Mně ta moderní mánie pro vysokou kuchařinu nějak nevoní…
V poslední době je každý kolem kuchařský expert non plus ultra. Klučina, se kterým jsme na puťáku vařili špagety s landšmítem na kopřivách, mi významně sděluje, že konečně našel “skvělé italské prošuto”. A na mou otázku, kde je vzpomínka na problitou noc nad rendlíkem, mě ujišťuje, že je to věc stylu.