Nešťastná země…

Patrick Zandl · 4. červen 2006 Opravit 📃

Včera jsme jeli se Sofií na výlet. Na Zbraslav, místo posledního odpočinku přemyslovských králů. Poklonit se těm, kteří tenhle stát založili a udrželi, ať byla doba jakkoliv turbulentní.

Slíbil jsem si, že když vyhrají svobodné strany (rozuměj vlastně cokoliv mimo KSČM a ČSSD, nově též pro stručnost označované jako KSSD), půjdu v neděli na Václavské náměstí položit kytici rudých růží k soše svatého Václava. Tak nějak jsem si říkal, že jsme se tu v Čechách nenaučili dávat najevo vděčnost za samozřejmé maličkosti, které nás potkávají. A také to, že je to symbolické. Že by ta rudá pakáž odírající zemi měla skončit opravdu pod kopyty koně.

Samozřejmá maličkost nás nepotkala. Asi nám ještě nebylo souzeno dopít kalich hořkosti, vlastní lenosti a pohodlnosti až do dna. Volby skončily vítězstvím na procenta, plichtou na počty mandátů. Co se zrodí za situace, kdy svobodné strany mají sto mandátů a totalitní strany druhou stovku, to netuším. Zřejmě nejsem sám. Úřednická vláda a nové volby? Co vyřeší nové volby za půl roku, když zase bude půlka země volit KSSD? A co já s těmi růžemi, když vlastně nevyhráli?

Do toho všeho projev premiéra Paroubka, že neuznává volby, protože porušily vyhlášku o teplé vodě. Žluč, síra a smrad. V několika chvílích jsem musel na televizi kontrolovat, zda jsme nepřepnuli na thriler Mumie běžící na Nově, protože ti chlápkové a ty kecy si tam byly tak podobné. Jenže Mumie na Nově měla dobrý konec.

Pamatuju si, jak jsem ještě za komunismu šel v Pardubicích kolem nástěnky Svazu protifašistických bojovníků. Byl jsem malý klučina, možná deset mi mohlo být. Svaz se chlubil svými zásluhami a měl tam kolem fotografií zasloužilých bojovníků z ruské fronty napsáno "Nešťastná země, která nemá hrdinů". Zastavil jsem se, spočinul v rozjímání desetiletého chlapce. A tak jsem připsal dodatek: "Ne. Nešťastná země, která hrdinů potřebuje." Nevím, jaké jsem si z toho tehdy odnesl ponaučení, ale vím, že bylo hluboké.

Jsem zvědavý, jaké ponaučení si odnesu ponaučení nyní. A také se bojím, že se to nikdy přesně nedozvím.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook