MQTT a Docker jako kořist pro Internet věcí z konference ThingMonk

Tento týden Michal s Vlastou a Vojtou vyrazili na akci ThingMonk do Londýna, tím je minula krásná ledovka na Moravě, ale zase si užili poněkud hackerskou akci věnovanou hlavně Internetu věcí, tedy “ajotám” – IoT. ThingMonk je fajnová akcička mimo korportání konferenční mainstream a levotočivé inspirativní slámomlaty jako je TEDx. Zaměřuje se na “bleeding edge” technologie, což je takový překladatelský oříšek, nazval bych to technologie krev a mlíko, kdy nevíte, jestli převáží krev a na technologii vykrvácíte, nebo mléko a hezky se napapkáte. Zjednodušeně řečeno, jde o setkání lidí, kteří dělají s technologiemi tak novými, že Root o nich napíše za rok aktualitu. No a tam kluci vyrazili.

Už vloni to bylo inspirativní, tehdy se tu hovořilo o neznámé technologii Docker, což je taková fantasmagorická ptákovina, která nemůže na nic být. Zjednodušeně řečeno (exprti prominou) je Docker takový kontajner na software: naházíte do něj software včetně všech nastavení a pak ho vybalíte tam, kde ho chcete mít. Jak by řekl průměrně zdatný komentátor, blbost. A nám se takové blbosti hodí. Tahle například k tomu, že si očekujeme, jak je na tom výkon našeho cloudu a pokud se nám zdá, že by chtěl trochu potunit, přihodíme další server a z Dockeru na něj vybalíme to, co je potřeba, aby tam bylo. Všechno běží automaticky, otevření i uzavření serverové pozice se udá v zásadě ihned a technici to poznají na konzoli, já na měsíčním výpisu z účtu. Paráda, která v Česku na nic není, protože proč byste v Česku měli něco v cloudu, tady vám na celorepublikové noviny na webu stačí vykešovaný wordpress.

Za ten rok se Docker obrovsky posunul – když jsme po něm začali pokukovat, byl to půl roku starý projekt, letos v září na DockerConu už to byl zralý a výborný produkt, dnes už je to skvělé prostředí, které se spoluprací s velkými cloudovými hráči stává téměř mainstreamem. Jednu věc nám umožňuje moc hezky: komodizovat výdaje za cloud. Pokud se nám zachce, vezme si své saky-paky a pomocí Dockeru je přesuneme jinam.

Docker byla kořist z loňského ThingMonku (ten jsme sledovali jen telemostem), letos jsou to hlavně poznatky o bezpečnosti v MQTT. To je komunikační protokol mezi “ajotami”, který tlačí IBM (to jméno asi neznáte, ale dejte na mě, to jsou chytrý kluci z Ameriky a ještě o nich uslyšíme). MQTT je protokol na efektivní výměnu krátkých stavových zpráv, něco jako ICQ pro M2M. My jsme s ním začali vloni pod Androidem na Quelu, teď ho posouváme do veškeré naší infrastruktury, od čehož si slibujeme větší otevřenost a kombinovatelnost s jinými produkty, ale také větší robustnost a škálovatelnost v zátěži. Všechno je věc firmware naší gateway. Apropos, k bezpečnosti – veškerá komunikace u nás na nových gateway je end to end šifrovaná, což je v oblasti IoT světlá výjimka. Čímž se dostáváme k tomu, že vlatně všechno krom rádiového protokolu je na naší infrastruktuře standardní a propojitelné. Rádio je proprietární proto, že nebylo po ruce žádné standardní, levné a výkonné. 

Příjemné je vidět, že nejsme nějaká česká firmička na okraji technovývoje. Spíš naopak, máme hodně praktických zkušeností s věcmi, které se jinde teprve teoreticky používají, naši kluci si o tom na rovinu povídají s autory těch technologií a po té nerdovské stránce je to fajn.

Zajímavý je také odlišný přístup. V Británii, kde ThingMonk probíhá, se do IoT ostře obouvá místní vláda, která v tom vidí příležitost, jak tlačit moderní pracovní místa a digitální ekonomiku. Mají tu “digitálního ministra”, který má moderní technologie v popisu práce a už dávno tím nemyslí výstavbu skladů pro eshopy. Digitální ministr se zde nedávno rozhorloval, že Británie musí v Internetu věcí přidat a být na špičce. Má pro to řadu dobrých důvodů, mimo jiné i ten, že Británie začíná mít problémy se zajištěním dostatku elektřiny a jedním z úsporných plánů je nasazení chytrých technologií na bázi IoT, které pomůžou šetřit, od nejrůznějších Inhome displejů a monitoringů spotřeby, které ostatně za tím účelem připravujeme, přes automatizace spotřeby a rozvodů elektřiny až po cokoliv, co ještě nemá ani jméno. Ale dalším dobrým důvodem pro tlačení IoT je touha po tom, aby se Británie držela na špici technologického vývoje. A tak má Británie masivní vládní podporu zahrnující soutěže, aktivní vládní účast v nejrůznějších akcelerátorech a startupových školičkách a také fondy podpory. A taky dostatek positivních příkladů.

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 4,50)
Loading...

6 komentářů

  • > Rádio je proprietární proto, že nebylo po ruce žádné standardní, levné a výkonné.

    Což IMHO stále platí. Nechcete z vašeho radia udělat ten standard? Levný a výkonný. Usnadnit ostatním IoT práci a mimochodem na tom vydělat další peníze.

  • Mirek Suchý: no, přemýšleli jsme o tom, že pár našich kousků bychom udělali open source, ale zjistili jsme, že aby to k něčemu bylo, tak že na to nemáme sílu. Podle mě úspěšný open source je dost práce jako dobrá dokumentace (nestačí ta, co stačí interně, kde s tím všichni denně dělají), nějaká propagace, aby to lidi našli a používali, nějaká podpora uživatelů – není to snadný a tím ani levný. A to pár takových věcí, které bychom potřebovali dát ven na profi úrovni, máme (třeba kolem čipu pro rádio, abyste si od nás koupili levný čip rádia, to si dali do svého senzoru a měli pořešeno napojení na nás). Takže open source zatím nezvládneme, leda tím českým přístupem „my taky děláme open source“ a to mi přijde zbytečný.

    Jinak nějaký standard takového rádia dělá Google (z podobných důvodů), je to robustnější věc, Things nebo tak nějak, jsme do toho navežení, ale ještě je to na dlouhé lokte.

  • Patrik Zandl: Dovolím si nesouhlasit. Když jsme otvírali např. Spacewalk, tak nám to pravda zabralo asi tři měsíce. Ale to byla jiná liga (2.5 mil LOC, několik let vývoje). V podstatě stačí projít kód, vyházet sprostá slova a reference na interní hostname mašin. A tak jak to je, to hodíte na github. Nějaký tlak na dokumentaci tam sice je, ale to se vám bohatě vyplatí v momentě, kdy si za pár let přijde nějaký zaměstnanec, co jediný něčemu rozumí, říci o zvýšení výplaty. A dokumentace nemusí být ani výborná ani dobrá. Stačí že je „dostatečně dobrá“. Což je hodně nízká laťka. A propagace? Stačí se o tom párkrát zmínit v blogpostu, na G+ nebo v kuloárech na konferenci. I věci o které se skoro nestarám si během pár týdnů až měsíců najdou své lidi. Což sice pravda není o zbohatnutí na open-source, ale je to dost na to aby mi posílali opravy/contribuce kódu, což bych jinak musel dělat sám. Resp na některé chyby bych ani nepřišel. A podpora? To je to kouzelné: ti co si to stáhnou zdarma, tak ti žádnou podporu nemají. Buď vám něco zaplatí, nebo vám přispějí kódem. Takže podpora se – aspoň zpočátku – směřuje jenom na contributory, což je pár lidí a bohatě se to vyplatí. Zkuste si to klidně na něčem menším a uvidíte. Kouzlo celé věci je, že pokud se ty vaše knihovny ujmou, tak vlastně definujete industry-standard a shodou okolností v něm budete nejlepší, protože jste ho definovali a řídíte kterým směrem se bude vyvýjet.

    BTW byl by nějaký odkaz na tu věc od Google. „google radio“ mi háže jenom ten jejich reklamní byznys v radio stanicích a „google things“ je tak generické, že to dává jenom obecné odkazy.

  • Ahoj Patricku,
    když říkáš, že není nic dostatečně levného, koukali jste i na nRF24L01?
    Nějaké informace například zde: http://arduino-info.wikispaces.com/Nrf24L01-2.4GHz-HowTo
    Nebo tady: http://mcuoneclipse.com/2013/07/20/tutorial-ultra-low-cost-2-4-ghz-wireless-transceiver-with-the-frdm-board/
    Cena je lidová (moduly s anténou na PCB vyjdou kolem 60 Kč s konektorem na anténu jsou dražší), dosah (vzhledem k ceně a spotřebě) slušný a má to hodně nízkou spotřebu. Nechá s to i používat v sítích chytrých věcí a s příslušnou knihovnou to umí i přeposílat zprávy dál sítí (smart grid), takže pro Vás by to možná nebylo špatné. Ale třeba Vám tam vadí něco jiného..

  • @Petr Vít: ano, o tom naši hardwaráři vědí, doporučili mi ho na moje domácí experimenty 🙂

    Tohle je pořád ale jenom fyzická vrstva, nad tím je potřeba protokol – a hw sekce nejspíš došla k názoru, že žádný levný, výkonný a standardní *full stack* řešení není k dispozici. (full stack = koupím si sensor od libovolného dodavatele, přinesu domů, dám tam baterku a ejhle, ono mi to komunikuje s gatewayí od Energomonitoru – tj. je to kompatibilní nejenom na linkové vrstvě, ale i protokolem, formátem dat, ontologií atd.).