Jedním ze strašáků mobilních operátorů je komodizace jejich služeb, lidově řečeno to, že se stanou pouhými trubkami přepravujícími informace. Mohli bychom namítnout, že tohle přeci jsou odjakživa, jenže tak docela pravda to není. Operátoři dnes provozují mobilní službu, se službou se pojí emoce, s emocemi lze marketingově pracovat, protože emoce je něco, za co jsou lidé ochotni prémiově zaplatit. Fakt....

Už i v Praze máme tu a tam LTE síť a těch několik set metrů čtverečních pokrytí přináší lákavou myšlenku, co bude pak. Nemyslím pak, až vyjdete za pár minut z pokrytí nebo za dalších pár minut, kdy vám přijde SMS, že jste vyčerpali FUP. Ale PAK - co přijde po 4G a sítích LTE. No ano, správně. Další vývoj....

Když jsem odcházel z Lupy, řada lidí téměř automaticky předpokládala, že moje další štace budou zase nějaká ta média. Nabízelo se to, je to něco, co dělám rád a s čím mám nějakou tu zkušenost a kde doba změn nutí ledaskoho k experimentům a najmutí si člověka, o němž je souzeno, že tomu rozumí. A tak se skutečně sešlo pár...

Když jsme se ponořili do podnikání v energomonitoru, říkal jsem si, že tento blog použiju jako záznamníček všech událostí a činů našeho díla pro ponaučení generací příštích (jak říká můj velký vzor R.J. Rimmer). Jenže postupem času se ukázalo, že z tohoto pohledu je energomonitor nevděčný zdroj. Hlavně proto, že nápadně připomíná práci a ne cool startup. Ne snad, že...

V říjnu jsem byl na Czech Internet Fóru v panelu věnovanému mobilnímu obsahu. Je to široké téma, je těžké k tomu něco objevného říct, tady jej opanovaly aktuální výsledky Tablet Media a jejich tabletového magazínu Dotyk a Lucie Tvarůžková opouštějící Hospodářské noviny. Takže k něčemu zajímavému to bylo, ale jedno nám uteklo. Závěr.

První zářiový víkend jsem trávil rodinně, což v tomto případě znamenalo tradiční straz bratranců a sestřenic. Bývají to velmi poučná setkání.

Jistě to na zpravodajských serverech rozeberou lépe. Tedy alespoň to zjevné. Ale možná pár ne zcela zjevných informací unikne, tak u těch se potastavím já. Jaké je mezidobí vývoje tendru o čtvrtou českou mobilní licenci a LTE frekvence?

Byl to můj první ročník. Je to s podivem, ale je to tak, na letošním webexpu jsem byl poprvé. A tak se nepřidám do tlačenky hlasů, že letos to bylo tradičně nej/horší/lepší, protože nevím. Důvod mé prvoúčasti byl tradičně prostý: jednak nevhodně zvolené datum, kolidující tradičně (a letos prvně ne) s akcí pro mě důležitější, jednak nedostatek času a sebemotivace....

Jedna ze zápletek v druhém díle Flotily je v podstatě banální. Flotila chystá do výzbroje drony, vesmírné bojové lodě řiditelné na dálku. Na to se mne ptali čtenáři už u prvního dílu, proč se něco takového nepoužívá. Odpověď byla samozřejmě prostá: na ohromné vzdálenosti by byla loď neřiditelná, protože zpoždění rádiového signálu by bylo příliš velké.

Seděl jsem nedávno na takové diskusní akci s Andrejem Babišem. Vkusně, energicky ten pán z lidu vykládal o tom, jak vidí naši politiku, svět, ba i média. Souzněli jsme si v klidu ševelící klimatizace a já si říkal, že takovému člověku bych v klidu mohl hodit hlas.

Rasismus, čili terapie formou dojmu nadřazenosti funguje i v intelektuálním prostředí. Tedy tam, kde se zpravidla nehodí vyjadřovat se k tomu, že "nic proti cigánům nemáte, ale všichni víme, jak to je". Jen má zakořeněná netolerance zákeřejnější formy. Například foodnáckovství.

Nedávno jsem tu psal, že chystáme v energomonitoru zařízení nazvané Quel. Půjde o tablet kombinovaný s domácí centrálou (opět z výroby Current Costu) a pár lidí se podivovalo, proč, když jeho funkci zastanou chytré telefony a skutečné tablety. Tak si říkám, že bych tok našich úvah mohl upřesnit a ozřejmit, proč považujeme takové řešení za vhodné.

Moje space opera Flotila Země má za sebou právě sedm let od vydání. A hlasy po tom, že bych měl napsat druhý díl - a udělal z toho nějakou ságu - neutichají. Dlouho jsem to nebral moc vážně, nezamýšlel jsem z toho dělat ságu, ačkoliv ta možnost nebyla nikdy vyloučena. Hodně lidí tvrdilo, že epilogem jsem si uzavřel možnost pokračování,...

Knihy, jak už jste si mohli povšimnout, vlastně ze zásady nerecenzuju. Jsou výjimky a Vilma Kadlečková je jednou z výjimečných výjimek. Zejména proto, že její knihy považuju v české scifi-fantasy (těžko se mi tyhle dva žánry v poslední době rozlišují) za něco výjimečného. Zejména proto, že její první knížka Na pomezí Eternaalu vydaná v roce 1990 mne uchvátila (a poznamenala)...

Tohle téma je taková Bartošová české politiky - vrací se pořád dokola, debatuje se o tom, všichni se tváří nadšeně, ale ve skutečnosti to snad ani nechtějí. Vláda nás tu a tam ohromí prohlášením o podpoře ekonomického růstu a podnikání, na což už vlastně ani nemá smysl reagovat, protože většinou je to buďto rovnou snůška nesmyslů nebo něco, co víc,...