Špionážní propiska s vestavěnou bezdrátovou videokamerou

O tuhle chuťovku jsem se musel s vámi podělit. Firma Swann vyrábí propisku, která má Swann kamera v propiscevestavěnou barevnou videokameru. Obraz je přenášen v pásmu 2,4 GHz až na vzdálenost 100 metrů do přijímače. Přijímač lze připojit k televizi nebo videu a následně obraz zpracovat (nahrát atd). Vestavěný je samozřejmě i mikrofon, takže obrázek je se zvukem.

3. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Otevřené versus uzavřené operační prostředí a mýtus killer app

Na Mobil.cz vyšel konečně článek věnovaný sporu o to, zda v chytrých telefonech pro sítě 2,5G a 3G má být otevřené či uzavřené operační prostředí. V Cannes okolo toho bylo docela rušno a mezi Microsoftem na straně jedné a Symbian aliancí a zástupem dalších firem na straně druhé byla cítit značná nevraživost. Takže jestli vás to zajímá, článek najdete zde. Mobil.cz k tomu udělal celé téma Ideální platforma pro chytré mobily, takže můžete diskutovat a přemýšlet o budoucnosti operačních systémů v mobilech...

3. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Intel investuje 300 milionů dolarů do reklamy na WiFi Centrino. A my se naučíme šetřit při stavbě antény. A taky o pasivní retranslaci

Intel se rozhodl uspořádat masivní reklamní kampaň na Centrino, svoje mobilní řešení s WiFi. Celkem hodlá utratit 300 milionů dolarů, což tuto kampaň řadí mezi největší letošní kampaně. Kampaň má gradovat 12. března kdy Intel "změní nejen způsob vaší práce, ale i to, kde pracujete" - čili kdy představí Centrino, kombinaci dávno známých technologií. Můžeme se tomu ušklebovat, jenže marketingová podpora Intelu znamená hodně a WiFi se stane naprostou samozřejmostí ještě rychleji, než jak by se stalo bez pomoci Intelu.

3. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

ADSL sice drahé, ale ono se to pohne…

Nechal jsem si trochu odstup, abych ceny ADSL v České republice nekomentoval ihned po jejich zveřejnění. Zařekl jsem se, že na Marigoldovi nebudu mluvit sprostě, i když si to situace zaslouží, takže k cenám jen shodně s ostatními komentátory řeknu, že mi to přijde trochu přestřelené. Našli jste ostatně někde názor, že ADSL dává Telecom za příznivé peníze? Samozřejmě mimo firemní weby Telecomu?

3. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

3. Další šíření sítě EARN u nás a vznik CESNETu

Československo se sice připojilo do EARNu, ale jen pražská akademická pracoviště. A tak se začalo pracovat na celostátní páteřní akademické síti - ta později dostala jméno CESNET.<p> Připojením do sítě EARN ovšem bylo vyřešeno připojení jednoho pracoviště v Praze - akademických pracovišť, která by logicky měla být napojena do sítě EARN, byly ale v české republice desítky. Problém představovala telekomunikační infrastruktura nalézající se v té době v neuspokojivém stavu. Cena za pronájem analogové linky nevalné kvality a hlavně nevalné přenosové rychlosti tehdy neumožňovala připojit většinu pracovitšť pevnou linkou. Proto se EARN rozšířil rychle v rámci Prahy, kde poplatky a vzdálenosti mezi pracovišti nebyly velké, z ostatních měst se ale dostal pouze do Brna a Bánské Bystrice. Ostatní pracoviště se musely připojovat terminálovým přístupem pomocí komutované telefonní linky, tedy za klasické telefonní poplatky a tomu odpovídající rychlost 2400 nebo 9600 bps. V tomto případě šlo o velmi nekomfortní, dlouhodobě neperspektivní a vzhledem ke kvalitě služeb i velmi drahé řešení a bylo třeba začít hledat východisko.

Jedno takové řešení nabídlo IBM v rámci své Akademické iniciativy. V Praze na svoje náklady vybudovalo akademické pracoviště vybavené počítačem IBM3090 a proměnilo jej v uzel sítě EARN (CSPUNI21). Dále si pronajalo vyhrazené okruhy na univerzity do Brna a do Bratislavy a zde zřídilo terminálové pracoviště poskytující všechny služeby EARN. Situaci ostatních vysokých škol a výzkumných pracovišť ovšem tato akce nemohla změnit a bylo nutno hledat další, pokud možno systémové řešení.

EARN neprespektivní

V té době se zároveň jasně ukazovalo, že dlouhodobě není síť EARN perspektivní. Hlavním důvodem byla skutečnost, že EARN používá specifické přenosové protokoly a nenabízí jednoduchou možnost, jak přenosové cesty pro něj vyhrazené využít současně i pro přenosové protokoly jiných sítí. Navíc v té době se již v zahraničí ozývaly hlasy o nutnosti přerodu EARNu v interaktivní síť a o nutnosti jeho zblížení či splynutí s internetem. Dlouhodobá orientace na EARN se ukázala být neudržitelnou.

Páteřní síť CESNET

Již v polovině roku 1991 se objevuje myšlenka, vybudovat celostátní páteřní síť sloužící k propojení akademických pracovišť. A protože již tehdy bylo jasné, že počítačové sítě prožívají prudký rozvoj, bylo navrhnuto, aby takováto páteřní síť byla co nejotevřenější a nejuniverzálnější. Měla tedy splňovat několik hlavních kritérií:

  1. pokrývat území celého Československa (delení republiky přišlo na přetřes až v roce 1992)
  2. sloužit pro akademická a vzdělávací pracoviště
  3. multiprotokolový provoz, tedy schopnost pracovat s více protokoly současně. Tím by mohla do budocna propojit i více různých typů sítí a být otevřená pro budoucí protokoly.
  4. jednotný management, jak technický, tak finanční a organizační.

První vzrušená rozprava týkající se tohoto projektu začala ihned u hledání jeho jména. V duchu tradic byla navržena zkratka - jenže Federal Educational and Research Network (FERNET) měla jak své skalní zastánce, tak odpůrce. Nakonec byl zvolen méně recesistický a více diplomatický název FESNET (Federal Educational and Scientific Network). Ovšem vinou politické situace neměl mít ani tento název dlouhého trvání.

Záhy byla ustavena koordinační rada projektu FESNET a začala připravovat tehnickou koncepci páteřní sítě a zároveň hledala partnera a zejména také finančního garanta pro celý projekt. Tím se posléze stalo Ministerstvo školství, které v té době velmi předvídavě pochopilo význam celého projektu pro vzdělávací sféru. Finančí prostředky byly přislíbeny a mohlo se přistoupit k řešení praktických problémů.

Technické řešení

Páteřní síť měla být budována výhraně na bázi pevného propojení a toto pevné propojení mělo být shopno přenášet více různých protokolů současně, aby bylo možno používat různé typy sítí. V tom panovala shoda. Již menší shoda ale panovala v tom, jak multiprotokolového přenosu dosáhnout. V zásadě byly uvažovány dvě koncepce:

Protokol X.25

První koncepce předpokládala vybudování páteřní sítě na bázi protokolu X.25 a všechny ostatní protokoly pak "balit" při přenosu sítí do tohoto protokolu. Tato technika, nazývaná jako encapsulation, má svoji výhodu ve finanční nenáročnosti na hardware, nevýhodou ale byla značná režie na výpočetní výkon obstarávající "balení" a "vybalování".

Protokol TCP/IP

Druhou zvažovanou variantou bylo vybudování páteřní sítě na bázi protokolu TCP/IP a na jednotlivých uzlech použít taková zařízení (routery apod), které by uměly pracovat a směřovat i jiné protokoly.

</BLOCKQUOTE>

Řešení na bázi X.25 odpovídalo evropskému standardu - vycházelo z filosofie a koncepce podobných páteřních sítí v Evropských státech, například sítí JANET ve Velké Británii, DFN resp. WIN v Německu a obecně i jiných datových evropských sítích. Vzhledem k tomu, že technologie pro X.25 již byla delší dobu na trhu, byla ověřená, relativně dostupná a v neposlední řadě zde byly nabídky i odborné pomoci či dokonce dodávky částí technologie se slevou i zdarma od zahraničních institicí, zejména z Německa.

Řešení na bázi TCP/IP se prosazovalo zejména v USA, odtud se ale šířilo především díky rozšiřování internetu. Technologie vhodná pro nasazení na sítě TCP/IP je podstatěn dražší, než pro X.25, na druhou stranu byla již v té době technicky vyspělejší, když nabízela vzdálenou konfirugraci, automatické šíření směrových informací atd. Navíc v případě TCP/IP nemuselo docházet k žádnému "balení" jako u X.25, takže i režijní nároky na počítačový hardware byly nižší.

Volba se tak zúžila na dvě varianta a to zjednodušeně takto: zvolit lacinější a méně perspektivní řešení, nebo jít do řešení dražšího, ale do budoucna otevřenějšího?

Již v té době některé osobnosti zahraniční akademické sféry upozorňovaly na nepřehlédnutelné výhody TCP/IP do budoucna oproti již zastarávajícímu X.25 a tak i u nás po dlouhých odborných diskusích zvítězila varianta páteřní sítě s TCP/IP.

Dnes, s odstupem několika let, je možno říci, že toto řešení bylo kromobyčejně šťastným. Valná většina evropských akademických sítí se již vzdala protokolu X.25 a například i ve Velké Británii, kde protokol X.25 měl v akademické sféře dlouhou tradici při nasazení v síti JANET, se při realizaci sítě Super-JANET přistoupilo k použití protokolu TCP/IP.

3. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

SMS kamkoliv zdarma s JDEMENAPIVO

Díky čtenářům za tip - Budějovický Budvar zprovoznil s Eurotelem (platí mu za to) SMS bránu, ze které lze posílat sms zprávy do všech sítí včetně T-Mobile zdarma. K dispozici máte 144 znaků, další znaky slouží jako reklama pro Budvar, takže se například nyní vkládá na začátek SMS zprávy text JDEMENAPIVO. Když si to s přáteli vyjasníte, že jde o reklamu, jistě vám tato služba přijde vhod, takže tady máte odkaz, dejte si ho do bookmarků :)

1. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

RadioMobil má už první hotspoty T-Mobile WiFi v provozu

Přišlo se na to docela náhodou při testování analyzeru WiFi sítí, když s ním marigoldi jezdili po Praze a měli zapnuté scanování a připojenou GPSku. Ale přišlo se na to a je to tak. RadioMobil spustil na pankráckém BB centru několik (zjistili jsme zatím šest) WiFi hotspotů a testují svoji komerční WiFi síť. Další jsme následně našli v Londýnské, k dalším budovám nebyl čas se zatím dostat.

1. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

eBanka: ztrácení zpráv o ní mne zneklidňuje více, než klevety…

Včera se mne několik lidí ptalo, co je pravy na tom, že eBanka je v problémech, chystá se uzavírat atd. Obvolal jsem známé (maje v eBance účet), prošel jsem pár serverů, diskusních fór k tomu a nabyl jsem dojmu, že někdo si udělal "legraci" a pustil do světa fámu. Včera jsem v pohodě vyřídil pár bankovních operací a vyřídil dvě větší (předem plánované) platby a všechno jsem pustil z hlavy.

1. březen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉