Digitalizace domácnosti je moje oblíbené téma, které bych označil za trvalku. Na Marigoldovi jsem o tom psal poprvé tak před osmi lety, řeším to pořád do kola a ke svému překvapení jsem zásadně nepokročil.</p

Mám rád články, které mne inspirují, i když s nimi nesouhlasím a nejraději mám ty inspirující, se kterými souhlasím. Michalu Kašpárkovi se daří to druhé, tentokráte jsme ale u první zaznamenané výjimky. Jeho článek "Ani paraziti, ani sůl země. Ať živnostníci platí podobně jako zaměstnanci" je kromobyčejnou snůškou nesmyslů i logických faulů a zajímavé je, že jak se na Twitteru...

Prý jestli je energomonitor startup. Nevím. Řadu znaků máme: přicházíme s něčím novým, začínáme z nuly a tak i rychle rosteme. Ambice. V jiném nejsme úplně typický tuzemský startup: přehoupnuti přes první desítku lidí, kteří na tom pracují. Záměrně nezřejmý záměr, kde budou peníze, ale jeho silné vědomí. Vlastní peníze, hodně a zase málo.

Česká pošta je kapitola sama pro sebe. Uznávám, že kolos s desetitisíci zaměstnanci je těžké uřídit a nebrblal bych, kdyby šlo o jednotlivá pochybení. Dneska vám ale ukážu, jak nefunguje celý systém doručování balíkových zásilek.

Není to častá výtka obecně, ale ve skupině geeků ano: nechtějí, aby energomonitor ukládal data do cloudu, chtějí vysloveně lokální uložení dat, třeba na SD kartu, kterou si pak budou moci zpracovat. Proč je tedy energomonitor v cloudu a proč na tom nechceme nic měnit?

Byl jsem na věru zajímavé debatě. Kubánská blogerka Yoani Sanches ve Francouzském institutu v rámci festivalu Jeden svět vlastně křtila film sama o sobě a o dalších persekuovaných blogerech nazvaný Zakázané hlasy. Film byl hodně silný a emotivní zážitek, to už tyhle dokumenty bývají. A už, když jsem se zdvihal ze sedadla a přemisťoval se do diskusního panelu, přemýšlel jsem, co...

Jeden ze zajímavých momentů (tedy pro mne zajímavých) našeho rozjezdu energomonitoru je způsob prodeje. Když se řekne prodej, většina nezasvěcených pohrdavě namítne, že to je easy, že prostě někomu dáte zboží a on zaplatí. Už, když si ten děj rozepíšete na procesy (a já mám rád jasně definované procesy, protože minimalizují riziko chyb), tak tušíte, že tak easy to nebude....

Dcera Marie Anna, narozena 25.2.2013. Budiž jí dáno štěstí prožít život beze strachu, hladu a s láskou. Snad to bude ponecháno na ní (později) a nejdříve také na nás, jejích rodičích. Pokud ano, napíšou o sto let později historikové o její době, že to byla šťastná doba, zlatá léta. A to je to, co bych dětem přál především: aby za...

Napadlo vás někdy, jak málo víme o lidech, kteří stojí v pozadí toho, co každodenně používáme? Například: tušíme, kdo stál v pozadí českého broadbandu a má zásluhu na tom, že jsme se dostali alespoň tam, kde nyní jsme? Většinou jsou to jména, která nejsou všeobecně známá, ale to zásluhy oněch lidí neumenšuje. A myslím, že je spravedlivé, jejich roli zaznamenat....

S blogy si z počátku české zpravodajské portály, natož papírová média, nevěděly rady. Novináři je sice nezřídka používali jako návodný zdroj informací či vysvětlení nebo jiného pohledu na popisovanou událost, zejména, když věděli, že blog píše insider, někdy též žádali blogera o oficiální článek pro své médium, ale jinak žádná spolupráce neexistovala.

Pustit se do budování firmy a produktu od počátku a mít to všechno na triku, je zajímavý zážitek. Znovu se mi vrací v energomonitoru. Sháníme prostory, lidi, řešíme události jako nevyclitelná zásilka i dramata typu "folii na výlohu nelze lepit, když mrzne", to všechno najednou, za plného provozu.

Do éry multimediálních zázraků je v knize stále daleko. Mimo jiné proto, že schopnost zvládnout jejich produkci je za hranicí "jednočlověčího týmu", který se dnes typicky podílí na napsání knihy a rozšíření týmu přináší problémy nejenom ekonomické, ale zejména realizační, založené na problémech se sdílením vize takového díla.

Když jsem se tu nedávno rozepsal o tom, kolik programátorů je třeba na vesmírný bitevní křižník, dostal jsem na to obrovské množství reakcí počínající slušným výběrem na trhu dostupných sedativ přes nadšený souhlas a otázky, co s tím. Tak vytáhnu podobně těžký kalibr - bohužel již také mnohem méně promyšlený. Nebo spíše: hodně promyšlený, ale nezrealizovaný.

Málokdo asi očekával, že volby prezidenta v Česku budou takový mazec. Zatím jsem si z toho dělal legraci, říkal jsem, že "to hodím Zemanovi" a když vyhraje, odstěhuju se do Rakouska a zbytek téhle realityshow dokoukám na ORF. Jenže to přestalo být vtipné. Víc reálné. Proč?

V publikování jsem vyzkoušel ledasco a už to by vydalo na knihu samo o sobě. Jednu věc, na kterou narážím nejčastěji, je vnitřní motivace. Závidím autorům, kteří mají svého vydavatele a editora a dostávají od něj cholerické telefonáty, kdy onen řve, že autor jest kurva, která slíbila dodat text před půl rokem a stále ani čárka, autor křičí, že v...