Byl jsem dneska na konferenci Smart Cities pořádané Economií, seděl jsem tam v panelu, ve kterém půlku z pěti lidí dělali zástupci čeští, druhou zástupci zahraniční (a já dělal půlku na obě strany). Bylo to zajímavé setkání dvou světů a tak několik poznámek. 

Včera jsem přednášel na konferenci Kam kráčí telekomunikační sítě v Olomouci a moje téma bylo Vize internetu v roce 2025. Vizi si teď nechme stranou, jen okrajově jsem se totiž na přednášce dotkl tématu, které by si zasloužilo samostatný prostor. A proto bych mu jej rád věnoval.

Má to být nové zpříjemnění internetu pro uživatele O2 a zároveň další příjem pro poskytovatele českého obsahu. Tak by se dal shrnout oficiální výstup z plánu tuzemského O2 nabídnout blokování reklamy v jeho mobilní a fixní síti. 

Vize provozu LTE v nelicencovaném pásmu je stará pět let, nakonec ji ale představil Qualcomm a Ericsson koncem roku 2013.  Od té doby se neví přesně, zda jde o myšlenku heretickou nebo spásnou. Jak tedy?

Víte, jak se prodávají banány? Tím nemyslím to jedno kilčo, co si koupíte v obchodě. Jak se pořádně prodávají banány! Po stovkách tun. Takhle. Tohle je další prastarý příběh, na který jsem si vzpomněl v týdnu při nákupu banánů. Bylo to tehdy, když jsem nastoupil jako asistent do největší české firmy dovážející ovoce a zeleninu a omylem jsem se stal...

Víte co? Dneska vám povím, jak jsem si napsal vlastní zákon a jak tenhle zákon skončil ve Sbírce zákonů. Na tenhle kus života jsem si vzpomněl ve středu, když jsem dělal rozhovor a pan novinář se mě ptal, jestli jsem neměl politické ambice. A já jsem si vzpomněl na svou politickou éru.

Baterie jsou jako lidi. Nejlépe je jim za pokojové teploty. Když ji nemají, je to problém. Zatímco staré těžké NiCd akumulátory dodávaly spolehlivě elektřinu i v -40°C, moderní Li-Iont baterie s tím mají problém a většina moderních akumulátorů v teplotách pod -20°C nefunguje nebo nefunguje spolehlivě. Čím nižší teplota, tím vyšší je vnitřní odpor baterie a tím těžší je pro...

Kdo je kdo v českém (a slovenském) Internetu věcí? To je dobrá otázka, na kterou se pokusím záhy odpovědět. Nejdříve malé vymezení. Internet věcí může obnášet celou plejádu firem, počínaje těmi, které lisují plasty pro krabičky, přes tiskaře manuálů až po dodavatele kompletních řešení. Já za firmu pro tento seznam beru takovou, která vytváří propojení mezi “věcmi”. Tiskaře nebo výrobce...

Že je IoT po několika letech (kdy jsem vám připomínal, ať se mu věnujete) v kurzu, se pozná tak, že se o něm pořádají konference a vystupují tam lidi, který v branži nikdo nezná. Dobrým příkladem je české IoT Forum, které pořádá IDC větřící sukces. A řešící jej tak, jak to IDC dělá vždycky: sepětím s velkým průmyslem schopným věc...

Ještě vás nezasáhla vlna chytrých hodinek? K čemu taky. Proč byste v době zvětšujících se displejů mobilů měli řešit hodinkové pididispleje a proč byste se měli o Apple Watch a jiné chytrohodinky vůbec zajímat, říkáte si. Jenže pro intenzivně komunikujícího uživatele jsou chytré hodinky skvělé rozšíření komunikace. Pokusím se sepsat, proč tomu tak je.

Robert Vlach na Facebooku dneska uveřejnil svoje nominace na Křišťálovou Lupu 2015 a jako globální startup projekt zde dal Energomonitor. To je důvěra, která těší (a děkuju za ni), ale pokusil bych se vysvětlit ve stručnosti, proč byste nám neměli dát hlas. 

Včera ohlásil T-Mobile, že spouští síť pro Internet věcí na technologii SigFox, záhy se ozvaly ČRa, že spouští to samé od LoRa. Tak pár poznámek od mě, neználka se zkoušečkou.

Jedna z věcí, na které v Energomonitoru neustále narážíme, jsou vnitrofiremní informační systémy. Respektive to, jak se s nimi vypořádat. Zatím situaci řešíme systémově a uvážlivě zřízením ředitelství pro integraci vnitrofiremních systémů - tedy pokusy o propojení již používaných systémů - ale pojďme se na to podívat, v čem tkví jádro pudla.

Elon Musk představil další pilíř svého Tesla businessu - po Tesla Motors vyrábějící elektromobily také Tesla Energy vyrábějící baterie. Z hloubi české kotliny je těžké dohlédnout význam tohoto kroku, takže se to podívejme hlouběji. 

Knihu Václava Klause “Chtěli jsme víc, než supermarkety”, je těžké číst bez toho, abyste ji vnímali jako sebeobhajobu polistopadového politika a předlistopadového ekonoma. Proto krátkou recenzi zahájím osobním vyznáním. Plakát Václava Klause jsem měl nad postelí od listopadové revoluce až do druhé poloviny devadesátých let. Patřil jsem k mladým vyznavačům klausovské verze pravicové politiky. A právě Supermarketová kniha mi připomněla...