Zapoměl jsem dodat, co je to CNI. Caller Name Identification. Myšlenka, že volající stanice by se měla identifikovat nikoliv jen svým číslem, ale také jménem. Jméno by samozřejmě každý uživatel mohl na svém mobilu nastavit libovolné a při sestavování spojení by se signalizačním kanálem přenášelo i jméno volajícího nebo spíše to, co by měl nastavené v telefonu, třeba jeho přezdívka plus URL na XML dokument s dalšími daty o volajícím jako je věk, město, stát, fotka, narozeniny, záliby. Samozřejmě v případě, že by to považoval za užitečné vyplnit. Třeba pro nějaké budoucí použití typu uložení narozenin člověka do kalendáře.
Když dnes přichází hovor, snaží se mobilní telefon příchozí číslo porovnat se seznamem čísel uložených v paměti či na SIM. Pokud tam není, zobrazuje se jen číslo. Proč by se ale mělo zobrazovat číslo, když lze bezkonflitkně přenášet i rozšířené informace, jako je jméno? Je to velmi jednoduchá služba, která by podle mne měla více zájemců, než všemožné multimedia broadcasty. Že by byla na UMTS až příliš jednoduchá?
Problém návrhu CNI je v několika aspektech. Zaprvé 3GPP si nějak zvláště neoblíbilo nezávislé návrhy. Už proto, že kdyby se CNI schválilo a jednotlivec na něj držel patent, byl by to pro něj hezký roční příjem. A také proto, že jednotlivci většinou navrhují jednoduché věci, které nelze dobře zaúčtovat a jsou vlastně jen službou pro uživatele, zatímco výrobci i operátoři potřebují tlačit fíčury, které lze ocenit a prodávat, rozhodně ne něco zdarma vylepšovat. Zatřetí standardizátor tvrdí, že přenos textových jmen po signalizaci by měl být harmonický s identickou službou v pevné síti. Ta ovšem stále ještě neexistuje a kdo ví, kdy bude. Argument překladu signalizace (nebo ztráty v případě absence překladu) bohužel neobstál.
Škoda. Nakonec prý bude nejlepší počkat, až návrh podá nějaká velká firma a prosadí jeho schválení. Takže mobilní telefony se jménem ještě nějakou chvíli identifikovat nebudou :)
