Reakce na Jobsův DRM dopis: DRM bude lépe nechat padnout

Digitální správa práv chránící hudbu a další soubory emoce vzbuzuje neustále a vypadá to, že to jen tak nepomine. Do vosího hníza píchl před pár týdny Steve Jobs, šéf Apple, když publikoval dopis, v němž vysvětloval, že bez DRM by všem včetně labels, vydavatelů hudby, bylo lépe.

Vydavatelé hudby a tvůrci DRM ochran se nyní předhánějí v ujišťování, že Jobs je senilní stařík, jemuž by nemělo být dopřáváno sluchu. Spravedlivě je třeba poznamenat, že na druhé straně barikády stojí prodejci online hudby, většinou konkurující Apple, kteří poznamenávají, že na Jobsových slovech bude mnoho pravdy.

Šef sekce Yahoo Music Dave Goldberg prohlásil, že prodeje online hudby na Yahoo obchodu by stouply o čtvrtinu bezprostředně v souvislosti s odstraněním DRM. K tomu také dodal, že se snaží do letošních vánoc převést celý Yahoo katalog na DRM-free hudbu. Údajně má být EMI prvním velkým labelem, který se odhodlá prodávat hudbu bez DRM, ale to zatím není potvrzeno.

Podle odhadů Nielsen SoundScan se za rok 2006 stáhlo přes 15 miliard hudebních skladeb, aniž by za ně byly zaplaceny patřičné poplatky a prodej offline hudby podle téhož zdroje klesne o dalších patnáct procent. To jsou sice zajímavé argumenty, ale nemusí mnoho znamenat. Kritici těchto čísel připomínají, že prodej hudby klesá ne proto, že se více krade, ale proto, že není co kupovat, že nevycházejí nová zajímavá CD a ty staré nelze kupovat donekonečna.

Dopis proti Jobsovi zveřejnil Fred Amoroso, šéf Macrovision, což je firma vyrábějící ochranu digitálních dat už od roku 1984. Jeho postoj nepřekvapí. DRM podle něj představuje vyšší hodnotu pro zákazníka a prodej hudby podporuje, nikoliv degraduje. A aby Jobse ještě více nakrknul, tak připomíná, že DRM musí být otevřené a interoperabilní, čímž navazuje na Jobsovy připomínky k uzavřenosti Apple FairPlay.

Amorosovu postoji se nelze divit. Snaží se hájit vlastní firmu, která má mezi mladou generací pověst podobnou, jako mají prznitelé malých dětí. Ačkoliv je Amorosův hlas v průmyslu slyšet dobře, zatím to vypadá, že hybná síla je na straně Jobse a labely se musí rozhodnout. Pokud chtějí jít cestou DRM, znamená to pro ně cestu do náručí Apple a toho proklatého Jobse, který ovládá přes sedmdesát procent trhu s online hudbou. A to znamená dále posilovat jeho pozici, protože ostatním DRM systémům zbylo zbývajících třicet procent trhu. A pokud to bude Apple, kdo si bude diktovat podmínky, nebude to pro labely nic příjemného, už teď se vztekají, že je Apple nenechá diktovat si ceny za hudbu na iTunes, jak chtějí.

Uvolnění DRM politiky, či spíše odstranění DRM z hudby nakonec labelům jen prospěje. Zbaví se hrozby toho, že Apple hudební trh změní zcela podle svého. A můžeme hádat, zda v představách Jobse je na trhu místo pro majors … 🙂

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 12×, průměr: 2,83)
Loading...

10 komentářů

  • A můžeme hádat, zda v představách Jobse je na trhu místo pro majors …

    Staci se zamyslet co tim ten Jobs asi sleduje. To misto tam neni, protoze v distribuci online hudby je Apple muze velmi dobre nahradit. Ten booklet a propagace je v elektronickem svete smesny JPG a Adwords reklama. To neni moc. A vsichni to vedi a vedi, ze nekdo pujde z kola ven. A nejvic nervozni jsou z toho, ze nevi kdo.

  • doporucuju studii z Journal of Political Economy (University of Chicago) – The Effect of File Sharing on Record Sales: An Empirical Analysis. shrnuto do dvou vet: Downloads have an effect on sales that is statistically indistinguishable from zero. Our estimates are inconsistent with claims that file sharing is the primary reason for the decline in music sales during our study period. http://www.journals.uchicago.edu/JPE/journal/issues/v115n1/31618/31618.html?erFrom=-6173169468520528689Guest

  • Mimochodem, zmíněná odpověď Macrovision přeložená z newspeaku do lidské řeči je zde: http://daringfireball.net/2007/02/macrovision_translation

  • Uz jsem o tom psal pred dvema tydny tady:
    http://pinus.bloguje.cz/484698-stahovani-hudby-nema-vliv-na-prodejnost.php
    Je tam i odkaz na neplacenou verzi zmineneho clanku z JPE, The Effect of File Sharing on Record Sales: An Empirical Analysis, a odkaz na netechnicke shrnuti clanku na Ars Technica.

    Dalsi informace o boji za zruseni/nezruseni DRM ochrany
    http://www.usatoday.com/money/media/2007-02-12-emi-copy-protection_x.htm

    No a konecne kdo by se chtel intelektualnim vlastnictvim a ekonomii autorskych prav zaobirat sireji, pak mohu doporucit prace Boldrina a Levina (maji toho hodne, vcetne knizky, ktera jiz brzy vyjde v Cambridge Press a je zdarma ke stazeni na jejich webu):
    http://pinus.bloguje.cz/484696-boldrin-levine-against-intellectual-monopoly.php

  • Celý Marigold je pod Safari rozpadlý. Das Fniuk!

  • no asi takhle, pravda je imho jako vždy uprostřed. Problém (současného) DRM je totiž IMHO v tom, že prostě není žádné kvalitní (které by nebylo dávno hacknuté, a které by neomezovalo uživatele) a široce podporované (které by bylo ve všech přehrávačích jako MP3). Když by takové DRM existovalo, tak by nebyl problém. Takže by měli myslím všichni investovat své sily do toho, aby takové existovalo, pakliže to bude jen trochu možné. A teprve jestli to možné nebude, tak tuto myšlenku zahodit.
    Kvalitní DRM ochrana by IMHO měla mít takovéto vlastnosti
    1. měla by být závislá na nějakém hw identifikátoru čipu
    – mělo by se tedy primárně jednat s největšími výrobci čipů aby to implementovali
    – pokud již něco takového je, tak aby udělali potřebné update firmware pro podporu nového formátu
    2. mělo by být maximálně univerzální (text, obrázky, hudba, film … na mobilu, pc, dvd, přehrávači …)
    3. mělo by umožňovat přehrání na více zařízeních jednoho vlastníka (což bude imho největší problém)
    4. mělo by být otevřené a zdarma (což by motivovalo výrobce, aby to implementovali), potřebné minimální náklady na propagaci a aktualizaci by hradilli velcí vydavatelé
    5. jeho implementace by měla být co nejjednodušší, nejlevnější a nejméně náročná na zdroje
    6. měla by umožňovat širokou paletu „platebních schémat“ – prohlédnutí/poslechnutí 1×, jeden den, libovolněkrát, úpravy, povolené formáty, kopírování, „náhled“ …

    Jestliže nic takového nelze udělat, tak nemá drm šanci přežít.

  • Konečne niekto z IT pochopil, že DRM nemá veľký význam. Ono keď človek veľmi chce tak si tie skladby na čierno zoženie tak či tak. A mám dojem. že DRM to len podporuje,pretože odrádza od kúpi v online obchodoch.

  • Noname: takovehle DRM tu uz je, jmenuje se PlaysForSure ci Zune. Microsoft za jeho licencovani skoro nic nechce a splnuje temer vsechny body, cos napsal – ZVLASTE pak bod 6, coz je kamen urazu. Pokud ma DRM byt uspesne, musi mit jasna a univerzalni pravidla. U apple to pochopili, u M$ moc ne a prave bod 6 velmi dobre implementovali – a vykopali si tim hrob. Napr. v jejich obchodu si muzes pro Zune koupit skladbu, ale pokud nepatras podrobne po fontu velikosti 6, nikdy nevis, jestli skladba pujde prenaset pres wifi. Dale pocet prehrati a casove omezeni znamena nutnost synchronizace kazdeho zarizeni (alespon zprostredkovane) primo s M$ servery a nutnost spravneho casu.

    Realne priklady:
    * Vezmes si Zune do batohu na dovolenou. V pulce dovolene te vyzve, aby ses reautorizoval, coz bez pocitace jaksi nejde a tudiz az do prvniho pripojeni na net jsi bez pisnicek.
    * Pokud uz skladba presunout jde pres wifi, je v autodestrukcnim modu – mj. jasne poruseni CC licenci.
    * Pri nakupu podepisujes EULA s takovymi temi vsemoznymi zreknutimi se zodpovednosti za cokoliv… jenze na rozdil od Apple tu opravdu hrozi realne riziko, ze M$ vypne autorizacni servery a o vsechna sva dilka prijdes.

    Applovske DRM je slabe BY DESIGN, ma jasne definovana pravidla a je udelano tak, aby se uzivateli nepletlo. Implementace bodu 6 naopak znamena, ze se kazdy jeden soubor na harddisku chova jinak, podle svych vlastnich pravidel a nikdy nikdo nevi, jestli zrovna tuhle jednu pisnicku zrovna dneska prehraje.

  • uighfk

  • re yusaku: no nevím, ale to že něco nejde přehrát, pakliže vyprší licence je přeci účel DRM, nikoliv jeho slabina!
    Tohle microsoftí drm neznám, rozhodně ale nevím o tom, že by bylo jakkoliv masivně podporováno a zjevně jak ho popisuješ tak to nevypadá na to co myslím já.
    A s tou širokou paletou možností to bylo myšleno trochu jinak – aby si každý mohl vybrat co vše bude chtít a potřebovat a podle toho by se mohla odvíjet cena, přičemž samozřejmě by nějaký dodavatel obsahu mohl určitou formu exkludovat, a každý hardware by měl určitý „profil“, co podporuje či vyžaduje. Jak jsem se nad tím zamýšlel, tak by to mohlo fungovat jako nějaká certifikační autorita či ověřování plateb u kreditek a online shopů.

    Prostě každý by měl nějaký svůj profil, kde by si přidával jednotlivá zařízení, která má, když by online objednával třeba hudbu, tak by na obchodu kliknul na hudbu a že to chce pro svůj profil (nebo třeba jen pro jedno, či x zařízení z profilu), jestli to chce na jedno přehrátí, na jeden den či na furt, no a pak by si to mohl stáhnout. Chtěl by přidat další zařízení – přidal by do profilu, zaškrtl by co chce ze svých skladeb používat i na novém zařízení a doplatil by rozdíl, případně by mohl nějakým způsobem odškrtnout staré zařízení a použít jeho licence (to ale bude vždy asi problém) atd.

    Certifikačních autor by mohlo být libovolně (nějaká struktura ala dns) a mohly by fungovat i jako storage či by mohli umět překódovávat mezi formáty (např. jedno zařízení umí jen 64 kbit hudbu a jiné 256, tak by si stáhnul 256 a autorita by ti nabídla dvě verze souboru)…

    Nutností by byly samozřejmě rozumné ceny (tj. příklad jestli má dnes autor z cédéčka 10 Kč, tak by se stáhnutí hudby, které je na tomto cd mělo blížit těm 10 Kč a nikoliv 300-600 Kč, kolik stojí CD). A pak by na stejném obchodě měla být ke stažení třeba nějaká 64bitová mp3 verze za cenu 3× větší než neomezené poslouchání hudby s tímto DRM (takže místo třeba 5 Kč by to stálo 15 Kč) aby byli uživatelé ještě více motivováni, ale aby nebyli limitováni.

    Prostě něco trochu promyšlenějšího a zacíleného na výhody pro uživatele a nezávislého na jediném výrobci či dodavateli obsahu.