Za tajemstvím chytrých hodinek: silnou stránkou je komunikace

Patrick Zandl · 31. srpen 2015

Ještě vás nezasáhla vlna chytrých hodinek? K čemu taky. Proč byste v době zvětšujících se displejů mobilů měli řešit hodinkové pididispleje a proč byste se měli o Apple Watch a jiné chytrohodinky vůbec zajímat, říkáte si. Jenže pro intenzivně komunikujícího uživatele jsou chytré hodinky skvělé rozšíření komunikace. Pokusím se sepsat, proč tomu tak je.

Teoretické požadavky na chytré hodinky a náramky

Když jsem s chytrými náramky začínal, chtěl jsem od nich hlavně sledování pohybu, protože jsem chtěl, aby mě tahaly ze sedavého zaměstnání. První byl Fitbit One a byla s tím vcelku zábava. Pak přišel nový Fitbit Charge HR, který nabídl řadu novinek a já jsem na něj přešel. Co mě lákalo? Tak především to byl náramek, který bylo možné dát si na ruku. Předchozí model One bylo třeba nosit za opaskem nebo v kapse, nebyl to náramek o tak bylo potřeba pamatovat si, že když si převlékáte kalhoty, musíte jej přehodit. Nevýhoda. Navíc model Charge sliboval být hodinkami. Dále mě zajímalo měření tepu. A za třetí, modely Charge umí notifikovat příchozí hovory, což pro mě je zásadní: když mám mobil v kapse nebo na stole, hovory neslyším (ani vibrace) a mám mnoho zbytečně zmeškaných hovorů.

Ale praxe je jiná…

Fitbit Charge HR

Roční zkušenost s Fitbit Charge HR ledasco přeorala. Především je pravda, že náramek je skvělá věc co do nositelnosti, ale přesnost snímání kroků je je výrazně horší proti v kapse umístěnému Fitbit One. Dokonce se vrátil zpět problém, který jsem považoval za vyřešený - jízda po českých silnicích počítá kroky. Ne moc, ale počítá a zejména na D1 mají náramky paušálně problém poznat, zda náhodou neběžíte.

Za druhé zkušenost se zařízeními vybavenými snímači tepu nebyla dobrá. Copak přesnost, tu jsem ani neověřoval, ale aby snímač měřil realistické hodnoty, je třeba pásek náramku poměrně dost utáhnout. U Fitbitu dost, u Apple Watch nemálo. To znamená, že se vám hodinky zaříznou do ruky a Fitbit si tak už zadělal na kauzu naštvaných alergiků. Mě sice silikon řemínku kožní problémy nedělá, ale spona řemínku se mi otlačuje do kůže a mám po delším nošení ruku rozedřenou.

Připočtěte k tomu to, že ve spánku lidem mají tendenci ruce mírně natéct, což se při utaženém řemínku projeví tak, že se vám hodinky zakousnou do ruky a mě se začalo stávat, že jsem se mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní probouzel. Jak se ukázalo, právě kvůli tomu. Neříkám, že vás to musí potkat, sám jsem ale byl překvapený, protože jsem byl docela zvyklý nosit na noc i poměrně těžké mechanické hodinky s masivními tahy nejrůznějšího druhu. Jenže všechny tahy hodinek jsem nosil volněji, než u chytrých hodinek vybavených snímání tepu.

Tolik k záporům. Uvádím je proto, že jde o zápory atypické, které vás většinou nenapadnou. Mimo jiné zmírnily moje rozpaky z Apple Watch. Je pravda, že sám jsem Charge přestal nosit v noci, nebo jsem si alespoň začal významně povolovat sponu a používám je v noci jen na měření délky spánku.

Pebble Time

Zkušenost jsem následně rozšířil o Pebble a Apple Watch (díky Michale a Tomi) a abych řekl pravdu, momentálně největší přínos mi přijde v notifikaci. Zatímco Fitbit HR umí notifikovat pouze příchozí hovor (zobrazí jméno), Pebble i Apple Watch umí signalizovat vlastně všechno, co signalizuje systém připojeného chytrého telefonu. U obou lze do jisté míry přihrávat externí aplikace, přičemž Pebble to má velmi osekané a jde hlavně o věci jako budík nebo stopky, Apple Watch má už poměrně komplexní a přínosné aplikace.

Jenže to je ta otázka: na co by vám měla být aplikace či notifikace na hodinkách, když totéž ve větším máte v kapse na mobilu. A tohle bylo docela silné překvapení: notifikace jsou hodně návykové a praktické. Tedy hlavně v momentě, kdy vám stále někdo píše.

V prvé řadě je důležité si jasně říct, kdo by se vám na zápěstí měl dobouchat. U nás ve firmě se kvůli vzdálenosti hodně komunikuje elektronicky, takže mi na zápěstí končí veškerá firemní komunikace a je pohodlnější podívat se na zápěstí, než vytahovat z kapsy mobil. Vypadá to jako maličkost, ale rychle si zvyknete a nebudete o to chtít přijít.

Apple Watch nabízí nějakou možnost odpovědět předpřipravenou odpovědí, Pebble má sice mikrofon, ale v iOS to zatím nijak nefunguje. Příjemné je, že na telefonu vidíte náhled zprávy, na Pebble ovšem jen ve formátu, v jakém je notifikace na telefonu. Pokud si třeba zprávy z Facebooku nenecháte na mobilu zobrazovat v notifikacích celé, nedojdou ani na Pebble, zatímco pro Watch je můžete nakonfigurovat zvláště díky samostatné appce.

Silná stránka: notifikace

Tady cítím silnou stránku chytrých hodinek. Zobrazovat informace, pro které je pohodlnější podívat se na ruku, než lovit mobil v kapse. A to i přes to, že displej je malý, omezený - na zprávu, připomínku, kalendář to stačí. Hloupé je, že krásu řešení poznáte až v praxi, na předváděčce v obchodě to člověk nevnímá, to kouká na aplikace, copak mu asi tak mohou zobrazit. Jenže aplikace, to je delší pokoukáníčko, na to si už vyndáte celý mobil z kapsy, odblokujete si ho a díváte se na velkou apku. Co bude pro výrobce chytrých hodinek důležité: jak se jim podaří tuhle zkušenost při prodeji hodinek zprostředkovat. Zatím je to těžké, zákazníci (podobně jako já) přicházejí s představami, které se ukazují být pomýlené. Měření tepu na Fitbitu je sice zajímavé, ale zatím pro něj není vůbec žádné využití a za utahování pásku kolem ruky v podstatě nestojí.

Sám jsem na vážkách, co zvolit. Fitbit je mnohem dále ve “zdravotně-sledovacích záležitostech”, ale po pravdě je taky na začátku. Může za to dost široký obor. Cílovka Fitbitu jsou aktivní lidé, takže posilování, běhání, jízda na kole, cvičení, nejrůznější hry, plavání (to ne, není vodotěsný) - a na to všechno mít nějaký názor, něco z dat generovat a skutečně k něčemu v tom oboru být, je zatraceně těžké, protože jízda na kole není to samé, jako běhání nebo plavání. Lidé, kteří mají Fitbit, ve skutečnosti k běhání často používají jiné aplikace jako Runtastic, protože Fitbit samotný je příliš jednoduchý a každá pohybová aktivita chce trochu jiný přistup, pokud to má být prospěšné.

Stejně tak Apple Watch. Z nich zase táhne, jak se snaží být prospěšné k takovému tomu business cassual - neformálnímu obchodnímu stylu freelancerů, firem, s trochu drcení skla mezi zuby i do korporátu, jenže skupina těch, kteří komunikují, je také mnohem širší a jak otestovat, jestli by se teenageři mohli houpat na háčku? No, přismaží se tam kreslení náladovek na displeji hodinek a jejich propasírování na druhé hodinky - a uvidí se, zda se to chytne. Chytré. Ale zatím nechytlo a vlastně pořádně nikdo neví, proč, jenže je lepší pokusit se být podobně novým Snapchatem, než to nezkusit vůbec. Monitoring pohybu je tu spíše v náznaku, než že by k něčemu byl, promítání kroků do položky Zdraví nepočítám. Tady je prostor pro stovku programátorů a analytiků, aby z toho Apple něco vytěžil.

Po pravdě řečeno asi největší inklinaci mám nakonec k Pebble Time. Ano, mají svoje problémy, třeba ten hliník ani krycí sklíčko nejsou nijak zvláště odolné, ale mají své výrazné plusy. Za prvé cena oproti Apple Watch, za druhé výdrž, i když večerní dobíjení už nevidím jako takový problém, co kdysi. Stejně hodinky z ruky sundávám. Naopak se mi líbí notifikace a ovládání, displej bych si ovšem uměl představit kvalitnější. Co mě ale nepřestává překvapovat, je výběr vzhledů displeje. Proklamovaná výhoda, možnost doinstalovat si vlastní hodinky na displej, má problém v tom, že najít nějaký smysluplný vzhled, je opravdu velmi těžké …

Pro závisláky na komunikaci

Suma sumárum, v chytrých hodinkách vidím skvělý nástroj pro lidi, kteří se na internetu a komunikaci přes něj stali závislými a ještě si zvládají namlouvat, jak je další distrakční faktor pro ně přínosný. Samozřejmě, že bych se obešel bez hodinek a mohl počkat, až si zprávu přečtu na notebooku, ale byl bych ve stresu, že mi uteče něco fakt důležitého, takže bych se stejně šel podívat na ten počítač či mobil.

 

 

 

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook