Projektem Cesnet vývoj akademického internetu v ČR natož ve světě neskončil. Jsou tu další projekty a rychlý internet pro akademiky výzkumníky je celosvětovou prioritou.<P style="MARGIN: 0cm 0cm 0pt">Evropa počátkem devadesátých let započla přikládat internetu stále větší váhu nejenom ve sféře komerční, ale i v prostředí universitním, akademickém. Poté, co USA začaly v roce 1992 s budováním vyhrazené vysokorychlostní páteřní sítě určené pro university a výzkumné ústavy, přišla s dvouletým zpožděním s podobnou myšlenkou i Evropa. Už v roce 1994 se Česká republika zapojuje do projektu TEN-34 (Trans-European Network Interconnect at 34 Mbps), tedy do projektu, jehož cílem je vybudování panevropské páteřní sítě propojující univerzity a výzkumná střediska. Rychlost páteřní sítě měla dosahovat 34 Mbps a rpojekt vznikal pod koordinací neziskové společnosti DANTE (Delivering of Advenced Network To Europe). </p>
V České republice byl projekt TEN-34 CZ schválen ministerstvem školství dne 3. října 1996 a řešitelem projektu se stal CESNET z.s.p.o. (zájmové združení právnických osob) zastupující všechny vysoké školy a Akademii věd ČR.
Opět je zvolena hvězdicová topologie a struktura TEN-34 CZ má v podstatě kopírovat stávající strukturu sítě CESNET – jen na novějších technologiích a vyšších rychlostech. Již od počátku byla páteř TEN-34 budována na technologii ATM.
Ještě do konce roku 1996 byl do provozu uveden první radioreleový okruh mezi Prahou a Brnem o rychlosti 34 Mbps, dodavatelem byly České Radiokomunikace. Centrální uzly v Praze a v Brně opět sloužily jako přípojné body pro další napojená města. Přes pražský uzel jsou napojena města České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Pardubice a Plzeň, brněnský uzel napojuje Ostravu a Olomouc.
Počátkem roku 1997 je výstavba TEN-34 CZ v tak pokročilém stádiu, že již může dojít k přepojování akademických a universitních pracovišť ze sítě CESNET na TEN-34, bylo ovšem potřeba vyřešit problém komerčního provozu. Síť CESNET totiž v té době již připojovala i komerční zákazníky, ale jejich připojení se neslučovalo s řádem TEN-34. Proto bylo rozhodnuto o striktním oddělení nekomernčního provozu do sítě TEN-34, zatímco komerční klieti zůstali na původní síti CESNET. Všechny sítě TEN-34 jsou součástí autonomního systému a mají i vlastní adresní prostor.
Tím došlo ke konečnému rozdělení CESNETu na komerční část pozůstavší coby CESNET a na akademickou část TEN-34. O důležitosti tohoto kroku se podrobně zmíníme již v části věnované komercializaci internetu.
V únoru roku 1997 jsou uvedeny do provozu zahraniční linky a to z Prahy do Mnichova a z Prahy do Stockholmu, každá o kapacitě 2 Mbps. Linky zajišťují připojení sítě TEN-34 CZ do internetu skrze uzly EBONE. V srpnu je pak zřízen další mezinárodní datový okruh, tentokráte z Prahy do Frankfurtu o kapacitě 34 Mbps (dodavatelem byl GlobalOne). Tím jest učiněno zadost požadavkům na členství v paneovropském TEN-34 a sdružení CESNET se stává jeho oficiálním členem.
V létě roku 1998 byla k TEN-34 CZ připojena další města. K pražskému uzlu je připojeno Ústí nad Labem, k uzlu v Plzni Cheb a Zlín k uzlu v Brně. Celkem tak TEN-34 CZ propojuje 14 měst. V červenci roku 1998 je rovněž navýšena kapacita linky propojující Prahu a Brno a to na 155 Mbps a následně jsou zřízeny další zahraniční linky – 16 Mbps linka z Prahy do Frankfurtu a a 16 Mbps do New Yorku. V průběhu roku jsou také do sítě TEN34 CZ kromě škol a vědeckých pracovišť připojovány také významnější knihovny a fakultní nemocnice. Celoevropský projekt TEN-34 končí oficiálně dne 30.11.1998, kdy všechny zúčastněné státy disponují odpovídající páteřní sítí pro akademická pracoviště s rychlostí propojení přes 34 Mbps. Na tento projekt v podstatě plynule navazuje projekt Quantum, jenž si klade za cíl povýšit rychkost evropské akademické síťové infrastruktury nad rychlost fast ethernetu, konkrétně na 155 Mbps. Sdružení CESNET se stalo členem projektu QUANTUM v červenci roku 1998.
QUANTUM (TEN-155)
Projekt QUANTUM se stává faktickým pokračovatelem projektu TEN-34. Cílem projektu QUANTUM je budování nové celoevropské akademické sítě s názvem TEN-155, která zahájila provoz 1. prosince 1998. Vysokorychlostní linky TEN-155 jsou tedy určeny i k testování nových protokolů (např. RSVP, Ipv6) a nových technologií (např. ATM). Jedná se o nejrozsáhlejší celoevropskou síť, která využívá linky o přenosové rychlosti 155 Mb/s v osmi evropských zemích (Rakousko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Švýcarsko, Velká Británie a Švédsko - zde je zároveň přípojný bod pro regionální síť Nordic). Další země - Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Španělsko - budou připojeny linkami o kapacitě v rozmezí 34 až 45 Mb/s. Kromě toho budou linkami o kapacitě 10 Mb/s připojeny Lucembursko, Portugalsko a v budoucnu také Irsko. Sdružení CESNET se stalo členem evropského konsorcia QUANTUM 30. července 1998. Celková kapacita zahraničních linek postupně vzrostla z 34 Mbps na 79 Mbps.
CESNET2
Dne 10. února 2000 byl zahájen testovací provoz linky s rychlostí 2,5 Gbps na trase Praha – Brno. Okruh byl realizován na technologii SDH STM-16 na nenasvíceném optickém vláknu, jehož dodavatelem se stala společnost MERO. Mero je společnost zabývající se primárně přepravou ropy, ale kolem její sítě ropovodů jsou položeny optické kabely, nyní s oblibou využívané pro další rozvoj vysokorychlostních sítí.
Tato linka se stala základním kamenem nové páteřní sítě CESNET2 – ta postupně přebírá jednotlivé klienty páteřní sítě TEN-155.
Základ sítě CESNET2 bude pracovat na technologii Packet over SONET s přenosovou rychlostí 2,5 Gb/s. Tato kapacita umožní provozování pokročilých aplikací s vysokými nároky na přenosové pásmo. V průběhu roku 2001 započlo propojování i dalších uzlů na rychlost 2,5 Gbps a jedinou zásadnější změnou ve stávající topologie sítí CESNET i TEN oproti CESNET2 je skutečnost, že Ostrava je napojena v síti CESNET2 nejenom na Brno, ale na Prahu. Síť se tak stává typicky hvězdicovitou a důležitost uzlu v Brně je významně potlačena. Brno tak vlastně připojuje pouze Olomouc, do budoucna se počítá ale s vytvořením přímé trasy Olomouc – Ostrava. Hlavním důvodem tohoto uspořádání je ale nedostatek cenově příhodných kapacit – budování jiné struktury sítě by bylo podstatně dražší a proto se v současné době ukazuje zvolená hvězdicová architektura sítě jako nejpříhodnější.
Na vybudování telekomunikačních kapacit pro síť CESNET2 se podílí šest dodavatelů a již v době psaná této knihy mělo zahájení provozu dvouměsíční skluz – původně byl start sítě CESNET2 plánován na červen 2001.
Budované kapacity linek zachycuje tato mapa - z mapy je patrné, že většina přípojných bodů bude propojena s Prahou linkou o kapacitě 2,5 Gbps a mezi Prahou a Brnem je kromě této linky ještě záložní linka o kapacitě 155 Mbps.
GÉANT
Akademický projekt Quantum, v jehož rámci byla provozována a financována evropská síť TEN-155, skončil 31. října 2000. Od začátku listopadu na něj navázal nový projekt s názvem Géant. Převzal stávající evropskou páteřní síť TEN-155 a během roku 2001 ji nahradí novou sítí Géant s jádrem o rychlosti 10 Gb/s. Síť by měla být uvedena do provozu v listopadu 2001.
Projekt je podporován Evropskou unií v rámci programu Technologie pro informační společnost. Doba jeho trvání byla stanovena na čtyři roky. Konkrétní cíle a vlastnosti sítě, která by měl být vybudována, jsou následující:
Vysokorychlostní síť
Jádro sítě by mělo začínat s rychlostí 2,5 až 10 Gb/s s cílem přejít na rychlosti v řádu desítek až stovek gigabitů za sekundu, co nejrychleji to půjde. Počítá se také s rozšířením sítě do dalších zemí východní Evropy.
Služba se zaručenou kvalitou
Služba Managed Bandwidth Services (MBS) se v síti TEN-155 setkala s úspěchem a ukázalo se, že o ni uživatelé mají zájem. Proto by nová síť měla podobnou schopnost nabízet také. Bude však postavena na jiné technologii, protože síť Géant bude ATM podporovat jen do podzimu roku 2001.
Podpora pracovních skupin
Projekt by měl nabídnout lepší podporu skupinám uživatelů sahajícím do několika různých zemí. Cílové služby by měly mít charakter virtuálních privátních sítí a v rámci GÉANT by měl existovat tým, který bude spolupracovat s uživateli a podporovat je z hlediska síťové infrastruktury.
Integrovaná síť
Předpokládá se, že síťová infrastruktura bude společná pro běžný provoz připojených akademických institucí i pro experimenty vědeckého či výzkumného charakteru.
Globální konektivita
Na rozdíl od TEN-155 by mělo být cílem poskytnout v rámci projektu GÉANT zúčastněným sítím dostatečnou zámořskou konektivitu (jak do akademických sítí, tak do běžného Internetu). Měl by vzniknout centrální přípojný bod - European Technology Access Point, EURO-TAP.
Testovací program
Projekt navázal na úspěšný Quantum Test Program a zahrnul do svých aktivit program zaměřený na ověřování a vývoj nových technologií a služeb. Jeho název je Task Force - Next Generation Networking (TF-NGN) společně s Dante se na něm podílí TERENA.
V České republice se na projektu GEANT opět podílí sdružení CESNET a pracuje se na přerodu sítě TEN-155 CZ tak, aby vyhovovala podmínkám projektu GEANT.
