Střílet na veřejnosti je v pořádku (když jste dost vysoko)

Patrick Zandl · 14. září 2005 Opravit 📃

Někdy nevím, co si mám myslet. Snad lépe nemyslet a jen odcitovat zprávu ČTK:

<blockquote><p> Bývalý generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár nebude obviněn kvůli tomu, že krátce po květnovém napadení dosud neznámými pachateli střílel po autě nevinných lidí, které tehdy považoval za útočníky. Komisař minulý týden vyšetřování střelby odložil, sdělil dnes mluvčí středočeské policie. Státní zástupce řekl, že u Berdára bylo prověřováno podezření z výtržnictví, případně pokusu o ublížení na zdraví. Policie dospěla k závěru, že ve věci o podezření z trestného činu nejde, konstatoval. Podle policie vyšetřování neprokázalo ani to, že by Berdár spáchal přestupek.

</p> </blockquote>

Jsem zvědavý, co řekne policie mně, až si budu na václaváku jen tak z ekodůvodů z legálně držené devítky střílet do holubů. Asi tak benevolentní nebude, bo nemam kamoša na spravnym fleku.

Padouši se obecně mají velmi slušně. Kamarád-nepadouch zakládá eseróčko, už druhý měsíc. Krejčíř-padouch ho má na Seyšelách obratem ruky, proč by si ho taky zakládal tady.

A do třetice, co mne dnes dojalo: Šéf střihačů televize Nova Michal Velíšek, kterého večer postřelil neznámý útočník, v noci zemřel (zpráva iDNES). O co šlo: Velíšek si jede s kočárkem po ulici na procházce po náměstí a vidí chlápka, který pistolí ohrožuje nějakou ženskou. Tak se jí zastane. Dva výstřely, umírá v nemocnici - bohužel Velíšek, ne ten chlápek. Mladá vdova, sotva narozené dítě, které si otec ani neužil a to jen proto, že se někoho zastal. Ach jo. Je to tak smutný, že se to nemá psát ani do románu, natož stávat. Má to znamenat, že si nemáme všímat ostatních, když chceme přežít?

Pamatuju si, jak jsem šel z práce domů po václaváku, někdy vloni. Přede mnou tři rómští spoluobčani, otec a asi jeho synové. Jeden z nich odhodil na zem kelímek od salátu, zrovna jsem ho míjel, tak jsem mu zaklepal na rameno a řekl jsem mu, že by to taky mohl sebrat a hodit do odpaďáku o dva metry dále. Jeho otec se na mne otočil, zamračil se, ohnal se pěstí, zařval "ty hajzle..." a když už jsem se viděl bez zubů a brýlí, tak pěst odhodila jeho syna na chodník a otec právě dořvával "...co tu děláš bordel, co sme prasata?" Nedá se to srovnat - a stejně mi doma Dita vynadala. Nevšímat si, je to řešení?

Jdu se podívat do servisu ČTK, třeba tam budou mít nějakou dobrou zprávu. Například něco na způsob "Velíškův vrah při převozu k výslechu podlehl mnohočetným zraněním, jež si podle příslůšníků policie sám způsobil." Jenže ani to by nebylo dobře :(

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook