CzFree Net nominován na Nejlepší nový projekt a Událost roku 2002

Jak jsem tu tak agitoval, aby se při udílení cen Českého zavináče nezapomělo na některé projekty, tak mohu být téměř spokojen. Právě jsem se vrátil z České televize, kde probíhalo vyhlášení nominací a CzFree Net bylo nominováno v kategorii Nejlepší nový projekt spolu s enycklopedií Co to je a s vyhledávačem Jyxo. To není špatná sestava a přiznám se, že mi udělala tato nominace radost - všechny tři projekty jsou zajímavé a v každém případě budu s vítězem spokojen.

26. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

2. Léta akademická: začínáme EARNem

První počítačové sítě u nás - Fidonet a EARN…<H4>Léta akademická </H4>

Pro českou republiku začíná být internet aktuální až v roce 1990, kdy Sametová revoluce v listopadu 1989 odstranila komunistickou nevoli ke komunikaci s "dekadentním západem". Jenže stav telekomunikační infrastruktury nebyl po dlouhou dobu na takové úrovni, aby bylo možno budovat podobně ambiciosní projekty, jakými v té době udivovaly svět USA a západní Evropa. České počátky byly podstatně skromější a po dlouhou dobu nebylo možno přemýšlet o komerčním využívání internetu v České republice (totéž platílo i o Slovensku).

Vůbec první počítačovou sítí, která do Čech dorazila, byl FidoNET - tehdejší Československo se do něj zapojilo ještě v roce 1989. FidoNET byl a dosud je ryze amatérskou sítí (ve smyslu slova nekomerční a vládou nepodporovanou), které pro provoz stačí klasické telefonní linky. A protože FidoNET se svojí strukturou přeci jen významně liší od internetu a protože se stal podhoubím důležitý pro další vývoj českého internetu, zastavíme se u něj o něco podrobněji.

Hned nato, v květnu 1990, se do Prahy dostává síť EUNet propojující zejména Unixové počítače. Také ona vystačí i s komutovaným (tedy po klasické telefonní lince vytáčeným) připojením.

Začínáme s EARNem

V říjnu 1990 začal na ČVUT v Praze pracovat první český uzel sítě EARN (European Academic and Research Network), evropské odnože BITNETu.. Pražské univerzity se tak propojují s ostatními univerzitami v Evropě i v Americe. EARN neposkytoval interaktivní služby, ale pouze služby založené na dávkovém přenosu dat - elektronickou poštu, přenos souborů. Díky tomu vystačil s relativně malou přenosovu kapacitou - z počátku byl první uzel EARnu připojen do rakouského Lince pouze pevnou linkou o kapacitě 9600 bps. Linku pronajímala Správa pošt a telekomunikací, budoucí SPT Telecom, Český Telecom.

O rok později se datují první pokusy s přístupem do internetu. V listopadu 1991 je totiž pevný okruh EARNu do Lince posílen o podstatně lepší modemy firmy Motorola, na nichž bylo možno zvýšit rychlost na 19200 bps. Tyto modemy byly zároveň vybaveny o multiplexory, takže tento fyzický okruh byl rozdělen na dva logické kanály po 9600 bps. Jeden logický okruh používá nadále EARN a druhý je používán pro přístup na internet.

Nevýhodou tohoto řešení byla nemožnost inteligentního sdílení fyzického pásma. V okamžiku, kdy internetové spojení bylo zahlceno a EARN kapacitu linky nevužíval, nemohl internet rozšířit kapacitu svého přenosového kanálu na úkor EARNu. A opačně. Tento problém se vyřešil v lednu 1992, kdy byl na ČVUT nainstalován první router (multiprotokolový směřovač) firmy Cisco. Router sice jijiž umožnil podstatně efektivnější sdílení pronajatého pásma, na větší využívání internetu ovšem nestačil. Internet v české republice tedy i nadále byl spíše popelkou a předmětem okukování ze strany několika málo jedinců.

Slavnostní připojení Československa k internetu proběhlo 13. února 1992 a tak pokud bychom měli stanovit přesné a co nejvíce smysluplné datum narození českého internetu, s klidem bychom mohli sáhnout po tomto datu.

26. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Wireless ISP roaming existuje v draftu!

Tomu říkám vševysvětlující nadpis s maximem odborných termitů, kterým nelze neporozumět :) Takže to trochu rozvedu. Wi-Fi Alliance se rozhodla, že standardizace roamingu mezi jednotlivými WiFi sítěmi, by rozhodně WiFi prospěla. A má naprostou pravdu: WiFi sítí je mnoho a registrovat se do každé, pokud ji zrovna chcete chvíli používat, je únavné. Hezké technické řešení by tomu pomohlo. A aby něco takového mohlo vzniknout, je tu zapotřebí právě Wireless ISP roaming - standardizace přechodu uživatele z jedné WiFi sítě do druhé.

25. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Oskar půjde také do WiFi

Zákazníkům by WiFi síť rád nabídl i Oskar a vzhledem k tomu, že 3G licenci nezískal, mu ostatně ani mnoho jiných možností nezbývá.Zatímco Eurotel se svým WiFiJetem sází na výstavbu své sítě a T-Mobile na to, že to nějak dopadne, Oskar je na tom přeci jen trochu finančně hůře a tak půjde spíše do roamingu nebo sdílení stávajících sítí. A včera jsem v Oskaru zaslechl první jméno: o WiFi se jedná s VancoNetem a zákazníci Oskara by tak ještě letos mohli mít přístup do sítě WIA. Jak to celé přesně bude fungovat ještě nevím a asi nejsem sám. V každém případě tato spolupráce zřejmě bude důvodem, proč vloni WIA horečně implementovala účtování na úrovni mobilního operátora :)

25. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

MobilMania a Push to talk – nepříjemný omyl…

Zabrousil jsem na server MobilMania a nestíhal jsem se divit, co tam Martin Zikmund vymyslel. Článek o technologii Push to talk by mohl být zajímavý, kdyby si nespletl výraz push z “tlačení obsahu směrem k uživateli” s výrazem push jakožto stisknutí. Push to talk (zkráceně PTT) má český ekvivalent “Stiskni a mluv” - čili tato technologie slouží k tomu, abyste na vysílačce (nebo v tomto případě telefonu) stiskli tlačítko a okamžitě bez čekání na sestavení hovoru mluvili k skupině lidí nebo jednotlivci. PTT v GPRS síti (ani na vysílačkách) samozřejmě nemá nic společného s fullduplexem, možností najednou hovořit a slyšet - je to simplexní komunikace, kdy buďto hovoříte nebo posloucháte ale rozhodně ne obojí najednou. A už vůbec to nemá nic společného s tlačením wapových stránek nebo MMS na mobil. Celý článek tak obsahuje jedinou pravdivou informaci a to skutečnosti, že o PTT v GPRS se dohodli Nokia, Ericsson a Siemens, že ji vyvinou a prosadí jednotně. Na druhou stranu článek obdivuji. Je dost dlouhý (není to zpráva na tři řádky) a v podstatě celý vybájený. To muselo dát víc práce, než nastudovat PTT in GPRS nwrk :)

25. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Historie českého internetu

Kdysi jsem se rozhodl, že ji napíšu - Historii českého internetu. Jenže když jsem se dal do psaní, jeden vydavatel rezignoval na její vydání (a ostatně na vydání čehokoliv) a jiného už jsem nehledal. Zbylo sto stránek textu a myšlenka to jednou dopsat. Jenže jakmile není termín vydání, je problém: nic mne netlačí a nic se tedy ani nepíše. A tak jsem se rozhodl to publikovat zde na internetu. Ostatně, třeba se nějaký vydavatel chytne. Tož zatím máte možnost číst si úvodní pasáže, zajímavé je to až od roku 1996 :) Přemýšlím, že bych tam dal i ten hezký úvod, co jsem měl napsaný, pro zajímavost :)

25. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Cisco se pokouší privatizovat Wi-Fi standard a to je nepříjemné…

Dneska ráno se rozběhly internetem rozporuplné zprávy o poslední aktivitě Cisca. Zjednodušeně řečeno Cisco "Leads the Way in Building an Ecosystem for Enterprise Wireless LANs with Launch of Cisco Compatible Extensions Program" - čili rozhodlo se nabídnout ostatním firmám možnost rozšířit jejich WiFi komponenty o Cisco technologie, tedy o nestandardizované komponenty. Jde zejména o části Cisco Wireless Security Suite a rozšířený autentifikační protokol Cisco LEAP, jakož i o roaming mezi sítěmi a jejich správu. Tisková zpráva Cisco zde.

25. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

1. Internetový pravěk

Začátky internetu v USA od sítí ARPANet po skutečný rozvoj komerčního internetu.Oficiální a dnes již dobře zmapovaná historie světového internetu klade počátek internetu do roku 1963, kdy vzniká síť ARPANET, experimentáulní projekt agentury ministerstva obrany USA DARPA (U.S. Department of Defense Advanced Research Project Agency). Projekt vznikající v době studené války a očekávání války jaderné měl před sebou základní úkol: vytvořit počítačovou síť se striktně decentralizovanou strukturou, kde výpadek jedné části sítě může ihned nahradit část jiná.

Tento požadavek se ukázal být jednou z hlavních příčin budoucího úspěchu sítě. Stejně snadno, jak mohly části sítě nahrazovat poškozené části, bylo možno bez problémů do sítě připojovat další nové sítě nebo systémy.

První experimentální přopojení v této síti bylo označováno jako DARPA Internet, později jen jako Internet. I nadále se tedy budeme držet úzu, podle nějž se jako Internet označuje tato prasíť, zatímco obecná síť se označuje jako internet.

Až do poloviny osmdesátých let se internet rozvíjí pozvolným samospádem, omezen především na vládní a vojenské organizace. Významnou posilu dostává internet v polovině osmdesátých let, kdy se k němu začínají připojovat americké univerzity. Jen pro představu: v roce 1984 bylo k internetu připojeno pohých tisíc počítačů, zatímco o osm let později byla prolomena hranice milionu připojených počítačů.

Nicméně zásadní impuls přichází v roce 1986, kdy vzniká síť NSFNET, páteřní síť internetu v USA. Provoz této páteřní sítě byl financován z rozpočtů vládní agentury NSF (Natioal Science Foundation), odtud i název. Tato páteřní síť nahradila dosavadní ARPANET a MILNET. Obě tyto starší sítě se vrátily ke svému původnímu určení a začly opět sloužit výhradně armádě.

Vytvoření páteřní sítě NSFNET podnítilo další připojování do internetu - ten se stává otevřenou doménou pro vzdělávání a výzkum. Postupně se do internetu připojují všechny významnější americké univerzity a výzkumné ústavy.

Internet jakožto akademická síť byl zpočátku prost jakýchkoliv komerčních aktivit. Po dlouhou dobu bylo předpokladem připoejní přes NSFNET podpis prohlášení zapovídajícího veškeré komerční aktivity na internetu. Právě tyto akademické tradice stály u dlouhodobě zažitého mýtu o tom, že vše poskytované na internetu, má být poskytováno zdarma. Až pád Nasdaqu na jaře 2000 přinesl z této představy vystřízlivění nejenom pro provozovatele služeb, ale z části i pro jejich uživatele.

Počátkem devadesátých let do hry vstupuje i český internet - ne snad, že by nějak ovlivnil dění na světovém (chápej stále jako na americkém) internetu, ale vznikl a propojil se se světem a začal jím být ovlivňován.

O dlouhodobé neudržitelnosti internetu jakožto ryze akademické, nekomerční aktivity, bylo v USA přesvědčeno stále více politiků, ba i dosavadních zastánců akademického internetu. Počátkem devadesátých let převládla v USA myšlenka chápající internet jako odrazový můstek pro další růst americké ekonomiky. Vyústěním těchto tendencí se v roce 1991 stal High Performance Computing Act, jehož iniciátorem byl americký vicepresiden AL Gore.

Na základě tohoto zákona se USA pustilo do budování gigabitové základní sítě NREN (National Research and Education Network), následně byly privatizovány a komercializovány jednotlivé části internetu v USA. Vládní finance a podpora se soustředily na výzkum a vývoj nové, velmi rychlé páteřní infrastruktury, zatímco do provozní sféry internetu vstupují komerční společnosti. Komerční sítí se tak stává i doposud akademická NSFNET, akademická pracoviště přecházejí na NREN. Proces komercionalizace internetu je tak završen a od roku 1993 můžeme o internetu uvažovat v obou hlavních směrech - akademickém i komerčním. Akademický směr vývoje internetu v následujících částech ponecháme stranou, vyjma momentů, kde ovlivňuje internet komerční..

Od roku 1993 prožívá internet v USA veliký rozmach. O dva roky později, v roce 1995, je na internet připojen dvojnásobek počítačů s porovnáním s rokem 1993 - jde celkem již o dva miliony počítačů.

Vicepresident Al Gore za svůj prozíravý krok a významnou podporu High Performance Computing Act sklízí značné uznání, na získání presidentského postu to ale ve volbách v roce 2000 nestačí. A to i přes to, že se více méně právem označil za Otce internetu a tohoto titulu v předvolební kampaně zhusta používal.

Americký internet se z počátku netěšil přílišnému zájmu klasických počítačových firem a tak do jeho vlny nastupují neznámé firmičky, jako Cisco, Netscape, AOL a Yahoo. V té době suverénně kralující IBM se postpem času rozhoupávají k vybudování vlastní celosvětové páteřní sítě, ale například Bill Gates, šéf Microsoftu, je v ranných počátcích k internetu kritický a označuje jej za slepou vývojovou větev.

Historie nedala Billu Gatesovi zatím za pravdu - slepou vývojovou větví se stala spíše síť MSN (Microsoft Network), která se měla stát alternativou k internetu. I přes její implicitní umístění do Windows velkého rozšíření nedoznala a postupem času se potichu proměnila v součást internetu. Internet dal kapitánům amerického průmyslu první lekci: s ním již nikdy nebude všechno stejné, jako bylo před ním. Pravidla se změnila a od této doby se hraje nová hra. Hlavním specifikem této nové hry, v níž jsou vsázce postupem času stovky miliard dolarů, je skutečnost, že její pravidla nikdo do začátku nezná.

Poznámka závěrem: určitě jste si všimli velkého počtu sítí a asi vás napadlo, která z nich je vlastně tím internetem. Je to prosté - jména sítí označují jednotlivé rozpočtové a investiční celky, jde vlastně o samostatné sítě, které jsou ale propojeny na jiné sítě. Právě to propojení všech sítí je oním internetem - jednotlivé sítě jsou pak jeho podčásti. Své názvy mají dnes již nejenom akademické a vládní sítě, ale například i firemní sítě a sítě jednotlivých internetových poskytovatelů. V rámci těchto sítí mohou platit pravidla a omezení definovaná provozovatelem sítě, ovšem pokud má takováto síť propojení s ostatními sítěmi na bázi protokolů předepsaných pro internet (zejména TCPIP), můžeme o této síti hovořit jako internetu. Ne nadarmo se internetu říká Síť sítí - metafyzicky je opravdu internet propojením, branou, mezi jednotlivými sítěmi.

25. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Hlasujte o Osobnost českého internetu!

Není to tak dávno, co jsem psal o tom, že jsa akademik, uvítám vaše tipy na zajímavé projekty, které bych mohl nominovat do ceny o Zavináče. Nedostal jsem jediný tip, takže až Marigoldí čtenáři budou skuhrat, komu že to zase akademie udělila ceny, tak mohou skuhrat hlavně na sebe - stačilo poslat tip.

24. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Články na dnešní WiFi / internet čtení

Můj článek o otevřených/uzavřených systémech pro 3G na Mobil.cz dneska nevyšel, Rosťa Kocman ho posunul s tím, že je moc dobrý, aby k němu ještě nesehnal další články, což raději beru jako pochvalu :) Čili na link z předchozí zprávy je zbytečno klikat - zatím nikam nevede.

24. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Také Intel se chlubí mesh sítí, Proxim dal na trh nová outdoor APčka

Mesh sítě jsou stále atraktivnější a když je vzal na vědomí i Intel, asi to fakt bude k něčemu dobré, může si nyní mnoho z nás říci. Intelovské síťové laboratoře odhalily několik svých myšlenek a řešení týkajících se mesh sítí a Intel demonstroval svůj prototyp takové sítě. Článek o tom je na ZD Netu a vypadá to dobře - kam Intel šlápne, to se většinou také uskuteční...

23. únor 2003 - Pokračuj ve čtení 👉