Svoboda vyjádřit se je skvělá věc, ale internet do toho přinesl jednu obměnu, kterou zatím těžko vyhodnotit: názor se nejenom může udělat každému, kdo má díru a nově také ho může vyjádřit tak, že jej slyší větší počet lidí, než osazenstvo lokálu. A tak se často setkávám s tím, že do věcí žvaní lidé, kteří tomu zjevně nerozumí, jen se jim zrovna navalilo. Ideálně se jsou schopni vyjádřit ke všemu, takový ten instantní názor po vzoru Nescafé, sušené sračky, které zapáchají, až když se podávají ke konzumaci. Většinou tu vtipné podání nahrazuje argumenty.
Příkladem může být obnovená debata o rychlosti na českých dálnicích. Četl jsem v posledních dvou týdnech řadu velmi vtipných názorů lidí, jejichž hlavní slabinou je, že jsou více vtipné, než fakty svázané s předmětem názoru. Ano, lze jistě argumentovat, že v Říši rychlost na silnici není limitována, což bývá hlavní argument. Méně zazní, že průměrný věk vozů v Říši je poloviční a průměrná pořizovací cena vozu o třetinu vyšší, protože to se do krámu argumentů buďto nehodí, nebo to dotyčného ani nenapadlo. A co nás napadlo nejméně?
Před několika lety jsem se v jiné věci potkal s lidmi, kteří projektovali dálnice. A na stejnou věc jsem se ze zájmu zeptal. Zvýšit či nezvýšit rychlostní limit na dálnici? Jejich odpověď byla obsáhlá, argumentačně podložená a já se pokusím reprodukovat to, co mi v hlavě utkvělo nejvíce. Hlavním argumentem proti bylo, že většina českých dálnic se projektovala ještě za totáče a s tím, že provozní rychlost na nich nepřesáhne 110 km/h. Tehdy, pravil jeden z projektantů, se počítalo spíše s menším výkonem motoru a větší ochotou kroutit volantem - tedy s tím, že je lepší udělat serpentiny, než překonávat stoupání. Což byl názor opřený o socialistickou produkci vozů. A tento názor se přenesl nejenom do kroucených okresek, ale také do projektování dálnic. České dálnice prostě víc zatáčejí. A zatáčka je riziková věc.
S nižší předpokládanou rychlostí souvisí také to, jak se zatáčky konstruují, jak jsou ostré, jak jsou klopené a jakého materiálu i konstrukce se pro ně používá. A to byl další argument proti: dálníce se konstruují tak, aby řidičům “pomáhaly”. Potíže na dálnicích nevznikají v momentech, kdy je hezké počasí, ale naopak, když není. A dálnice by měla řidičům pomoct. Ať už aktivně tím, že zatáčka odvádí vodu a výška vodního sloupce i při velkém slejváku nejde přes míru, kterou za danné rychlosti vůz zvládne, ale také třeba tím, že zatáčka je vedená tak, aby řidič stačil zabrzdit či se vyhnout havárii, která se v ní stala a to i v mizerné viditelnosti. Všechno tohle se projektovalo na rychlost 110 km/h.
Ano, argument, že dnešní vozy jsou lepší, vedl už kdysi ke zvýšení rychlosti na 130 km/h, pravil tehdá pan architekt. Ale to je taky všechno. Dnešní vozy nejsou o tolik lepší, namítl tehdy. Pravda je, že dnešní dálnice se už projektovaly jinak, ale také ne všechny, mnohdy se muselo šetřit, takže se opět stavělo na staré limity, které ostatně vyplývají z předpisů a konstruovat na hypotetické vyšší limity nemá smysl a úřad by si to pravděpodobně nemusel obhájit, kdyby přišla kontrola a ptala se, proč se staví s předpokladem rychlosti, která na dálnici neplatí.
Výše uvedený argument mi přišel zajímavý a opomíjený. Z našeho povídání jsem si ho tehdy odnesl. Padla i řada dalších, možná více spekulativních, jako že čeští řidiči na něco takového jako neomezená rychlost nedorostli atd, hlavní závěr ale tehdy zněl, že posun rychlosti 130 km/h pro dálnice nelze plošně doporučit. Že by bylo možné stanovit úseky, kde lze rychlost zvýšit, ale že by to ve výsledku situaci spíše komplikovalo, neboť by to dálnici parcelovalo na úseky s vyšší a nižší rychlostí a řidič by si musel pamatova, kde zrovna jede. Což už ovšem je na řidičích. A ve výsledku padla kalkulace, že při dodržení maximální povolené rychlosti by se teordojezd na trase Praha - Brno zkrátil o 11 minut.
Tolik krátká interpretace názorů lidí, kteří to podstatné vymysleli a postavili. Možná by jejich názor neměl zapadnout pod hranici šumu. Ale uznávám, že se mi nepodařilo ho předat tak vtipně, jako to dělají instantní argumentační specialisté.
