Dobrovolné příspěvky na obsah (Marigolda) – zamyšlení

Patrick Zandl · 20. září 2012 Opravit 📃

Vrátím se k tématu, které v diskusi znovu nadhodil David Antoš. Dobrovolné příspěvky za provoz média. Abychom se mohli přesunout z roviny dojmů do roviny pojmů, pojďme si udělat menší model.

Za prvé předpokládejme provoz malého média (one man show), protože hned od počátku stavět konkurenci Novinkám je trochu přepálené (na modelování i podnikání). Dobrým výchozím příkladem může být Marigold, kde vidím do čísel.

Návštěvnost Marigolda dnes čítá něco jako 4000 pravidelnějších čtenářů, ten zbytek do statistik návštěvnosti jsou náhodně přišedší, se kterými - myslím - nelze příliš počítat a budou tvořit spíše bonus, než základní operační kapitál.

Provozní náklady Marigolda jsou jeden člověk a jeden server, zbytek lze zatím zanedbat. Měl-li by ten člověk brát běžný plat v branži, měl by se pohybovat někde v rozmezí 20-100 000 Kč dle výše odvodů a vybojovaného místa. Řekněme, že náklad s trochou optimalizace odvodů a daní bude někde kolem 60 000 Kč - všechno je transparentní, tím nutně i pro finančák, takže pod tuhle částku nelze příliš optimalizovat.

To by znamenalo, že každý pravidelný čtenář Marigolda by musel přispět částou 15 Kč měsíčně, což je jistě únosné. Rizikem ovšem je, že by nezaplatil každý. Kdyby zaplatil každý čtvrtý, bylo by třeba vybrat 60 Kč, kdyby každý desátý, už 150 Kč měsíčně a když uvážíme, že průměrné počty předplatitelů se obecně pohybovaly v procentních řádech, mohlo by na jednoho vycházet ještě více. To je ovšem spekulace, kterou nelze v Česku potvrdit jinými daty, než Fffilmem, který vybere měsíčně do 30 000 Kč s podstatně širším čtenářským potenciálem, ale také menším potenciálem solventnosti čtenářů. Ovšem, 100 Kč mají asi jak čtenáři Marigolda, tak Fffilmu.

Co za to?

A to je podstatné pro ochotu lidí zaplatit: co za to. Nejsem Dan Dočekal, nepíšu dva články denně, vybírám si témata dost ostře. Dva články týdně jsou zaručitelné maximum, při náladě a dostatku podnětů v průměru tedy něco jako sedm až deset článků měsíčně, cca 70 000 znaků, což je rozsah tak pěti velmi obsáhlých časopiseckých článků - a to je zhruba to, co můžete očekávat od kteréhokoliv zkušeného novináře v případě, že má téma pořádně proprat.

Tolik tedy dostanete za cenu papírového časopisu a s vědomím, že řada ostatních si to zřejmě čte zdarma. Což mi mimochodem přijde obtížné handlovat - to vědomí, že mnoho lidí to čte zdarma a proč právě vy byste měli přispívat autorovi na šedesát litrů měsíčně, když sami máte stěží polovinu? Pomůže do grafu dokreslit, kolik z toho teče státu a na režii (polovina)? Pomůžou apely, že je potřeba tento měsíc přitlačit, jinak bude autor nuzovat? Já nevím.

Témata: média, pro která je jednodušší živit se z dobrovolného předplatného než z reklamy, jsou nutně tématicky okrajová. Marigold je dobrý příklad: internetové a technologické záležitosti, které jsou příliš okrajové pro všechny ostatní. Nejde o to, že by Mobil.cz nechtěl vydat popis LTE sítě, ale o to, že jeho čtenáře by to nezajímalo příliš, takže by za takový článek nezaplatil adekvátně času na tom strávenému. Proto takové články nevydává. Vás souvislosti kolem vysokorychlostních mobilních sítí zajímají? Natolik, že jste ochotni zaplatit si za články, které možná ani nebudete číst, ale budete jenom rádi, že vznikly, protože se to jednou může hodit i vám a teď možná ostatním? Nebo byste platili s vidinou, že můžete ovlivňovat témata, o kterých se bude psát a radši byste si přečetli, čím se pokydal na párty šéf velkého operátora? Nakolik byste si mysleli, že subvencováním provozu takového zpravodajství máte i vliv na to, co se zde bude publikovat? Už jen tohle ošéfovat, je slušná výzva. Nakolik byste prskali nad tím, že se "zase píše o nějakém LTE, které u nás bude kdo ví kdy" a ne o tom, že T-Mobile automaticky prodlužuje dvouletý kontrakt každému, kdo ho třicet dní předem nevypoví (což je téma spíše pro soud, etickou komisi a veřejné lynčování toho podvodníka ve firmě, kdo to vymyslel a schválil)?

Jsou možná jiné cesty, ale jaké? Platit až dle konkrétního článku? To znamená programový populismus, psát články, které se budou líbit. Jenže důležité je číst i články, které se mi nelíbí - ne zpracováním, ale tím, že se dívají na věc jinak. Znechutím vás tvrzením, že Windows Phone je slušný systém a pro vývojáře je zásadní podporovat jej, nebo jste ajtíci vidící svět černobíle, neochotní nahlédnout jakoukoliv argumentaci, která ho narušuje a pro které autor tímto skončil, protože je zjevné, že je to debil? Přesně tyhle úvahy jsou něco, co vede k autocenzuře. Zveřejňovat dopředu "redakční plán"? To lze bodově, ale dopředu nevíte, co chcete dělat, mohu vám prozradit, že za vaše penízky pojedu na Mobile World Congress, jenže když mě tam nic nezaujme, tak je to zlé. Takže? Takže nakonec budete platit z velké části za jméno. Za to, že už skoro dvacet let čtete Zandlovy články a to vám dává trochu důvod se domnívat, že ještě dalších pár let byste je klidně četli, i když vás každý druhý nezaujme nebo naštve. Ano, to je řešení pro autory publikující řadu let. Co Pepa Novák, který LTE rozumí líp, než já, protože se podílel na jeho vývoji, ale nikdy o něm veřejně nepublikoval? Tomu byste asi nepřispěli, protože ho neznáte. Musel by vás přesvědčit, jenže jak, když by ho to za chvíli kvůli nedostatku peněz přestalo bavit.

Revoluční tržní změny mají dvě jistoty: trh je vždy dovede do správné rovnovážné polohy, jak nám správně tvrdí profesor Klaus. Co nám pan profesor nestihl prozradit, je druhá jistota: usazení do rovnovážné polohy samotným působením trhu nějakou chvíli trvá a nemusí proběhnout za našeho života, takže tím jedna či více generací trpí. Což je nakonec důvod regulací: snaha nápravy dosáhnout rychleji umělým zásahem.

Malé mene tekel: 1000 čtenářů by muselo na provoz jednomužného tématického webu zaplatit měsíčně alespoň 60 Kč. Občas by museli strpět nahánění doplatit rozdíl. Neměli by prakticky vliv na obsah a museli by to relativně často zkousnout. Věděli by, že ostatní si web čtou zdarma a oni za svou účast nemají pravděpodobně nic navíc (vše navíc ještě prodraží provoz). Osobně si myslím, že to není únosný model, protože tolik uvědomělých se dlouhodobě nenajde.

Výše uvedené je důvod, proč jsem momentálně skeptik k tomu, zda lidé v Česku jsou ochotni přispět na provoz média nějakou zásadní částkou.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook