Hradiště Vrtěšice či hrad Červenice

Jsa hlava sklerotická, rozhodl jsem si udělat poznámky. Hradiště Vrtěšice mne zaujalo především svojí polohou, kterou by bylo zajímavě posazeno v pozici rozhraní čáslavska a havlíčkobrodska, dost možná v návaznosti na pozdější Libickou stezku. Datovat tuto pozici jako raně středověké hradiště by bylo zajímavé už z toho důvodu, že v okolí je příznaků raně středověkého osídlení pramálo a posouvalo by to naše úvahy o kolonizaci havlíčkobrodska a dále směrem na severní Moravu. Podle dosavadních předpokladů tu byl v desátém století spíše neprostupný hvozd.

Předpoklad, že ve Vrtěšicích půjde o hradiště, jsem založil na zmínce v Encyklopedii hradišť: „hradiště jen rámcově datované do raně středověkého období“. Jiné zdroje se zmiňují především o terénních pozůstatcích hradu nazývaného Červenice, nebo podle názvu polohy „Na červenici“.

Lokalitu stran uvažovaného hradu Červenice dobře popisuje i zdrojuje Zdeněk Pehal (2002): Zaniklý středověký hrad v poloze „Na červenici“, k. ú. Sirákovice, okr. Havl. Brod. – Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 2, str. 61–69 (online verze zde). Doporučuji k přečtení. Přístupové informace viz Hrady.cz.

Lokalita i dispozice odpovídá Pehalem zdokumentovanému stavu. Terén je porostlý souvislým lesním porostem, místy neprostupným, než jsem našel cestu, užil jsem si v praxi představu neprostupného hvozdu. Lokalita je na západní části zdevastovaná lomem, zhruba čtvrtina rozlohy hradu byla odlámána, jak je vidět na obrázku:

765BE5A7-0E3F-4945-BC55-36261ABA8396.jpg

Podrobná mapa lokality zachycuje terénní situaci v době před destrukcí kamenolomem. Přerušovanou čarou vyznačena západní část zničená kamenolomem. Převzato a upraveno Z. Pehalem podle Birnbaumové–Jansové (1929).

Z nákresu je zřejmé, že část situace si můžeme už jen domýšlet. Jsou zde patrné tři valy, patrně pozůstatky opevnění, nános hlíny a proces jejich destrukce je ale tak velký, že bez podrobnějšího zkoumání není možné usoudit, zda jde o pozůstatky destruované kamenné hradby, nebo hliněný val. V místech, kde val na mapě označený jako I (tedy vnější) protíná lesní cesta (novodobá), nejsou ve valu zřejmé ani pozůstatky větších kamenů, ani drobnějších kamentů z plentové výplně, i zde ale bez výkopu nelze zrčit povahu valu jistě. Vnější val I. je ovšem zjevně méně mohutný, dochovaná výška je pod 1 metr, šíře na základně je cca 2-3 metry, což by jej snad mohlo charakterizovat jako rozval násypu před palisádovou hradbou.

vrtesice-val-I-0067.jpg

Val I je dnes už opravdu spíše terénní vlnka.

Zatímco val I ostrožnu přetíná v místě, kde se již začíná příliš rozšiřovat, valy II a III ji obkružují a vymezují plochu vnitřního areálu. Ani jeden z valů pravděpodobně neobkroužil celou ostrožnu, ale využil přírodních terénních překážek, dnes z větší části odtěžených, nebo z druhé strany srázu.

vrtesice-val-vez-0060.jpg

Vlevo val III vpravo pozůstatky věže. Ze snímku je patrná těsná návaznost věže a hradby v pozici valu III, z čehož lze usoudit i na to, že šlo o hradbu, ne násep.

Uvnitř areálu se nachází záhlubně a vyvýšenina kruhového půdorysu o průměru cca 4 metry (při vrchu), která svou pravidelností vzbuzuje naději, že je pozůstatkem kruhové věže, jednoduchého bergfritu. Výška pozůstatků nad terénem je cca 3-4 metry, což je příliš málo rozvalového materiálu, lze ale počítat s tím, že ten byl v pozdější době rozebrán.

vrtesice-vez-0086.jpg

Pozůstatky věže.

Další pozůstatky stavební činnosti v areálu jsou spíše hypotetické, než průkazné.

Zatímco není sporu s Pehalem nad tím, že v oblasti stál hrádek s nedlouhou životností, nad určením lokality jako někdejšího hradiště lze spíše pochybovat. Malá plocha by sice mohla být vynucena okolnostmi, tedy tím, že podobně strategicky disponovaná lokalita se v okolí nenachází, ale i tak jsou tělesa hradeb příliš malá na to, aby mohlo jít o zbytky hradiště. Val I spíše připomíná narychlo vybudovanou obrannou hradbu založenou na subtilním hliněném náspu zabraňujícím pohodlný nástup dobyvatelů až pod hradby a kolové palisádové linii na náspu.

vrtesice-val-II-0069.jpg

Val II.

Jelikož pramenné zmínky o hradě chybí, můžeme se jen dohadovat, že sloužil k ochraně stezky později zvané Libická, která procházela přes nedaleký Vilémov, benediktýnský klášeterní areál s hrazeným městečkem založený už v roce 1119. Strategická poloha i blízkost kláštera nás k tomu opravňuje. A jelikož Vilémov byl po smrti Otakara II. na Moravském poli vyplněnen vojsky Rudolfa Habsburského a hrad lze datovat právě do třináctého století, lze se domnívat, že jeho zánik souvisí s vypálením Vilémova. Ostatně, od kláštera byl hrad vzdálen 1,5 km.

Lokalitu jsem se pokusil nafotit do Photosynthu, ale neuvážil jsem, že je třeba větší množství fotek. Nicméně podívat se na to můžete zde.

Závěr? Zajímavý výlet, ale bez hradiště. Zato je to unikátní příležitost vidět pozůstatky malého hradu ponechaného staletí osudu, bez přestaveb a pokusů o zajištění.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 4,50)
Loading...

5 komentářů

  • http://maps.google.cz/maps?f=q&source=s_q&hl=cs&geocode=&q=hrad&sll=49.813135,15.513232&ie=UTF8&z=16&iwloc=A

    v Gmaps

    asi se tam někdy podívám, sice budu muset z HB jet asi po státovce, ale bude to hezké

  • Nechapu proc to tu resis. Ale doufam ze ses byl podivat na oslavy sedmisetleteho vyroci Ceskeho Krumlova Patriku.Bylo to tam super.

    Zdar

    Valesek

  • Článek jsem nečetl, ale všiml jsem si toho Photosynthu. Jenom jsem chtěl říct, že vytvořit něco pořádnýho / úplnýho je docela těžký. Zkoušel jsem jeden malej pokoj a kvantum fotek to nezachrání, možná naopak. Asi to chce postupovat přesně podle návodu.

  • na cervenici jsme chodili na houby a bracha tam jezdil trampovat..dekuji za vzpominku,vzdycky se rikalo,ze tam neco bylo..ve vrtesicich jsem prozila nejedny prazdniny…hezky podrobny fotky pro predstavu…diky zuzka

  • Díky za článek, před dvěma dny jsem tam chodil a pak jsem na internetu narazil na tento text. Pěkné místo, divoké údolí, ještě se tam na jaře vypravím znovu. Na té skále by se našel snad i lezecký terén. Také vesnice Vrtěšice je docela pozoruhodná, ale spíš v negativním smyslu. Ve své spodní části právě směrem do údolí neskutečně zpustlá, rozpadající se a zarůstající domy, skutečné vnitřní pohraničí a nová divočina.