All-in-one zařízení (kombinace foto-mobil-média) jsou cesta do pekel

Patrick Zandl · 22. září 2004

Nedávno jsem u Radka Hulána četl spot, v němž přesvědčoval, že budoucnost patří jen kombinovaným zařízením, takzvaným též All-in-one. Nemyslím si to, ačkoliv tento názor jsem slýchával na 3GSM World až příliš často a od chytrých lidí.

Mohl bych předeslat, že kombinovaná zařízení se uplatňují jen výjimečně – například televize spojená s videorekordérem je obchodně propadák, i když je to logická záležitost. Kombinovaná zařízení se uplatňují spíše tam, kde lze do stávajícího zařízení přídělat něco, co zvýší jeho původní funkčnost, nikoliv přidá novou. Kupříkladu kombinací pušky, automatického nabíjení a velkého zásobníku vznikne samopal, což je věc, která se prodává dobře. Ještě k němu můžete přidělat baterku a laserové zaměřování, možná bajonet – a to je asi tak všechno. Pokusy americké armády tuto sestavičku rozšířit ještě o komunikační modul s GPS už v praxi narazily a takovéto “komunikačně-palebné” centrum vojáci hromadně vraceli. Jak by ne – od zbraně se očekává, že může spadnout na zem, což elektronika nemá ráda. A dost možná si někteří vojáci pletli ústí zbraně se sluchátkem a spoušť s PTT tlačítkem, to nevím, tak daleko jsem to nezkoumal.

V telekomunikacích se nedělají kombinace s palnými zbraněmi, spíše se mluví o kombinaci telefon – very-personal computer – fotoaparát – herní mašinka – přehrávač multimédií – - přijímač TV a rádia - navigační zařízení.

Většinu takových zařízení lze dnes nacpat právě pod ten pojem very personal computer, velmi osobní počítač, protože chytré telefony jsou dnes schopny obsloužit multimédia, příjem TV/rádia i poměrně výkonný software. Fotoaparáty se dnes stále více miniaturizují a navigace do chytrých telefonů pomalu také přichází (v Asii už tam je).

Jenže to není všechno. Některé části této kombinace nejsou zatím technicky dost na výši, zejména fotoaparát), aby konkurovali samostatným zařízením pro běžného uživatele (digitálním kompaktům) – jenže to je věc, která se během pěti let srovná a fotoaparáty v mobilu budou mít schopnosti naprosto dostačující pro běžného uživatele. To není nic, co by nesrovnal dnes myslitelný evoluční pokrok.

Pak je tu ovládání. Ovládání MP3 přehrávače se podstatně liší od ovládání PDA nebo fotoaparátu a kombinovaná zařízení se s tím vyrovnávají všelijak, zatím ale nedostatečně. Zkušenému uživateli s notnou dávkou tolerance to nevadí, ale pro uživatele běžného, technicky neerudovaného, to problém bude. iPod jako přehrávač hudby vede ve světě právě jednoduchostí, s jakou se ovládá. Vede tím, že je pro hudbu zcela přizpůsoben. Má velké ovládací kolečko, malý displej a velkou paměť – to je všechno, co má. Požadavky samotného smartphone jsou zcela jiné – malé ovládací kolečko, velký displej. A taková paměť, aby se SmartPhone dobře prodával – i když to může vyřešit paměťový slot a možnost dokoupit kartu. Další rozdíly jsou v ovládání fotoaparátů nebo GPS. Zkonstruovat All-in-one zařízení je o kompromisu a dnes ten kompromis musí být příliš velký.

Řešení tohoto problému není vůbec snadné. Buďto si člověk na kompromisy zvykne, nebo bude dále dávat z nejrůznějších příčin přednost samostatným zařízením. Jedinou možností, kterou vidím, by bylo, kdyby se podařilo vyvinout nějakou hmotu schopnou měnit tvar. Pokud byste své zařízení chtěli používat jako MP3 přehrávač, změnilo by se na iPod. Pokud byste chtěli fotit, objevily by se tlačítka fotoaparátu. A pro používání PDA by se celá zadní stěna změnila na displej. Tohle není taková utopie, jak to vypadá, pokusy v tomhle ohledu již běží, ale do dvacet let to na žádnou komerční technologii nevypadá…

Třetím problémem je různá inovační doba jednotlivých částí kompaktu. Telefony a PDA mají jiný inovační cyklus, než fotokamery a GPS. Toho si zejména erudovaní uživatelé více všímají, navíc do kompaktů většinou právě kvůli kompromisům míří technicky zastaralejší výrobky. Schopnosti pořizovat kvalitní fotky u fotomobilu a nejbližšího stejně velkého fotoaparátu jsou diametrálně rozdílné – mizerný megapixel vůči skvěle vykreslujícímu troj-čtyř megapixelu. Tenhle náskok se nestahuje jednoduše a obrovské firmy jako Intel s tím mají problémy. Samotný Intel kdysi tvrdil, že bude schopen vyrábět ve stejném čase procesory pro notebooky, jako pro desktopy na stejné frekvenci. Dodnes toho není schopen a taktovací frekvence desktop procesorů mají razantní náskok. Jedinou cestou pro all-in-one zařízení je skutečnost, že určité aspekty takového souboje časem ztratí na důležitosti, protože běžný uživatel již neocení rozdíl ve kvalitě fotografie pětimegapixelu a osmimegapixelu. Jenže bude zase jiné hledisko, kde se bude moci srovnávat. Však vzpomeňme, jak v osmdesátých letech hudební průmysl prohlašoval, že vývoj hudebních nosičů skončil, protože nic kvalitnějšího, než hudbu z CD, není schopno lidské ucho rozpoznat. A kolik novinek dnes máme – MP3 na CD, SACD, AudioDVD, MiniDisc, Cactus :)

Odstranit třetí problém by znamenalo sladit inovační cykly, jenže když se to nepodařilo jediné firmě ve vlastním výrobním programu u procesorů, těžko lze čekat, že se to podaří desítkám konkurenčních společností, z nichž každá vyrábí něco.

Tři problémy: ovládání, zastaralost, různé inovační cykly. To trápí All-in-one zařízení a jejich zákazníky. Čtvrtý problém je obchodní – většina lidí už nějaké to zařízení doma má a toto zařízení je zpravidla lepší, než to, které je v all-in-one. Kompaktní fotoaparát byť analogový, je podstatně lepší, než ten v mobilu. Uživatel má málo důvodů, proč si připlácet za ten vestavěný a tak je otázka, nakolik obchodníci věří tomu, že by uživatel potřeboval každou chvíli fotit a byl ochoten si za tu pohotovost připlatit. Čtvrtým problémem je tedy cena versus užitná hodnota pro uživatele.

Vybalancovat All-in-one mezi těmito čtyřmi minovými poli se zatím nedaří, neznám prakticky jediné univerzálně použitelné All-in-one zařízení (pokud odmyslíme Ak-47 s tou lampičkou). Většina akcí je dopředu předvídatelných – člověk jede na dovolenou = bude fotit = vezme fotoaparát. Člověk jede na čundr = ztratí se = vezme mapu nebo GPS. Jasně, pokud vás unesou ufoni z Melmeku a po rozpitvání vás vysadí v neznámé oblasti, proklejete mne, že jste si kvůli mně nekoupili mobil s GPS a fotoaparátem, jenže to není nic, co by nevyřešil dobrý psychiatr…

Result: All-in-one zařízení snadno nadchnou. Znám to z vlastní zkušenosti. Koupíte si je, pár týdnů si libujete, jak je to super. A pak vás ta omezení začnou štvát. Proč vaši kamarádi mají na webu fotky, které nejsou do modra a obličeje lidí tam nevypadají jako schodiště? Proč se ten MP3 přehrávač tak blbě ovládá a nevejde se do něj tolik hudby? Proč si k té GPS v mobilu musíte ještě dokupovat za tisícovky mapu, když GPS vašeho kamaráda ji má vestavěnou, lepší a zdarma. Za tři měsíce zjistíte, že takové zařízení používáte zase jako mobil a synchronizaci kalendáře, kontaktů. Takže Radek Hulán má dva měsíce na to, aby si spokojeně užil svoji Siemens SX1 jako to nejlepší All-in-one, které mu nahradí vše ostatní…

PS: K tomuto poznání jsem se dopracoval vlastnictvím různých a drahých All-in-one zařízení. Nikdy mi nic nenahradily a i když je fajn si s nimi hrát, v praxi mi na nic nebyly. Papírový diář, normální mobil a Sony 717 rulez… Ušetříte si četná zklamání, když budete od takových zařízení očekávat, že nahradí specializovaná zařízení v běžném provozu. Zatím ne a nečekám to od nich ani do budoucna.

!++9++!

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook