Na naši odtažitost vůči Evropě si vzpomeňme, až Evropa bude odtažitá vůči nám

Poslední debata o záchraně Eura mi připomíná debaty, které se vedly už mnohokrát a které Čechy (Moravu a Země koruny) pasovaly mezi neužitečné blby Evropy. Na Twitteru jsem si v tomto smyslu posteskl, že máme na své chování vůči záchraně Eura pamatovat ve chvíli, až budeme prožívat nějaký náš Mnichov. Nešlo o doslovné srovnání, ačkoliv o jeho doslovnost se pár diskutujících na Twitteru opřelo. Mnichov nám nehrozí, Mnichov teď Evropě vracíme, komu jsme ublížili před Mnichovem… a tak dále.

Za Mnichov v Česku zvykujeme označovat cokoliv, kde se o rozhodne proti nám bez nás. Ale možná je také, přes oponu slz ublíženosti, vhodné připomenout, co tomu předcházelo. Když na sklonku první světové války vznikalo Československo, šlo vlastně o zázračně slepený politický útvar, který od doby pomyslného Bouga / Velké Moravy neměl obdoby. K Česku, Moravě, částem Slezska, Chebsku, Těšínsku, přibyly Horní Uhry, tedy vlastně Slovensko a část Podkarpatské Rusi, k níž byl přidán zbytek dnešního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Státy, které spolu neměly nic společného kromě vědomí (hlavně jejich politických elit), že nechtějí žít ve státě, ve kterém žijí, dohromady to nějak půjde a ostatním to bylo doslova jedno vyjma Rakouska a Německa, kteří ovšem s tím mnoho nenadělali.

Tohle je něco, co nás ve škole komunistická historie neučila. Náš stát vznikl v tradičních národních hranicích, říkala nám pančitelka. Kulové. Slovenským bratrům jsme v té době prakticky nerozuměli (a dneska už jim zase prakticky nerozumíme), Podkarpatská Rus byla spíš podkarpatská a hlavně Rus. Kde byla Lužice, kde bylo Slezsko, problematické zůstávalo Těšínsko, zkrátka tradiční Země české koruny, které jsme v průběhu let poztráceli, se v Československé republice neobjevily. Proč? Protože Německo se, přes všechny problémy, udrželo jednotné a mocnosti neměly zájem jej rozbrakovat. Že šlo o princip národnostní, říkala pančitelka? No, to bychom nedrželi Eger ani Reichenberg a oblasti označované za Sudety, jimž málokdo z obyvatel říkal těmi divnými názvy Cheb a Liberec. Sudety, oblasti, kde žilo převážně německé obyvatelstvo, představovaly cca čtvrtinu území státu a řadu jeho průmyslového potenciálu a pro první republiku také trvalý zdroj problémů z toho důvodu, že zdejších obyvatel se nikdo neptal, zda se chtějí stát součástí Československa a navíc prvorepubliková politika vůči němcům nebyla nijak vstřícná. Jen pro porovnání, vzpomeňme si, jak vzniklo Kosovo v roce 2008 – na území Srbské republiky došlo k odtržení části, jež byla historickou součástí Srbska, ale žili na ní kosovští albánci a jak těžko se s tím evropští intelektuálové smiřovali.

Mnichov byl odporná zrada našich do-té-doby-spojenců, říkala pančitelka. A já byl na základce v letech osmdesátých, tak ještě dodávala, že jediný, kdo se za nás postavil, byl Sovětský svaz, ale o pomoc jsme ho nakonec nepožádali. Veškerá světová inteligence byla proti, říkala. O paktu Riebbentrop-Molotov, věřil bych tomu, nevěděla.

Jenže i tady to bylo maličko jinak. Když si pročtete dobový zahraniční tisk, zjistíte, že proti byla inteligence levicová, ovšem z principu. Těm ostatním přišlo docela pochopitelné, že se napravilo špatné uspořádání vzniklé ve zmatku první světové války, když se teď Německu vrátilo území obývané němci a čechům zůstalo to jejich, bude všechno v pořádku. Ostatně, připomínal dobový tisk, když se na celoevropské úrovni řešila ekonomická krize ve třicátých letech, bylo to Československo, kdo se odmítlo účastnit koordinace postupu na zmírnění krize, protože jí samo bylo zasaženo relativně málo a pálit si prsty za ostatní nechtělo. Využilo k tomu silného protekcionismu domácího trhu a faktu, že řada německých fabrik i v té době úzce kooperovala s částmi, které po roce 1918 zůstaly v Sudetech, tedy Československu a tedy mladému státu zajišťovaly export. Byli jsme hrdinové, ale jen ve vlastních očích a v očích Internacionály, protože jsme zasadili ránu kapitálu.

Tohle všechno německý politik připomněl. Myslel to upřímně. Jen nedodal, že když oškube Česko o hraniční val, vezme si později i zbytek. Že nebude muset promýšlet tažení přes Polsko a Maďarsko. A že Evropa, až se jednou ohlédne (a pár let jí to bude trvat, než bude mít k ohlédnutí čas), bude litovat, že se tehdy za to divné, neuchopitelné Československo nepostavila. Politik se jmenoval Adolf Hitler (a jeho Mein Kampf jsem kdysi také recenzoval).

Pamatujme na výše uvedené, až se budeme podivovat Evropě, že nepochopila tu naši „Českou Věc“ a připustila další Mnichov, ať již bude mít jakýkoliv formát (vojenské agrese bych se momentálně bál nejméně).

Evropa to dneska ví. Ví, že pomáhat z bryndy malým státům pomáhá jí jako celku. Že když hoří, je třeba přijít hasit, aby se požár nerozšířil i jinam. A dokazuje to. Trvale vysoké subvenční a dotační programy přesunují miliardy euro z bohatých do chudých regionů. A to jsou miliardy, které už dvacet let plynou i do Česka a to i v době, kdy jsme nebyly členem. Evropa to brala jako svou povinnost, závazek společné Evropy, zmírnit následky druhé světové války. Rozumíte dobře, šedesát let po jejím konci jsme se dostali k tomu, abychom zmírňovali následky. Za eurounijní peníze se postavila infrastruktura od silnic přes čističky, opravila se centra měst, přispívalo se na památky, kulturu, zemědělství, na všechno, na co se podíváte, samozřejmě včetně korumpujících a zkorumpovaných, jak už je v Česku zvykem. Což EU přestalo bavit a začalo brzdit patičkami, proto také řada dotací v Česku má potíže, EU najednou chce vědět, kam to šlo a co s tím, když nemůžete ty peníze najít… I tak léta letoucí ze společné pokladny více bereme, než do ní dáváme. Jsme chudí.

Teď se po nás chce podobný akt solidarity. Abychom vytáhli z pokladny 90 miliard (z našich v přepočtu 800 miliard Kč devizových rezerv) a zachraňovali tím loď, na které jsme taky a která má potíže. A nám se najednou nechce. Je nám to za těžko. My jsme to nezpůsobili, křičíme (s naším deficitním rozpočtem). No, ale to nikoho nezajímá. Buďto jsme Evropa a pak platíme evropské problémy, nebo nejsme Evropa – a pak si jen odskáčeme její problémy bez ohledu na to, zda se na nich podílíme, bude ale také spravedlivé nenatahovat ruku, až přijde na rozdávání a výhody. A že těch výhod máme požehnaně, aniž bychom si to uvědomovali.

Máme příležitost se osvědčit. Jednu z mála, jednu z prvních. Máme příležitost si budovat morální kredit, nikoliv chtít službu na úvěr. A já bych pořád raději byl Východní Evropa, než Západní Rusko. Nic mezi tím nám zatím nešlo – ani s těmi dnešními, ani s těmi předchozími politiky. Čtyři století jsme byli od mezinárodní politiky izolováni, uměli jsme myslet jen na sebe, víc nám nešlo. A nejde nám to ani dnes. Náš prezident je nejcitovanější v souvislosti s krádeží pera a útoky v Norsku, kde se na něj odvolává masový vrah. Inu, máme, co máme – ale to, že nás nemůže inspirovat vlastní politická „elita“ neznamená, že se k tomu nemůžeme sami propracovat.

PS: při té příležitosti mi nedá nevzpomenout na novinové články z britských a francouzských novin, které v roce 1914 brilantně argumentovaly, že situace v Evropě vylučuje jakoukoliv válku mezi mocnostmi.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 34×, průměr: 3,35)
Loading...

50 komentářů

  • Za eurounijní peníze se postavila infrastruktura od silnic přes čističky, opravila se centra měst, přispívalo se na památky, kulturu, zemědělství, na všechno, na co se podíváte

    Nemohu si pomoci, ale větu čtu spíš takto:

    Do EU jsme odvedli 100% peněz a z těch 90%, co nám EU milostivě poslala zpět (zbytek šel na byrokraty) se postavila infrastruktura od silnic přes čističky….

    Máte snad k dispozici nějaký zdroj, který by potvrzoval, že ČR má ve vztahu vůči EU skutečně příjmovou bilanci?

  • 1: napr. v roce 2010 to bylo presne 47,3 mld. Kč cistych prijmu z EU.

    Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_60149.html?year=2011

  • Za dobu, co dostavame dotace a prispivame EU, tj. od roku 2004, jsme od EU dostali o 167 mld. vic, nez jsme ji zaplatili….

  • „I’m gonna make him an offer he can’t refuse.“
    presne tak tahle argumentace pusobi

  • Evropské státy nám solidaritu ukázaly třeba ve věci viz do Kanady. Ač je ve smlouvách EU jasně dané, že v takové situaci musí ostatní země zavést vizovou povinnost Kanadě, neudělala to ani jedna. Bylo zahájeno formální řízení u Evropské komise, které vyšumělo do ztracena. Naopak když my náhodou nesplníme nějaké nařízení, tak pokuty jen lítají.

    Že jsme za sedm let v EU dostali o 167 miliard víc? No teď zaplatíme 90 miliard a rozdíl bude už jen 77. To je 11 miliard ročně. Skvělý deal. Evropské unii odevzdáme 100 %, dostaneme 110 %, ale ty už se rozdávají plně podle pravidel EU a ještě musíme dávat najevo, jak jsme za ně vděční 🙂

  • Patriku, díky za trefný (byť hořký) článek. A téma je to nevděčné a těžké, protože zpochybňovačů i naprosto exaktních a objektivních dat se u nás vždy najde hromada (viz hned první příspěvek).

  • „Máme příležitost se osvědčit. Jednu z mála, jednu z prvních. Máme příležitost si budovat morální kredit, nikoliv chtít službu na úvěr“

    Máme možnost si budovat morální kredit v Evropě, o kterou se tisíc let rve několik málo mocností a na kredit nám kašlou. Jaký kredit má Německo po První a Druhé světové? Jaký kredit má Francie s její nechutnou dotační zemědělskou politikou? Jaký kredit má Británie, která ani nevstoupila do eurozóny, neboť tamější politici si dokázali spočítat, že se jim to nehodí.

    Kromě evropského blbství máme ještě jeden primát, a tím je bezprecedentní řiťolezectví. Někteří Češi se holt mohou přetrhnout, když jde o to, vlézt někomu do zadku.

  • Pro Jirku: těch diskutovaných 90mld Kč je půjčka pro MMF, ze které se budou v případě nutnosti hasit problém v Evropě, do které jde opravdu velká část našeho exportu. Přeloženo: ty peníze se nám vrátí, i když bez úroků. Navíc tam má být nějaká garance, že pokud budeme fest potřebovat cash, tak nám to MMF může vrátit okamžitě. Prostě podle mého netratíme ani náhodou. Ale ono myšlení bolí, že?

  • Vyborne sepsano. Jen si malokdo je ochoten pripustit ze to je pravda. Mohl si jit o kousek dal za Mnichov – k Benesove vizi, ze budeme stat mezi Vychodem a Zapadem. Jak skoncila neni treba pripominat.

  • Tohle je clanek presne vyjadrujici muj pohled na danou vec. Nicmene, jeste si dovolim prisadit. ZA MNICHOV 1938 si hodne muzeme sami nasim neobratnym lavirovanim. Souhlasne kvituji na 100%

  • @morvagor …a kolik je asi saldo od roku 1990?

  • Osobně souhlasím s názorem M.Šichtařové, investovat do již mrtvého euro projektu je nesmysl nišemu to nepomůže „jen“ náš rozpočtový schodek bude dvojnásobný.

  • EU je politický útvar. Vyšší míra integrace, podpora morálního hazardu nebo přerozdělování je politický program. Evropští komisaři jsou dílem byrokrati a dílem politici. Sarkozy a Merkelová jsou politici.

    Cílem politika je být znovu zvolen. Takový politik chce pro sebe maximální moc, aby mohl udělat maximální počet maximálně populárních řešení.

    Ze záchrany Řecka bych nedělal nic „přátelského, solidárního a osvědčeného“. Je to jen politika. Stejně jako byla politika ten Mnichov. A všichni ti, kteří bojují „o záchranu Evropy“ si jen plní svůj politický program. Ten můžou dělat a myslet upřímně nebo z vypočítavosti, to je jedno. Co je hlavní – jejich znovuzvolení je navázáno na to, že svůj program realizují. Byť si třeba stokrát uvědomují, že problém jen přehazují na další generaci, jenže: „No a co! To já tady už sedět nebudu.“

    Nepředstírejme, že hodit 90 miliard do černé díry, aby se nutný krach odsunul o pár měsíců, je racionální krok. Je to jen o tom, kdo s čím sympatizuje, jaký politický program chce. Politici dnes nedávají na výběr systémová řešení příčin, jen hasí následky, protože je to efektní (výsledky jsou vidět a tuto generaci bolet nebude) a rychlé (v rámci téhož volebního období) řešení.

    Jestli je pro vás důležitá potřeba utratit 90 miliard, aby nás Evropa brala a někdy v budoucnu nás nenechala ve štychu, budiž. Je to vaše právo, váš politický program, těch 90 miliard Česko nezruinuje, byť je to bolestná částka, 99,999 procent lidí takovou částku v životě nevydělá, dokonce ani neuvidí.

    Můj politický program je jiný, těch 90 milionů bych radši dal na vzdělávání finanční gramotnosti (nebo ještě lépe na splacení vlastního státního dluhu). A třeba se mi to vymstí. Netvrdím, že mám patent na pravdu a že by nás to spasilo.

    Prosím, netvařme se, že EU je čistá a správná instituce. Můžeme pomoci hodně, nebo nepomoci vůbec (komu za posledních 1000 let pomohlo Řecko?). V budoucnu, až dojde na lámání chleba, zbytek EU nám buď pomůže nebo nepomůže ne na základě zásluh, ale jen a pouze na základě toho, zda to politikům v těch státech pomůže ke znovuzvolení.

  • Souhlas s @MoB. Z tý půjčky do MMF bych neměl křeč. Tahle chvíle je ale nejvhodnější, kdy EU tlačit ke změnám/reformám. Je jasné, že dosavadní systém nefunguje, nebo funguje špatně.

    EU si tuhle jámu vykopala sama nedodržováním Maastrichtu. Samozřejmě nikdo nemá za nic odpovědnost atd.

    A k těm pěnězům co jsme z EU dostali. Někdy kolem roku 2016 se staneme čistými plátci. Takže je to spíš tak, že sme si v EU od někoho bohatšího ty peníze na nějakou chvíli jenom půjčili – nezůstanou nám.

  • Osobně jsem přesvědčen, že za těch 90 miliard si koupíme jen „příležitost mlčet“, jak se trefně při nějaké jiné příležitosti vyjádřil bývalý francouzský prezident Jacques Chirac (mimochodem dnes ve Francii jeden z nejpopulárnějších politiků).

    Tož tak.

  • „…tak ještě dodávala, že jediný, kdo se za nás postavil, byl Sovětský svaz, ale o pomoc jsme ho nakonec nepožádali. Veškerá světová inteligence byla proti, říkala. O paktu Riebbentrop-Molotov, věřil bych tomu, nevěděla…“

    Kolego, pakt Ribbnetrop – Molotov byl podepsán v srpnu 1939 (před napadením Polska), kdežto Mnichov byl o téměř rok dříve. Přestože s řadou tvých vývodů souhlasím, jsem rovněž pro EU, tak musím konstatovat, že i na tvé straně dochází ke zkreslování a zamlčování, byť na základě základních neznalostí historie a jejich souvislostí.

  • Chtělo to víc podporovat RVHP a dnes jsme byli za vodou. Podle této logiky.

    Čím dřív se to podělá tím dřív se z toho vyhrabeme.

  • Fuj. Víc takových článků a máme tady zase socialismus.
    Kdyby nějaký stát postihla přírodní katastrofa, tak je samozřejmě potřeba tomu státu pomoci. Ale co si uvařili, ať si taky sní.

  • Dovolím si reagovat na na (6) – „zpochybňovačů i naprosto exaktních a objektivních dat“. Zkoušel jste si tato data ověřit? V roce 2010 máme být 47.3mld v plusu. Není tam zahrnuto 25mld transfer do MMF na podporu Řecka, 2.43mld na předsednictví EU, 6.7mld tříletá půjčka Irsku (s pravděpodobností hraničící s jistotou nebude včas splacena).
    Dále vůbec není zahrnuto, že ty peníze nejsou využity efektivně. 10% z obdržené částky jde automaticky pro vládní a krajské úředníky (ti by jinak nebyli třeba) – z příjmu 84.4mld to dělá 8.44mld, které bychom jinak neutratili a nemá cenu je započítávat do zisku. Zbývá tedy že jsme v plusu 4.73mld – což je desetina uváděného!!
    Tolik objektivní počty. Neuvádím subjektivní čísla, jako ztráta příjmů z hlediska ztráty suverenity, ztráty na zbytečně financovaných chodníčkách ve vesnicích, či sportovištích, která nemají do budoucna vyřešené financování. Každý si dále může udělat obrázek o tom, kolik peněz se utopilo v rámci nějakého lobby a uplácení. Mě z toho všeho vychází velice záporná bilance – tento názor ale nikomu nevnucuji.
    Každý by si ale měl dát pozor na „naprosto objektivní a exaktní data“, když je po bližším zkoumání evidentní, že jsou 10 krát nadhodnocená.

  • Byt cisty prijemce neznamena, ze jsme si ty penize pujcili a ted je mame vratit – my jsme je proinvestovali, ty penize nelezeli nekde na uctech, ale pretvorili se v hmotne a nehmotne statky. Diky tomu mame rozvinutejsi infrastrukturu, vzdelavaci system, mistni samospravu… a rozvinutejsi ekonomiku, diky niz dokazeme generovat vetsi HDP.

    To jestli jsme ty penize castecne rozkradli a nedokazali s nimi nakladat efektivneji nez bylo mozne (a jakoze fakt bylo) neni principielnim problemem dotacnich programu Evropske unie jako takovych, ale korupce v ceske verejne sprave.

    A (@JiriKnesl) zit s tim, ze politici jednaji tak jak jednaji, protoze jejich primarnim cilem je „byt zvolen“ je s prominutim ceska zaprdenost.
    Naordinujte si studium na kvalitni skole v zahranici at zazijete i jinou nez ceskou kulturu spravy verejnych financi (a ne, BIBS vam v tom opravdu nepomuze…).

    Nedejte se znechutit
    http://www.ted.com/talks/lang/cs/dave_meslin_the_antidote_to_apathy.html

  • @kh „Naordinujte si studium na kvalitni skole v zahranici at zazijete i jinou nez ceskou kulturu spravy verejnych financi“

    Jistě. Ta správa veřejných financí v jiných zemích je naprosto kulturní – kam se na ně hrabeme.
    http://www.malepenize.cz/2011/10/31/zadluzeni-zemi-eu-a-letmy-pohled-na-euro.html

  • @kh

    Neefektivita JE principielním problémem dotačních programů Evropské unie. Ty programy jsou nastavené tak, že vybízejí k neefektivnímu investování. Normální je nejdříve identifikovat, kde opravdu potřebujeme investovat, a potom hledat finance. U dotačních programů EU to ale většinou funguje tak, že máme rámec, který musíme vyčerpat a tak se za každou cenu hledají věci, za které ty peníze utratit pod heslem „přece je tam nenecháme ležet“. Výsledkem je to, že se vymýšlejí projekty jen proto, aby se vyčerpaly peníze z EU. To nemá nic společného s korupcí, to je problém, který leží přímo v tom dotačním programu EU. A je to problém jakéhokoliv umělého přerozdělování obecně.

    Co nedokážu pochopit vůbec, je přímá podpora podnikatelských projektů. Dokážu ještě pochopit financování infrastruktury jako jsou dálnice nebo Galileo, z kterých mohou čerpat všichni, ale nechápu, jak může EU někomu přispět třeba polovinou peněz na stavbu hotelu. Známý před deseti lety rekonstruoval hotel, dal do toho obrovské množství peněz a ještě se zadlužil. Teď se kousek od něj staví nový hotel, z poloviny financovaný EU. Jak k tomu přijde? Takovéto deformace trhu našemu hospodářství rozhodně neprospějí.

    Jinak k té poznámce o české zaprděnosti. Nemám rád lidi, kteří si hrají na světové a za každou cenu dělají z Čechů zaprděnce. Žil jsem několik let v zahraničí, dokonce jsem tam i studoval a rozhodně mi nepřišlo, že by politici na Západě měli nějak výrazně ušlechtilejší cíle než ti čeští. Ano, míra korupce tam byla menší, ale to je trošku něco jiného. Obecně je to české sebemrskačství, které je reprezentováno nejen vaším názorem, ale i tímto článkem také zajímavým fenoménem české malosti.

  • Eurozone debt web: Who owes what to whom?

    http://www.bbc.co.uk/news/business-15748696

    Trochu informaci do diskuse.

  • Pro OB: Jako historik jste tedy mohl rovnou uvést, že počátkem paktu RM byl právě neformální (a nepublikovaný) souhlas Sovětského svazu s tím, že nepodnikne nic proti začlenění Československa do říše, pokud… pokud co, pamatujete si to? A pamatujete si, co za to dostal Stalin na výměnu?
    (nepřišlo mi nutné ve článku chodit do detailů, článek o tomhle konkrétně není, ale od vás není fér, že jste to nenapsal, když už se chcete ohradit)

  • Ad Ribbentrop – Molotov: Co za to dostal stalin za výměnu? To by mě zajímalo. Ano, dnes je zvykem tvrdit, že Sojuz byl ten zlý a západní země, především Británie, demokratické. To je ale faleš poplatná době. Nicméně vaše spojení Mnichova a paktu Ribbentrop – Molotov je falešné, neboť obě smlouvy jsou nesoučasné, a rozhodně nevylučovaly případnou (otázkou, nakolik úpřímně myšlenou) pomoc 1. ČSR ze strany Sovětského svazu…

    Dovolím si citovat pro dnešní politiku „nekorektní“ náhled z jených nemainstreamových novin:

    „Pakt Molotov-Ribbentrop byl jen logickým důsledkem kolapsu evropské politiky kolektivní bezpečnosti, kdy v důsledku uplatňování politiky appeasementu bylo, především ze strany Velké Británie, principielně expanzivní Německo orientováno k hledání svého „nasycení“ v oblasti východní Evropy. Tedy v oblasti, v které nevyhnutelně muselo dříve či později dojít k jisté kolizi mezi Říší a SSSR, která by z hlediska Británie fatálně oslabila oba kandidáty na dominanci evropského kontinentu, a tím by Británii umožnila, a to bez jediného výstřelu, realizovat opus magnum britské zahraniční politiky, který je v platnosti již od 17. století: Udržet mocenskou rovnováhu na kontinentu v rovnováze a zabránit vzniku libovolného kontinentálního hegemona, ať by co do svého původu pocházel z Madridu, Paříže, Berlína nebo Moskvy“.

  • Obecně proti finanční pomoci jiným zemím nic nemám, ale zrovna pomoc Řecku mi přijde jako sypání peněz do kanálu. Pokud máme poskytnout takto (pro naši ekonomiku) zásadní částku, měli bychom si být jistí, že to opravdu bude k něčemu dobré a že si za to Řekové jen nenakoupí další Porsche – viz http://jdem.cz/sz8g8

  • No já nevím ale už jednou se na nás naši slavní přátelé z francie vyprdnuli, proč by to teď mělo být jinak ? Jinak ten socialistickej experiemnt byl odsouzen k zániku v momentě kdy se z EHS stalo to co se stalo …

  • Koukám, že odpůrci tady vůbec nepochopili, že se jedná o půjčku. Taky nepochopili, že to se státním rozpočtem nemá nic společného.
    A vůbec nejlepší je pokládat Mnichov za přírodní katastrofu :-)))

  • Jen k titulku: Evropa vůči nám odtažitá UŽ BYLA. Napadá mě namátkou rok 1938 nebo 1968. Podle téhle logiky bychom jí teď neměli dát ani vindru a nechat se tak 150 let rozmazlovat.

  • Pracoval jsem na 2 projektech s dotací EU (v rámci operačního programu na podporu podnikání).
    O jednom se již v době realizace vědělo, že se nebude využívat a jeho funkčnost byla nutná pouze „po dobu kontroly plnění“.
    Druhý byl neživotaschopný – nevydělal ani na svůj provoz.

    Pouze má osobní zkušenost.

  • Patriku, váš článek se mi líbí. Je hezky napsaný a pokud by ho některý z proevropských politiků začal citovat, určitě by tím zvýšil obraz této politické větve u nás, protože jejich stávající argumentace je většinou na úrovni žáků základní školy.

    S obsahem už úplně souhlasit nemůžu, protože staví na přesvědčení, že Evropská unie (respektive její představitelé) ví, co dělá. A to bohužel není pravda. Evropské mocnosti se v tuto chvíli pokoušejí hledat řešení metodou známou z prastarých adventur – použijeme spolu prase a lucernu a uvidíme, jestli z toho něco nevznikne. Možná ano, možná ne, ale pravděpodobnost, že výsledný předmět bude mít požadované vlastnosti je poměrně malá. Jak už tu zaznělo, ani současné návrhy nejsou žádnou snahou o systémové řešení problémů, chybí jim dlouhodobější koncepce, chybí jim jasně definované postihy a také jasně definované záruky.

    Nejsem z principu proti solidaritě (i když se s ní část naší politické veřejnosti vytahuje pokaždé, když EU zavelí, jako kdybychom neměli mít právo na vlastní názor), ale dost silně mi vadí pokud je tato solidarita vynucovaná zastrašováním. A to je v rámci současné EU bohužel na denním pořádku. Jasně, nakonec na cokoliv, co si EU usmyslí, budeme muset kývnout, protože jsme koneckonců ekonomika, která stojí a padá na vývoji v Německu. Ale to neznamená, že musíme všechno odkývat okamžitě. Proč nepraštit do stolu a nenavrhnout přísnější kritéria, nezkusit si vyjednat ústupky v jiných oblastech nebo třeba lepší záruky?

    Jak píšete, máme příležitost se osvědčit, máme příležitost si budovat morální kredit. Otázka na vás – ukažte mi jedinou zemi, která si vybudovala silný morální kredit tím, že svým spojencům neustále jenom přitakávala. Budete si vážit někoho, kdo nemá vlastní názor, jen pokaždé kývá na ty vaše, byť by byly sebezcestnější?

  • Rádoby seriózně tvářící se článek, který má budit dojem, že Evropa je bůh, který dělá vysoce správné kroky. A my bychom měli raději mlčet (Chirac).

    Naše velká matka EU, která to s námi myslí dobře a jedině dobře. Jak jinak. Dělá vysoce kompetentní rozhodunutí, ve kterých se neplete a jakákoli kritika či nedůvěra je jen česká malost.

    Dokonce i Mnichov vlastně bylo naše dobro, skoro se chce po přečtení článku říct. Teprve teď jsem po přečtení Zandla pochopil, že Mnichov je to co jsme nutně potřebovali.

    Ó díky náš spasiteli Zandle.

  • Ještě by mě zajímalo.

    Naznačujete, že kdyby se ČS připojilo ke zmíněné koordinaci postupu na zmírnění krize, nenastal by Mnichov?

  • Lokus: to samozřejmě ne. Jednání v Mnichově by nastalo nepochybně, je velmi pravděpodobné, že se stejným výsledkem, protože bylo jen málo možných cest, jakými jej šlo zvrátit a v té době už nebyla zřejmě žádná v našich politických možnostech. Byl to jen jeden z argumentů. A argumenty nakonec vedly k neomylnému přesvědční, že jde o nápravu škod na Německu, nikoliv o příkoří na národu. Jak by mohlo, ten v Sudetech nežil a tehdejší (jakož i dnešní) doktrína hovořila o právu na sebeurčení.

    To jen, abychom se vyléčili z mýtu, že si Evropa myslí, že nám Mnichovem někdo ublížil a je vůči nám nějak morálně zodpovědná (ačkoliv my nejsme nijak zodpovědní k ní). (okupace už je pak další kapitola).

  • Dovoluji si nesouhlasit. Stejně jako mi vadilo komunistické heslo „proletáři všech zemí spojte se“ tam mi vadí dnešní heslo „více Evropy“. Jsou to populistické hesla huráaktivistů. A představa, že by náš stát poskytl peníze na to, aby ti, co si žijí nad poměry, si mohli takto žít o několik měsíců déle, je mi proti srsti. Já podnikám a co si nevydělám, to nemám. Nikdo mi nic zadarmo nedá a proto nevím, proč my bychom měli být za blbce a podporovat nějaké zahraniční parazity. Ať si Němci a Francouzi sanují své banky ze svého.

  • @-OB- jistěže by nám Stalin pomohl… – hned potom, co by se mu podařilo vzkřísit všechny ty popravené důstojníky co je likvidoval od roku 1937 a kterých bylo v roce 1939 nějakých 40 000. Polákům později přeci také pomohl…

  • Mě na té půjčce pro MMF nejvíce vadí, že nemáme šanci ovlivnit hospodaření s těmito prostředky. Státy, které si žily nad poměry žádají o půjčku, aby si nad poměry mohly žít ještě o něco déle.
    Líbilo by se mi, kdyby MMF podmiňoval pomoc zemím něčím jako „nucenou správou“, prostě: „chceš od nás půjčku? Fajn. Tak ale odteď budeme sestavovat tvůj rozpočet my, dokud jí celou nesplatíš“. Nyní sice má MMF nějaká pravidla, oficiálně přísná, prakticky ale ne důsledně vyžadovaná.
    Vadí mě neustále zvyšování přerozdělování (v Evropě i u nás). Když se daří dobře, tak se zvyšují dotace, podpory, přídavky, příplatky, dávky. Když se daří špatně, tak se zvyšují daně, aby ne mohly transfery ponechat na stejné výši. A když se pak situace opět zlepší a z vyšších daní něco zbude, tak se opět zvýší transfery.

  • Patricku, Benes prece v Mnichove byl. Cekal v predpokoji. Zdrovna tak jako Kalousek ceka v predpokoji, na cem se dohodne eurozona. Ta zas ceka v predpokoji, s cim prijde Merkozy.

    Viz ta schvalnost ktereou udelal Sarkozy Cameronovi – misto reseni krize za kterou muzou velke dluhy (Mj francouzske) a spatne navrzene euro (Jeho infekcnost, nesmyslnost spolecne meny mezi ruznymi staty – dane, cyklus, produkt, inflace, platebni bilance tedy potreba ruznych sazeb centralni banky, coz s jednou centralni bankou nejde, krome toho ecb neni veritel posledni instance – a teprv k tomuhle si pridej ruznou fiskalne/dluhovou politiku).

    Nicmene Sarkozy je na koni, musi prece delat hrdinu pred volbami.. Tak kopl Albion do rozkroku. 🙂

    Krome toho, nevidis jak jsou ruzne snahy o pomoc nesmyslne? Uz 17. summit eu zase neprisel s resenim – slovaci svou historickou sanci nestat opodal nepropasli a ejhle, uz zase musi platit.

  • A solidarita chudych s bohatymi?

    Argumentovat Strukturalnimi fondy jsou dost populismus – jejich objem je ve srovnani s dluhy eurozony smesny a na uzitecne veci se jich pouzije, at nezeru, tretina? A to nejen u nas. Nejlip je to videt na Recku – prilis nizke urokove sazby ecb a moznost si diky euru levne pujcovat strukturalni fondy naprosto nevykompenzovaly.

    Rad bych podporil opatreni, ktere by bylo skutecnym resenim – bankroty, drasicke seskrtsni rozpoctu (a ne snizeni dluhu na 60% za 20 let, coz je to co je v navrhu te mezistatni smlouvy a to jeste nepovinne – ustavne ma byt zarucen jen maly deficit, ne reseni dluhu – viz cl. 7 toho navrhu), tisk penez apod. Bohuzel nic z toho eu ani nenavrhla.

    Velmi rad bych kdybychom klidne z vlasniho rozpoctu venovali penize na nejaky novy marshalluv plan / humanitarni pomoc pro zeme po krachu..

  • Tady – http://www.europeanvoice.com/GED/00020000/28000/28035.pdf – mas ten navrh te mezistatni smlouvy – ostatni veci dohodnute na 17. Summitu eurozony napr. jako to mmf (a co s tim bude mmf delat – spis by mel pomoci zimbabwe nez pestitelum beaujoleais, ne? 🙂 ) v nem nejsou, ty jsou jeste vagnejsi..

    A co ze to konkretne mame podporit?

    A proc, abychom neztratili vliv tj moznost priste opet souhlasit s tim s cim prijdou silnejsi?

    Viz vstup do eu – musime tam, abychom meli vliv na to co se nas tyka…? Fool me once..

  • Ad Mnichov a zrada – ono se docela opomíjí to, že sice západ schválil Mnichov, ale na druhé straně okupaci zbytku území 15.3.1939 jednoznačně odsoudil. A nešlo vůbec jen o prázdná slova – hlavně Chamberlaina se nesmírně dotklo to, že Hitler porušil dohodu a prakticky okamžitě britskou politiku otočil. Například záruky Polsku, které byly přímou příčinou vstupu UK do WWII byly dány v přímé souvislosti s okupací zbytku ČSR, navíc se poté obratem rozjelo v UK naplno zbrojení a příprava na válku, ke kterému se do té doby přistupovalo dost rozpačitě.

    Když se na to podíváme dnes s odstupem ve stylu „coby kdyby“, tak možná byla okupace z 15.3.1939 pro Hitlera vážná chyba – pokud by zaútočil na Polsko bez okupace ČSR, tak by byl západ zaskočen nesrovnatelně víc…

  • Singer – ČNB
    Nová půjčka MMF by znamenala příslib dalších 89 mld. Kč. Tím by se náš celkový možný závazek vůči MMF (včetně vyšší kvóty) téměř zdvojnásobil – z 92 mld. Kč (tj. 12 % rezerv ČNB) na přibližně 180 mld. Kč (tj. 23 % rezerv ČNB). MMF by si tedy po poskytnutí půjčky v uvažovaném rozsahu mohl přivolat takřka čtvrtinu devizových rezerv držených ČNB. Jsem přesvědčen, že v době, která přináší bezprecedentní zpochybnění mnoha minulých jistot, je taková expozice vůči kterékoliv instituci důvodem k zamyšlení nad jejími riziky.

    My půjčíme do MMF – MMF to rozpůjčuje krachujícím zemím – ty to NIKDY nesplatí – Z čehopak to pak MMF vrátí nám? ….Kdy?

    Běžte už do háje, vy ochotníci pro EU !!! Eurozóna JE v krachu !!!

  • Z článku je vidět, že autor myslí silně proevropsky. Nic proti. Otevřený obchod, Zrušení hraničních kontrol. Fajn, ale tady končíme. Taky jsem měl zato, že do nás EU sype peníze horem dolem. Ano, ale v médiích se (vědomě?) nemluví o tom, kolik peněz tak posíláme my. Petr Čermák to v komentáři o kus výš popsal dobře.

    EU ve smyslu jeden velký společný sociální stát je nesmysl. Doporučuji k přečtení (e)knihu Petra Macha „Jak vystoupit z EU“. Není to pouze proces výstupu a následné suverenity, veledůležitý je hlavně střízlivý popis vzniku nynějšího molochu, jaké doslova prasárny byli europolitici ochotni použit, aby bylo po jejich. Minimálně 2/3 knihy věnující se událostem do podpisu Lisabonské smlouvy by měly být povinnou četbou pro autory podobných článků. A pro všechny EU příznivce.

  • Evropa se dostala do dluhové krize, ze které se dostane tak, že si půjčí další peníze? To, že naši politici nechtějí pokračovat v roztáčení dluhové spirály, je jedna z mála věcí, ve které s nimi souhlasím. Myslím, že jediným řešením jsou vyrovnané rozpočty a postupné splacení dluhů. Bude to hodně bolet, znovu se vrátíme k tomu, že úspory nejsou určeny ke spotřebě, ale jako rezerva na horší časy.

  • Článek je určitě zajímavý k zamyšlení. Reálie kolem Mnichova rozhodně ověřit nemohu. Doufejme, že jsou uváděny přesněji, než „fakta“ kolem podpory z EU. Do roku 2006 jsme do EU odvedli cca 91 mld a zpět získali cca 95 (zdroj ČNB a MF).
    Uvádíte, že od té doby jsme měli získat cca 160 mld k dobru. Chybí tvrdý odkaz, chybí údaj o tom, že se muselo nakupovat často dražší a horší zařízení a služby z EU, neuvádíte kolik se nedočerpalo, kolik se rozkradlo a kolik se bude vracet. Zejména vracení a nedočerpání je velmi aktuální. Je otázkou kolik jsme celkem přispěli Irsku, ručením v rámci MMF a do jiných unijních akcí. Jaká byla ztráta potenciálu inteligentních lidí, kteří vytvářejí buď přímo lžiprojekty, případně napasovali běžné firemní či obecní aktivity na pravidla unijních dotací. Místo skutečně užitečné práce, kde se inteligentních lidí permanentně nedostává. Jaká byla ztráta z potlačení konkurence dotacemi díky lepším kontaktům či korupci některých,… Kolik odečteme na zbytečnou úřednickou režii, neefektivitu projektů, závislost firem na dárcovské ruce úředníka.
    Příklad Řecka, kde vláda za dotace a půjčky z EU a za (nadšeného či alespoň tichého) souhlasu „Bruselu“ korumpovala vlastní obyvatelstvo a léta falšovala statistiky je dostatečně výmluvný. Ochotné půjčování především francouzských a německých bank předlužené zemi také. Nevidím nic solidárního v doplácení na pochybné mocenské ambice evropských hegemonů. Zejména německých, francouzských a různých „bezpohlavních“ bruselských.
    Pane Zandle, jste inteligentní a docela rád Vás čtu. Ale raději neoperujte morálkou tam, kde nemáte dobrý přehled. V oblasti unijních dotací, unijního práva a ambicí „evropských“ politiků zjevně plavete. Myšlenka sjednocené Evropy, bohužel, v současné podobě degradovala na nefunkční korupční projekt příliš ambiciózních politiků. Čím dříve se začneme zabývat rekonstrukcí, tím lépe. Než opět nastoupí populisté a nacionalisté v plné síle. To už tu bylo před Mnichovem.

  • Tento článek napsal jidáš český.

  • Někteří naši spoluobčané teda s kritikou ČR nešetří. Já jsem nikdy nebyl zvlášt nacionalista, ale když čtu o „zaprděnosti Čechů“ apod., nechápu, proč dotyčný se teda neodstěhuje do jiné země, pokud mu tedy vadí jeho národ? 🙂

    Mně teda taky přijde, že politika v jiných zemích a EU a koho zachránit nebo nezachránit, je, jak tu zaznělo, fakt jen politika, a politikům v zahraničí bych nijak zas příliš nedůvěřoval v to, že jim jde o nějakou dobrou věc nebo kredit. Spíš se tu potýkáme s celosvětovým problémem lidí versus státní moc resp. politici. Tak problémy neházejme na Čechy, Moravu či Slezko. USA zaútočili na Irák se lživým argumentem zbraní hromadného ničení, nakonec se zjistilo, že mystifikovali… jaký jim zůstal morální kredit? MMF se jeví žebračit chudé země permanentním zadlužením. Řada zemí třetího světa již své dluhy splatila… jenže furt jim zbývá splatit ohromné úroky, aby se od MMF mohli osvobodit, což se jim za podmínek MMF nidy nepodaří. Možná je naše půjčka pro MMF „dobrá investice“ a opravdu jsou záruky případného vrácení peněz, pokud bychom potřebovali, ale osobně bych se s MMF spíš nepaktoval vůbec. Mně ta instituce MMF přijde s nemorální minulostí. Možná dokážou tisknout hodně peněz ale morální kredit mají myslím nízký 🙂

  • Respektuji a uznávám Patrika jako odborníka na informační a telekomunikační technologie, vždycky si od něj rád něco přečtu, informace o Mnichově jsou zajímavé, ale jinak s tím eurofilním článkem nemohu souhlasit. Tady něco k tomu, jak mnoho získáváme z rozpočtu EU http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/243413/Jsme-cistymi-prijemci-z-rozpoctu-EU-Tak-tohle-ti-Kalousku-nezeru.html přičemž čistá čísla lze nalézt zde http://money-go-round.eu/ . Musím zopakovat, co už bylo zmíněno. EU je politický projekt, řídí ho mraky byrokratů a jediným jejich zájmem(a logickým, já je chápu) je posílit svou moc. V evropské komisi ( http://www.reformy.cz/zpravy/v-nove-komisi-eu-je-minimalne-10-komunistu-nigel-farage/ ) i parlamentu ( http://goo.gl/EBPYk 😉 je převaha komunistů, socialistů a zelených. Kdo nebyl komunista do dvaceti, nemá srdce, kdo zůstal komunista po 30, nemá rozum. Já chci být optimistou a věřím, že se lidi vzpamatují, a ukončí co nejdříve tenhle potěmkinovský experiment zvaný Evropský Svaz. Alespoň tady v Česku bychom nemuseli ztrácet paměť tak rychle;)
    Každopádně dík Patrikovi za článek, doufám, že se povznese nad komentáře a bude psát dál !

  • Pokud bychom dokázali pořádně vybírat daně, žádné dotace nepotřebujem:
    http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Jarolim-VV-Neschopnost-pana-Kalouska-vybirat-dane-nesmi-zatezovat-obcany-229490
    V podstatě se tam píše, že za posledních cca 5 let se nevybralo na daních přes půl bilionu. korun. A někdo tu argumentuje nějakými 43 mld. z unie.

    Řecko taky dostává dotace. A jak na tom je? Ano, maji postavené hotely, infrastrukturu, ale jinak ekonomika je v ha**lu.
    Nejhorší je, že se to čerpá i na nesmyslné věci, které nejsou potřeba. Jen aby se dotace vyčerpaly. K čemu je nám to, že dostáváme víc než dáváme, když mnoho těch peněz jde na nesmyslné a neefektivní projekty? Navíc mnohé projekty se musí dofinancovávat a peníze na to dofinancovávání pak chybí jinde.