Sundejte ty černý huby, zavolal na celý Karlín

Abych byl přesný, zavolal to z pátého patra domu na nejrušnější Karlínské ulici náš administrátor sítě. Už je to řada let. Musel řvát, protože jsme stáli dole u náklaďáku a vykládali. Smůlu měl v tom, že vůkol procházela hlídka policistů, kteří se rozhodli zakročit proti tomu odpornému rasistovi, který provokuje celý Karlín, jenž v Praze už tehdy neslul zrovna rasovou vyvážeností.

Málem z toho tehdy chudák administrátor dostal flastr a od té doby používá striktně českou nomenklaturu a tak místo huby říká rozbočovače. Auto jimi bylo naložené až po strop a museli jsme rychle vykládat, protože jsme jich měli dost a před těmi téměř patnácti lety to bylo hodně drahé zboží. Horká novinka pro desetimegové sítě. Nakoupili jsme černé, ty šly do racku a pak bílé, ty šly do kanceláří, kde se nedostalo zásuvek nebo jsme byli líní je přidělávat.

Ostražité hlídce jsme ten zádrhel vysvětlovali pěkně dlouho. Nechtěli nám to věřit. Nakonec je udolala tautologie, když jsme jim osvětlili, že jejich předpoklad rasistického podtextu vychází pouze z toho, že pro ně je černá huba pejorativní a rasistická. A tedy rasistický problém je u nich, nikoliv u nás. A navíc jsou nahluchlí, protože musel řvát „haby“ anžto tak se to vyslovuje íngliš. Nakonec si admina pouze zapsali, ale dá se předpokládat, že dnes je na seznamu rasistů jen pár kolonek pod Miroslavem Sládkem.

Podobné rasistické lovy prožívají čeští novináři posledních několik měsíců. Tu a tam na některého politika či rádobypolitika (bez určení pohlaví) vyplave, že měl nějakou rasistickou hlášku. Politik se následovně vymlouvá na přílišnou znalost latiny (zpravidla myslivecké), když má více kuráže nebo už je důkaz příliš zjevný, tak říká, že to prostě je tak a že opálení občané průkazně dělají větší brajgl. Rasismus je zjevně v módě a podle sobotní MF Dnes to bude i tahák dalších předvolebních kampaní. V jakém slova smyslu? Budou se politici předhánět v ostrých prohlášeních nebo v hledání systémových řešení? Na to první lze vsadit, na to druhé méně. Poslední rasistický výrok našich politků je starý pár dní, systémové řešení naposledy nabízel zastupující říšský protektor, než mu to Kubiš zeširoka rozmluvil.

Psát o rasismu bude holt v módě. Hezky se to bude novinářům keckat. Oproti ujetému slovíčku ve vášně diskuse se článek píše hezky v teple a klidu a kdyby přeci jen argument sklouzl na rasově šikmou plochu, editor či šéfredaktor všechno zapasuje, než vydání odskotačí do rotačky. Jenže kolik z těch absolutně nerasistických novinářů je bytostně přesvědčeno, že parkovat auto na Karlínském náměstí u parčíku je automaticky pojistnou událostí? Kolik z nich by si vybralo cikána za kolegu, když by se o místo ucházel spolu s tradičním kavkazským typem? A kolik z nich mělo v redakci, doma nebo v hospodě hlášky neslučující se s rasovou etikou, když se ukázalo, že ti zavalení zlodějíčkové pod halou kladenské Poldovky byli cikáni? Kolik z nás si pomyslelo, že to je typické: cikáni šli krást, uřízli traverzu, jenže protože nedochodili osmitřídku, tak jim nedošlo, že ta traverza drží střechu a že působením gravitace výše zmíněná střecha přesune své těžiště? Rychle jsme soudili, jak by ne. Všichni, bez rozdílu. I já jsem se ušklíbl, když jsem v televizi viděl občana – bratra to zavaleného. Nahlas bych to neřekl. Protože nejsem rasista. Ale co si budeme povídat, bílému by se to… co by se mu to?

Ponořte se do vlastního podvědomí

Pokud se pohybujeme ve sféře vědomí, je snadné nebýt rasistou. Pokud sestoupíme do podvědomí, je to s naším rasismem mnohem horší. Vzpomněl jsem si kdysi na testy, které jsem před drahnými lety programoval na počítači. Ještě v Turbo Pascalu. Testy se jmenují se IAT a jejich základní fintou je, že testují vaše podvědomí. Vytáhnou z něj, jak se na věc skutečně díváte. Ne to, co si myslí vaše vědomí, ale co je ve vašem podvědomí. Je to nesmírně zajímavá věc. Tehdy jsme je zpracovávali pro výzkum náboženství a moderních sekt. Ale na rasismus se hodí stejně dokonale.

Jak IAT funguje? Je to jednoduchý test, v němž rozřazujete pojmy do kategorií. Pro jednoduchost se většinou volí dvě kategorie. Například máte kategorie Dobré / Zlé. A sérii slov, které rozhazujete do jedné z těch kategorií podle toho, jakou asociaci ve vás vzbuzují. Slovo Pracovitost hodíte do Dobré, Lenost do Zlé. Je to jednoduché a rychlé.

Pak stačí test rozšířit na spřažené kategorie. Máme dvě kategorie, které se jmenují Běloch – ZléCikán – Dobré. Všimněte si, že ty asociace jdou poněkud proti srsti. Jako běloši bychom asi zvolili opačné spojení, tedy Běloch-Dobré. Jenže právě tenhle kříž ukáže, co je ve vás. Úkol je stejný. Zařadit slova do kategorií. Finta? Už to není zdaleka tak snadné, jako to bylo u jednoduchých kategorií. Pořád se našemu podvědomí chce přiřadit Pracovitost do skupinky Běloch, jenže v ní je také Zlé – a tam Pracovitost asi nepatří. Vládu nad vyplňováním dotazníku musí občas převzít vědomí a opravit podvědomý příkaz hodit Pracovitost k Bělochovi přes to, že je to stejný chlíveček, jako Zlé.

Jak se test vyhodnocuje? Podle reakční doby. Tam, kde musí korekci provést vědomí a vystrnadit rychlý úsudek podvědomí, je reakční doba testovaného (měřená počítačem na milivteřiny) řádově dvojnásobná, i delší. Pokud spěcháte, prostě se spletete, protože formulář vyplní vaše podvědomí. Formulář má přitom z hlediska obecně přijímaných poznatků jen jedno správné řešení, takže je snadno vyhodnotitelný.

IAT o vás neříká, že jste rasista třesoucí se na otevření vlastního koncentráku, ale spíš ukazuje, jak hluboko jsou ve vás některé předsudky zakořeněné. Ukazuje na stav společnosti. A z vlastní zkušenosti mohu říct, že je hodně předurčující. Není dokonalý, ale dá se na něm stavět.

Našel jsem si IAT testy na internetu. Dal jsem si rasový test, určený pro černé a bílé. Nežiju v černošském kontextu, ale stejně jsem v podvědomí rasista, říká IAT. I když jen lehký rasista…

Bylo by ovšem fér, kdyby každý novinář, který se snaží kafrat o rasismu, každý ten mudrc, který nejlíp ví, jak se společnost k rasismu má chovat, projel ten samý test. Abychom viděli, co je v jeho podvědomí. Co nám on vkládá neviditelně do článků.

Zkuste si to sami. Pozor: je potřeba znalost angličtiny, český test IAT jsem nenašel.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 13×, průměr: 4,77)
Loading...

26 komentářů

  • milivteřina je hrozné slovo .. nejen že vteřina je jednotkou míry uhlové, ale když vytváříme složeninu použitím předpony ze soustavy SI, měli bychom snad automaticky doplnit i jednotku z SI…

    jinak po dlouhé době dobrý článek jak po stránce obsahové i stylistické

  • Pro Suczkera: je mi líto. Za mých mladých let byla vteřina český překlad cizího slova sekunda. Tož se toho držím. Ostatně, i v televizi máme Branky Body Vteřiny…

  • opravdu mikivteřina je šílená přimlouval bych se za tu sekundu u času. Přeci jen soustavu SI už tu máme nějaký ten pátek

  • opravdu milivteřina je šílená přimlouval bych se za tu sekundu u času. Přeci jen soustavu SI už tu máme nějaký ten pátek

  • A já si pamatují BBS, neboli Branky, Body a Sekundy 😉

  • Ad „český překlad slova sekunda“: No, označovat obrozenecký kalk jako „český překlad“ je, řekl bych, příliš laskavé, второй je pro mě stejně cizí jako secundus. (Proč se tu vlastně bavíme o takové blbosti, když k tématu článku lze vytvořit krásný dlouhý flamewar?)

  • nerikaji nahodou ajtici hubum „haby“?

  • Pro Forda: a jak myslíš, že zní rozdíl A/U přes pět pater řevu? 🙂

  • Teď trochu k věci: Ten test jsem neznal a přišel mi docela zajímavý, řekněme z matematického hlediska. Jenže… velmi opatrný bych byl s jeho interpretací. Už proto, že nevím ani přesně, jak se pozná takový „rasista“.

    Myslím, že pan Bayes by se mnou souhlasil, že ten test poskytuje jenom polovinu informace: tu o mém „mentálním modelu“ světa. Jenže pokud by nám nějaký obdobný test řekl například, že na řidiče v klobouku si ostatní řidiči dávají 1,5krát (konkrétní forma kvantifikace je složitější otázka, pro tuto diskusi ji budu ignorovat) větší pozor než na nekloboukaté, mám z toho vyvozovat, že kloboukatí řidiči jsou u nás diskriminováni (v nějakém širokém smyslu slova)? Nebo bych měl ve svém statistickém výzkumu zohlednit i fakt, že kloboukatí řidiči bourají 1,8krát více než nekloboukatí? (A že si tedy naopak společnost ke své škodě nedává na kloboukaté řidiče pozor dostatečně? (Pak je tu taky ta možnost, že kloboukatí řidiči bourají tak často jenom proto, že se v jejich okolí nekloboukatí řidiči chovají nestandardně („dávají si na ně pozor“), což je už na mnohem složitější analýzu a vlastně to ani není předmětem našeho výzkumu.))

    Překlad analogie zpět do rasových kategorií ponechávám jako cvičení čtenáři, jenom poznamenám, že mnohem podstatnější než „mentální model“ našich novinářů je IMHO to, jak se tento model projevuje v deformacích jimi dodávaných zpráv (obdobně pro soudce, policisty, úředníky atd.), ale že bych si rozhodně nebyl jist, že to automaticky vyplývá z předchozího v duchu onoho „Abychom viděli, co je v jeho podvědomí. Co nám on vkládá neviditelně do článků.“

  • Ač je článek ve svém kontextu spíše smutný a na vážné téma, musím přiznat, že jsem se u jeho čtení docela pobavil.
    Jeden s těch opravdu povedených.

  • Základní pilíře lidského rasismu jsou pouze dva. První z nich je rodina, výchova, domácí prostředí a vliv názoru rodičů na jiné rasy, později -v menší míře- osobní zkušenosti s příslušníky jiných ras. Druhým pilířem jsou média (Židy vlastněná) TV, tiskoviny. Která schematicky vykreslují svět jako hodné USA, hodný Izrael, a zlé Palestince, Íránce a zlé Araby. Podle tohoto mustru jsou nám předkládány všechny světové zprávy.
    Na druhou stranu právě Židy hystericky protežovaný diktát politické korektnosti (sami jsou ovšem ryzím ztělesněním rasismu) nám velí milovat všechny barvy, úzkostlivě dbát na rasovou, pohlavní, menšinovou vybalancovanost. Toto je v příkrém kontrastu s výše zmíněným stejnou stranou předkládáným černobílým rozdělením světa. Tento rozpor může vyústit samozřejmě jen ve velký konflikt.

    Druhou věcí je vědecké vnímání rozdílů mezi rasami. Tak jako rozdílné rasy mají rozdílný průměrný vzrůst, rozdílnou průměrnou délku penisu, rozdílnou náchylnost k různých dědičným nemocem, tak se někteří genetikové domnívají, že mezi rasami existují i rozdíly v intelektových schopnostech. (To poslední je velkou neznámou, protože snaha o jakýkoli seriózní výzkum v této oblasti je v současné době neakceptovatelná a nemožná.)

    Že většina cikánů v ČR je blbých, o tom není sporu. Inteligence je z větší části geneticky podmíněna, takže hloupí rodiče mají většinou hloupé děti. Takže když cikánští nezaměstnaní rodiče, kvartální pijáci, utápějící své sociální dávky v alkoholu zplodí děti, jsou pak na jejich úrovni a stěží zvládnou vychodit základní školu. (Tím něříkám, že jsou méněcennějši, mají stejná politická i lidská práva, jako kdokoli jiný.) Jen je třeba mít možnost to svobodně vyslovit, toto hodnocení, a nebát se být pronásledován nějakým novinářem (s IQ 90), levným fámulem hysterické židovské lobby politické korektnosti.

  • Your data suggest a slight automatic preference for White People compared to Black People.
    Myslím ale, že kdyby dali to pořadí zvykání si na ty různé kliky obráceně, tak že bych to měl také obráceně. Na začátku té opačné série mi prostě trvalo, než jsem si na to zvykl.
    Osobně nerozlišuji podle barvy pleti, mám i spoustu tmavších až velmi tmavých kamarádů a zažil jsem mnoho světlých ničemů. Zažil jsem mnohokrát situaci, že jsem si ani neuvědomil že dotyčný má jinou barvu pleti.
    Nemám rád rasismus, co nesnáším je „pozitivní diskriminace“, což je imho oxymoron jak prase. Rasismus je v mém vnímání prostě rozlišování barvy, když nevnímáte barvu, nemůžete být rasista, když jste nuceni ji vnímat, protože musíte „pozitivně“ diskriminovat, tak jste nucen být rasistou. Nevím proč by měla být barva kůže na cokoliv vliv. Samozřejmě když vidím vandráka, tak si podvědomě chytím peněženku. A asi si jí chytám častěji u tmavších lidí než u světlejších, ale nikoliv proto, že jsou tmavší či světlejší, ale proto, že mají častěji vzhled vandráka. P.S.: pracuji na Žižkově (kdo zná tak chápe proč to píšu)
    ad poslední odstavec adammmm – když to dítě dáte po narození vysokoškolákům, tak vychodí vysokou školu, mám pár takových známých. Mnoho psychologů se domnívá, že dědičnost inteligence je velmi minoritní záležitost, spíše se dědí nadání na určité obory (což může být při špatné interpretaci bráno jako vyšší inteligence).

  • Mormegil: to je právě ten problém. I kdyby „klouboukatí“ řidiči bourali desetkrát častěji, tak to neznamená, že máme být zaujatí vůči „klouboukatým“ řidičům, pakliže by právě ona „kloboukatost“ nebyla přímou příčinou oné zvýšené nehodovosti (tedy že by kvůli klobouku neviděli na cestu). Jestliže je ale klobouk jen vedlejším znamením (tedy že klobouk nosí častěji starší pánové co mají stará auta a špatně vidí a proto častěji bourají), tak diskriminace „kloboukatých“ je nesmysl.

  • Nejsem rasista, ale 24 let jsem vedle Hnědočechů bydlel. Měli vybydlený dům vedle našeho, mým rodičům se náš dům nepodařilo prodat, nikdo ho nechtěl poté, co viděl sousedy. S takovou zkušeností prostě nemůžu mít dobrý názor…

  • ad Noname: Kdepak. Inteligence je jednoznačně dědičná. V hledáčku genetiků je už několik genů, které jsou za to zodpovědné. Zeptejte se nějakých genetiků.

    Dále co se týká ještě cikánů. Tak adopce cikánů je vždy problematická a i když se cikánské dítě dá do normální slušné rodiny, většinou se v pubertě zvrhne, začne krást atp. (Ne vždy, ale ve většině případů) Zeptejte se na zkušenosti dětských psychiatrů.

  • Cely nas zivot je spojeny s orientaci podle ruznych vizualnich nebo jinych smyslovych vjemu vetsinou podvedomych.Priklad kloboukatych je hodne spatny.Je to stejny priznak nebezpeci jakych podvedome vyhodnocujeme ohromne mnozstvi.Oproti klobouku je vetsina z nich mene overena, mene zalozena na skutecnosti.Abych se vyhnul nekterym konotacim reknu priklad jedne zname.Pred let byla v prodejne bizuterie na staromaku kam prisla skupina
    kanadskych hokejistu.Cisela z nich takova agresivita ackoliv de fakto nic neprovadeli, ze utekla.Predlety jsem jel do Drazdan.V Praze byla v kupe jedna
    divka kdys nastoupila skupina mladych nemcu.Ona ihned bleskove zareagovala a
    zmizela.Ja dal sedel.Nic tak dramatickeho se nestalo.Trochu opilecky bodrych reci ona zkusena divka to ale ze sveho hlediska vyhodnotila spravne.Kdo ceka ten se jednou docka.Da se cici ze volila bezpecnejsi zpusob jednani nez ja.

  • adammmm – to jsou kecy, genetiků a psychiatrů znám dost v česku i americe, půl rodiny jsou doktoři. Samozřejmě jestli čteš dílo doktora Mengele či jemu podobné zrůdy, tak můžeš slyšet jiné názory. Tmavší dítě („cikánské“ resp. „rómské“ není, pakliže vyrůstá v „české“ domácnosti je jeho národnost „česká“ viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Národnost) má prakticky stejnou šanci se „zvrhnout“ jako světlejší dítě.
    Co je problém je vnímání takové osoby většinovou společností a priori jako problematické a chování se podle toho (takže se může časteji takový člověk dostat do rvačky, mnohem častěji je obviněn z nějakého činu, dokonce je tuším 6× větší šance, že se tmavý obviněný nakonec pravomocně odsoudí, což je jinak naprostý nesmysl). Reálně ovšem dokonce u tmavých vysokoškoláků funguje toto jejich kainovo znamení obráceně – jsou dostatečně inteligentní, aby vnímali, že jejich případné špatné skutky jim budou předhazovány jakožto jejich rasový problém a i ve škole se musí snažit vždy více aby dosáhly téhož.

    ad jindra – to je právě ten omyl, že přiřazuješ správné pocity k nesprávným spuštěcím podnětům. To na co tvá známá reagovala úprkem z bižuterie nebyla zjevně kanadská národnost, ani jejich oblíbený sport, ale reakce na jejich agresivní vystupování. To samé ta dívka u skupiny oněch mladých němců. Jinak jsem přesvědčen, že tvá známá za svůj život nakupovala vedle mnoha jiných kanaďanů a hokejistů, a že dotyčná dívka jela ve vlaku vedle mnoha mladých němců, aniž by to řešily úprkem, jen tyto osoby nevypadaly jako hrozba. A to je právě třeba odlišovat. Je naprosto v pořádku chránit se/utíkat před konkrétními osobami, které působí nebezpečně. Rasismus je, pakliže chování určitých osob (bez ohledu na to, jestli je to chování menšinové více či méně) extrapoluješ na chování celé rasy (sexismus / pohlaví atd.).
    A stejně jako u těchto dvou osob jsem si jist, že jste jeli v tramvaji, nakupovali či šli po ulici se spoustou slušných romů, a pravděpodobně aniž byste si to jakkoliv uvědomili a aniž be se ve vás ten obranný mechanismus spustil. Prostě vypadali slušně. A proto se vám může zdát, že vidíte jen tu „cikánskou lůzu“.
    Osobně každý den vystupuji na Hlavním nádraží a pracuji na Žižkově, takže kdybych měl vnímat lůzu podle barvy pleti, tak bych se pletl neustále.

  • Že je inteligence podmíněná geneticky, je zatím stále velmi spekulativní. Mimo jiné především proto, že zatím stále nejsme schopni detailně určit, co to ta inteligence vlastně je. Například mohu spolehlivě tvrdit, že 80% cikánů má lepší smysl pro rytmus a hudbu, než Zandl. Na druhou stranu bych také mohl se značnou jistotou říci, že Zandl má lepší smysl pro rizeni firmy, nez 80% cikanu. Co je z toho směrodatnější pro posouzení inteligence?

    Samozřejmě záleží na preferencích. Hudba se považuje za bohémství, řízení firmy za úžasně společensky prestižní. Bývalo to kdysi opačně – řízení chodu domácnosti bylo svěřeno otrokům, nevolníkům, zatímco honorace se věnovala hudbě, filosofii a rodině.

    Nejprve bychom tedy museli stanovit, co inteligence je, ne čím se jeví. Na tom se ještě zcela detailně neshodli větší kapacity, než my dva. I proto se mluví tu o IQ, tu o EQ. Mohli bychom také dojít k tomu, že inteligence je něčím, čemu třeba já bych se raději vyhnul 🙂

    A pro Mormegila: fakt, že je někdo rasistický ve svém podvědomí, se také v podvědomím řízených projevech projevuje. Jak by ne. Takže, když máte rasové předsudky ve svém podvědomí (což je v naší společnosti dost přirozené), děláte takové ty drobné věci, které ostatní jen v těch rasových předsudcích utvrzují. Nenapadá mne, jak to ve stručnosti popsat. Představte si, že přijde na jednání k vám cikán. Vědomně ho nechcete diskriminovat, je to člověk s vysokou školou, na to místo by se hodil. Jenže vaše podvědomí reaguje. Při jednání se k němu chováte mírně jinak, než k čechovi. Už toho ho znejistí a v něm samém zakodovaný komplex na to reaguje zvýšenou nervozitou. Výsledek je ten, že i objektivní kritéria hovoří proti němu: při jednání s vámi je nervozní, nesoustředěný atd. Opravdu to funguje a výzkumy to prokazují. To samé se děje s novinářem – zase, jsou to drobnosti, ale skládají se v důležitý celek.

  • inteligence jednotlivce nijak nesouvisí s inteligencí národa, anžtože inteligence národa je nesmysl, některý národ má jen větší průměrnou inteligenci. Beru-li jako měřítko inteligence IQ, tak v průměru mají Japonci tuším 116, češi tuším 99, ale je to dáno prostě úrovní vzdělávání. Tuším mezi jižní a severjní koreou byl rozdíl snad 5 bodů, což vzhledem k tomu, že se rozdělili před 3 generacemi lze velmi těžko přiřknout nějakému genetickému vlivu. Pravděpodobně se nějak předávají určité predispozice k určitým aktivitám i když se zatím stále neví jak, ve známém genetickém kódu nic takového není. Hodně se zvažuje prenatální přenos (takže když bude dítě v břiše rómské matky slyšet muziku, bude pravděpodobně hudebně nadaný i když pak bude vyrůstat v hluché rodině, takto mohou být přeneseny i některé negativní vlivy přes stres, kouření, pití, hluk, drogy, bití, plísně, nemoci …) nebo se uvažuje, jestli to není v těch nevyužívaných částech genomu. Ale prostě tvrdit že nějaký národ je hloupější či chytřejší než jiný je nesmysl. Nejvtipnější na tom je, že nejvíce rasističtí bývají lidé se základním vzděláním, kteří si mohou v tom průměrném IQ podat s romy ruku.

  • @Patrick Zandl: Ale jistě, že to nějaký vliv má, jenže ono „mírně jinak“, „komplex na to zareaguje zvýšenou nervozitou“, „je nervozní, nesoustředěný“ atd. jsou prostě jevy druhého řádu. Klidně to vliv mít může, ale také to klidně může mít přesně opačný vliv (jakási podvědomá pozitivní diskriminace – snažím se korigovat svůj rasismus, až to přeženu). Neříkám, že to vůbec žádný vliv nemá, jenom, že odbýt to půlvětou samozřejmou poznámkou (na konci dlouhého článku) prostě nestačí.

    @Noname, 31.7.2007 @ 9:56: Tak s tím absolutně nesouhlasím, to je úplně špatně. Jestli je kloboukatost řidiče ukazatelem desetinásobně vyšší nebezpečnosti takových řidičů (bez ohledu na to, zda je příčinou, důsledkem či vedlejším efektem), tak si na ně mohu a musím dávat pozor, prostě proto, že to je jediný ukazatel, který mám k dispozici (nemůžu každého řidiče nejdřív podrobit detailnímu vyšetření). Tady přece vůbec nejde o nějakou kauzalitu – ostatně, i ten starší pán nebourá proto, že je starý (jakože se za jeho mládí učil jiné předpisy či co), ale proto, že jeho stáří je „vedlejším příznakem“ jeho pomalejších reflexů. Přesto zákon diskriminuje řidiče primárně podle věku (povinné pravidelné lékařské prohlídky nad daný věk).

    Já přece _musím_ své okolí „diskriminovat“ podle různých rozlišujících znaků („diskriminátorů“); mimochodem: schopnosti to dělat (nacházet takové znaky a zobecňovat získané zkušenosti) se říká inteligence.

  • re Mormegil: to by platilo v případě, kdyby jsi měl vlastnictví klobouku jako jedinou vstupní informaci, potom samozřejmě by toto mohl být problém. Jenže ty máš těch informací více a podstatně smysluplnější – stáří auta a způsob (rychlost) jízdy. Když uvidím pomalu jedoucí stodesítku, tak budu obezřetný bez ohledu na to, jestli vidím ze zádu člověka s kloboukem a vzádu vajíčka. Když uvidím v klobouku člověka sedícího v mercedesu, tak to na mě žádný vliv mít nebude.
    Abychom se odpoutali od tohoto příkladu – já a myslím že i většina ostatních rozpozná nějakého „vandráka“ podle oblečení, zápachu, chování, atd. Je pravděpodobnější, že narazím na takového vandráka, který bude snědý, ale ta barva kůže není to, co z něj dělá vandráka, ale ty ostatní vlivy. Jinak byste si v Itálii museli připadat jak v Chánově. A naopak byste si na Hlavním nádraží připadali fajn, protože tam snědí vandráci nejsou.

    Jinak velmi doporučuji dnešní článek na iDnes: Jmenuje se „Chcípni když nechceš nic dělat, vzkázal rómům gipsy“ http://zpravy.idnes.cz/chcipni-kdyz-nechces-nic-delat-vzkazal-romum-gipsy-fwv-/domaci.asp?c=A070802_140125_domaci_anv

  • ad Jindra: „…pakliže vyrůstá v “české” domácnosti je jeho národnost “českᔓ, „to jsou kecy, genetiků a psychiatrů znám dost v česku i americe, půl rodiny jsou doktoři“ Za kecy bych označil spíše tyto tvé věty.

    ad ostatní: Nevím, proč je pro vás tak těžké přijmout jednoduchý fakt, že inteligence je dědičná. Jistě vás nepřekvapí fakt, že podoba, vizáž, zdraví jsou dědičné a potomci vznikají z genetické informace svých rodičů. V genech rodiče svým dětem předají veškeré své informace- to je to, co odlišuje jednoho člověka od druhého. Tak snad není až tak fantaskní a nereálné předpokládat, že kromě podoby obličeje se podědí např. i paměť, nebo ta inteligence. Většinou je to tak, že chytří rodiče mají chytré děti a naopak.
    Samozřejmě na inteligenci má jistě vliv i spousta jiných faktorů, jak vnějších, tak vnitřních. Které společně determinují inteligenci člověka. Ale ten základní kámen je dán geneticky.

    Představa, že inteligence se vytváří působením faktorům v dětském věku, nebo v prenatálním období je dle mého groteskní. (Jak jsem psal, ano, na inteligenci působí XXX faktorů, které -kdo ví- těžko někdy všechny objevíme, ale ta esence té inteligence je dána geneticky)

  • re adammm: To nenapsal jindra, to jsem napsal já a nevím co v tom vidíš za problém. Přečti si definici termínu „národnost“ na českém statistickém úřadě, který ji statisticky eviduje, a možná pochopíš. A o tom, koho mám já v rodině víš ty prd, takže nevím proč to označuješ za kecy

    ad dědičnost inteligence – to nemá smysl vysvětlovat, jdi za nějakým psychologem a on ti to možná vysvětlí. Možná by ti to vysvětlil i nějaký matematik a statistik. A určitě genetik. Když dva hnědovlasí budou mít dítě, bude téměř 100% hnědovlasé (jestliže jsou hnědé vlasy v 5 generacích nazpět a s výjimkou genetické poruchy pigmentace – albinismus). Když dva inteligentni (nebo hloupí) lidé budou mít dítě, jeho IQ může být výrazně vyšší i výrazně nižší než jejich. Žádný gen pro inteligenci nebyl nalezen, inteligence je natolik složitá, že její genetický vývoj je otázka milionů let nikoliv jedné generace. Máme stejnou mozkovou kapacitu jako neandrtálci. Když necháš dítě vyrůstat mimo lidskou společnost prvních 13 let života (resp. do puberty), tak se pak nikdy nenaučí mluvit atd. Netvrdím, že se nedědí vůbec, ale není to tak podstatné aby to ovlivnilo sociální chování. Zkus třeba http://en.wikipedia.org/wiki/IQ#Heritability
    Citace:
    A study of French children adopted between the ages of 4 and 6 shows the continuing interplay of nature and nurture. The children came from poor backgrounds with IQs that initially averaged 77, putting them near retardation. Nine years later after adoption, they retook the I.Q. tests, and all of them did better. The amount they improved was directly related to the adopting family’s status. „Children adopted by farmers and laborers had average I.Q. scores of 85.5; those placed with middle-class families had average scores of 92. The average I.Q. scores of youngsters placed in well-to-do homes climbed more than 20 points, to 98.“

  • Noname: nemáš zcela pravdu. O tom, za je inteligence dědičná, se pořád hádají. Existuje zase řada studií provedených v USA na adoptovaných dětech, kde se prokazuje přesný opak té francouzské studie: adoptované děti, jejichž matky měly krátkou školní docházku, měly také výrazně kratší školní docházku. Je ale pravdou, že v USA to porovnávali n e přes IQ, ale podle absolvovaných let. Což je podle mne směrodatnější.

  • Inteligenci zřejmě dědit nejde, snad jenom velmi omezeně a nepřímo, jenom základní rozložení a určité predispozice. To by vysvětlovalo určitou dědičnost nadání, které bez rozvíjení je k ničemu. Takové IQ už z principu nejde zdědit, protože dědičný kód je na to prostě příliš krátký. Bylo by to krásné zdědit prostě všechny postupy, vzorce chování a myšlení a zkušenosti všech předků. Být jejich dokonalým pokračovatelem, to by vlastně smrt jakoby neexistovala.
    Bohužel to tak není a musíme se móc učit, učit vidět, učit myslet, analýzovat, syntetizovat, abstrahovat, zobecňovat, formulovat… blogovat. Bez zmíněných získaných dovedností (kromě blogování 🙂 ti zůstane IQ tykve.

  • Zajimavy clanek.
    Skoda ze nejsem v zadnem jazyce tak dobry, abych obcas nemusel hledat ve slovniku. Latina nikde. 🙂 Ale metoda pekna..
    Osobne jsem rasista. Mam radeji Japonce a Cechy nez Cinany a Francouze.
    Pokud se jedna o cikany a ukrajince mam rozhone predsudky na zaklade spatnych zkusenosti, ale pokud se staraj o sve deti a plati dane nemam vyhrady..

    Problem je prave i v jedincich v onech skupinach, ktere neustale upevnuji nase podezreni vuci nim.
    Je tezsi si uvedomit ze me prepadl snedy, cernovlasy muz, ci rusky mluvici spoluobcan, nez ze se jednalo o cikana, nebo ukrajince. Asi je to lidska vlastnost snazit se agresora nehazet do stejneho pytle. Mozna pycha..