Licence ČTÚ pro provoz radiových zařízení

Patrick Zandl · 28. prosinec 2003 Opravit 📃

Na jakých frekvencích můžete provozovat své datové spoje v ČR a zejména jak je to s pásmem 5 GHz v současnosti a blízké budoucnosti?<p> Málokdo přesně ví, jak je to u nás s legislativním podchycením provozu zařízení na radiových frekvencích. Nejistota se týká především WiFi zařízení v pásmu 5 GHz. A tak jsem přinesl článeček sumarizující, co za frekvence běžnému smrtelníkovi ČTÚ v oblasti datových přenosů povoluje. </p>

Na radiových frekvencích nelze v ČR (a dnes prakticky nikde jinde ve světě) legálně vysílat bez patřičného povolení, licence. Pokud máte hromadu peněz, lze si zažádat ČTÚ o vydání telekomunikační licence a k ní příslušejícímu frekvenčnímu rozsahu, v současné době je například v běhu tendr pro zájemce o provozování služeb v pásmu 28 GHz. Pro normálního občana jsou takovéto licence ale prakticky nedostupné a musí se spokojit s možnostmi, jež mu dávají takzvané Generální licence.

Generální licence se udělují na radiová zařízení, jež si mohou instalovat a používat běžní lidé. Eixstují například pro mobilní telefony GSM i NMT a v zásadě je jejich obsahem přesná definice toho, co musí takové zařízení splňovat, aby jeho používání nebylo podmíněnou udělením zvláštní licence či nějakým způsobem ohlášení a tedy aby toto zařízení bylo možno ihned a bez dalších průtahů používat. Někdy se proto také říká, že taková zařízení jsou bezlicenční, ačkoliv striktně vzato to není pravda – jejich provoz ale kryje ona GL, Generální licence. Připomínám, že tento postup je značný pokrok – je to jen pár let zpět, kdy i použití normálního analogového modemu v telefonní síti obnášelo přihlašovací povinnost, tedy povinnost u ČTÚ modem přihlásit. Faktem ale je, že se na to dost kašlalo a šlo o legislativní přežitek, který posléze padl a vyústil právě do podoby těchto generálních licencí.

WiFi, bluetooth a další v pásmu 2,4GHz

Pro provoz WiFi a obecně bezdrátových sítí je asi nejdůležitější generální licence 12/R/2000. Ta definuje obecné povolení zařízení s provozem v pásmu 2400,0 – 2483,5 MHz s minimální přenosovou rychlostí 250 kbit/s a s přenosem dat na bázi rozprostřeného spektra. ČTÚ nazývá tuto službo jako RLAN, radiové lokální sítě a z technického hlediska obsahuje jak bluetooth zařízení, tak HomeRF nebo WiFi i další technologie pracující v pásmu 2,4 GHz.

Pásmo 5 GHz dnes

Poněkud náročnější už je to v pásmu 5 GHz. Zde totiž zatím existuje pouze striktní předpis na technologii Hiperlan, což je evropský standard pro lokální bezdrátové sítě, zatím nepříliš úspěšný.

Využívání pásma 5 GHz specifikuje GL 30/R/2000, konkrétně příloha 3. U nás je tedy povolen provoz pouze zařízení Hiperlan definovaných jako „zařízení s krátkým dosahem“ a tato zařízení mohou používat pouze anténu „definovanou výrobcem“, což v praxi znamená zákaz používání externích antén. Konkrétní využítí je definováno následovně:

  • 5 150 - 5 250 MHz - 200 mW EIRP
  • 5 250 - 5 350 MHz - 200 mW EIRP
  • </UL>

    Kromě toho tatáž licence specifikuje použití pásma 5 725 - 5 875 MHz s limitem 25mW EIRP bez udání technologie, ani v tomto případě není povoleno použití externí antény, pokud ji nespecifikuje výrobce.

    Mimochodem tato licence povoluje i další frekvence, z těch zajímavějších uvedu například 24,000 . 24,250 GHz s 100 mW EIRP, vše ovšem bez externí antény, resp s anténou dodanou a specifikovanou výrobcem.

    Pásmo 5 GHz do budoucna

    Uvázání pásma 5GHz na evropskou technologii Hiperlan přineslo drobné problémy s WTO – světové obchodní organizaci se nelíbilo, že tím by byly diskvalifikovány ostatní standardy splňující podobná kritéria, jmenovitě pak WiFi v pásmu 5 GHz. A tak evropští regulátoři připravují na doporučení CEPT změnu. Ta jednak rozšíří pásmo pro „bezlicenční“ technologie a hlavně nedefinuje konkrétní technologii, ale spíše technické podmínky. V návrhu ČTÚ je tedy následující a očekává se, že tato licence bude přijata v průběhu roku 2004 (to již také budou na trhu výrobky podporující tyto specifikace):

    • 5 150 – 5 350 MHz s maximálním ekvivalentním izotropicky vyzářeným výkonem EIRP 200 mW, a to pouze pro použití uvnitř jedné budovy - tzv indoor pásmo
    • 5 470 – 5 725 MHz s maximálním ekvivalentním izotropicky vyzářeným výkonem EIRP 1 W, a to pro použití uvnitř i vně budov - tzv outdoor pásmo

    Zařízení musí být vybavena automatickou regulací výkonu (TPC) s činitelem potlačení v rozmezí minimálně 3 dB a dynamickou volbou kmitočtu (DFS) s mechanismem výběru provozního kmitočtu umožňujícím rovnoměrné využití kmitočtového spektra v šířce minimálně 330 MHz, resp. 255 MHz v případě, že zařízení využívají jen pásmo 5 470 až 5 725 MHz. To již zahrnuje jak Hiperlan zařízení, tak chystaný nový standard pro WiFi v pásmu 5 GHz.

    Z toho plyne že zařízení pracující dle normy IEEE802.11a (někdy označovaná jako WiFi5) nejsou pro provoz v ČR povolena.

    Další generální licence

    Existuje celá řada generálních licencí, z těch zajímavějších stojí za to zmínit následující:

    22/R/2003 je licence povolující občanských radiostanic v takzvaném CB pásmu 27 MHz. Celkem je povoleno 80 kanálů, to je docela fajn zlepšení, ještě před šesti lety bylo potřeba si vystačit se čtyřicítkou kanálu. V tomto případě jde ale především o hlasovou komunikaci.

    GL - 15/R/2001 obnáší povolení pro radiové ovládání modelů letadel, lodí atd

    GL-14/R/2000 je povolení pro pásmo 10 GHz (taková česká specialitka), to má být definitivně zrušeno k 31.12.2009. Dnes se používá především pro vysokorychlostní směrové spoje.

    GL - 3/R/2000 – pro hlasovou komunikaci v pásmu 446,000–446,100 MHz s kanálovým odstupem 12,5 kHz, přičemž nejnižší možný kmitočet nosné je 446,00625 MHz. Anténa musí být integrální součástí zařízení a efektivní vyzářený výkon nesmí být vyšší než 500 mW. Jde o takové ty malé legrační ruční radiostanice systému PMR446, co stojí pár šlupek.

    Stojí také za to zmínit, že frekvence ČTÚ neuvolňuje, jak ho napadne, ale postupuje v rámci doporučení evropských a mezinárodních instituců – ITU, CEPT a další. Tyto instituce požadují určitou koordinaci v uvolňování a přidělování frekvencí pro určité typy služeb tak, aby zařízení pro tyto služby bylo možno vyrábět celosvětově či minimálně celoevropsky unifikovaně. Kupříkladu tak, aby GSM bylo vždy 900 MHz (čili to dopadlo tak, že je také GSM na 1800, 1900 a 800 MHz :)

    Proto také chystám článek o tom, jaké frekvence se na data chystají v Evropě a v USA. Jistě vás bude zajímat uvolnění pásma 60 GHz pro nelicencované datové sítě v USA – dokonce pro tuto frekvenci existují i první zařízení...

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook