-tech
Operátoři dnes drží všechny trumfy: mají rovnovážnou tržní pozici, kterou nic neohrožuje, umí účinně torpédovat sebelépe míněné snahy o regulaci ČTÚ, mají dostatek peněz na to, aby zlikvidovali případnou konkurenci. A mají argumentační převahu – minule jsme si ukázali, jak jí lze využít. Prohlášení ministryně vypadalo, jako by zrovna jela z nalejvárny od operátorů.
Neexistuje žádná podstatná opozice proti názoru operátorů, že všechno je v pořádku. Proč? Protože ve skutečnosti stav telekomunikačního trhu nikoho nezajímá. Podrobněji se o něm referuje výjimečně a v médiích s nevýznamnou tržní silou. To není žádné spiknutí, to je odraz reality: nikoho to nezajímá. Zatímco německý FAZ či SZ nebo francouzský Le Monde neustále reflektují pokroky země v moderních odvětvích, pro Česko, česká média a český diskurs jsou tyhle záležitosti en bloc jen kuriozity (čest výjimkám typu Forbáč či sektorová inetmédia). Elektrokoloběžky v Česku nejsou průlomové řešení dopravní lastmile, ale békovina způsobující parkovací kolaps v Praze, tohletunechceme. 3D tisk je tak akorát na tisk figurek a okrádání lega, ne demokratizace výrobního průmyslu. Umělá inteligence je tfujtajxl, kterým se zabývají divnolidi na čvutu, bo si nemůžou najít holku a levnější chleba kvůli tomu nebude, jen ty elektronický kurvy. Český diskurs moderní technologie masivně spojuje jedině s podivnostmi. Pokud robotika, tak sexuální roboti. Pokud autonomní auta, tak nehody a průmyslové vraždění chodců. Omlouvám se Deníku N, který umí najít i jiný spojení, ale jak říká Jarda Soukup v Odpovědích Járy Soukupa na dotazy Járovi Soukupovi, jejich stovkový náklad to nevytrhne. Omlouvám se Lidovkám, které jsou na tom jen o nulu podobně a navíc propadly iritujícímu sebeklamu jediného vlajkonoše za levnější mobily.
Pak tu máte širokou plejádu politiků, kteří rozhodně nevidí v hi-tech nijaký business. Od Kalouska a jeho náchylnosti ke zbrojařství založenému na tlustém pancíři, přes Babiše, pro něhož hitech je míchání řepky s benzínem, přes plejádu sociálních demokratů a komunistů, pro něž moderní průmysl skončil hutními pecemi. Až po ODSku, kde co zvládne zajímavého říct Fiala, stihne pomrvit Klaus libovolného věku. Celonárodní přesvědčení o užitku z moderních technologiích se promítá do debaty o potřebnosti vyššího vzdělání a snah o zavedení cut-off skore, aby zbytečně moc dětí nepokračovalo jinam, než na učňáky. Kde v tom vidíte optimismus budoucnosti?
A teď mi řekněte, z čeho všeho toho by politik měl usoudit, že politické body, zvolení a tím možnost plán realizovat, mu přinese podpora hi-tech oborů, levných mobilních dat a informační společnosti? Nic. Nula. Nada. Dát jízdenky na dopravu se slevou je větší tahák a jistota, zvláště když lidem, kterým je dáváte, nemůžete prožrat žádnou budoucnost, anžto už žádnou nemají, než že se pojedou podívat do Pelhřimova…
Tajný recept neexistuje
Určitě se nechte ukolébat zvěstma o tom, že se to změní, že existujou tajný recepty, který způsobí průlom, jen k tomu pustit ty pravý lidi. Ani náhodou, pravím vám: proti je příliš mnoho podstatných vlivů. Proti jsou ti kdo mají peníze, proti je politická scéna (samozřejmě ne verbálně, ale kdo co fakticky učinil?), fuk je to lidem. A pustit k tomu ty pravý lidi? Jasně, že mám v kapse dvacet jmen lidí, se kterýma by to šlo změnit, kdyby byli na správných místech. Jenže tam se lidi dostávají volbama nebo podporou zvolených politiků. A už jsem vám řekl něco o tom, že zrovna tohle téma majoritního voliče nezajímá?
A jestli jste z tohoto článku pochopili, že za čtyři roky se to zlepší, tak mám pro vás špatnou zprávu. Čtyři roky jsou moje hranice, kam až bych věřil, že umím ve své křišťálové kouli dohlédnout. Za čtyři roky si jen řekneme, co dál a se značnou pravděpodobností zase to, že pokrok se odkládá. Protože pokrok nikoho podstatného nezajímá.
Co s tím? Nic. Není rychlý recept. Trpělivě pracovat. Možná za dvacet let bude víc lidí, kteří budou chtít žít v moderní společnosti. Možná se to nakonec podaří provolit a provalit, protože pár těch, které to přeci jen zajímá, tu je a jejich počet roste. Ta naděje je pro mě osobně důležitá…
