Telekomunikace jsou těsně před další bublinou

Patrick Zandl · 24. duben 2006

O víkendu jsem trochu pracoval s tabulkami výkonu telco ekonomik. Anžto je duben, už byly updatované o celoroční výsledky za rok 2005. Telekomunikace utěšeně rostou. Zachtělo se mi oslavně křičet, jak se máme dobře. Jenže pak jsem si ty statistiky prošel hlouběji. Ne podle firem, podle zemí. Ale strukturálně. Podle segmentů, příjmů a výdajů na technologie. Už to bylo mnohem méně povzbudivé čtení. Následuje výklad, proč si myslím, že nás do tří let postihne další obrovské zemětřesení v telekomunikačním sektoru.

Výdělečných technologií bylo málo...

Telekomunikace (teď mluvím spíše o těch mobilních) potkaly od roku 1995 zhruba čtyři megadůležité událostí, na kterých vydělaly všechny sféry "ekosystému", tedy jak dodavatelé, tak operátoři, tak zákazníci: hlas, SMS, roaming a paketová data.

U většiny je asi jasno. Paketovými daty myslím zavedení GPRS/EDGE do GSM sítí, případně ekvivalent na CDMA, nemyslím tím 3G. Co mají tyhle čtyři skupiny shodného? Tak především to, že tyhle výdělečné události se udály naposledy před pěti lety (paketová data). Podruhé to, že všechny tyto služby patří do kategorie "enablers" - tedy "umožňovače", nikoliv do kategorie "consumable" - "konzumovatelné". Na všech těhlech službách je důležité mít ještě něco navíc, protože samy o sobě nejsou k ničemu, nejsou v pravém slova smyslu službami, to jsou jen ve smyslu fakturačním.

Důležité je také vědět, že první tři služby zvládly tvorbu obsahu na bázi C2C - consumer to consumer. Jeden člověk posílal SMS nebo volal tomu druhému a tím se "vytvářel obsah". Operátor neměl žádné další náklady s tvorbou tohoto obsahu.

U paketových dat je tento trend méně zřetelný. Operátor k němu vytvořil obrovské množství obsahu ve formě drahých wapových stránek a prodělal na něm kalhoty. Paketová data prošla svojí renesancí v okamžiku, kdy se internetem prohnala lavina kaskádových stylů a tedy snadné zobrazitelnosti XHTML stránek bez větších úprav v modernějších mobilních telefonech. Letošní zjevení Opera Mini je pak doslova pravým požehnáním pro výnosy z paketových dat. Ačkoliv tedy operátoři zainvestovali do tvorby B2C obsahu, uživatelé se snaží jej obloukem obcházet a chodit na obsah, který znají z internetu. Fakt, že T-Mobile instaluje Google místo T-Zones jako přednastavenou stránku "svých" nových chytromobilů, je toho jedním z důkazů. Zdá se, že i operátoři pochopili, že internet se jim nepodaří rozštěpit na ten mobilní (=jimi zvláště zpoplatněný) a ten ostatní.

... a ty nové to zatím nejsou

Pokud se podíváte na segmentová čísla, tak všechny nové služby zatím selhávají. Mobilní obsah, mobilní hudba, 3G videohovory, mobilní televize, unified messaging, MMS zprávy. Do všeho se nasypaly hrůzné peníze pod rouškou "reality checking" - manažerské týmy operátorů si nemohly dovolit nezodpovědět kladně otázky akcionářů, jak jsou na tom s těmi novými progresivními technologiemi, protože akcie těch, kdo se nechytli hype, šly o body dolů. Jenže zatímco do Bubliny v březnu 2000 těch nových úžasných technologií nebylo tak moc, dnes je jich desetinásobek. Kromě toho přeživší operátoři za sebou vláčí zátěže z první Bubliny v podobě 3G licencí (či spíše poplatků za ně). A všechny tyhle inovace se proinvestovávají z růstu a výnosů oněch čtyřech původních success stories.

Zaklínadlo růstu ARPU přestává fungovat. Operátoři se spíše snaží ARPU udržet, nebo alespoň zabránit jeho propadu. Úspěch MVNO jim v tom úspěšně brání, protože virtuální operátoři pochopili, že většinu uživatelů zajímají hlasová volání a SMS, multimediální služby jsou jim volné. A tak do nich neinvestují. Díky tomu tlačí na nižší cenu základních služeb. Akcentují kontrast poměru užitné a investiční hodnoty. A strhávají na sebe pozornost analytiků i trhu.

Je to spirála, která se někde musí přerušit. Je to jako studená válka - sypete prachy do zbrojení, aniž byste tu výzbroj kdy zhodnotili. Jen doufáte, že protivník se vydusí dříve, než vy. Kupujete cokoliv, jen abyste neměli "strategickou nevýhodu". Stejně to dělají mobilní operátoři. Jenže na většině technologií se napakuje jen dodavatel, v lepším případě ještě operátor.

Mobilní hudba a vůbec obsah je toho krásným příkladem. Vydělává dodavatel, vydělává operátor - ale ten poslední článek ekořetězce, prostý uživatel, ten z toho nic extra nemá. Hudbu si může ripovat sám z legálně koupeného CD, pokud už nechceme rovnou mluvit o stažení z P2P nebo nákupu na levném AllOfMP3.com. Obrázek si může oříznout sám, nemusí si ho objednávat za padesátku z webu content poskytovatele. Nedává smysl, aby si kupoval mobilní obsah.

Řada zákazníků na to přichází. Tržby z mobilního obsahu dramaticky rostou. Nedávají vám tato tvrzení smysl? Inu, graf můžete interpretovat podle toho, jaký výsek si zvolíte. Když zvolíte správný, můžete tvrdit, že tržby z mobilního obsahu rostou exponenciálně. Jenže ve skutečnosti to spíše vypadá, že křivka se mění z konkávní na konvexní - že tržby začínají stagnovat. Zjednodušeně řečeno, že uživatelům je mobilní obsah putna a že najít dalšího hejla, který si koupí vyzváněcí melodii zhruba za cenu celého CD, najdete už jen obtížně.

Podobný trend můžete najít v mnoha obměnách. Dobrým příkladem je Unified Messaging. Už si na tu vlnu asi nepamatujete, ale někdy kolem roku 1999 to byla fakt trendy událost, jíž byl plný CeBit i 3GSM. Každým kanálem jste se mohli dostat ke svému faxu, emailu, hlasovým zprávám. Bylo to skvělé vědět, kdo vám kdy volal, psal a moci mu jakkoliv odpovědět. Mělo to jedinou vadu. Po krátkém období adaptace UM ze strany několika nadnárodních společností (čím se podařilo vytvořit exponenciální nárůst zájemců), se příliv nových zájemců zastavil. Běžnému telefonistovi majícímu pod dvacet hovorů za den byla služba na prd.

Zainvestované projekty jako Paegas Click ustrnuly na dalších pět let bez jediného vývoje (promiňte, kromě přejmenování ovšem), jinde (a to přeci nemluvím o Eurotelu) je vyhodili bez náhrady, aniž by je spustili. Pár firem, které si na tom založilo business, navštívil likvidátor, pár dalších (jako Materna) to rozdýchalo díky diverzifikaci aktivit. Křivka, která z počátku vypadala, že má konkávní, nakonec ukázala svoji konvexnost a pech měl, kdo to včas nezmerčil.

a investoři nemají prodělky rádi

Smůla je, když takových tragédií se hrne více najednou. A smůla je, že se s tím nedá nic dělat. Většina telco firem je kotovaná na burze a zákonitost burzy je jednoduchá, musíte jít s trhem, jinak vaše akcie padají, padají a buďto vás někdo koupí, nebo se akcionáří namíchnou, vyhodí vedení a dosadí jiné, které se postará o růst akcií. Což znamená zase jen to, že dosadí vedení, které půjde s trhem.

Je to dobrá strategie do momentu, kdy se ukáže, že trh už nemá kam jít. Že se proinvestovaly všechny růstové zdroje a že není dál kde brát. Že štědré kapsy investorů najednou jsou uzavřené či prázdné, protože investorům se nelíbí, že promissing technologies mají stále více odkladů ve své promisnosti k černým číslům. To přijde okamžik škrtání. Ruší se nejdříve sjednávané projekty, pak už i ty nakontrahované. Pak někoho napadne ve firmě udělat tlustou čáru za projekty a spočítat, který kolik vydělal a ty, které zůstanou v červených číslech, pošle na smetiště.

Začne restrukturalizace a s ní tržní panika. Akcie padají, krachují dodavatelé, kteří najednou nemají z čeho platit lidi. Krachují operátoři, kteří najednou nemají z čeho splácet úvěry nebo jejichž akcie padly pod hranici, kdy jim ještě investoři věřili. Z okna vyskočí první investor, který před měsícem investoval rodinné úspory do akcií nadějně rostoucí telekomunikační společnosti, která právě ohlásila bankrot.

Trh se znovu změní. Jestli Bublina v roce 2000 postihla především pevné telekomunikace a internetové společnosti, nová bublina si přijde hlavně pro mobilní telekomunikační společnosti. A vybere si krvavou daň.

Bublina praskne v roce 2009

Můžeme to nějak časově zasadit? Myslím, že můžeme. Bublina se naplno propukne na jaře 2009 a s obdobím deprese se protáhne až do roku 2010. A tentokrát zasáhne i Českou republiku v momentě, když se rozpadne skupina Vodafone. Ostatně, šéf Vodafone bude zřejmě i první velkou obětí Bubliny a myslím, že Ben Verwaayen ještě Sarinovi připomene jeho uštěpačnou poznámku, že "nejlepší fixně-mobilní konvergence je substituce".

Proč? Protože otřesená důvěra v mobilní operátory také změní rozložení sil na trhu. Pevnolinkové telekomunikační firmy budou mít na další řadu let ojedinělou šanci vyvážit svoji pozici na trhu. Budou moci ukázat, že kabely v zemi nejsou na odpis, že rádiem neprotlačíte to, co tlačíte kabelem. Že pokud broadband, tak jedině kabelem. Že Sarin neměl pravdu.

Je jen na nich, jestli té šance využijí. Taková šance se nebude příliš často opakovat.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook