Udělal jsem na Amazonu další nehoráznou útratu a na poslední chvíli jsem si všimnul, že mi Amazon podstrčil knihu „která by se mohla líbit“. Nejdříve jsem jí nevěnoval pozornost, ono taky nadpis History: fiction or science, to je název, jaký mohl zvolit třeba ten kuchař ze švýcarského hotýlku (vím, znevažující tvrzení, ale co nadělám, nemám rád jeho metody). Jenže pak mi došlo, že to nečitelné jméno je fonetickou transkripcí ruského jména Anatolie Fomenka.
Anatolij Fomenko je dlouhou dobu můj favorit. Setkal jsem se s ním jednou, samozřejmě ne osobně a vyhrazeně, seděl jsem v řadě studentů v narvané posluchárně a poslouchali jsme člověka, který je světovým expertem na určování stáří radiokarbonovou metodou (C14) a řadou dalších metod. To z něj sice dělá hvězdu univerzit, ale asi by to nevysvětlilo, proč se jeho knihy prodávají jako bestsellery v zemích, kde nakonec vyjdou. Důvod s tím sice souvisí, ale je někde jinde. Fomenko totiž tvrdí, že ranný středověk je v našich dějinách jaksi navíc, že řada z toho, co o něm víme, se nestala, nebo se stala jindy. Do říše výmyslů odsuzuje karolínskou epochu a s ní Karla Velikého jako neexistující postavu (či přesněji řečeno „historický double“ - tedy neexistující postavu, která má základ v jiné historické postavě). Kristus se narodil a byl ukřižován v jedenáctém století a Trója byla ve skutečnosti v Itálii. Řekli byste - magor. Takových je fronta, zmíněného Danikena v to počítaje.
Co Fomenka odlišuje od těch ostatních, je jeho postavení ve vědeckém světě. Fomenko je vážený expert na určování stáří, sám přispěl řadou prací a zlepšení k moderním způsobům datace. Je Významným ruským matematikem, profesorem na moskevské univerzitě, členem ruské akademie věd, nositel ruské národní ceny za matematiku, má řadu doktorátů, titulů a členství v respektovaných institucích, že to těžko napočítat, i oficiální životopisy to berou šmahem. Publikoval 180 vědeckých prací, 26 monografií vědeckého charakteru a v poslední době se dal i na něco, co by se dalo nazvat beletrií - tím je ona zmíněná kniha. Shrnuto a podtrženo to není žádný mákoš, kterého můžete s klidem vykázat do suterénu akademického světa, jako Danikena.
Já si pamatuju na tu Fomenkovu přednášku, kdy nám vyprávěl o problémech v určování času v historii, rozebíral kombinaci nejrůznějších používaných metod jak exaktně fyzikálních (jako je radiokarbonová C14), tak empirických (jako je paleografie). Hltali jsme ho, i když jsme jeho angličtině tolik nerozuměli. A pak se v diskusi někdo přihlásil a zeptal se, že jestli tomu dobře rozumí, tak nejsme schopni s naprostou přesností určit nejenom rok nebo desetiletí, ale ani století u řady nálezů či jevů. A Fomenko k našemu zděšení přikývl. Znáte nějaký příklad, kde víme o problému s datováním, zeptal se? Špitnul jsem ze své třetí řady „Herodotus versus Manethon“ - a Fomenko se toho ihned chytl.
Jedna z věcí, které se učíte na základce v dějepise o Egyptě je posloupnost faraonských dynastií. Jedna z prvních věcí, které máte na přednášce egyptologie je skutečnost, že tahle posloupnost představuje konsensus, nikoliv list, jemuž byste mohli věřit. Seznamy králů se totiž liší až diametrálně a nejmarkantnější je to právě u chronologie Herotodovy a z fragmentů seznamů Manethona ze Sebennyta, ačkoliv časově oba autory dělí zhruba dvě století. Nejrůznější verze seznamů králů včetně sumerských textů přínáší značné rozptyly, takže datace jednotlivých králů se liší podle nejrůznějších egyptologů i o dvě tisíciletí a to co se učíme u nás, je lokálně převládající názor. Například u Menese (toho prvního) je rozptyl přes 3600 let ...
Ve výsledku většina toho, co máte v hlavách o Egyptě, je z naprosto neúplných a nespolehlivých či neověřených zdrojů. U Egypta jsem to vždy chápal, bylo to dávno a pár tisíc let u nejstaršího faraona nehraje pro nás velkou roli.
Drsnější je to akceptovat u Fomenkova tvrzení, že podobně jsme na tom s ranným středověkem. Drsnější do té doby, než si uvědomíme, že prakticky všechno, co o předrenesanční historii víme, pochází z několika děl, především pak od Josepha Scaligera, mimo jiné autora juliánského kalendáře (juliánský na počest nikoliv císaře Julia, ale jeho otce). Scaliger je dnes nazýván „otcem moderní chronologie jako vědy“ - to proto, že v několika dílech vytvořil chronologii dějin, tedy „analyzoval“, kdy se co stalo. Scaligerova chronologie se používá dodnes jako berná mince. A to i tam, kde se zřetelně ukazuje, že jsou problémy s její spolehlivostí. Právě do nich se Foremenko opírá, když tvrdí, že Scaligerova chronologie není správná a že celou řadu datací můžeme vynechat, vypustit či je musíme změnit.
Namítnete nyní, že Scaligerovu chronologii přeci podpírají nezávislé důkazy. A to je právě ten problém. Žádné nejsou. Díla, na něž se Scaliger odvolává, dnes již neexistují v originále, ale pouze v křesťanských opisech či citátech, přičemž křesťanskou tradicí bylo historii nikoliv popisovat, ale vysvětlovat tak, jak má být viděna (tedy nic moc pro historické bádání). Nedochovaly se žádné relevantní texty starší, než je třinácté století a ty, u kterých se domníváme, že jsou starší, pro to neexistuje hodnověrný důkaz - platí to i o judaistickou či arabskou literaturu. Nic z toho, co víme o středověku a starověku ve smyslu datace by neprošlo požadavkem klasické žurnalistiky na dva nezávislé zdroje a pomocné metody jako paleografie (datuje texty dle způsobu psaní a materiálů) nebo C14 nejsou spolehlivé. Paleografie pro problémy s důvěryhodným nastavením měřítka a C14 kvůli obrovskému rozptylu (známe z Cimrmana). Když vezmete texty nalezené v Nag Hammadi a prověříte je radiokarbonovou metodou, vyjde vám čtvrté století našeho letopočtu. Toliko oficiální stanovisko. S tím již běžně nepublikovaným podotekem, že střední míra tolerance je osm století. Au.
První chvíle čtení Fomenkovy knihy si říkáte, že se musel zbláznit a znovu a znovu je třeba si opakovat, že všechno, co víme o minulosti, je založeno na nespolehlivých zdrojích a na tom, jak hluboko jsou informace zacementované v nás. Když jsem byl malý, tak jsem si myslel, že tradice zdobení vánočního stromku pochází z ranného křesťanství, i když mi nebylo jasné, kde byste v Jeruzalémě sehnali smrček - to jsem tam ještě nebyl, tak jsem si říkal, že někde asi ano. Stejně tak jsem si později myslel, že červený dobrotivý dědeček Santa Claus je vynález Coca-Coly. Ejhle - zacementovaná domněnka, v prvním případě je to tradice stará stěží dvě století a Santa Claus je v této podobě známý téměř stejně dlouho (a Cola si ho jen zpropagovala).
Historie, to jsou četná překvapení. Fomenko narozdíl od Danikenů nevyniká útočným stylem, ale přehledností, propracovaností a hloubkou argumentů. Vrší je jeden za druhým, utluče vás. Probere všechna možná vysvětlení, cokoliv byste mohli namítnout, až nezůstává jiná možnost, než že nám opravdu ranný středověk celý přebývá a starověk že nám posunuli. Nemá žádné hypotézy, kterým byste museli věřit, má jen fakta a hromadu rozporů v oficiálních datacích. A pak už vám nic jiného nezbude, než uznat, že na jeho myšlence toho hodně bude.
Fomenko není jediný, kdo s tímto názorem přišel, z těch známých jmen lze jmenovat i Isaaca Newtona a celému směru se říká Nová chronologie nebo Chronologický revisionismus.
Asi by vás zajímalo, jak se k Fomenkově chronologii staví oficiální věda. Zajímavě. Většinou mlčky, pokud debata vznikne (jako tehdy mírně u nás), odvětí historici, že Fomenko je sice skvělý matematik, ale nemá formální historické vzdělání. Že je jeho dílo spíše sugestivní, než formalizující - což jsou podle mého soudu slátaninové kecy. Nikdo neargumentuje tím, že Fomenko něco přehlédl, že Scaligerovu chronologii podporují další nezávislé prameny, jež můžeme ověřit a prověřit, že moderní chronologie má pevné základy.
Fomenkova kniha je na trhu rok, takže historici se s ní teprve sžívají a žádnou kloudnou reakci či oponenturu jsem nezaznamenal - pokud ano, uvítám odkaz. Vydavatel Delamare Resources oznámil, že za seriosní oponenturu Fomenkovi vyplatí 10 000 dolarů, pokud bude na stejné argumentační úrovni. Zatím se o odměnu nikdo nerve...
Před pár měsíci vyšel druhý díl, Fomenko údajně bude publikovat celkem sedm svazků. Jestli chcete mít nad čím přemýšlet, nakupujte. Na Amazonu je to bestseller a snad se najde i nějaký odvážný vydavatel u nás.
Ve výsledku to ale spíše vypadá na hodně alternativní historii, která nemá oporu ve faktech…
