Včera jsem zachytil náhodou článeček, v němž se redakce Živě svěřovala, že přechází z ICQ na MSN Messenger (vím, že se to zrovna v tuhle chvíli jmenuje jinak, ale MSNM byl nejtrvanlivější název). Pročíst si diskusi byla poněkud deprimující přehlídka lidské omezenosti.
Zápletka je banální. Redakci Živě naštvaly neustálé problémy s ICQ, takže začali používat i MSN Messenger, aby záhy zjistili, že na něm sedí prakticky všichni, koho potřebují. A tak dobrovolně opustil ICQ s tím, že MSN Messenger je pro ně nejlepší. A napsali to do článku.
Komenátáře jim to daly pěkně sežrat s tím, že si měli vybrat Jabber, který je otevřený a ne tu hnusotu od Microsoftu. Argumenty podávané v přiměřených dávkách několika redaktory už byly jen házením perel sviním. Doslova.
To všechno je jen průvodním symptomem všech potíží, které svět instantních messengerů provázejí. Vybrat je snadné. Správně vybrat je nemožné. Základní potíží IM je jeho uzavřenost, což je také jeho největší výhodou. Zřetelně vidíme, že jde o protiklady, nikoliv ovšem o protimluvy. Pokud si vezmete otevřený protokol, jakým Jabber je, pak zjistíte, že nabízí mnoho funkcí, které mohou fungovat napříč platformami, kdyby je ovšem všechny servery a všichni klienti podporovali. V praxi tedy záleží na serveru, jaký používáte a na klientu, jaký používáte, jste ale relativně svobodní v tom přejít z bláta do louže, libo-li vám.
Proprietární klienti jsou na tom lépe i hůře. Na jednu stranu si nemáte co vybírat a server funguje vždy všem stejně dobře/špatně. Služby jsou napříč podporovanými platformami stejné, což je skvělé. Znamená to, že nadstandardní služby se mohou více používat a to je prima. Druhá strana je zpravidla má. Jenže jsou problémy s nepodporovanými platformami. Například MSN Messenger neexistuje pro Linux a jeho vývoj pro Mac OS X, jestli se nepletu, byl ukončen (i když poslední verze je dost čerstvá). V praxi jste omezeni jen na platformu Windows (a WM), nebo neoficiální klienty (jejich použití bývá u proprietárních protokolů zakázáno) nebo na webové klienty (ty už zase nabízejí jen základní služby a ne vždy jsou dostupné). V zásadě tedy jde o to, zda vlastníte ten správný operační systém, protože stejný přístup má MSN Messenger a Windows, ale taky iChat a Mac OS X - na konkurenčních platformách to prostě oficiálně nejde.
Jde to neoficiálně, to samozřejmě. Adium X na Mac OS X zintegruje desítku nejrůznějších kecálků najednou včetně ICQ a MSNM. Podobně Miranda a další druhy software, vždy ale za cenu různých omezení, například přenosy souborů mi na Adium X nefungují vždy zcela spolehlivě.
Sama otevřenost protokolu ještě spolehlivé východisko nenabízí. Provozovat IM servery není procházka růžovým sadem, z něčeho se živit musí a zatím to vypadá, že reklama je jediná možnost. Otevřít protokol znamená umožnit vědomě vyloučení reklamy, proč by alternativní klienti zobrazovali reklamu, že. Do toho se provozovatelům moc nechce, z něčeho servery platit musí. I proto (ač nejenom) ta uzavřenost protokolů.
Nabízí se srovnání s emailem. Ten žije bez reklamy a centrálního správce. Srovnání je ovšem mylné. Emailová služba stojí na P2P architektuře (tehdy ovšem ještě ve smyslu Point -2-Point), i když se tomu ještě tak neříkalo - emailové servery si každý obsluhují svůj kousek a jsou tak rozlezlé, že není problém získat email adresu zdarma. Ale pamatuju časy, kdy takové možnosti nebyly a založit si email schránku znamenalo platit mnoho stokorun měsíčně.
Jabber byl navržen, aby tento systém kopíroval, protože jeho architektům to došlo. A to je dobré. Ale ne každá implementace Jabber serveru podporuje celou sadu služeb a navíc není vůbec obvyklé zpřístupňovat spolehlivé jabber servery zdarma. Existuje řada amatérských instalací (se všemi výhodami a zápory amatérismu), výjimkou z tohoto pravidla je snad jen “bezešvá” integrace Gmailu a GTalku jakožto propojení emailu s jabberem. Mimo řady uživatelů Gmailu jde ale o službu prakticky neznámou, ač je to škoda.
Trochu stranou stojí Skype. Slušný protokol pro přenos hlasu, souborů i videohovorů, jevící zatím největší průbojnost ze všech. A mimo jiného umožňuje také textové vzkazy. Pokud mu bývá něco vyčítáno, pak za prvé jeho proprietárnost (i když videokodek VP7 si od On2 může licencovat ledaskdo, kdo vysází kešeni na dřevo) a za druhé fakt, že využívá pro technické zajištění své sítě klientské stanice počítačů. To je řadě lidí trnem v oku, ačkoliv to nejblíže posouvá smysl IM zpět k tomu, co známe od emailů - každý se stará o svou část trasy. Zádrhel? U Skype se staráte o trasu i pro lidi, kteří z nějakého důvodu nemohou jít napřímo (NAT atd), takže dáváte své připojení “všanc” ostatním. Proč to kritikům Skype vadí? Protože to dělá komerční firma a ne ušlechtilé OS hnutí? Alespoň to umožňuje zachovat poměrně spolehlivě fungující protokol s multiplatformní podporou všech služeb a bez reklam. Pro mne je to přijatelná cena za takovou službu.
Result? Inu, pořádně si nevyberete. Takže používám primárně ICQ a Skype, dnes zhruba půl na půl. Řada lidí už ICQ nemá a jde rovnou na Skype, v korporátní sféře je to běžné a v telco světě řekl bych skoro standard. Přes ICQ a GTalk se dostanu na zbytek těch, co jsou online. MSN/AIM atd nezaujaly. Každému ale podle jeho chuti. Cožpak neplatí, že každý má jiné potřeby? Kupříkladu mne netrápí chybějící integrace s Outlookem, když ho vůbec nepoužívám :)
Ve výsledku to znamená, že IM má do spolehlivosti, multiplatformnosti a nezávislosti emailu daleko. Je to jako s těmi sudičkami a socialistickým zdravotnictvím. Všechno je pravda, jen to neplatí najednou.
Ale proč si kvůli tomu nevjet tak hezky do vlasů. Boj za tu jedinou správnou platformu …
Hm, to mi připomíná, že jsem si na MacBooka instaloval Ubuntu Linux 7.10 abych ozkoušel, jak moc je to vážná konkurence pro Mac OS X a Windows. V momentě, kdy mne Ubuntu upozornilo, že musím sjednotit Kořenový svazek, jsem potřeboval veškerou svou představivost, abych instalaci dovedl k cíli. A první dojem? WTF: to v Ubuntu nečetli nic o vyhlazování písma? Vždyť je to hnuuuusnýýýý, tohle jsem toleroval Geosu na Commodore 64, ale to už je dvacet roků!
Ponaučení a spojitost s IM? Ne všechno, co je geekovský, je taky sexy. A ne všechno, co je sexy, je taky použitelný. A ne všechno, co není použitelný, je geekovský.
Přeberte si to, jak chcete …
