Energomonitorovánky s návodem, jak pro nás nehlasovat v Křišťálové Lupě

Robert Vlach na Facebooku dneska uveřejnil svoje nominace na Křišťálovou Lupu 2015 a jako globální startup projekt zde dal Energomonitor. To je důvěra, která těší (a děkuju za ni), ale pokusil bych se vysvětlit ve stručnosti, proč byste nám neměli dát hlas. 

Po tak cca třech letech práce na Energomonitoru jsme na jednu stranu v pozici, po které jsme toužili. Máme naznačené distributorské pozice v některých významných trzích Evropy, máme vlastní hardware na momentálním cenovém optimu (=za daných funkcí to nejlevnější a pokrývající většinu potřeb) a máme software backend i fronted připravený pro obsluhu zákazníků, kteří chtějí šetřit energiemi. Máme výrobu, vývoj, obchod. Máme čtyřicítku lidí, kteří hardware vyrábějí, navrhují, krmí software, obsluhují klienty. Máme manufakturu, v níž se všechno montuje, máme proces, který vede k dokonání výrobku po stránce fyzické i po stránce softwarové. To je ta dobrá část.

Ta špatná je, že před sebou máme výzvy, z nichž většina se může záhy ukázat být smrtící. Už jenom denní řízení firmy: stará dobrá zásada, že firma, kde je Zandl největší machr na papíry, je v těžkém průseru, platí i tady. Denní agenda mi brala podstatný díl času. Nakonec jsme to vyřešili zřízením postu výkonného ředitele, v našem případě ředitelky – Zuzana, kromě toho, že rozumí energetice, je vystudovaná psycholožka, ale vyhráno není. Potíže růstu jsou před námi, ne za námi.

Pak produkt. Máme ho, ale ve stavu, kdy pořád nevládne spokojenost. Jsme schopni kvalitně obsloužit poučeného uživatele, ale ta jednoduchost, jakou bychom si přáli, kdy i vaše máma věc zprovozní a pochopí její přínos, tam není. Učící křivka produktu je příliš pozvolná, což u technicky náročné věci neudiví, ale taky to znamená, že se na tom dál musí dělat. A vidíme, že tohle je velmi drahý cíl a běh na dlouhou trať, na který je potřeba hodně dobrých mozků.

Dobře je to vidět v kapitole přímý prodej po telefonu, kdy člověku máme vysvětlit přínos zařízení, aniž by jej viděl. V momentě, kdy člověk namítne, že si opisuje stav elektroměru do notýsku, je těžké mu vysvětlit přínos toho, mít totéž vteřinu po vteřině automaticky zaznamenané a promítnuté do grafu. Abychom tohle překonali, pustili jsme se do řady věcí, které energetické hospodaření domácnosti má přiblížit lidem.

Jedna z takových věcí má kódové jméno “disagregace”, tedy pokus pochopit z dat domácnosti, za co elektřinu spotřebovává. Nejde ani tak o to, určit konkrétní spotřebič, ale spotřebu přiřadit do správné skupiny, například topení, ohřev vody, svícení, hifi elektronika atd. Tím už člověk dostává vcelku plastickou představu o tom, kde má smysl se snažit o nějakou úsporu. Jenže zrovna tenhle úkol je velmi náročný a i když jsme hodně pokročili, zatím stále nejsme ve fázi, kdy bychom mohli tato data generovat online. Přemýšlíme spíše o čtvrtletních zprávách, které by lidem přímo radily, čeho se dá dosáhnout a co dělat, k tomu je výkonnostní kapacita blíže, teprve od nich se jde k online zobrazování.

Podobná věc se jmenuje autotriggery. Jde vlastně o tlačítko, které zapne “hlídání” a je vám ohlášeno, když se stane něco “divného”, například když nahodíte bazén nebo topení. Tím nemyslím pokaždé, když se takový spotřebič spustí, ale jen poprvé v sezoně nebo poprvé vůbec, pak už je z toho nový normál. Koupili jste si nový bazén? Energomonitor zjistí, že jste spustili poprvé filtraci a zeptá se, zda je to v pořádku nebo zda je to nějaký černý odběr. Pokud je to v pořádku, tak je to … v pořádku. Máme na to několik matematických modelů, které teď testujeme na datech a připravujeme z nich pochopitelnější grafické výstupy, než jsou ty interní, jenže i na tom je ještě moře práce.

Takových příkladů je více, za zmínku stojí hlídač záloh, který se snaží predikovat, kolik za rok máte za měřenou energii zaplatit. Jenže i to má daleko k jednoduchosti vzít data za měsíc a vynásobit je dvanácti. Spotřeba se mění podle ročního období a například moje domácnost, kde se elektřinou jen ohřívá voda v bojleru, jinak jsou tu běžné spotřebiče, vykazuje 12% odchylku mezi měsíci, takže výsledná predikce běžnými modely by byla toutéž odchylkou zatížená, což není zrovna dobře.

Když jsme u produktu, software není jediná výzva. Rádi bychom vyměnili plasty, na tom se pracuje. Máme zpracovanou novou krabičku, zavádíme ji do výroby. Je to porod, protože jsme to nikdy nedělali. Změny v hardware, aby byl lepší a stále kompatibilní. Backend, ta vrstva, kterou nikdo nikdy nevidíme. Každá z těch věcí je moře práce. 

A obchod. Pořád nám nejde tak, abychom jásali. Lépe kontakty nacházíme, než obsluhujeme, zejména v zahraničí. Potřebujeme zlepšit obsluhu zahraničních kontaktů, což znamená nejenom odpovídat jim na emaily, ale i vyhodnocovat či dokonce předvídat jejich potřeby, připravovat prodejní materiály, produktové listy a vůbec všemi způsoby jim být nápomocni v prodeji.

Naopak v tuzemsku, které považujeme za laboratoř vývoje, pořád neobsluhujeme koncové klienty tak, jak bychom chtěli – už jen vysvětlovat jim povahu energomonitoru v různých médiích je hodně těžké. Stojí před námi úkol vybudovat partnerskou síť obsluhující prodeje a instalace, ale také vybudování metodiky vyhodnocení energetického profilu zákazníka pro energetické poradce a auditory a práce s těmito lidmi.

Všechno jsou věci, které chtějí chytré a akční lidi, to se nedá šudlit po večerech.

Shrnuto a podtrženo, pořád máme před sebou hodně věcí k řešení, ať už v oblasti produktu, výroby nebo obchodu. Každá z těch věcí je důležitá a docela velká a nějakou dobu se s tím budeme potýkat a ani to nezaručí, že dlouhodobě na globálním trhu uspějeme. Děláme proto všechno, ale trh globální energetiky je velmi těžký, velmi drahý a náročný, konkurence veliká a i když máme v určitém směru značný náskok, je vidět, že dělat firmu s širším záběrem z Česka je hodně náročné, i proto přemýšlíme o vysunutí části firmy alespoň někam do Evropy. Což zase bude chtít nějaké peníze, pro ty si budeme muset dojít k dalším investorům, tentokráte už ne o korunový pakatel, ale spíš o pár euro, což je další věc, na kterou se chceme přes léto připravit. Když tak sleduju naši konkurenci či spíše firmy, které podnikají v příbuzném oboru, spíš mám obavy z naší nemístné skromnosti v porovnání s ostatními, ještě se nám nepodařilo adjustovat index akceptovatelné prášivosti vůči zákazníkům i potenciálním investorům – a ani si nejsme jisti, zda ho adjustovat chceme.

Výsledkem tohoto elaborátu je moje prosba, abyste svůj hlas v Křišťálové Lupě dali někomu jinému, počínaje Cendrovým CDN77 nebo Apiary, pokud už cenu slízli Socialbakers (nevybavuje se mi). Jestli se tu za rok či za dva shledáme ve formě, v jaké doufáme, bude čas přemýšlet o nás, ale teď před sebou máme pořád moře práce a do toho obrážení chlastaček a fasování křišťálu moc nezapadá. Což neznamená, že mě netěší, že to Roberta Vlacha či ostatní napadlo. Naopak, díky za tu důvěru, ale rádi bychom ji podložili něčím betelnějším, třeba kontinuálními prodeji za pár let…

 

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...

17 komentářů

  • Bod vám nedám, nebojte. Už jsem kritizoval, že celý ten produkt je pro normálni spotřebitele na hovno. Jsem rád, že to došlo už i vám. Z agregované sumy na elektroměru můžete magicky hodnotit co chcete, ale význam to má stejný jako to hádat z čísla spotřeby na roční faktuře od ČEZu. Až tu bude ten správný IoT, tak každé zařízení bude hlásit svojí spotřebu. Pracujte na middlewaru, aby výrobci/implementátoři těchto budoucích zařízeních po vás šáhli.

  • Patricku, děkuji za obsáhlý komentář — ten metál byste zasloužili už jen za tu skromnost! 🙂 Jak jsem psal, rozhodl jsem se dát v nominacích přednost menším projektům, místo v anketě si podle mne zaslouží už jen pro míru inovace. Nešlo mi primárně o velikost, obrat či dosah, ale o myšlenku, provedení a spirit, který je u vás pěkně zelený. Na Energomonitoru oceňuji i to, že jde o vývoj netriviálního hardwaru s velmi komplexní službou v pozadí, což je mnohem náročnější než vývoj čistě digitálního řešení, jak ostatně naznačuje i tvůj komentář. V rodině máme také jednu větší výrobní firmu a možná i proto vám velmi fandím. Udělali jste neskutečný kus práce (což vím i díky Ivaně Minářové a jejímu projektu Geniální dům) a jsem přesvědčený, že ta nominace je možná trochu předčasná, ale rozhodně zasloužená!

  • Dobrý den, patrně nepíšu na správné místo, ale přesto to zkusím …
    Topím elektřinou (2okruhový kotel+albatros regulaci), plyn nemám, energomonitor mám ca rok. Také mám stejně dlouho netatmo.
    Když se mi pustí kotel na 6 nebo 12 kW, tak mi přijde zbytečné řešit drobnější procentíčkové úspory. Vím, zní to hloupě, ale považuji to za velice time-consuming aktivitu a mé fandovství k úsporám je malé, takže raději dám ten nutný čas do něčeho jiného.
    (S cenou za topení jsem rámcově spokojen a nehodlám měnit za „špinavý“ plyn, který mi přinese potřebu balastního maintenance, kterou nechci a s elektřinou nemám.)
    Sním o tom, že Patrik se pustí do nějakého geniálního developmentu. A já pak vypnu albatros, svěřím Patrikovi důvěru, on se napojí na API mého netatma, a pak to nějak udělá, aby mi to mé topení reguloval „ze svého cloudu“, poněvadž o jeho cloud o mém bydlení ví daleko víc nežli já sám. To by teprve byla panečku úspora …

  • On ta nominace je myslím ujetá. EnergoMonitor není primárně internetový projekt, to je pouze třešnička na dortu a GUI k nějakému systému. Nemá tam vůbec co dělat.

    PS: Aby bylo jasno, EM nijak nekritizuji, jen se mi nelíbí, co vše se do takových anket nesmyslně narve.

  • Zalozeni firmy v Anglii stoji asi hodinu casu,pres web,15 liber. Rad vysvetlim. Uz mi tu zbyva jen 10 dni, fakt se neskutecne tesim domu 🙂

  • Stále sleduji a stále tápu. Připadá mi to jako chytré energetické sítě. Hoodně krásných slov s nicotným až neužitečným výsledkem.

    Chce to trošičku sejít mezi lidi. Zjistit co potřebují. Toto mi přijde jako: my jsme si usmysleli, že vás k měření energie donutíme, ač to vůbec nepotřebujete.

  • Ono té to teseni brzo v ČR přejde, neboj se nic 🙂

  • Stejně jako Pepa mám pochybnosti o tom, že ze sledování celkové spotřeby, byť po sekundách, lze vydedukovat cokoliv zajímavého. Bylo by potřeba sledovat každou zásuvku, což vyžaduje zapojení každé zásuvky v bytě zvlášť do hvězdy.

    Co mi vadí daleko více je ale napojení na cloud a webovou aplikaci, čímž je uživatel vydán na pospas Energomonitoru, pokud ukončí činnost, zbude mi doma kupa šrotu, pokud se rozhodnou webovou aplikaci zpoplatnit, nezbude mi než platit nebo investici odepsat. U takovéhoto měřáku bych prostě požadoval aplikaci na PC, do které si stáhnu data a budu s nimi pracovat tam, bez nutnosti připojovat se na internet + možnost data exportovat do nějakého dokumentovaného strojově zpracovatelného formátu pro případ, že by onu aplikaci nešlo použít.

  • Aha, tak teď jsem si všiml, že pokud chci zařízení používat déle než dva roky, je požadováno výpalné 500 Kč ročně za přístup do aplikace. V tomto světle text z odpovědi v FAQ:

    „Náš přístup je konzistentní: Údaje o spotřebě patří tomu, kdo spotřebovává, tedy v tomto případě vám. My je pro vás pouze zpracováváme.“

    působí dost směšně, data jsou vaše, ale musíte nám zaplatit abyste se dostali do aplikace, kde se k nim dostanete.

    Dnes nějakou formu ukládání dat a jejich přenosu do PC pro další zpracování má spousta typů zařízení jako sport trackery, měřiče krevního tlaku, osobní váhy apod. Dokážete si představit, že by to všichni dělali tak, že by se data ze zařízení odesílala do webové aplikace výrobce a za přístup k nim se muselo platit?

  • Tonda: Data vám patří. Vyexportujte si je a zpracovávejte si je v čem chcete, pokud se vám naše aplikace nelíbí, to je přeci to kouzlo svobody. Podporujeme expoort do Excelu a CSV, to už snad zpracovat nebude problém.

    Ano, dovedu si to představit, většina firem to taky tak dělá, uchovává jen omezenou sadu dat a pokud chcete uchovávat i detailní, tak si musíte zaplatit, nebo to firma ani neumožňuje.

    Měřák, kde je standalone aplikace, si můžete koupit od naší konkurence, my touhle cestou z mnoha důvodů jít nechceme, tím hlavním je cena a komfort pro uživatele. A k pochybnostem: měření zásuvek je nepodstatné. Důležité je měřit celkový odběr a pokoušet se jej snížit a k tomu měření zásuvkových spotřebičů pomáhá jen málo.

  • Patrick Zandl: Takže i když po dvou letech nezaplatím za tu aplikaci, tak se k exportu dat dostanu? Je to tedy někde mimo zpoplatněnou aplikaci? Z webu Energomonitoru to není zřejmé. Pokud ano, fajn, ale to stále neřeší situaci, kdy přestanete fungovat nebo si tuto politiku rozmyslíte.

    Pro mě je prostě nepřijatelné aby použitelnost zařízení, za které jsem už jednou zaplatil, byla závislá na tom, že dodavatel bude provozovat nějakou aplikaci a umožní mi do ní přístup i v budoucnu za stejných podmínek. Jako beru, že pro některé uživatele je to benefit, nemusí se o nic starat a mají vše přístupné online na webu. Ale já prostě chci mít možnost z výše uvedených důvodů nebo prostě jenom proto, že pro mě není praktické mít ten měřák trvale připojen na internet, si z něj nasbíraná data stahovat po LANce nebo klidně přes USB kabel a zpracovávat si data na svém PC v offline aplikaci (nebo mít možnost tu webovou aplikaci sám provozovat na svém železe), která mi bude fungovat i po tom, co se rozhodnete svoji online aplikaci vypnout, přestat podporovat starší zařízení nebo za ni chtít více peněz, a to i za předpokladu, že s tím budu mít víc práce.

    Důvodem je cena – v jakém smyslu, to je levnější vyvíjet a provozovat online aplikace než vyvinout PC aplikaci?

    Celkový odběr snížím jedině tak, že budu snižovat jednotlivé dílčí odběry. Jak je zjistím, který je problematický, když měřím jen celkový odběr? Měřením zásuvek jsem samozřejmě myslel obecně měření i všech spotřebičů nadrátovaných napřímo, pak prostým součtem získám i ten celkový odběr.

  • Tonda: Ne, data si vyexportujete před ukončením předplatného (plus nějaká lhůta po ní), přijde vám upozornění. Pokud přestaneme fungovat, rozmyslíme si to nebo exploduje země, tak nevím, jak to vyřešit, ale asi stejně, v momentě exploze země jít data stáhnout. Neumím ošetřit každou alternativu.

    Chápu, že pro váš pocit to není dobře a tím pádem taky chápu, že nejsme zařízení pro vás, existuje celá řada konkurenčních produktů, můžete si koupit ty, jen jsou krapet dražší a mají zase jiná omezení. My cestou offline dat jít nechceme. Nechceme tu řešit podporu desítek různých verzí systémů a podpory pro ně, nechceme zařízení vybavovat další drahou pamětí a rozhraními, chceme mít možnost data analyzovat napříč klienty a dedukovat z nich něco pro uživatele. To všechno jsou pro nás významné úspory a výhody, pro které jsme se rozhodli mít celý systém online.

    Nu, pokud vás baví obcházet všechny spotřebiče a pořád do kola je měřit, tak je to samozřejmě taky použitelná cesta. My se zaměřujeme na klienty, kteří na tohle nemají čas a chtějí poradit rychle a bez takové práce s tím…

  • Aha, takže zařízení je moje, data jsou moje, ale pokud ho chci používat déle než dva roky, musím platit výpalné.

    Předpokládám, že to rozhraní, kam se data odesílají, je triviální a bude i triviální ho implementovat, proč ho nezveřejníte a neumožníte uživateli nastavit si vlastní server?

    Pokud přestanete fungovat, tak si sice data stáhnu, ale zařízení už dál bude nepoužitelné. Nepřijatelný vendor lockin.

    Nechci obcházet všechny zásuvky, jen chci říct, že mi přijde nereálné z celkové spotřeby identifikovat co mi způsobuje jakou spotřebu a kde mohu ekonomicky efektivně instalovat úspornější spotřebič a že tedy potřebuji sledovat samostatně každou větev rozvodu, v ideálním případě v moderních domech s hvězdicovým rozvodem pak okruh = zásuvka = spotřebič.

    Na to jak z globálního průběhu spotřeby zjistit jak a kde ušetřit jste neodpověděl, na vašem webu je jen obecná marketingová omáčka.

  • Tonda: Ne, můžete si je používat jak chcete, máte je stažené u sebe a v Excelu nebo Rku můžete řádit po libosti. Nám jste prostě nezaplatil za jejich další skladování, takže si je skladujte sám a zaplaťte si za to kdekoliv jinde, to je krása té svobody.

    Rozhraní je triviální, je to standardní MQTT. Jestli máte vlastní MQTT server, můžete si to ukládat k sobě, stačí mít programátor a změnit i nastavení IP adresy serveru. Pokud si programátor nechcete kupovat, můžeme vám to přeprogramovat my za poštovné. Je to nepřijatelné pro vás, spousta jiných lidí je s tím v pohodě.

    Kde ušetřit jsem vám neřekl proto, že neznám vaši situaci. Všude je to jiné a je to úkol toho našeho software najít řešení na míru vaší situaci. Paušálně řečeno je to zhruba takhle: 1) snížení trvalého odběru, 2) optimalizace a automatizace spínání spotřebičů v souladu s potřebami a možnostmi, 3) přesun do děleného tarifu, 4) opatrné úvahy o modernizaci.

  • OK, pokud existuje alespoň trochu rozumný způsob jak zařízení dlouhodobě provozovat, sbírat data a dostávat je z toho zařízení aniž bych platil vaší aplikaci, tak to mění situaci, to jste mohl napsat rovnou. Z informací na vašem webu to ale dělá dojem, že jediná cesta je přes vaší aplikaci.

    Zajímalo mě obecné řešení, jak zjistím co se jakou měrou na tom trvalém odběru podílí, když měřím jen celek? To že, pokud mám dvoutarif, vyplatí se mi vařit, žehlit, prát apod. v době nízkého tarifu je triviální fakt, na to nepotřebuji monitor.

  • Tonda: podle mě to není žádný rozumný způsob, protože zpracovávat data přes MQTT ve vlastní aplikaci kvůli úspoře 500 Kč ročně mi přijde trochu … neefektivní. Ale je pravda, že několik zákazníků to takhle rozchozené mělo, standardně to ale nenabízíme, protože to také nikdo nepoptává.

    Ty poměry spotřeby pro jednotlivé typy zařízení vygenerujeme do zprávy, kterou začínáme zákazníkům dodávat, jinak je to vidět z grafů, ale není to tak zjevné.

  • Nejasná situace s tím, co bude s mými daty v budoucnu, je (resp. nyní možná už „byla“) i pro mne důvodem, proč do energomonitoru nejít.
    Situací, kdy firma nejprve lidi naláká na „navždy zdarma“ nebo „za malý paušál“ zákazníky a v momentě, kdy vyroste (a původní majitelé např. udělají exit) a najednou se z „navždy zdarma“ stane tučný měsíční paušál, je v našem zaprděném kouku dvanáct do tuctu.
    Informace o možnosti použít vlastní MQTT server je velice zajímavá – ne proto, že bych nyní chtěl kompilovat Mosquito a doufat, že po hodinách laborování mi to nějak pojede, ale jet na datech u vás a tohle mít pro sichr v situaci, kdy nastane výše zmiňovaná skutečnost. A omlouvám se, že do budoucna vidím jen dvě možnosti – buď skončíte a nebo budete mít úspěch a přijde exit s výše popisovanými důsledky.