Tento článek je volným pokračováním mého srpnového seriálu Chci bezdrátovou síť, jež objasňuje vše podstatné, co byste měli chtít vědět, když chcete bezdrátovou síť. Pro ty, kteří zde o prázdninách nebyli doporučuji první kapitolu a pak si dole můžete kliknout na “lokální hledání” a můžete se tak dostat na další pokračování.
Jak víte, seriál popisuje vše od historie, přes standardy, instalace vnitřních sítí až po instalace venkovních sítí a antény. V jednom z posledních dílů jsem slíbil, že rozvedu co jsou to retranslace a jak se dělají, bohužel jsem to tehdy nestihl.
Berte to tedy jako splátku tohoto dluhu a zároveň jako omluvu všem, komu vadí ty články, které jsem sem za posledních pár dnů dal a které pravda nebyly vždy zcela v “duchu” tohoto serveru, ale měly jen zaplnit prostor a donutit vás na Marigold nezapomenout v době, kdy je Patrik na svatební cestě. Vedle kontroverzního článku “CDMA je slepá ulička” je to asi druhý opravdový článek, který jsem vydal, vím o tom a ještě jednou se omlouvám všem, kteří ty zbylé nepřekousli.
Takže tolik úvod a pojďte se vrhnout na problematiku retranslací. V první ze tří části se budu věnovat problematice obecně, v dalších dvou dílech každému ze dvou typů řešení samostatně (nebojte se, oba vyjdou ve středu).
Co to znamená retranslace
Představte si situaci, kdy potřebujete spojit dvě místa (řekněme A & B) bezdrátovým spojem, která na sebe nevidí (což bývá téměř vždy nutná podmínka), případně jsou od sebe příliš vzdálena a vy nemůžete porušit generální licenci o maximální hustotě vyzářeného výkonu (případně je to příliš daleko i s porušením). Existuje ale místo R, které “vidí” na místo A i na místo B, případně je od obou míst méně vzdáleno. Potom místo R se nazývá retranslační bod a komunikace z A do B neprobíhá přímo, ale přes bod R. Bezdrátový spoj A → R → B se potom nazývá spoj s jednou retranslací.
Retranslace mohou být někdy i několikanásobné, potřebujete-li např. vytvořit velmi dlouhý spoj, můžete zřetězit např. 3 retranslace (R, S, T) za sebou (víc už se v podstatě nedělá) a tak může komunikace jít postupně A → R → S → T → B.
Aby to nebylo tak jednoduché, lze za určitých podmínek (které dále rozebereme) mít i různě větvenou retranslaci. Potřebujeme-li tedy spojit bod A s body B a C, ovšem tyto na sebe navzájem nevidí, ovšem vidí opět všechny na bod R, potom může komunikace probíhat i A → R → B,C.
Způsoby retranslace se dají rozdělit nejsnadněji na:
- pasivní,
- aktivní.
Pasivní retranslace využívá jen přesměrování či odrazu signálu (rozebereme dále) bez nějakého přidaného aktivního prvku, není třeba tedy žádného napájení atp., ovšem má mnohá omezení (nelze z tohoto místa “odebírat internet”, těžko se monitoruje, vyžaduje speciální podmínky atd.).
Aktivní retranslace využívá aktivní prvek, který je de-facto další přístupový bod, ovšem bez klientů (respektive klienty jsou jen okolní přístupové body). Při určitých řešeních je možné připojovat na tento prvek zároveň i klienty, ale nebývá to optimální (vše rozvedu později)
