Dalši vyhledávačka WiFi signálu od Kensingtonu

Firma Kensington představila svoji vyhledávačku WiFi signálu pod názvem WiFi Finder. Jde o Kensington WiFi Finderzařízení se třemi diodkami a jedním spouštěcím tlačítkem. Zařízení nepotřebuje počítač, to je jeho velká výhoda a diodou dá najevo, zda je dostupný signál zařízení pracujících ve standardu 802.11 b nebo g.

14. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Teplotní chladivosti ku potěše mysli

Je vedro. Nevím kolik, protože mi prasknul v kanceláři teploměr a já nemám chuť psát nic důležitého na Marigolda. Ostatně, v tom vedru, přijde mi, se nic důležitého neděje. Nakonec mne z latergie vytvořené ještě updatem systému Cinetiku a kontrolou DVD expedic, vytrhl email Honzy Sedláka (i4). Ten mne upozornil na stránky Ministerstva financí. Nechápal jsem o co jde - poukazoval na aplikaci zvanou Šachmatky. K čemu Šachmatky slouží? K sestavování státního rozpočtu. Prý to jako zběratel kuriozit ocením. Ocenil - nomen omen, ten kdo to jméno vymyslel, si zaslouží už za tohle svůj třináctý plat.

13. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Panika na blogerské burze 2 – Žertvův nekrolog

Okolo blogu Žertvův deníček se v poslední době rozpoutala velmi zajímavá diskuse dokonce i v papírovém tisku, koneckonců i Marigold se už o Žertvově blogu několikrát zmiňoval. Žertva se jako šéf nejmenovaného mediálního domu zabýval svými problémy v práci, doma, s ženskými apod. To vše dle mého s vtipem a nadhledem. Jenže ouha, rozvinula se diskuse (a nebojím se říci, že doslova hon) týkající se Žertvovy identity a jejího odhalení.
Dnes Žertva oznámil k lítosti přítomných, že končí. Jako důvod uvádí, že nedokáže ochránit anonymitu lidí, o kterých píše. Já ho spíš (v dobrém) podezřívám z toho, že mu buď již příliš hoří půda pod nohama (pokud se týče možného odhalení jeho identity a s tím spojených potenciálních problémů v práci i doma), nebo že by se nevyhnutelně mohlo ukázat, že Žertva nemusí nutně existovat… Jako poslední otazník pro čtenáře popisuje Žertva svou utajenou schůzku s politikem Vladimírem, kterého i „Žertvovy noviny v poslední době propíraly“ (samozřejmě, že se i průměrně inteligentnímu čtenáři rozsvítí v hlavě červené světlo: že by Vladimír Mlynář a Karlovy Vary??)… a o to přece asi šlo.
Každopádně je škoda, že Žertva končí, i když to chápu. Jeho styl a postřehy nejen z korporátního světa budou chybět. Doufejme, že se objeví jinde ;)

11. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Kniha Historie českého internetu se přesunula do učednických let

Trochu jsem popojel s publikováním textů knihy Historie českého internetu (kniha to je jen v mé představě, tiskem to nevyšlo a pochybuji, že jen tak vyjde, není vydavatel:). Především jsem už dokončil kapitolu věnovanou létům akademickým, tedy prvopočátkům světového internetu a akademických sítí v ČR. Šestý díl povídání se jmenuje <FONT color=#800080>Proč akademické sítě</FONT> a hovoří o tom, jaký důvod je podporovat akademické internetové sítě a projekty.

11. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Jak rychlé jsou ve skutečnosti kombinované 802.11 b/g sítě?

Matthew Gast, autor skvělé knihy 802.11 Wireless Networks: The Definitive Guide si dal práci se změřením a spočítáním skutečného datového toku v 802.11 sítích. Vše samozřejmě měřeno v laboratorních podmínkách, takže to berme jako hodnoty spíše maximální. Jeho obsáhlý článek na téma porovnání datové propustnosti 802.11 sítí najdete zde. Já z něj pouze sumarizuji nejzajímavější čísla.

11. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Český Telecom třikrát: WiFi, Eurotel a je to svině

Tři zprávičky věnované Českému Telecomu. Především ohlásil rapidní procentuální vzestup uživatelů svého WiFi připojení. Český Telecom zvýšil v červenci celkový počet uživatelů bezdrátového připojení k internetu prostřednictvím technologie WiFi oproti předchozím sedmi měsícům o polovinu na 1400 lidí. Do června se přitom zaregistrovalo 929 klientů.

11. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

7. Léta učednická – Stav telekomunikací v devadesátých letech

Jak vypadaly české telekomunikace v devadesátých letech? Jaké byly předpoklady pro expanzi internetových firem a jaké byly osudy tehdejšího SPT Telecom v první postkomunistické desetiletce?V části věnované akademické síti CESNET a jejím nástupcům již bylo zmíněno, že v určitém okamžiku síť CESNET započla nabízet i služby pro komerční subjekty. Ovšem situace s komerční nabídkou internetu a obecně jakýchkoliv veřejných datových sítí u nás dlouho nebyla vůbec jednoduchá.

Hlavní roli sehrála neutěšená situace na federální a později české telekomunikační scéně, kdy díky neuvážené státní politice a několika rozhodnutím, jež dnes s odstupem doby nelze hodnotit jinak, než jako nešťastná, nedošlo k rozvoji internetu tak rychle, jako v zemích EU, natož jako v USA. Ztrátu českého internetu na internetu celosvětovém původně řada analytiků odhadovala na řádově čtyři až pět let, nyní převažuje názor, že se ji podařilo stáhnout na tři roky, v některých odvětvích (například internetová reklama) snad i na dobu kratší.  

Přesto je tato propast příliš velká a české firmy i nadále znevýhodňuje před evropskou a zejména před americkou konkurencí. Nicméně se najdou i české firmy, které se s tímto handicapem dokázaly vypořádat, zpravidla jsou to ale technologické a vývojářské firmy, o nichž tato historie nepojednává. Pro firmy podnikající přímo na internetu (poskytovatelé obsahu nebo připojení) bylo toto jimi nezaviněné zpoždění bohužel faktorem limitujícím, někdy i smrtícím. V procesu akvizic přicházejícím do ČR s přelomem let 1999/2000 pro ně nezbylo místo jako pro pohlcovatele, ale pouze jako pro pohlcované.

Pokud bychom měli hovořit o oněch limitujících faktorech jako o konkrétních veličinách, jsou zde dva hlavní faktory, k jejichž vzniku vedlo vícero příčin:

  • stav telekomunikační sítě v ČR spolu se státem garanotvaným monopolem na provoz jednotné telefonní sítě
  • státem garantovaný monopol na provozování veřejné datové sítě, jíž je svojí povahou i internet.

Následující podkapitoly by nám měly v kostce přiblížit situaci na českém telekomunikačním trhu tak, abychom mohli pochopit jeho obtížnou situaci a celou řadu kompromisů či rozhodnutí, jež bylo potřeba přijmout. Je také dobré mít na paměti, že tato situace v některých bodech přetrvává a dosud trh ovlivňuje a rychlé změny se nelze nadít.

Stav telekomunikační sítě v ČR v devadesátých letech

Telekomunikace v roce 1990 (po pádu komunistického režimu), představovaly telekomunikační síť Správy pošt a telekomunikací - pozdějšího SPT Telecom. Tato síť byla v dezolátním stavu - naprostou většinu jejích tras představovaly měděné kabely a zoufale zastaralé analogové ústředny s mechanickými voliči, z nichž ty nejstarší měly již čtyřicet křížků a nebylo daleko pravdě moje tvrzení, že některé hovory přenášely ještě pro Hitlera.

Je třeba si také uvědomit, že většina těchto ústředen a techniky nepředstavovala výrobky západní provenience, ale výrobky RVHP - tedy východního bloku. Maďarské, české a polské ústředny a síťové prvky byly již v roce 1990 beznadějně zastaralé oproti západnímu průměru. Je také třeba mít na paměti, že telekomunikační síť velmi výrazně trpěla špatnou organizací a strukturou - byla místa, kde se na telefony čekalo dvacet let a v jiných neprioritních oblastech bylo telefonů nadbytek. Do některých částí republiky (např. Bruntálsko) se nedalo dovolat bez pomoci spojovatelky, v ostatních místech bylo třeba zkoušet číslo vytáčet několikrát, protože kapacity ústředen a telefonních linek nestačily zvyšujícím se požadavkům. ČR představovala zemi s jedním z nejvyšších počtů nevyřízených žádostí o přidělení telefonní stanice.

Počátkem devadesátých let tedy nebyla česká telekomunikační infrastruktura vůbec připravena na jakékoliv vyšší používání datových služeb a měla velké problémy se zajištěním základních telekomunikačních hovorů či pouhého faxování. Dnes, když lidská paměť právě tyto detaily zasunula do oblasti zapomnění, mnozí s nostalgií vzpomínají na hovory placené paušální částkou 1 Kč za fakticky libovolnou délku - málokdo ale vzpomene, jak úděsná kvalita hovorů tehdy byla a jak dramaticky se to projevilo s nástupem faxů. Ty trpěly ještě v polovině devadesátých let velmi mizernou kvalitou přenosu.

Spolu se zvyšováním kvality sítě přicházelo i radikální zvyšování ceny za telefonní hovorné a spolu s tím i pochybnosti, zda jde o oprávněně účtovanou cenu odrážející skutečné náklady, nebo zda jde pouze o zneužívání monopolního postavení. Tyto pochybnosti spolu vyvrcholily, jak již bylo zmíněno na podzim roku 1998 do akce Internet proti monopolu a v následujících letech ještě k několika akcím a protestům i internetových providerů vůči Telecomu. Protože jde o velmi důležitou kapitolu historie českého internetu, budeme se jí věnovat až přijde její čas a místo.

Monopol SPT Telecom na provozování telefonní sítě a strategický partner TelSource

Vláda si se systematickým řešením telekomunikační problematiky dala načas. Zatímco ve vyspělém světě patří konsolidace a rozvoj telekomunikací k prioritě číslo jedna, u nás teprve po dvou letech od revoluce vláda vydala svoje resumé představ, jak naložit s telekomunikacemi v ČR a tyto představy započla aplikovat.

Součástí těchto představ byla privatizace SPT Telecom jako jediného provozovatele obecně dostupných telekomunikačních sítí. Vzhledem k tomu, že v té době vláda představovaná Václavem Klausem a Karlem Dybou, tehdejšími špičkami ODS, horovala pro prodej podílů podniků do soukromých rukou - a to pokud možno zahraničních, byla při privatizaci Telecomu zamítnuta "česká cesta" - tedy privatizace Telecomu do českých rukou, kdy nutné investice by dodaly tehdy ještě investičně ochotné české banky.

Česká cesta padla a ze všech zahraničních nabídek byl zvolen TelSource, tedy společný podnik PTT Holandsko a Swisscomm Švýcarsko. Paradoxem je, že český stát v touze po urychlené privatizaci Telecomu předal vlajkovou loď informačního průmyslu do rukou dvou státních firem. V PTT Holandsko (dnešní KPN) i Swisscomu má totiž majoritní podíl stát a tyto dvě firmy patří mezi největší konzervativce telekomunikací v Evropě.

Privatizace SPT Telecom nebyla jednoduchou záležitostí. Spor o volbu mezi českou cestou a "strategickým partnerem" zaměstnával vládu poměrně dlouho, než tehdejší šéf privatizace Karel Dyba podle legendy prohlásil, že pokud nebude vybrán "strategický partner", tak se oběsí. Vláda tehdy dala přednost zahraničnímu partnerovi před vidinou pohupující se Dybovy mrtvoly ve Strakově akademii. Tím bylo rozhodnuto.

Zajímavých je ovšem několik detailů, jež jsou pro další dění podstatné a které vyprovokovaly až rozsáhlé povstání proti SPT Telecom vrcholící zmíněnou akcí Internet proti monopolu. Tyto detaily se podepsaly především na dostupnosti internetu pro domácnosti a soukromé uživatele, ve svém dopadu se ale dotkly i celého internetového odvětví.

Především vláda původně nezamýšlela udělit SPT Telecom exklusivitu v tak velkém rozsahu - monopol měl mít na mezinárodní a meziměstská spojení, místní hovory měly být plně liberalizované. Jasně to vyplývá z v usnesení vlády č. 428 z 10/6 1994, kde se říká "Akciové společnosti SPT Telecom bude do konce roku 2000 poskytnuta exklusivita na provozování meziměstských a mezinárodních telefonních služeb." V jasném protikladu proti tomu stojí Pověření pro SPT Telecom vydané Karlem Dybou, kde se říká, že "nebudou vydána nová pověření na poskytování místní telefonní služby...". V rozporu s vládním usnesením najednou Dyba souhlasí s exklusivitou i v místních telefonních službách, zcela opomíjeje předchozí vládní usnesení.

Existence monopolu byla opírána o nutnost zajištění základních služeb obecně dostupných - odtud strategie "telefonu pro babičku v Horní - Dolní". Aby na sebe některý z investorů vzal tento závazek, rozhodla se vláda udělit mu "investiční klid" - tedy monopol do 31.12.2000 na veškeré telefonní služby s výjimkou vymezených lokalit pro pilotní projekty místního telefonní spojení jiných firem.

Byl monopol nutný?

Zda bylo toto řešení moudré, není dnes stále ještě snadné objektivně posoudit. Je třeba si uvědomit, že nutnost obecné dostupnosti služeb, kterou SPT Telecom ukládá zákon, znamená opravdu mít telefony všude, kde je někdo vyžaduje - tedy i v horské vesničce, kam se potáhnou radiem nebo kabelovým kladem za několik milionů korun. Monopol má zde své opodstatnění, protože Telecom vybuduje svojí síť dříve, než na trh budou puštěni konkurenti. Konkurenti se totiž nebudou zajímat o babičku v podkrkonoší, ale především o firmy a rozvoj jejich infrastrukutry bude tedy mnohem rychlejší, protože velké a lukrativní firmy se koncentrují ve velkých městech a ty je poměrně jednoduché propojit.

Varianta udělení monopolu je obecně obvyklá - existovala v USA pro AT&T, v Německu i ve Francii, prostě všude. Všude také intenzivní investice státního operátora do infrastruktury probíhaly o několik let dříve a v zemích EU skončil monopol státních operátorů k 1.1.1998. Je tedy spravedlivé poznamenat, že v tomto se česká praxe od zahraničních zvyklostí nelišila. Je ale také dobré poznamenat, že postupem času se ukázala nepřesvědčivost nezbytnosti monopolu. To ale v roce 1994 mohl tušit jen málokdo a první tyto postřehy byly zřejmé v roce 1996, kdy Evropa začala diskutovat o telekomunikacích zítřka a v plné nahotě se projevila neschopnost státních operátorů reagovat.

U monopolu ovšem ještě zůstaneme, jakkoliv jeho opodstatnění a zkušenosti s ním jsou věcí debaty.

Smlouva mezi TelSource, FNM a Telecomem

Krajně spekulativní je i smlouva mezi TelSource, Fondem národního majetku (majitelem velké části SPT Telecom) a SPT Telecom uzavřená v roce 1994 (dále jen Smlouva). Tato Smlouva byla dlouho označována za neveřejnou a nebyla publikována. Až bouřlivá diskuse koncem devadesátých let, kdy obsah této Smlouvy zveřejnila internetová média Neviditelný pes a Mobil.cz, přinutila vládu i TelSoruce ke změně postoje a větší část Smlouvy byla publikována, aniž by se prokázaly předchozí argumenty a obavy ze zveřejnění jako opodstatněné.

TelSource se také jako minoritní akcionář a oficiální strategický partner se dostal do výhodných pozic - ve většině rozhodujících orgánech SPT Telecom dostal většinu křesel - v provozním výboru fakticky rozhodujícím o cenách získal tři křesla z pěti. Je hezké, že generálním ředitelem Telecomu byl Čech Svatoslav Novák; faktická moc ale spadá na jeho zástupce Bessela Koka, zastupujícího TelSource. Na tom ale v podobných strategických partnerstvích nebylo mnoho divného, strategický partner zpravidla získává rozhodující slovo právě kvůli svým zkušenostem.

Jenže celé působení TelSource v SPT Telecom poznamenávaly skandály. V roce 1997 začaly Lidové noviny na titulní stránce přetřásat skandál s údajným dvousetmilionovým úplatkem, jež na švýcarské konto ODS měl složit TelSource. Podobné informace o úplatcích vedoucí k nejrůznějším špičkám TelSource a ODS proskakovaly od té doby pravidelně, vždy se objevilo nové tvrzení a situace došla tak daleko, že se úplatkářskou aférou začal zabývat i nizozemský parlament a i v ČR byla ustavena parlamentní komise. Úplatkářské aféry týkající se SPT Telecom ̈pojednáme v samostatné části, protože jde o zajímavý dobový kolorit, k onomu koloritu doby a jako doklad vyspělosti české politické scény patří i to, že ani z nizozemského vyšetřování událostí nebyla vyvozena základní politická či mravní zodpovědnost, když už k zodpovědnosti trestní nebyl dostatek vůle.

Součástí Smlouvy je také dohoda o zvyšování cen - Telecom není oprávněn zvýšit ceny v průměru o více než čtyři procenta a zároveň je zavázán k "rebalancingu" - tedy k odstranění dotování cen místních hovorů z hovorů mezinárodních. Součástí smlouvy je i tarifní formule, která na dvaceti sedmi stranách podrobně vypočítává, jak se dojde k tomu, kterak cenu navýšiti. Dlužno podotknout, že tarifní formule byla natolik elastická, že do čtyřprocentního zvýšení lze vměstnat ledasco a to je ještě třeba přihlédnout k možné manipulaci a odpočtu s inflací. Svoji schopnost pracovat s čísly prokázal SPT Telecom svojí chystanou cenovou změnou na rok 1999.

Dalším důležitým argumentem pro vstup strategického partnera mělo být know-how, jež TelSource měl do SPT Telecom vložit. Zde již výsledek známe - totální krach a propad této myšlenky je evidentní. Know-how totiž nelze zaměnit s kilometry optických kabelů položených do země, ani s počtem připojených stanic. To je pouze otázka peněz zaplatit externí dodavatele a firmy. Know-how se mělo primárně projevit tam, kde se nejvíce čekalo a kde se situace teprve dnes postupně zlepšuje pod tlakem počínajícího konkurenčního prostředí. Know-how se mělo se projevit v oblasti billingu, tedy účtování, v oblasti customer care - tedy péče o zákazníky. Zatímco natáhnout dva palce tlustý optický kabel mezi Prahou a Brnem si žádá vulgárně řečeno pár bagrů a hromadu peněz na kopáče, naučit desetiletím reálného socialismu cepované úředníky chovat se k zákazníkům jako k zákazníkům je právě to know-how, které se nedá koupit. Zde se skutečně předpokládá, že přijedou specialisté od strategického partnera a zahájí dlouhodobý ozdravný program. Nestalo se tak - patrně i proto, že služby zákazníkům v PTT Holandsko byly tehdy tradičně na mizerné úrovni a v hodnocení kvality služeb po dlouhou dobu holandský operátor pokulhával za svým francouzským a německým protějškem. Signifikantní problémy s kvalitou zákaznického servisu, likvidace reklamací i postupu vůči neplatičům SPT Telecom měl až do konce devadesátých let.

Důležité je, že za některé body smlouvy, jež SPT Telecom prokazatelně nesplnil i podle názoru ČTÚ jakožto regulátora trhu, byl Telecom penalizován. Ve většině případů se ale Telecom odvolal a jednání o nesplnění závazků vyplývajících ze Smlouvy se buďto táhne nebo bylo založeno.

Skutečnost, že TelSource není schopen dlouhodobě dostát mnoha závazkům vyplývajících ze Smlouvy, především pak tváří v tvář skutečnosti, že TelSource a jeho vlastníkům KPN (bývalý PTT Holandsko) a Swisscomu se nepodařilo zformovat globální telekomunikační alinaci a ČR proměnit v středoevropské telekomunikační centrum, jak se zavazuje ve Smlouvě, znamenala pro TelSource rozčarování a tak již koncem roku 1999 započlo přehodnocování záměrů obou partnerů TelSource ve střední a východní Evropě.

Pokles hodnoty telekomunikačních titulů na akciových trzích v průběhu roku 2000 pak tomuto přemýšelní dalo další impuls a tak 5.6.2001 náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gurlichová oznamuje, že v chystané privatizaci Českého Telecomu bude prodáváno celkem 51% akcií Českého Telecomu a v tomto balíku akcií bude i podíl TelSource.

Definitivní odchod TelSource z Českého Telecomu lze tedy očekávat ve výhledu pětiletky - plná privatizace Telecomu je vládou stále odkládána s poukazem na prý nízkou cenu, jíž by se nyní při prodeji telekomunikační firmy dosáhlo.

11. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

6. Proč akademické sítě

Možná se ptáte pro důvodu, jenž žene akademické instituce a vlády do výstavby a financování stále lepších a lepších akademických sítí. Proč se vůbec zabývat historií internetu, který z provopočátku akademické a experimentální sítě utvářely? A proč se ještě dnes starat o Cesnet a jeho děti?Možná se ptáte pro důvodu, jenž žene akademické instituce a vlády do výstavby a financování stále lepších a lepších akademických sítí. V době, kdy málokterá komerční panevropská síť disponuje podobnou kapacitou, se v akademickém internetu pracuje s gigabitovými rychlostmi. Není to zbytečné plýtvání peněz z kapes daňových poplatníků? Nevystačila by si akademická sféra s pomalejšími linkami?

Dlužno připomenout, že většina novějších projektů jest iniciována z prostředků Evropské unie. Právě Evropská unie klade již od roku 1996 na rozvoj internetu hlavní důraz a v opoždění rozvoje internetu v Evropě je stále častěji spatřována jedna z hlavních příčin (ne-li hlavní) technologického a tím i ekonomického zaostávání Evropy za USA.

Akademické sítě zpravidla slouží jako testovací okruhy pro nasazování nových technologií a protokolů, například k testování nového adresního systému IP6, jenž by měl odstranit stále se zvětšující problém s nedostatkem volného adresního prostoru na internetu.

Je třeba si uvědomit, že takovéto pokusy zpravidla není možné provádět v komerčních sítích, kde by platící zákazníci svoji úlohu pokusných králíků nesli s krajní nelibostí. Akademickým sítím a universitním pracovištím tak připadá úloha základního výzkumu a testování

Je tak internetovou tradicí, že spousta zajímavých projektů vzniká v akademickém prostředí – vznikají tu díla, která z počátku komerční instituce považují za nerealistická a nefinancovatelná a která později, až se prokáže jejich životaschopnost, se pokoušejí odkoupit či přetáhnout jejich autory. Samotná akademická půda tu působí jako podhoubí pro realizaci a vznik zajímavých myšlenek - a proto je tak důležité, aby akademická sféra se udržovala i technologicky na výši doby.

Dalším důležitým argumentem je vzdělávací role universit. University a vzdělávací instituce mají dle plánů EU a ostatně i dle selské logiky připravovat studenty na praktické problémy, se kterými se setkají v zaměstnání a je nemyslitelné takovou přípravu provádět na zastaralých technologiích. Doby, kdy se na školách vyučoval hromadně Basic či Pascal, ačkoliv bylo jisté, že seriosní programy v něm již vznikat nebudou, by měly být minulostí a studenti by se měli na školách setkávat s tím, s čím se po opuštění škol setkají i v praxi. A protože před jejich vstupem do praxe a nástupem do školy je přeci jen jistá prodleva, je náskok akademického prostředí zcela ospravedlnitelný.

Obecně řečeno přispívá náskok akademické scény v internetovém prostředí k rychlejšímu posunu internetu a počítačových sítí obecně, ale také k určité korekci vlivů, jež vycházejí z komerčního prostředí a jsou zřejmě nutným doprovodným jevem provázejícím boje firem o postavení na trhu a samozřejmě o peníze. Výhodou akademické scény je skutečnost, že stojí stranou oněch dvou vlivů (postavení na trhu, peníze) a je tedy do značné míry schopna rozumně korigovat výstřelky, jež by se jinak v rámci konkurenčního boje hrozily stát běžnou záležitostí.

Domnívám se, že tímto bychom mohli uzavřít kapitolu věnovanou akademickému internetu. Pokud jste místy byli až frustrováni hromadou technických zkratek, které vám říkají pramálo, nebo vůbec nic, můžete od následujících částí očekávat značné zlepšení.

Seznámit se s historií projektů CESNET a TEN v České republice je ovšem jedním ze základních předpokladů pro pochopení fungování českého internetu jako celku v prvních letech jeho komerčního fungování. Právě vztahy CESNETu jako z počátku výhradního, později majoritního poskytovatele internetových služeb a rozpory mezi akademickou a komerční sférou nejenom na internetu, ale i v rámci samotného CESNETu, jsou jedním z určujících faktorů pro vývoj českého internetu. V mnoha případech bude možno si povšimnout až animósních reakcí probíhajících mezi lidmi z CESNETu a zbytkem internetu, přičemž tato animosita bývá obapolná. Hlavní projevy takovéto animosity se objevily u problematiky peeringu NIXu, dále pak například při zavádění transparentních cache do sítě TEN ale také již od počátku komerční nabídky CESNETu k připojení, kdy bylo CESNETu vytýkáno, že za akademické peníze a granty připojuje komerční zákazníky.

Všechny tyto problémy byly hlubší a nelze je shrnout nijak povrchně, proto všude tam, kde budou podstatné, se na ně podíváme hlouběji. Ve výsledku uvidíme, že vždy šlo o to nejprostší: o peníze a jejich redistribuci.

11. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Fotografie z Keni aneb Mombasa v obrazech

Přes víkend byla chvíle času a tak jsem trochu utřídil fotky z Keni. Většina fotek se týká zvířat, protože historických pamětihodností Keňa zase tolik nemá a neprocestoval jsem ji tolik, abych mohl zachytávat všeobecné přírodní krásy ve větším množství. Nicméně pokud se chcete podívat na východoafrické pobřeží, mám pro vás přes čtyřicet fotek z našeho výletu do Mombasy, druhého největšího města v Keni a především největšího přístavu široko daleko.

10. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Satelitní WiFi

Ne snad, že by NASA šetřila natolik, že by montovala do satelitů WiFi; ačkoliv ta doba možná jednou přijde. Jde o to, že firma Hughes, provozovatel obousměrného satelitního internetu DirecWay, se rozhodla tuto službu nabízet pro připojení hotspotů nabízejících WiFi připojení. Firma sama uvádí, že tato služba by se mohla líbit provozovatelům kempů a parků, které pro odlehlejší oblast nemohou mít jiné připojení, zatímco DirecWay má pokrytí po celých USA a i Evropě.

8. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Deník stokorunové bankovky

Další zajímavý weblog - ačkoliv jsou na něm zatím jen dva příspěvky - se jmenuje Deník stokorunové bankovky. Sice nevím, jak stovka zvládá blogovat, ale její postřehy z putování našimi šrajtoflemy jsou docela zajímavé. Čtěte sami zde.

8. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉

Tlustosítě opět v kursu

Včera a dnes se nám dostalo mediální masáže o tom, kterak bude pražská GTS provozovat tlustooptostředoevropskou síť. Na celé kauze je zajímavé, že GTS už byla vlastníkem (či předmětem vlastnictví) dvou tlustosítí a obě ehm ... zkrachovaly.

7. srpen 2003 - Pokračuj ve čtení 👉