V poslední době je každý kolem kuchařský expert non plus ultra. Klučina, se kterým jsme na puťáku vařili špagety s landšmítem na kopřivách, mi významně sděluje, že konečně našel “skvělé italské prošuto”. A na mou otázku, kde je vzpomínka na problitou noc nad rendlíkem, mě ujišťuje, že je to věc stylu.

V posledním půl roce jsem se setkal se třemi případy vykradení bytu a ukradení počítače. Stane se, pojišťovny to nějak pořeší. Jenže... data. Ještě před pěti lety bylo spíše výjimkou, aby člověk měl na počítači "všechno" - fotky, videa, svoje dokumenty. Najednou tam máme všechno, nebo skoro všechno. Emaily, co stahujeme na počítač, fotky, dokumenty. 

Je to socialistický závazek pro letošek. Vyzkoušet elektronické knihy, povrtat se v jejich vydávání, udělat s tím zkušenosti. Přestat teoretizovat, vyzkoušet, spočítat, vyhodnotit. Myšlenková poznámka stran toho je zde.

Jak jsem tak dával dohromady podklady k Siteláckému data centru a zmínil tam Podivný mlýn PVTčka, vzpoměl jsem si na le-gen-dární historku, která se k tomu pojí (a inspiroval Petr Koubský vzpomínkovým článkem). A tak ji dám k lepšímu.

Tohle je příběh hodný zaznamenání, pro ponaučení soukmenovců i potomků. Mám z nějakého historického důvodu polnosti o slušném rozměru, bohužel nikoliv polohou na Václavském náměstí. Nestarám se o ně valně, jen co bych dostál zákonným povinnostem a i to jen na poslední chvíli, jenže co byste chtěli. Rozum dá, že na polích nehospodařím. O to se starají zemědělci, kteří si...

Občas se mě na to někdo zeptá: jak dopadla moje smartphone odluka. Asi je na čase ji zhodnotit, protože tento týden došlo k životnímu kroku. Prodal jsem iPhone. Můj starý dobrý iPhone 2G, jeden z prvních, co šel z fabriky, šel z domu za pouhých 2500 Kč via Aukro. Pro mě to byl mezník, měl jsem jej od roku 2007...

Delší dobu se snažím najít odpověď na zdánlivě triviální otázku. Položil jsem ji několikrát různým ekonomům pod články i osobně a vždycky mi připadalo, že se domnívají, že ji kladu nějak provokativně, že vím odpověď, mám ji předem rozmyšlenou a čekám, jak se nachytají. Nikdy jsem se odpovědi nedočkal, nebo jsem si alespoň nevšiml, že mi odpovězeno bylo. Většinou dotyčný...

V souvislosti s e-knihami je jednou z největších debat, kolik by taková digitální knížka měla stát. Zákazníci jsou toho názoru, že by měla stát co nejméně, vydavatelé zase, že o něco více. Situace se především liší v tom, že zákazník si myslí, že většinu ceny knihy dělá tisk a papír, zatímco vydavatel ví, že to není pravda - až na...

Po velkém úspěchu aplikace pro iPhone, která má odhalovat nepoctivé taxikáře a pomoci návštěvníkům metropole orientovat se v cenách taxislužby, přichází na trh další aplikace. Ta má pomoci zorientovat se v úplatnosti magistrátních úředníků.

Jedna z typických redakčních úspor v českých online (a bohužel nejenom online) médiích je post editora. Ke škodě redakcí, čtenářů i autorů textů. Vedení začasté má dojem, že stačí najít dobrého autora a věc s dobrým článkem je vyřízena. Editorů netřeba. Dokonce, jak se mi malým průzkumem ukázalo, ví už dnes jen málokdo z mladších novinářů, co takový editor má...

Když jsem včera psal na Lupu článek o placeném obsahu, tak jsem začal počítat, kolik obsahu bych na českém internetu byl ochoten platit. Vyšlo mi překvapivě málo. Když se nad tím tak zamýšlím, tak nula nad to, co už platím (firma solí za MediaSearch). iDnes? Hm, přečtu si pár článků. Aktuálně používám jen z mobilu, protože na webové verzi se...

Kniha Marigoldí léta byla pětiletým souhrnem toho zajímavějšího, co jsem zde na Marigolda napsal. A pokusem o samopublikaci, s jehož výsledky jsem se chtěl podělit. Nicméně doba byla turbulentní, na podělení se o výsledky nedošlo skrzevá naléhavější problémy a dnes už by asi ty dojmy byly zastaralé.

Nedávno jsem spíše z legrace napsal článek o tom, jak všelijak se dají hackovat robotické vysavače. Ukázalo se, že slušné obliby došly vcelku vážně míněné, byť humorněji podané argumenty pro a proti dvěma v Česku asi nejprodávanějším modelům: CleanMate versus Roomba. Měl jsem možnost porovnat oba a ve více modelech a generačních provedeních. A aby to bylo snáze dohledatelné, vytáhnu...

Je zajímavé sledovat, jak prakticky všichni IT lidé, kteří mne znají, automaticky předpokládají, že mám Apple iPad doma. A ptají se mne, jak jsem s ním spokojen a jak se mi s ním dělá. Odpovídám, že spokojen jsem moc a nedělá se mi s ním nijak, protože ho nemám. Cože to?

Honza Simkanič publikoval text s nadpisem Tragika české politické žurnalistiky, čímž rozehrál moji myšlenku a stal se předjezdcem tohoto zápisku. Můj postřeh bude z jiné strany, z jiného úhlu, ač stejně plačtivý.