Marigold.cz » Otázka, kolik programátorů je třeba pro obsluhu bojového vesmírného křižníku, je pro českou ekonomiku nadmíru aktuální
    Kancelářská krysa běhá         LED svítilny         FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Přemýšleli jste někdy o tom, kolik programátorů je potřeba pro obsluhu vesmírné bojové lodi? Pokud ne, je teď správná chvíle to napravit. A pokud netušíte, proč byste nad tím měli přemýšlet, tak je správná chvíle přemýšlet, proč byste vůbec měli přemýšlet, protože tahle otázka je nadmíru aktuální. Vysvětlím, proč.

Když jsem před lety psal knihu Flotila Země (jejíž druhý díl stále nosím v hlavě), byla to na jednu stranu legrace, na stranu druhou v ní je hodně věcí, které pokládám pro budoucnost za klíčové ať tak nebo onak. Jedním z těch problémů je význam programátorské profese.

Uvedeme se do děje. Flotila Země vyráží bránit planetu Země do boje s invazí anoplurnských vetřelců. V několika nestřežených okamžicích popisuji bitevní lodi Flotily, ačkoliv jsem pamětliv dobrých rad profesionálních autorů, že takový popis má být vágní, aby si pod ním čtenář mohl představit, to své. Zásada je, nepopisovat mimozemšťany, protože každý ví nejlépe, jak má emzák vypadat a když se do toho jako autor netrefíte, budete nahraní. Totéž platí pro popis vesmírných lodí – popište je do detailu a za sto let se vám budou smát, protože jste je vymaloval, jak auta ve století páry.

Nu a jak byste si představili, že má být takový bitevní křižník Flotily velký? Pět metrů? Padesát? Pět set? Na to je těžká odpověď, kterou si jako autor musíte obhájit sám před sebou. I vzal jsem papír a začal jsem počítat. Zásadní je cena. Aby příběh fungoval, musí být postavení Flotily drahá věc, nemůžete tedy mít křižník pětimetrový, protože takovou plechovku si spíchnou lidi na koleně. Musí jít o logisticky rozsáhlý celek, který není jednoduché a tedy ani levné postavit. Takže se začnete blížit spíše těm pěti stům metrům.

Pojďme na to z druhé strany. Křižník Flotily je vybaven střeleckými věžemi, v nichž jsou dvouhlavňová fázerová děla, obsluhována jsou ručně. Najdete zde torpédový úsek. A co dál? Kantýnu, ubikace mužstva, velící můstek, koupelnu, sklady. Jenže pro kolik lidí? K obsluze střeleckých věží patří čtyři, dalších pět šest si vymyslíte a obhájíte: kapitán, navigátor, spojař, zbrojař, dva piloti. To je na půlkilometrový křižník ale dost málo, to se tam potkají jednou za půl roku.

Můžete se z toho vykroutit, zaplnit půl kilometru křižníku motorem, ale je to trochu zbabělé. Už proto, že dlouhodobá zkušenost ukazuje, že ve vojenské technice pohonné agregáty a sklad paliva spíše nepřesahují třetinu lodi. Co vrazit do zbyku lodi jiného, než lidi?

Takže přifukujete lidmi. Jenže, co tam ti lidé budou dělat? Většina věcí na bitevním křižníku musí být nutně mechanizovaná, automatizovaná. Nepotřebujete nabíječe děl, protože fázery živí reaktory. Nepotřebujete přihazovače uhlí do reaktorů, protože energii obstarávají koncentrory, jejichž princip si v úctě k budoucím zájemcům o Nobelovu cenu necháváte pro sebe. Asi všichni chápeme, že na vesmírném křižníku byste neměli potkat chlápka s lopatou nebo vozíkem granátů. To všechno obstarávají automatické systémy či roboti, protože jinak to není budoucnost a navíc převážet torpéda v silně radioaktivním prostředí a ve vakuu není zrovna zdravé.

Takže co tam ty lidi budou dělat? Ano, tušíte správně, programovat. Protože – a to je moje představa – základní obslužnou veličinou kosmické lodi budou programátoři. Lidi, kteří se postarají o přeprogramování porouchaného robota. Kteří zvládnou opravit zaseklý výtah nebo předělají detekční algoritmus neutrinového analyzeru, který zůstal do startu neodladěn. Protože, když se tohle podělá ve vesmíru, máte pech. Nejbližší backup je světelné týdny daleko a těžko můžete za bitvy rozbalovat zálohy navigačního paprsku faserového děla z cloudu na Amazonu.

Abych situaci dramatizoval, přimyslel jsem si svévolné modifikace, které se v programových systémech lodi vytvářejí pohybem v hyperprostoru. Počítače, usoudil jsem, budou na pohyb v hyperprostoru náchylné, budou se chovat při určitých rizikových manévrech nestabilně a bude třeba je opravovat. Přirozenou součástí posádky vesmírné lodi tedy budou zkušení programátoři, usoudil jsem. O čemž mne pravidelně utvrzují problémy s vesmírnými sondami bez lidské posádky, které si spletou metry a stopy či mají jiné podobné obtíže.

Může to být nepodstatné zjištění a trochu mne mrzí, že se jeho ověření zřejmě nedožiju. Už dnes si ale všímám(e), že rozsáhlé softwarové systémy vyžadují pravidelnou údržbu. Pro případ jiné povídky (Garangova limita) jsem popisoval neurlingvní programování, metodu, kdy výsledek průběhu software ovlivňuje jeho „emociální stabilita“ tedy to, zda se mu líbí nebo nelíbí dojít k takovému výsledku. Ukázalo se, že podobný přístup se již používá například v rozsáhlých amerických energetických sítích, které se při stresu – tedy v momentě, kdy jdou věci špatně – mají tendenci chovat jinak, než v klidu. Slovy „mají tendenci“ samozřejmě popisuji jim programátory vtělené chování, vyhodnocení stresové situace a plánované zhroucení systému je ale v případě energetických sítí lepším východiskem, než jejich zhroucení neplánované. Celá věc ovšem potřebuje programátora – psychiatra, která systém uklidní, že se věci dávají do pořádku a vyvede jej ze stresu, protože tento stav není jednoduchým binárním přepínačem „JE/NENÍ stres“. Jde o chování, které systém vyvodil z řady vstupů, které jeden člověk nemůže sám snadno vyhodnotit, takže ani nemůže vyhodnotit, jak stres systému odstranit.

Programátor se tedy do budoucna stane zcela běžnou komoditou, běžnou součástí pracovních týmů. Dokonce bych řekl, že s postupným rozmachem automatické výroby prostorových objektů nahradí on ve spojení s 3D tiskárnami řadu dosud běžných profesí, které vytlačí do niky vývojových specialistů. Proč byste měli umět obrábět kov, když předmět ze syntetického materiálu podobných vlastností pro vás vytiskne vaše domácí 3D pár minut poté, co si dotyčný předmět zaplatíte na iTunes Objects?

Ano, jistě tu budou specialisti ve vývojových laboratořích specializovaných institucí, kteří budou pracovat s materiály, s nimiž 3D tiskárny běžně pracovat nebudou a které se běžně zpracovávat nebudou. Kolik dnes znáte tkalců lnu, kteří jej doma spřádají. Kolik přadlen vůbec znáte? A pak, samozřejmě, kromě vzácně se vyskytujících a dobře placených specialistů, tu budou umělci vtiskující netradičním materiálům své netradiční – a považte ručně zpracované a pokud možno neopakovatelné – vize.

Poněkud to naznačuje, že programátor se postupem doby stane funkcí nikoliv horní části společenského žebříčku (jak mívají ve zvyku se dnes považovat), ale naopak tou nejběžnější a tedy i společensky a příjmově spíše níže položenou. Jejich velká potřeba bude znamenat, že to bude dělat každý. I tady jistě bude fugnovat rozvrstvení. Rutinní kodéři opravující něco tak obyčejného, jako jsou zaseklé zásobovací úseky kosmických lodí či nanoboty výrobních granvaskulinních linek. Ale pak také výzkumníci bádající nad novými algoritmy. Datamineři, hledající utajené souvislosti. Archeowarové, lidé, kteří se budou specializovat na historický kód v jazycích, které dávno vymřeli, jako je Fortran nebo Slovenština. Dokulogové, kteří rozpoznají a budou schopni zpřístupnit i takové datové formáty, jako je ten s příponou .602 v kódování Kameničtí a dají vám výklad několika názorů o původech těchto praslov.

Samozřejmě, že až jim za sto let řeknete, že je vlastně vnímáte jako jednu profesi, poprskají vám vzteky nátělník. Dokulog či archeowarista, to je přeci softskill, humanitní vzdělání, které se hrabe ve starých zaprášených archivech. Tydýt, kterého nevzali na slušnou školu. Rutinní programátor, to je absolvent učňáku, kterému nezbyde nic jiného, než do smrti opravovat chyby v kódu na kasách Teska. Jóóó, elita umí používat neurolingvu na kvantových počítačích a tlačí se do paralelního zpracování v hyperprostorové obálce, tak je to a ne jinak, budou se hádat na Zdrojáku za sto let. Jak vás mohlo napadnout, že je to ta samá práce? Vždyť to není v ničem stejné!

To by ale také znamenalo, že programování se bude muset posunout do nižšího věku. Nebude příliš realizovatelné, aby se s učením programování začínalo v dvaceti letech věku někde na vysoké, bude to zřejmě jedna ze základních dovedností na základní škole. Pravděpodobně (doufejme) bude mít modernější formu, než vypisování textových příkazů do textového editoru.

A tím se vracíme k tomu, proč otázka, kolik bude třeba programátorů na vesmírné bojové lodi Flotily, je tak důležitá pro českou ekonomiku. Na nic z toho nejsme připraveni. Neumíme dětem zprostředkovat počítače o moc lépe, než jim na nich pustit nějakou hru. Neučíme je problémy analyzovat, učíme je pamatovat si fakta, které uchovává Wikipedie bříška jejich prstů daleko. Neučíme je volit strategie, neučíme je rozhodovat se nad nespojitými daty, neučíme je uvažovat nad názory druhých.

Pokud je to nenaučíme, nebudou za sto let naši potomci vepředu, na špici. Nepomůže jim už ani to, že máme tradici vaření piva, protože to budou syntetizovat nanosynty v každé domácí ledničce dle definice koupené elektronicky v místním hypermarketu. Nepomůže jim lákání turistů na památky Karla IV., protože jen ichtyl by jezdil někam fyzicky, když mnohem lepší je to ve virtuálu.

Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale jedinou alternativou k tomuto vývoji je zhroucení civilizace. A to není alternativa nijak mnoho atraktivní.

Takže přemýšlejme, co s tím. To, že vás nic nenapadá teď hned, neznamená, že bychom otázku počtu programátorů na vesmírné lodi Flotily měli pouštět ze zřetele…

Flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém PayPal (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 20:05 - Líbil se článek?

komentářů 26

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 15×, průměr: 4,60)
Loading...


26 komentářů »

  1. „O čemž mne pravidelně utvrzují problémy s vesmírnými sondami bez lidské posádky, které si spletou metry a stopy či mají jiné podobné obtíže.“ Ano, máte pravdu, vesmírné sondy s lidskou posádkou si vedou o mnoho lépe :o)

    Koukám, že rozvoj AI vidíte v budoucnosti dost černě :). Osobně mám názor, že dřív než než dosáhne umělá inteligence lidské úrovně, bude možné přenést pochody lidského mozku do stroje. Každopádně bych ale zářivou budoucnost programátorů v době rozvoje kosmonautiky na úroveň kosmických křižníků nehádal růžovou :).

    Tak jak tak, knihu bych o tom napsat neuměl 🙁

    Comment by Petr — 15.1.2013 @ 20:44

  2. Clanok sa mi velmi pacil. Aj jeho posolstvo upresnene v zavere. Poznamku o Slovencine berem s humorom 🙂

    V sekcii o „strese SW“ som ale podvihol obocie. SW ako taky stres nepreziva (aspon dnes). Serverom je jedno, ci k vysledku dojdu efektivnym algoritmom, alebo zdlhavym brute-forcom za rachotu mechanickych diskov. Stres je prezivany v mozgu uzivatela alebo maintainera.

    Mal som tu cest zazit stresove situacie vo webhostinovej spolocnosti, co je netrivialny, komplexny system zlozeny zo serverov roznych rol. Je pravda, ze problemy sa zvyknu kulminovat a ak zlyha DB server, v ten vecer si to kce hodit aj mailserver. Ale ak sa pozrieme na flow kodu v takom systeme, tazko dnes hladat nejaku snahu toho kodu bojovat s nastalym stavom. Tento boj maju v rukach (a v hlave stres) ludia.

    Samozrejme ale pisem iba od stola, nemam sajnu o tom co bezi v laboratoriach a vyskumnych centrach.

    BTW na bitevnom krizniku podstatnu cast posadky mozu obsadit udrzbari strojovne a lekari.

    Comment by srigi — 15.1.2013 @ 21:38

  3. Předem říkám, že vojenské technice vůbec nerozumím. Ale na takové atomové ponorce je také spousta lidí a neumím si představit, co přesně dělají. Přece i dnes většinu běžných provozních funkcí zvládnou počítače.

    Comment by Trebus — 15.1.2013 @ 21:45

  4. Co se týče toho syntetizovaného piva a věcí okolo, tak když se podívám na současnou módu „přírodních“ potravin „bez chemie“, tak nevím nevím…

    Comment by Michal Kára — 15.1.2013 @ 21:49

  5. Patricku, co ctes za sci-fi, pls?

    Comment by Mixx — 15.1.2013 @ 21:56

  6. Ajo, teraz som si precital aj poviedku „Garangova limita“ a polovica mojho komentu moze ist na skladku 😀

    Comment by srigi — 15.1.2013 @ 22:01

  7. Po pravdě Patricku – tenhle článek mi přišel lepší než celá Flotila Země 😉 (o svých výtkách k ní jsem psal, tedy primárně jedné, že mi tam chyběla katarze).

    Domnívám se, že i v budoucnu bude spoustu věcí dělat člověk prostě proto, že je to levné. Člověk dokáže udělat to, co tisícovka specializovaných robotů a v univerzální roboty s lidskými schopnostmi ještě dlouho nevěřím (a když, tak ti roboti pak budou umět dávno sami programovat a programátory nebudou potřebovat). A pro 24/7 kritický provoz je samozřejmě třeba každou profesi násobit optimálně alespoň 4, k tomu pak přidat tuny lidí, které se o ty 4 (a tu tunu lidí) starají.

    S tím závěrem celkem souhlasím, už dávno tvrdím, že by se stát měl zamyslet, jaké pracovní pozice budou potřeba za 15-40 let a začít teď s tím něco dělat. Navíc třeba na úrovni středního a vysokého školství to může být i levné – měli by prostě spočítat, kolik bude potřeba ekonomů, doktorů … a dát vysokým školám právě tolik peněz, kolik je potřeba pro tolik ekonomů, ne víc. Tj. zhruba 90 % těch co studují teď ekonomiku by muselo buď za svou školu platit, nebo jít studovat třeba technické obory.

    Celé mi to připomnělo jednu otázku, na kterou se tě chci dávno zeptat – co tvoje Sofie? Jak je na tom co do techniky, učíš jí nějak s technikou? Učíš jí třeba nějak programovat? Jestli ano, používáš nějaké hračky, stavebnice, software atd.? Ptám se proto, že moji Sofii bych to chtěl učit, je v tom věku, kdy to bude velmi brzo aktuální, a hledám inspiraci.

    Comment by Tomas Kapler — 15.1.2013 @ 22:22

  8. Dneska jsem zapsal prcka do školy. Věř-nevěř, mile mě překvapili nejrůznějším využitím interaktivních tabulí a týmovými projekty (5 leté děti pracující ve skupinách s jedním cílem, ale úkoly v různých oblastech). Třeba i na to programování, respektive analýzu, strategii třeba i abstrakci nakonec dojde 🙂
    Naděje umírá poslední.

    Comment by Michal — 15.1.2013 @ 23:00

  9. „kapitán, navigátor, spojař, zbrojař, dva piloti.“

    a zbytek hodin po smene se dela co? Vsichni spi? To asi tezko. Tehle lidi tam musi byt vice. Se podivej, kolik lidi je na atomovych ponorkach nebo na letadlove lodi…

    Comment by mrk — 16.1.2013 @ 8:15

  10. K uvažovanému druhému dílu „Flotila Země“ – co na to použít model „Kickstarter“? Hlásím se jako první investor/čtenář 🙂

    Vy často zkoušíte nové věci a nevím o tom, že by někdo zkusil něco podobného s knihou?

    Comment by Marek — 16.1.2013 @ 9:05

  11. Vybavil se mi Vetřelec, kterého jsem nedávno náhodou zase viděl. Ta obrovská nákladní loď má posádku jenom pár lidí, z toho myslím dva programátoři. Jejich postavení v posádce dost odpovídá tomu, jak jsi to popsal v článku. Mají spíš mentalitu dělníků, co handlují o prémie a nejvíc je baví nasírat velitele 🙂

    Jedním z nejmocnějších je naopak utajený android, kterého musí nakonec „zabít“ železnou tyčí, protože ho před cestou naprogramovali podle ne úplně humánních priorit 🙂

    Comment by MazeGen — 16.1.2013 @ 9:07

  12. Ad počet lidí: nutno počítat se střídáním tří směn, dny volna atd., čili počet všech pozic vynásobit alespoň čtyřmi, přidat nějaké servisní funkce (kuchaři, uklízeči šůrující palubu) a hromadu byrokratů všeho druhu
    Ad výuka programování: za mých mladých let byla krásně zpracovaná metodologie okolo jazyka Karel. Z dnešního pohledu možná úsměvný artefakt, ale vážně byly desítky knih, různé diagramy učící algoritmizaci, celostátně vyhlašované soutěže…

    Comment by TomD — 16.1.2013 @ 9:48

  13. „Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale jedinou alternativou k tomuto vývoji je zhroucení civilizace. A to není alternativa nijak mnoho atraktivní.“ …takové navrácení ke kořenům a to doslova v případě zhroucení civilizace není vůbec špatná věc, ano v momentu kdy se tak děje to určitě není nic pěkného, na druhou stranu to nese s sebou vznik nového uspořádání lidského fungování, dostání se na podstatu a stále věřím, že to může být lepší řešení než setrvávat v nefunkčním či dlouhodobě neudržitelném stavu… To jen myšlenka jinam od mainstreamu 🙂

    Comment by JAMes — 16.1.2013 @ 11:04

  14. lietadlova lod USS Nimits ma cca 3200 namornikov a 2500 ludi obsluhu lietadiel

    Trieda USS Ford by to mala zredukovat o cca 20% na 4700

    Lietadlove lode za WWII mali okolo 2600 muzov posadky.

    Predpokladam ze kriznik flotily bude vacsi ako moderne lietadlove lode, takze menej ako 5000 ludi nepredpokladam.

    Comment by legoxx — 16.1.2013 @ 13:13

  15. Na takové lodi potřebujete určitě i skupinu řekněme 5-10 mariňáků, kteří budou chránit nebojové neo řekněme civilní členy posádky (programátory). Hodí se na záchranné operace mimo loď i na odražení pokusů o ovládnutí lodi nepřítelem. A s tím souvisí i nutnost mít na lodi místnost – celu, protože co s rebelem z posádky nebo zajatcem? Zastřelit asi hned ne 🙂 Nejsem vojenský odborník, ale něco takového bych na lodích čekal.

    Comment by Rixo — 16.1.2013 @ 13:39

  16. Nevim jestli se napln vsech servisnich profesi pohne uplne k programatorum v dnesnim slova smyslu, ale uz ted je to urcite v procesu. Ostatne jak vypada servis dnesni techniky – nejdriv se diagnostikuje, nejlepe samo-diagnostikuje a pak se to rozebere a spatnej kus se vymeni a zase se to slozi. A prave ta diagnostika zacina byt cim dal tim slozitejsi. Vemte si jak je to u slozitych zarizeni jak jsou auta – tam se to cim dal vice zvyraznuje – na opravu dnesniho auta nepotrebujete jen chlapa s klicem a sroubovakem, ale cloveka co stahne z auta logy přes kabel nebo bezdratove, precte chybove kody, aktualizuje firmware na posledni stabilni verzi a kdyz neco klepe, najde v knowledge base proc to asi dela a ktery parametry ve firmware je treba nastavit jinak. Zatim tem lidem ale programatori nerikaji 🙂

    Comment by bivoj — 16.1.2013 @ 13:39

  17. Velikosti lodi zohlednovat podle skutecnosti. Za druhe svetove – obri monstra s veledely, v 60. letech koncily i krizniky, jsa nahrazeny destroyery (prekladano jako torpedoborce), ktere dnes nahrazuji malicke fregaty zvici jacht, ale s raketami schopnymi znicit i ono obrovske monstrum velikosti obchodniho centra. Takze ty 5 (no spis 50) metrove lode nejsou takovy nesmysl. Lepsi 20 kusu 50m lodi kazda s jednou zbrani, nez jedna kilometrova s dvaceti temiz zbranemi.
    Lode letadlove jsou specialita, neni jich mnoho a take jsou nebyvale chraneny.
    Delove veze jsou take prezitek, patrne by se pouzivalo paprskovych del jako v Descent freespace a ona vybojka nemusi mit nutne tvar laufu.
    Zaplacnuti poloviny delky lodi motorem vyuzili ve warhammeru s tim, ze je to motor warpovy, tedy pro pohyb mimoprostorem. Dystopie warhammeru nam pripomina, ze modernisticka era nemusi mit vecneho trvani a muze se vratit nejaka forma cirkevni despocie a historismu v designu, vc. vojenskych stroju.

    Comment by Astaroth — 16.1.2013 @ 14:37

  18. „mile mě překvapili nejrůznějším využitím interaktivních tabulí“

    Chtel bych mit tu viru. Co jsem videl ja, tak pocitace zatim ve skolstvi skodi mnohem vic nez pomahaji. Zatimco tistene materialy si kazdy ucitel upravi, povybere, a doplni na miru svemu stylu vyuky a tridy, s hotovym programem pro interaktivni tabuli neudela nic. Jen se musi prizpusobit jeho stylu jako tupa prednasejici loutka, a zatim tam prevlada nadseni z toho, ze to vubec jde, a fakt, ze to casto kupuje nekdo, kdo to nepouziva – tzn. o kvalitu obsahu jde az posledni rade, prodava se nalestene h**no.

    Uceni je interaktivni proces, neco udelam nejjednodussi cestou, a dostanu feedback. Hackuju. Dokonalost formy je imo pravym opakem hackovatelnosti – prekrasny web od agentury, na ktery se zamestnanci boji sahnout protoze by prestal vypadat dokonale. Prenadherna strilecka, kde je na udelani mapy potreba tym vybornych designeru a mesic casu, vs. Minecraft kde 12tileta decka tvori (hrube) hrady a mesta z krychlicek a maji radost z tvorby.

    Zatim se skolam prodavaji nalestena neinteraktivni hovna, s prominutim za to slovo, a ta skodi.

    Comment by Tomas Kafka — 16.1.2013 @ 18:57

  19. Nevím kolik programátorů se urazilo, ale takoví lidé už dnes existují. Jsou většinou ve výrobních závodech, říká se jim maráci (ze starého označení MaR – měření a regulace). Tito lidé většinou udržují v chodu výrobní zařízení. Případně upravují již hotová zařízení podle aktuálních potřeb.

    Comment by Tomáš — 17.1.2013 @ 7:56

  20. Fakt zaujimave toto.

    Co sa tyka lodi, tak myslim, ze stale budu rozne velke na rozne ucely ale myslim ze nejake obrie krizniky alebo lietadlove lode ako ich pozname dnes, teda velke lode urcene cisto na boj, tak nic take nebude.

    Co sa tyka zbrani tak predpokladam ze sa to bude uberat smerom k dronom. Vela malych a lacnych dronov utociacich v rojoch, kde ich ovladanie bude skor zamerane na metapovely. Teda ze operator im zada ciel, mozno este nejaku odporucanu strategiu, formacie a podobne a dalej budu fungovat ci uz jednotlive drony alebo roj viacmenej autonomne.

    Ja si taku mathershipu predstavujem skor ako zakladnu pre drony, ktora bude schopna nahradzovat stratene drony a zaroven tazit materialy na ich vyrobu, tiez za pouzitia autonomnych mining dronov. Vyspelost a kvalita lode sa potom bude urcovat rychlostou akou dokaze nahradzovat drony a tiez priestorom/dosahom z ktoreho si bude vediet v danej chvili brat suroviny.

    V konecnom dosledku bude potom mat formacia takych lodi strukturu distribuovanej siete ktora v idealnom pripade bude schopna obsiahnut celu slnecnu sustavu. Otazka je, preco by to vsetko niekto robil 🙂

    Comment by BranoD — 18.1.2013 @ 11:30

  21. Určitě to bude více než 3.

    Comment by VK — 19.1.2013 @ 1:14

  22. 42

    Comment by MZ — 19.1.2013 @ 14:53

  23. Otázka počtu programátorů na lodi Flotily je podružná: dávno předtím, než vůbec začneme nějakou Flotilu budovat, zhroutí se světová ekonomika s ní i západní civilizace jak ji známe. On totiž málokdo bude chtít platit na iTunes za něco, co bude volně k mání v sekci „Physibles“ na Piratebay (natož za něco, co si mohou ve 3D sami vymodelovat).
    Viděl bych to zhruba tak nějak, že vzniknou malé, uzavřené komunity, které se budou vzájemně fackovat o náplně do replikátorů (které bude samozřejmě pro celý svět vyrábět Čína, a to pravděpodobně z výkalů, leklých pangasů, starých novin a nadbytečných členů hnutí falun-gong).

    Comment by Juro — 20.1.2013 @ 17:15

  24. tak to ocekavam ten konec civilizace, protoze obecne plati, ze programatori nejsou a situace se nelepsi 🙂

    Comment by phi — 20.1.2013 @ 23:58

  25. @Marek: Rozhodně by nebyl první. Ani v českém prostředí ne. Vizte třeba http://www.kreativcisobe.cz/hrobarici-a-hrobari-s-zizkovem-v-pasteli/?project=45

    Comment by Mormegil — 22.1.2013 @ 16:35

  26. No nevím s těmi programátory… asi ano, ale nejspíš ne plný křižník :-). Určitě budou potřeba i palubní lékaři a inženýři údržbáři pro různé sekce lodi, např.pro pohon, podporu života, elektrikáři, kuchaři, pomocný personál a mnoho dalších, přičemž funkce musí být minimálně zdvojené. Ruční obsluha zbraňových systémů pouze jako poslední možnost a 500 m křižník s pouhými 4, nebo 6 děly je spíš hračka. Různých zbraňových a detekčních a naváděcích systémů musí být mnohem více, což vyžaduje další posádku. Nehledě třeba na potřebu výsadkových, nebo záchranných člunů. Popř menších útočný vesmírných stíhaček – logicky také s posádkami. Nemluvě o potřebě jakéhosi vědeckého minitýmu řešícího nenadálé nepředvídatelné situace které vesmír bude přinášet.

    Comment by jerrychess — 27.6.2016 @ 13:31

RSS feed for comments on this post.

Leave a comment