Euro nasralo lidi z CzFree…

Kdybych řekl, že Euro zdvihl lidem kolem CzFree mandle, bylo by to asi spisovné, ale málo výstižné. Článek Marka Rudolfa v Euru přitom o CzFree obsahoval jen několik málo řádek. Zato tak dokonale zmatených, že to nešlo přehlédnout.

Inkriminovaná pasáž článku Eterický web zněla: „Nebyli bychom Čechy, kdyby se už v Praze, Brně, Olomouci a Plzni nehoufovaly skupiny amatérských průzkumníků, kteří se snaží buď loupit signál TransgasNetu, VŠCHT a jiných institucí, nebo amatérsky tvořit vlastní bezdrátové minisítě. Založily si webovou stránku (www.czfree.cz), kde se dělí o výsledky svých pátrání po vysílačích a do budoucna jistě připraví i partizánskou mapu možností bezplatného připojení.“

Nelze se ubránit dojmu, že autor se spravedlivě rozhořčil, jenže si spletl webové sajty – to, co autor kritizuje, se běžně shrnuje pod pojmem warchalkeři, lovci signálu, nikoliv pod aktivitou CzFree Netu, stavitelů „multimediální nekomerční sítě“. Nedalo mi to, abych autorovi článku nenapsal. Odpovídal stručně, evidentně neměl moc náladu se o tom bavit, emailů podobného ražení mu jistě chodilo hodně a nepochybuji o tom, že šéfredaktor Ištván již Rudolfovu hlavu důstojně umyl a šamponoval. Zasloužila si to.

Jsem zvědav, jak se Euro k celé věci postaví. Že ujelo, to se holt stane. Stane se to i nejlepším a nakonec i MF DNES tu a tam dává „tiskové opravy“, jenže DNESáci chybu alespoň přiznají a to Euro zatím moc neudělalo. Pro Euro je blbé to, že pár jeho čtenářů je v obraze a mnoho jich zná lidi, kteří v obraze jsou a od nich se to dozví. Ne nadarmo si mi jeden boss větší firmy v úterý posteskl při debatě nad jedním euročlánkem, že neví, jestli to není zase „nějaká czfreenetina“. Euro to zatím zamaskovalo dalším článkem stejného autora věnovaného komunitním sítím WiFi. Odstaveček přímo hlásá „Svobodná síť je vlastněna a stavěna svými uživateli, kteří nemají zájem na komerci. Přesněji řečeno, není to nyní aktuální téma. Podle přesvědčení evropské WiFi komunity je vše legální, protože připojení využívá svobodné elektromagnetické vlnění. Rovněž článek uveřejněný v týdeníku EURO (48/2002), kde zmínka o loupení signálu vyvolala negativní ohlas, tento postoj podporuje.“

A jsme zase u toho. Pan Rudolf Marek si ve článku opět plete WiFi komunitní sítě a warchalkery, lidi, kteří mapují WiFi sítě a symboly na zdech a chodnících informují ostatní, kde se lze do jaké WiFi sítě připojit. Jistě by to mohla být zajímavá inspirace pro CzFree, jak řešit potřebu levného pásma – ale fakt si nemyslím, že se CzFree hodlá touhle přesdržkovou cestou vydat.

Abych nemyl hlavu jen lidem v Euru. Dost přitroublé komentáře také najdete na diskusním fóru CzFree Net - myslet si o podobném článku, že je "nepokryte pruhledne zaplaceny dvema mobilnimi operatory" není zrovna známka bystrosti a znalosti poměrů...

11. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

WiFi v ČR, CzFree.Net, ADSL a Český Telecom

Lupa v dnešním článku CZFree.Net roste a sílí hezky rekapituluje fungování komunitních sítí WiFi u nás. Marigold doporučuje ke čtení. Do závěrů se Lupa moc nepouští a dobře dělá. CZFree.Net v současné době není koherentní síť, ale spíše myšlenková a hlavně experimentální platforma, která zatím (a dlouho tomu tak bude) přináší praktický užitek pouze technicky erudovaným jedincům navíc ve vhodné lokalitě. Nadšení, že se lidé budou houfně připojovat přes CZFree.Net Marigold sdílet nemůže - zatím se horko těžko spolu propojují jednotlivé body, natož aby bylo možno k bodům plošně připojovat i normální lidi. Problémy: vysoká pořizovací cena, ne zcela jistá budoucnost (co když se odstěhuje majitel hotspotu, na který jste připojeni). V oblastech kde je UPC, je WiFi hodně používáno pro sdílení UPC (v rozporu se smlouvou, ale squadra páně BArtoně drží jazyk za zuby, mnoho klientů ani tu tisícovku neunese) - a běžní lidé tam do CZFree za stávajících nákladů a náročnosti nepůjdou.

10. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Důležité mezníky pro WiFi v roce 2002

Co se důležitého stalo v roce 2002 ve světě WiFi, co se stalo na americkém trhu a jak a s jakým zpožděním se to promítne u nás? Kam kráčí WiFi?V novinách The Seattle Times jsem našel hezký článek věnovaný mezníkům WiFi v roce 2002. Sice si ho můžete přečíst na původní adrese, pro jistotu jsem se rozhodl ho ale volně přeložit a trochu aktualizovat pro nás.

Dlužno dodat, že Česká republika jako vždy (snad s výjimkou tunelování a pofidérnosti ministrů) za USA ve WiFi nějakou dobu zaostává – to zaostávání v podobě akceptace této technologie odhaduji zhruba na dvanáct měsíců, protože když se na ty mezníky podíváte, můžeme jim přiřadit český protějšek.

První průlomy bezpečnosti WiFi

Na počátku roku 2002 jsou zaznamenány první vážné problémy s bezpečností WiFi sítí. Lawrence Livermore National Laboratory v Severní Kalifornii zakázala používání WiFi právě kvůli bezpečnostním problémům. O něco později zastavuje známý zásilkový obchod Best Buy používání pokladen připojených přes WiFi díky zjištění, že takto by mohly být „odposlouchávána“ čísla kreditních karet zákazníků. Pro připomenutí: na letošním Invexu nejmenovaná firma nabízela informační systémy pro sklady, čárkové kody a pokladny napojené přes WiFi – takže k nám se tahle opatrnost nedostala.

Odezva přišla o něco později ze strany WiFi aliance, která v říjnu standardizovala WiFi protected Access. Ostatně v květnu se objevily první praktické příklady jak prolomit šifru WEP, dnes již považovanou za překonanou a hlavně snadno překonatelnou.

Nový standard WiFi5

Zatímco IEEE802.11b zvaný WiFi již nějakou dobu na trhu je, v roce 2002 byl také zveřejněn standard IEEE802.11a krátce nato překřtěný na WiFi5. Nová technologie má své jenže: sice je rychlejší, ale nabízí nižší dosah. Je sice v méně zarušeném pásmu, ale také díky tomu není kompatibilní s klasickým WiFi. Mnozí proto čekají na vylepšený standard IEEE 802.11g, který bude s WiFi zpětně kompatibilní a nabídne vyšší rychlosti zlepšením modulace.

Boingo Wireless

Kalifornská firma Boingo spustila svoji službu Boingo Wireless – připojení zájemců do sítě několika stovek WiFi hotspotů. Uživatel dostal měsíčně jediný účet za používání této sítě. Na celém projektu zakladatele Earthlinku Sky Daytona bylo hezké to, že přinesl model spolupráce pro všechny zájemce o WiFi: stačilo se domluvit s Boingo a instalovat si jejich software a mohli jste nabízet společnou službu. Boingo nabízí přes 850 hotspotů, přípojných bodů.

U nás podobné úvahy vznikly v polovině roku, kdy VancoNet přišel s myšlenkou stavby komerční WiFi sítě. Původně zářiový termín ale firma nestihla, prý kvůli záplavám. V prosinci funguje jen několik málo hotspotů v Praze…

warchalkerské symbolyWarchalking – značkování ve jménu WiFi

Na počátku jara 2002 designer londýnského BBC Matt Jones přišel s myšlenkou warchalkingu, která se ihned ujala. Vytvořil soustavu symbolů, kterou bylo možno na budovách nebo chodnících označit místa, kde je k zachycení nějaká WiFi síť. Našlo se veliké množství příznivců této myšlenky a warchalkeři jsou snad ještě rozšířenější skupinou, než lovci BTSek GSM sítí. Ovšem u nás jich je zatím hodně málo – říkal jsem, že jsme pozadu, u nás zatím nemají co značkovat.

Obrázek ukazuje walchalkerské symboly zachycených sítí, obrázek jsem sebral na WiFi Globe, snad se nezlobí…̈

ISP mají WiFi plné zuby?

Poskytovatelé připojení k internetu nemají WiFi příliš v oblibě. V USA se totiž neplatí místní poplatky a kabelové připojení k internetu je zde také docela rozšířené, uživatelé navíc neplatí objemy přenesených dat. Jenže WiFi se začalo hojně používat pro sdílení připojení k internetu více lidmi – díky tomu vzrostl objem přenášených dat na jednu přípojku a to se ISP nelíbí, protože z toho nic nemají. V červnu 2002 rozeslala Time Warner Cable výhružný dopis uživatelům s tím, že sdílením připojení porušují její podmínky používání služby. U nás to zatím tak daleko ještě nedošlo, ačkoliv je stále častější situace, kdy trojice sousedů v paneláku sdílí připojení přes WiFi nebo obecně jsou píchnuti do routeru nebo za proxy a skládají se pětistovkou měsíčně na jednu linku od UPC. U Tesmedia to zatím tak dobře nešlo, protože zde dlouho byl gigabitový limit dat.

To vyprovokovalo debatu mezi uživateli a ISP a výsledkem této debaty byl hromadný vznik komunitních sítí, kdy se více uživatelů složilo na širokopásmové připojení do internetu a sdílelo ho pomocí WiFi, takže na ně provozovatelé kabelových sítí již nemohli. Podobná je ostatně situace nyní u nás, kde také vznikla celá řada „sousedských“ nebo komunitních sítí, velmi často založenách právě na WiFi.

Situace se ale trochu změnila i mezi ISP – někteří z nich si naopak zakládají na tom, že povolují svým uživatelům sdílet své připojení skrze WiFi, v listopadu přišla firma Speakeasy s nabídkou, že uživatelům svého vysokorychlostního připojení DSL dodá WiFi access point. Někteří ISP začali dokonce svoji infrastrukturu s komunitními sítěmi sdílet.

Podobná situace pomalu přichází i u nás, ale opravdu jen velmi pomalu. Několik ISP koketuje s různými aktivisty komunitních WiFi sítí. TransgasNet dodává přípojnou kapacitu CZFreeNetu, to je asi nejmarkantnější příklad, ale je jich více takových.

T-Mobile – velcí přicházejí

V srpnu 2002 oficiálně T-Mobile USA spustil 1200 hotspotů v kavárnách Starbucks a plánoval 2000 do konce roku. V říjnu k tomu přidal smlouvu o výstavbě hotspotů v řetězci prodejen Borders Book, tím měl přidat další čtyři stovky hotspotů. Jenže vstup giganta nebyl bez problémů. Krátce po spuštění sítě v kavárnách Starbucks se ozvali lidé z komunitní sítě Personal Telco v Portlandu s tím, že nový hotspot T-Mobile ruší jejich hotspot. Incident ukázal na praktický problém nutností vzájemné tolerance a dodržování předpisů o vyzářeném výkonu.

Podobný problém byl i u nás, ale v malém, taková bouře ve sklenici vody. Několik lidí účastnících se CzFreeNetu vyslovilo na Lupě obavu, že firma VancoNet, stavitel komerční sítě WIA, bude mít „přednost“ ve frekvenčním pásmu. Za chvíli se ale ukázalo, že je to blbost a jen moc nevěděli, o čem psali. Praktických problémů zatím bylo málo a vždy se daly jednoduše vyřešit.

Dalším nástupem velkých může být i Cometa Networks, aliance IBM, Intelu a ATT s plánem 50 000 hotspotů. V roce 2003 se na trhu očekávají četná zemětřesení a trh se má konsolidovat. Kdo s kým a jak?

Česká republika je zatím daleko – WiFi sítí, zejména těch veřejných a komerčních, je tu jak šafránu. Situací v ČR se budeme vážněji zabývat asi příště. Je totiž docela veselá, ale na to jsme u nás docela zvyklí…

10. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Gartneři velebí WiFi a Bluetooth prý nic moc…

Gartner je analytická firma, která čas od času práskne do koní a vydá nějakou objevnou předpověď, kterou pak zpravidla někdo na Živě přemektá. Tak se stalo i nyní - Gartneři ji vydali a Tomáš Holčík ji přemlel ze ZD Netu pro Živě, abychom se objevně dozvěděli, že WiFi bude příští rok In a bluetooth bude Out. Kvůli tomu si článek na Živě číst nemusíte - to je nám všem asi jasné, že bluetooth bude mít přeci jen dlouhodobější nástup, když ho Nokia aktivně sabotuje kvůli své neschopnosti odladit ho. A že byste si měli dát pozor na nákup zařízení předbíhajících standard, je asi také jasné - mnoho z nich ale nabízí softwarový upgrade, takže ani tahle cesta není slepá. Co dodat? Přečtěte si původní článek na ZD Netu, jestli vás zajímá, kolik lidí si v USA koupií WiFi, vše ostatní podstatné jsem vám tu řekl :)

9. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Teoretické základy standardu IEEE802.11 pro vaši orientaci

Začínáte s bezdrátovými sítěmi? V tom případě by se hodilo načerpat trochu teorie o tom, co to vlastně WiFi a IEEE802.11 je, co znamenají jednotlivá písmenka za tímto číslem a vůbec dozvědět se pár detailů o standardu.<p> Většina z vás si asi již odpověděla na otázku, proč se o bezdrátové sítě zajímat. Instalace bezdrátových sítí je na jednu stranu jednodušší na výstavbu a technickou realizaci, protože není třeba pokládat žádnou kabeláž, na stranu druhou nabízejí bezdrátové sítě podstatně nižší rychlosti, než nejmodernější ethernetové kabelové sítě. Jenže pokud nezamýšlíte přenášet ve vaší síti obrovská kvanta dat najednou, mohou výhody bezdrátové sítě převážit. </p>

7. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

D-Link DI-614+ má problémy s UPC internetem

Pokud jste podlehli vábení předvánočních nabídek v USA a koupili si soho router D-Link DI-614+ a používáte připojení k UPC, tak máte trochu problém. Marigold zjistil, že tato jinak velmi dobrá hračička se čtyřmi 10/100 Ethernet porty a s integrovaným WiFi dělá v UPC problémy, protože má malý timeout při čekání na DHCP adresu. UPC Mistral jí prostě nestihne IP adresu přidělit. Řešení? Systémové: za dvě stovky měsíčně si aktivovat pevnou IP adresu a vykašlat se na DHCP ze strany UPC. Levné: zjistit si, jakou IP adresu vám Mistrál přiděluje přes DHCP a natvrdo ji nastavit do modemu. Využíváte toho, že Mistral ji téměř nemění a dá se považovat za pevnou. Marigoldovi se IP adresa na Mistralu nezměnila od té doby co ho má a tak to považuje za obstojné a odporně nesystémové řešení...

7. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Tak jsem doma upgradoval AP na iTec – pár postřehů

Jak jsem se zmínil, nakoupil jsem včera nový Acces Point od iTecu a tak jsem se večer věnoval upgrade domácí WiFi sítě. Byla to legrace. Především manuál od iTecu je dosti kusý a jako většina manuálů se věnuje hlavně tomu, co je jasné. V manuálu se sice dozvíte, že AP je potřeba připojit na stejný segmet sítě, jako počítač, ze kterého chcete AP konfigurovat, už se ale nedozvíte, že AP musí od DHCP dostat adresu 192.168.0.1. V návodu se píše, že AP si chytne adresu z DHCP, ale až řadou pokusů jsem došel k tomu, že mimo tenhle segment máte smůlu. Tož jsem nejdříve rekonfiguroval SMC router tak, abych celou vnitřní síť měl adresovanou jako 192.168.0.x. Když ani potom AP nebylo k nalezení, podle nesvítící diodky Link jsem detekoval problém na kabelu. Inu, ukázalo se, že zatímco AP od Z-Comu vyžadoval křížený kabel, iTech zase chtěl klasický a já jsem samozřejmě pouze přepojil kabel ze starého Z-Comu do iTecu. Po výmněně kabelů už šlo všechno hladce. Konfigurační program si APčko našel, nastavil jsem parametry, rebootnul APčko a nové WiFi běží. Až na to, že jednou za čtvrt hodiny se ztratí signál z AP a zatím jsem nepřišel na to proč. Nu, mám na to celý víkend :) A tímto textíkem jsem vám také chtěl vysvětlit, čím se liší noname (promiňte, ale iTec je noname) WiFi technika od těch značkových výrobků - ty značkové se podstatně snáze konfigurují, ale zase si někdy přidávají své vymyšlenosti a rozšíření, na kterých můžete zadrhnout…

6. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Koupil jsem si nový access point i-Tec

Po přetrvávajících problémech s WiFi access pointem Z-Com, který už by opravdu hodně starý a dosluhující, jsem se konečně dnes odhodlal k upgrade. Po dlouhé době vybírání, kdy jsem chtěl přeci jen investovat do Orinoca a vychutnat si značku, jsem si řekl, že počkám na nový Orinoco AP-2500 nadupaný spoustou funkcí vhodných pro hraní si s hot-spot službami. Ostatně, co tento AP umí, se dočtete zde.

5. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Boingo loví nové hotspoty v USA

Asi všichni víme, že Boingo je velký provozovatel WiFi sítě v USA. Boingo se ale stále intenzivněji zajímá o spolupráci na provizní bázi, tedy o to, že si zájemce postaví a zaplatí vlastní hotspot a Boingo vlastně funguje potom jako service operator, který se stará o centrální účtování. Majiteli hotspotu je pak vyplácena provize. Hotspotem nemusí být jen jednotlivec, ještě lepší je, když se do provizního modelu hotspotů zapojí celé řetězce - například podniky rychlého občerstvení atd. Zajímavý článek o tom, jak to hodlá Boingo dělat a že to považuje za důležité, najdete na Internet.com. Hm… kdypak se toho chytne někdo u nás? Podstatné je, že Boingo nabízí i celý vlastní hardware pro zájemce, takže stačí zapojit a provozovat hotspot… a samozřejmě mít internetové připojení a vhodnou polohu.

5. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

AT&T, Intel and IBM zakládají Cometa Networks

Trojice ctihodných amerických firem se přidala k WiFi horečce. AT&T, Intel a IBM společně zakládají firmu Cometa Networks, která si dala za cíl vybudovat celonárodní pokrytí USA WiFi sítí. Peníze do projektu vkládají společnosti 3i a Apax Partners. Během roku 2003 by měla WiFi síť Comety pokrýt 50 největších měst v USA, počítá se s pokrýváním letišť, regionálních řetězců, škol a kancelářských budov. Důležité je, že zákazníci by používali hesla, která mají od svého ISP, takže by vlastně ani žádné nastavení nemuseli moc měnit. Co je na tom podstatné? Celá síť má vlastně být vystavěna i pro ostatní operátory, aby si nemuseli stavět vlastní WiFi sítě - stačí jim podepsat smlouvu. Vzhledem k tomu, že i v USA houstne pásmo 2,4GHz dosti rychle, je to vlastně rozumný přístup. Proč stavět několik sítí, když se (minimálně vzhledem k počtu klientů) vyplatí mít jednu a tu sdílet. Ostatně, vždy zbude dost nezávislých sítí, že… Otázka je, zda to není recept i pro Českou republiku. I tady začíná pásmo houstnout až příliš.
Více informací blabla stylu na webu Cometa Networks.

5. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉

Dell a 802.11x, T-Mobile USA spouští WiFi

I firma Dell se rozhodla podporovat WLAN a do konce roku 2003 budou všechny její notebooky řady Latitude vybaveny podporou obou standardů, tedy 802.11b (WiFi) i 802.11a. Dell také slibuje, že cena Access Pointu padne až na 50 USD. To nezní zle, jenže kdy se tak stane, už neřekl. Více zde na CNet.

4. prosinec 2002 - Pokračuj ve čtení 👉