GPRS u T-Mobile – CS3 a CS4 nepovažuji za velkou výhodu

Prakticky pokaždé, když T-Mobile „komunikuje“ svoje GPRS služby, neopomene zmínit, že jeho síť jako jediná v ČR používá progresivnější kódování CS3 a CS4. Tato kódování umožní dosáhnout vyšší přenosové rychlosti a to je nepochybně zajímavé. Jenže proč se používá v tak málo sítích?


Hlavní důvod je ten, že kódování CS3 a CS4 jsou málo robustní – vyžadují vysokou kvalitu signálu, protože vyšší přenosové rychlosti dosahují odstraněním korekčních menchanismů a v případě CS4 dokonce i konvolunčního kódování. V praxi to znamená opravdu vysoké nároky na kvalitu signálu a to nejenom na jeho sílu dannou vzdáleností od základnové stanice, ale také na absenci vícecestných odrazů, tedy vázanou na požadavek přímé viditelnosti k základnové stanici. Pokud bych měl mluvit přímo v číslech, tato kódovací schémata jsou vhodná pro vzdálenosti do tří kilometrů od základnové stanice, přičemž ta horní hranice je limitovaná nemožností deformace signálu cestou od BTS k terminálu. Schéma CS4 se dokonce uvažovalo spíše pro nasazení v pikocelách, tedy do základnových stanic určených k vykrývání budov zevnitř.


Pokud máte T-Mobile, je dobré si to prakticky ověřit. Nechejte počítač stahovat a sledujte, jakou rychlost vykazuje. Budete překvapeni tím, že rychlost se od kódování CS2 prakticky neliší, může být ale i horší. Výrazně lepší je jen málokdy.


Takže to novinářské nadšení z GPRS kódování u T-Mobile bych příliš nepřeháněl. Obě kódování se dají plně využít spíše ve specifických podmínkách a tomu odpovídá nadšení ostatních operátorů ve světě pro tato kódování – prakticky nikdo je nepoužívá.


Zdroje pro samostudium:


Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...