Překvapení z opruzoidního sympaťáka aka spam pablba

O víkendu bylo promítání filmu o jednom pánovi z Ostravy. Radovan Kaluža. Pokud někdo nejlépe representuje moje výhrady k (některé) současné mladé „podnikatelské elitě“, tak právě on. Symbióza nekvalitního produktu s otravným marketingem založeným na spamování, vytváření podvodných facebookových stránek a skupin a jiným opruzováním života lidí na internetu. A co jsem se k akci promítání filmu dočetl? Že je to sympaťák a že lidé nevědí, co na něm ostatní mají. Však aji sklenku na baru zaplatil. A byl v pohodě.

K výše zapsanému to nemá vlastně žádný vztah, to opravdu ne! Ale je to další historka, která mi vytanula na mysli a tak ji zapíšu pro potřeby pamětí R.J. Rimmera. Kdysi jsem byl v Turecku pozván kamarádem na takovou párty, chlastačka na politické úrovni. Což je můj mor, nerad chodím s pány na led, protože jsem Borovského četl. Nu a tak jsem dorazil, občas konverzoval a pak jsem se dal do řeči s postarším pánem, kterého si nikdo nevšímal. Neuvěřitelně šaramantní a světa znalý pán. Vyprávěl o Africe, kde delší dobu pobýval, vyprávěl poutavě, měl kolosální přehled. Bylo příjemné s ním posedět, mimo jiné i proto, že na něj nebyla tlačenka a vzal mojí společností za vděk.

Za nějakou dobu se dokulil kamarád a začal mě tahat pryč. Zvídal jsem, co blbne. Prý se s tím pánem nebavíme. Proč ne, je to sympaťák, oponoval jsem. A ten přehled, co má…

Pointu, proč se s pánem nikdo nebaví, mi prozradil kamarád, až když jsme mířili domů. Pán měl skvělý přehled o Africe hlavně proto, že tam nějakou dobu pobýval. Jako šéf žoldáků měl v jedné dotyčné zemi za úkol průběžně vyvražďovat místní protivládní povstalce, což dělal velmi důsledně a s kolaterálními ztrátami většími, než je obvyklé, takříkajíc preventivními, aby nebylo, kam se vracet.

V tu dobu (bylo mi tak 25) jsem se nezmohl na nic jiného, než na otázku, proč ho teda zvou na párty, když se s ním nechtějí bavit. Nezvou, on dorazí, protože patří k místní podnikatelské rodině a formálně nic nespáchal.

Tehdy mi to nedošlo. Až později jsem si říkal, že mezi podnikáním a etikou by mělo být nějaké pojítko. Z důvodů, které lze těžko ekonomicky kvantifikovat, ale jistě by na to někdo chytrý jako Pinus měl nějakou teorii mezního užitku. Já teorii nemám, mám jen praxi, je mi zpětně při vzpomínce na toho sympatického pána s úžasným rozhledem na zvracení. A to přes to, že to byl světák, který projel světakraj a od kterého bych se mohl ledasco naučit i proto, že jsem ho na párty měl sám pro sebe.

Teď už jsem akorát starej a přecitlivělej, já vím, tím to bude.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...