BlockChain: jak uvažovat o konceptu s nadějí revoluce

Tohle je pouze úvaha, nikoliv článek nebo analýza. Kolem Bitcoinu a blockchainu je tak husto, že projít skrze nánosy hype i nedůvěry není snadné a některé úvahy snadno zapadnou ve výkřicích „kacíř“ případně „debil“. O blockchainu slýchám v poslední době hodně a nikdy mi nebylo zase tak moc jasné, proč se s ním pojí tolik nadějí. Odpusťte mi tedy toto veřejné třídění myšlenek, o kterých nejsem schopen prohlásit tradiční české ajťácké „teď vám povím, jak to je, vy debilové sedněte na prdel a poslouchejte“.

Co je to blockchain? Musím se přiznat, že mi nejvíce konvenuje definice Izabelly Kaminské, blogerky FT Alphaville (to je takový sloupek Financial Times pro finanční profesionály). Kaminská říká: „Mezitím se taxonomie vytvořená kolem blockchainu zcela vymknula kontrole. Výraz ztratil jakýkoliv význam. Stal se především nástrojem propagandy a marketingovým trikem vyjadřujícím inovaci.“  

 

Bitcoin

 

Je to tak. Pokud dneska nevíte, jak zaujmout, veřejně prohlásíte, že vaše firma testuje blockchain. Už v tom výše zmíněném rozhovoru stírá Kaminská Simona Taylora, spoluzakladatele 11:FS, který tvrdí, že blockchain není hype, ale realita, neboť banka Barclays (významná britská mezinárodní banka) už provádí platby přes blockchain. Kaminská namítá, že tyhle testy jsou jen fikce provozovaná někde v sandboxu a že ji mají vzbudit, až Barclays blockchainem prožene sto miliard dolarů.

Co je tedy blockchain podle mě, ať máme nějakou pracovní definici? Blockchain je veřejná databáze transakcí či operací, která věrohodně identifikuje původce a jeho souhlas s transakcí, jakož i příjemce transakce. Tuto databázi je možné sdílet, aniž by bylo možné pro kohokoliv sdílejícího ji věrohodně modifikovat.

To slovo „věrohodně“ ponecháme dnes stranou. To je úloha z  kryptografie, o tom nechť se pohádají kryptografové a matematici. Já vezmu za dané, že operaci můžete jako původce autorizovat, můžete udat jejího adresáta a vše se zaznamená do systému, v němž se to decentralizovaně rozšíří, takže vaše zaznamenané nároky jsou viděny všemi účastníky systému a ti je nemohou neoprávněně změnit, aniž by to nebylo velmi zřejmé.

Při uvažování o blockchainu je tedy nutné si uvědomit několik věcí:

  1. Blockchain se obecně spojuje s evidencí virtuální měny (typicky bitcoinů), jenže může evidovat vlastně jakoukoliv transakci, jak digitální, tak fyzickou. Specializovaným blockchainům se někdy říká sidechain, já budu obecně vždy mluvit o blockchainu a bitcoinech (s vědomím toho, že zjednodušuji pochopení na úkor přesnosti)
  2. Součástí blockchainu jsou i takzvané “chytré smlouvy”, tedy ujednání typu POKUD-POTOM, které se provedou v blockchainu automaticky při splnění podmínek. Často uváděným příkladem je “pokud dlužník nezaplatí za auto (napojené do blockchainu), věřitel získá nejenom vlastnické, ale i užívací právo”. Nepotřebujete tedy prostředníka kromě situací, kdy potřebujete prostředníka, aby něco potvrdil (pošli bitcoiny, pokud poslal eura, což nelze zjistit bez přístupu na účet a tedy prostředníka, který ho zajistí). Chytré smlouvy jsou zajímavé, ale zhusta uváděné příklady vypadají spíš nepoužitelně a budoucnost bude někde jinde.
  3. Fakt, že transakce je zaznamenána v blockchainu ještě neznamená, že toto právo je obecně uznáváno v jiných systémech, například policejním, právně-soudním nebo zločineckém světě.
  4. Identifikace je jednoznačná z pohledu blockchain systému, ale nijak vás nemusí spojovat s jinou identifikací (ať již Jméno-Příjmení, email atd). Systém je tedy na první pohled pseudonymní.
  5. To neznamená, že nelze propojením databází vaši jinou totožnost s nějakou mírou  pravděpodobnosti určit.
  6. Transakce v blockchainu jsou zpoplatněny (podílem z transakce), nebývají zdarma. Je to logická motivace pro ostatní účastníky potvrzovat transakce v rámci systému a tím se podílet na jeho chodu, ale taky je to omezení. Poplatky jsou minimálně u bitcoinů problém pro mikrotransakce.
  7. Možnost decentralizace blockchainu je ve skutečnosti běžný provozní stav.  Je jeho obranou před ovládnutím, tedy centralizací. Záleží ale na velikosti systému – je možné jej ovládnout získáním nadpoloviční (či nějaké) většiny uzlů stvrzujících transakce, čemuž se některé implementace blockchainu snaží bránit různými postupy, jako je důsledné rozdrobení uzlů mezi všechny uživatele. To má své následky (obtížnější implementaci, nižší rychlost či komfort atd) a s nimi se rovněž implementátoři potýkají.
  8. Tím, že blockchain je veřejně sdílen (což není úplně nutnost, existují privátní blockchainy pro pracovní skupiny – ale princip je opět ten, že všichni, kdo jej užívají, jej mají také plně přístupný), jsou pohyby v něm veřejně známé. Lze tedy odvodit stavy jednotlivých účtů i vzájemné vazby. Tohle je podle mne vlastně největší posun paradigmatu ve světě, jak ho známe dnes. Jistě, nikde v blockchainu není zaznamenáno, jakou adresu používáte právě vy, nárok na ni se v systému prokazuje vlastnictvím tajného klíče a navíc adresy jsou (mají být) jednorázové, jenže často nejsou. Stačí, abyste veřejně adresu někde uvedli a spojili se sebou. Dá se to obejít (adres si můžete vygenerovat mraky zdarma), ale „problém“ přetrvává a stává se vlastností, protože ve skutečnosti na sebe jednotlivé adresy odkazují.
  9. Blockchain zaznamenává transakce, tedy nikoliv saldo (transakce nemusí být platba). To si musíte spočítat sami (vy nebo vaše aplikace). Zůstatek vašeho účtu je vždycky trochu nejistý.
  10. Stejně tak je „poněkud“ nejisté vlastnictví účtu. To prokazujete znalostí tajného klíče. Pokud ho ztratíte, není žádný opravný systémový prostředek k prokázání nároku. Kdo má klíč, má nárok. To umožňuje celou řadu nových obchodů podvodů a vylučuje to některé staré.
  11. Transakce v blockchainu nějaký čas trvají. Je potřeba, aby se blockchain dostatečně nasdílel a ověřil. V bitcoinu to není zase tak závratně rychlé, ostatní systémy se s tím vyrovnávají lépe, ale malé platby lze věrohodně provést hned i v bitcoinu.
  12. Co si lidé málo uvědomují, blockchain Bitcoinu sám o sobě nezná dluhy. Nemůžete do blockchainu zaznamenat, že vám někdo něco dluží. Pokud nějaké systémy půjčují bitcoiny, mají na to vlastní evidenční systém. Scénář z Mr. Robot (vymazat dluhy u clearingové firmy) je tedy stále možný.
  13. Je to první virtualizovaná měna (není, viz třeba kamenné disky Rai na mikronéských ostrovech Yap, které se často fyzicky nepřenášejí)
  14. Řadu výše uvedených nevýhod i výhod se snaží různé systémy různě řešit. Na každé moje ALE existuje nějaké AVŠAK generující další ALE. Je tak snadné o někom říct, že blockchainu nerozumí, ale o to těžší je ho nějak vyložit.

Jak funguje platba Bitcoinem a přeneseně tedy i blockchain

  1. Aleš chce poslat peníze Blance a má svoji Bitcoinovou peněženku (například na mobilu či Blockchain.info). K tomu, aby peníze poslal, potřebuje Blanky veřejný klíč respektive adresu (adresa je hash veřejného klíče) a svůj privátní klíč. Klíče vypadají jako náhodné shluky alfanumerických znaků a je zcela přípustné, aby peněženka generovala pro transakci nové privátní klíče, pak se ale musí starat o jejich správu.
  2. Blanky klíč získá například oscanováním QR kódu, načtením přes NFC nebo prostým opsáním, svůj privátní klíč má uložený v aplikaci a tento klíč je důkazem vlastnictví peněženky (proto je dobré vybrat si důvěryhodného dodavatele peněženek, který si klíč nepřivlastní).  
  3. Aleš vytvoří platební příkaz, kdy vyplní částku, veřejný klíč Blanky a svou předcházející transakci (její číslo). Platební příkaz jeho aplikace – peněženka – digitálně podepíše jeho privátním klíčem a odešle nejbližšímu nodu (ve skutečnosti to může být kdokoliv, kdo má validační mechanismus implementovaný, i běžná peněženka.
  4. Node ověří, zda má Aleš dostatek bitcoinů k provedení transakce tím, že prohledá všechny záznamy v blockchainu zpětně podle ID předchozí transakce (čili sečte všechny transakce na tomto účtu) a také ověří Alešův digitální podpis, tedy fakt, že odesilatel znal Alešův privátní klíč. Node nemá způsob, jak Alešův privátní klíč zpětně odvodit. Pokud jde o klientský software s omezenými možnostmi, kde nelze ukládat a zpracovávat celý blockchain, použije se zjednodušená verifikace platby (SPV).
  5. Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, node transakci považuje za ověřenou a zaregistruje ji, tedy vytvoří z ní takzvaný blok. Tento blok začíná číslem předcházejícího bloku (v němž může být i více ověřených transakcí) a končí číslem následujícího bloku, takže vložením tohoto bloku na své místo se stává z bloku záznamů souvislý řetěz, blockchain. Blockchain se následně zpropaguje k ostatním nodům. Tímto postupem se zamezuje problematice opakovaného zaúčtování transakcí, protože platí jen ta první. Jiným mechanismem zvaným “proof-of-work” se zajistí, aby node nemohl transakce podvrhnout.
  6. Celý výše uvedený postup je poněkud složitější, má více verzí a téhle se říká Pay-to-Public-Key-Hash – to proto, že se ve skutečnosti platí na hash veřejného klíče, ne na samotný klíč. Tím se zajištuje anonymita či spíše pseudonymita. Je zde také celá řada mechanismů, které zde nepopisuji a které zajišťují lepší technickou proveditelnost transakce a její vyšší bezpečnost v decentralizovaném prostředí.
  7. Teoreticky by se pro plné ověření transakce mělo čekat až deset minut, což je lhůta, v níž se generuje nový blok nebo až šedesát minut, což je lhůta, kdy proběhne šest plných potvrzení (6×10 minut). Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by node Blanky došel k jinému názoru na transakci, než další uzly v bitcoin síti, takže malé transakce může rovnou obchodník přijmout a nečekat na nic, riziko je menší, než u kontaktních platebních karet.
Bitcoin Transactions Explained Wide png 

Proč je blockchain revolucí?

Z výše uvedeného trochu krystalizuje, kde je vlastně pro mne ta revoluční změna, jakou blockchain může přinášet.

Za prvé je to totální svoboda, kdy se zbavíte mezičlánků a platíte  jen spravedlivou odměnu těm, kteří se podíleli na vaší transakci.

Za druhé je to naprostá odhalenost, kdy každý, kdo chce o vás něco vědět, se to vlastně může dozvědět. Jistě, dá se to obejít, záznamy v blockchainu nemusí být striktně veřejné, pokud jej implementujete na něco jiného, než finanční transakce. Mohou být zašifrované nebo zalinkované do proprietárních úložišť, tím se ale zase odebírají původní výhody transparentnosti a přidávají nevýhody, například nutnost inteligentní správy klíčů, aby se z toho běžný klient neopupínkoval.

A tady někde u těchto dvou výhrad a bodů je ono pomezí revoluce. Od celospolečensky užitečné změny, přes pouhé přeskupení zdrojů od jedněch k druhým, až po revoluci, která požere své děti. Záleží na tom, jak rychle se nám v případě akceptace blockchainu podaří tyhle věci si mentálně zažít. Dobrým příkladem jsem já sám. Chtěl jsem minulý týden něco s bitcoinem vyzkoušet a při tom jsem chtěl dát veřejně všanc svou adresu. Těsně před jejím zveřejněním jsem si uvědomil, že její zveřejnění by při podrobnější analýze prokázalo, že jsem z ní nedávno platil na účty, s nimiž bych nebyl rád spojován. Bylo potřeba vygenerovat si jinou adresu, což mě do té doby nenapadlo a moje peněženka to dělala jen na vyžádání. Pokud si chcete zachovat určitou úroveň soukromí, obnáší to větší práci a přemýšlení. Zatímco dnes vás od většiny těchto problémů odstíní banky, které vaše záznamy nedávají veřejně všanc (vyjma zákonem stanovených záležitostí a hackerů, čehož se bojíte dle úrovně svého technického vzdělání a/nebo paranoi), najednou si to může projít každý, koho to napadne a má dostatečnou motivaci a znalost. S tím ale také rostou náklady a sice uznávám heslo „nemá co skrývat ten, kdo nic špatného nedělá“, ale hodí se ke Kalvínovi a jeho době,  dneska s ním jděte k šípku.

Pokud byste mi chtěli poslat bitcoiny, zcela zprávně to lze udělat přes kod na konci stráky, který vygeneruje jedinečnou adresu pro každou transakci, ale mimochodem naprostá většina pluginů pro WordPress používá stále jednu adresu, což slídilům život usnadňuje.

Příklady užití blockchainu (ne ty z učebnic)

Pojďme se podívat na pár modelových příkladů užití, které se občas nadhazují. Třeba těch z ranku našeho Energomonitoru. Představte si, že každý měřič spotřeby zaznamenává spotřebu energií do blockchainu. Ponechme teď stranou, že k tomu, aby to bylo velmi užitečné, by to musel dělat dost často (třeba jednou za vteřinu), což by přineslo jisté problémy s bobtnáním. Prostě tam elektroměr hrne data. K čemu by to bylo dobré? Energetici by se mohli okamžitě podívat, kde jim kolik elektřiny teče. Tahle data by vlastně byla volně použitelná pro kohokoliv. Odečet elektřiny by pro vás nemusela řešit jedna firma, jako dnes, ale mohli byste si vybrat. Té byste sdělili adresu elektroměru, adresu peněženky a ona by to pro vás vyrovnala a zároveň by vám mohla udělat všechny služby nad tím, jaké byste si přáli: řekla by vám, kolik elektřiny jste za co spotřebovali, jak jste mohli ušetřit a tak vůbec, tedy všechno, o čem v Energomonitoru sníme, čistě na bázi toho, že ta data by byla dostupná. Neměli byste tam ten data-dead-lock, jaký je dnes v Česku, kdy vám distribuční společnosti nedovolí přistupovat k datům z elektroměrů, abyste náhodou nevěděli, jakou máte průběžnou spotřebu a kdy si pro takové účely musíte instalovat podružné měření. Přišla by konkurence služeb, které vám dávají servis nad těmito daty, nebyli byste vázáni na poskytovatele měření samotného. Ale taky řada služeb, které dnes ani neumíme domyslet. Například sledování spotřeby elektřiny v síti a routovací protokoly pro elektřinu, které by si obstaraly výrobci elektřiny nebo její distributoři. Energetická burza by si takhle připojila predikce spotřeby. Prodejci totéž. Co dál? Kdo ví? O tom to celé je: hranice nikdo neví a dnes domýšlené příklady užití jsou vlastně jen vratký začátek.

Vše ale výměnou za to, že stačí malý přešlap a sváže se adresa v blockchainu s vaší skutečnou fyzickou totožností a vaším odhalením. Vadí? Nevadí?

U lékařských záznamů je to ještě lépe zřetelné. Ať přijdete k jakémukoliv doktorovi, bude stačit ukázat mu vaši „adresu“ a on hned bude vědět, co všechno máte za zdravotní problémy a s čím vás kdo léčil. Veškeré záznamy si kdekoliv stáhne. Má to své praktické problémy, například ten, že bez toho se zdravotnictví zatím ve většině států dost obešlo a není to ten hlavní problém, který ho trápí. Sexy je to zase spíše na konferencích, než že by to bylo dnes praktické v praxi.

Ještě ulítlejší jsou představy ze světa IoT, které jsem četl. Lednička, která si zaznamenává všechno, co v ní je a pak to můžete vy nebo dodavatel vzdáleně analyzovat a řešit. I tohle spíš vypadá na řešení problému, který povšechně neexistuje nebo má méně sofistikované a náročné řešení typu „ono asi došlo máslo, tak ho radši koupím, kdyžtak se nezkazí“.

 

Kde se implementace blockchainu považuje za zajímavou

Obecně (=těch pár chytře vypadajících lidí v oboru, které jsem načetl) se zatím úspěšné nebo za úspěšně se prosazující implementace blockchainu považují hlavně následující směry:

1. Obchodní transakce jako virtuální měny, ale i akciové trhy. S blockchainem experimentuje Nasdaq na svém privátním akciovém trhu.

2. Digitální vlastnictví – obecně všechny druhy dematerializovaných digitálních statků a nároků, jako jsou akcie, podíly, body v různých členských klubech a programech nebo třeba vlastnictví vzácných předmětů z her. Coloredcoins a Counterparty

2. Ukládání dat formou P2P, kdy sdílecí služby P2P opustili centrální databáze ve prospěch decentralizované obdoby blockchainu. Představte si „globální cloud“, v němž vaše nároky k souborům i platby za jejich uložení běží digitálně a vy nepotřebujete žádné podstatné vlastní úložiště ani nic řešit. Nastudujte IPFS, InterPlanetary File System.  

Viz storj.io či factom.com

3. Identity management a tvorba digitální identity, která nakonec (zejména v případě úspěchu blockchainu) může být důležitější, než ta fyzická. Viz. OneName

Ne nadarmo se za jednu z velkých příležitostí pro implementaci blockchainu považují služby digitální identity. Pamatujete si, jak o vítězství v oblasti digitální identity bojoval Microsoft Passport, Sun Liberty Alliance a opensourcové OpenID? Pamatujte si, jak to vyhrál Google a Facebook čistě proto, že to byla identita, kterou řada lidí měla a prostě používala? Bude to teď jinak? Vyhraje zase čistý pragmatismus, tedy že smysl má ta digitální identita, která se používá a je tedy kryta nějakou službou? Hlavně proto, že bez digitální služby není nutnosti mít digitální identitu?

Dlužno také dodat, že systémy digitálních identit dneska u Bitcoinu mají největší přínos v tom, že se snaží řešit problémy, které by bez Bitcoinu nevznikaly, jako jsou nejrůznější podvody a útoky na digitální identitu a peněženku. Řeší také omezení přístupu k datům, která byste nechtěli, aby byla vidět, zatímco jinak by v blockchainu byla nativně vidět nebo jste byli zatíženi spoustou digitálních klíčů.

Fáze 2: centralizační vrstva pod tou decentralizovanou

A tím se dostáváme do druhé fáze. Centralizační vrstva pod decentralizovanou strukturou, která umožní pohodlně a také proprietárně oddělit soukromé od veřejného. Tím se omezí, aby vaše konkrétní lékařské záznamy v blockchainu byly skutečně celé vidět, protože v něm budou jen symbolické linky nebo šifrované informace a jen na vás a na tom, komu k nim dáte klíč, bude záležet, co se kdo dozví. A samozřejmě, že předání práv si můžete řídit a hlavně pamatovat sami, decentralizovaně, ale kdo by to dělal, když na to budou pohodlnější centralizované nástroje.

Stejně tak samotné formáty ukládání dat pro jednotlivé typy záznamů budou z počátku proprietární. Jak jinak, blockchain s nimi od počátku nepočítal, neposkytuje jim přesně definovanou strukturu, což znamená svobodu vytvořit něco nového. Jenže pokud se to nové stane úspěšným, bude z toho někdo chtít těžit a to se v tomhle světě zpravidla dělá tím, že se kolem úspěšného udělá ohrádka odhánějící cizáky a na vstupu/výstupu z ohrádky výběr peněz. Samozřejmě, že se neuzavře všechno, samozřejmě, že minimálně dlouho budou vedle sebe existovat spousty polo- či úplně otevřených formátů, jenže s tím také vznikne celá řada problémů s přenosem formátů a tím také příležitost k dalšímu rozšiřování ekosystému.

Centralizační éra přijde po vlně odstředivé a krátkého impulsu nadšení ze svobody, kterou blockchain přinese. V centralizační éře bude platit klasické “money talks”, takže jednotliví zámožní hráči na trhu nakoupí firmy, které s blockchainem uspěly a které zařadí do svého portfolia, přičemž je nejrůznějším způsobem ohnou a zkriplují. Je hezké si myslet, že blockchain bude nový mechanismus pro pojištění a je možná, že s tím někdo také uspěje. Je ale téměř jisté, že jej za pár miliard koupí nějaká pojišťovna a zase vsadí na to tradiční: lidé potřebují za pojštěním vidět tvář, firmu, výlohu, značku – a ne kód. Možná ne všichni, ale celá řada.
Ke studiu: případ Ethereum

Ve třetí fázi tržní ekosystém celý blockchain absorbuje jako každý jiný nástroj umožňující volbu a produktovou diferenciaci. Někdo založí své produkty tak, jiný onak, bude to zhruba to samé, jako přechod z telefonních linek na VoIP. Někdo přešel, někdo nepřešel, většina ani neví, co jim jejich dodavatel poskytuje za technologii, část už jich ani neví, proč jsou telefonní čísla jako čísla a naprostá většina z nich neví, proč jsou devíti/dvanáctimístná. Dojde k přeskupení zdrojů, kdy ti, kdož podstoupili riziko vývoje nového a prokázali dost kreativity a vůle, aby uspěli, budou odměněni od těch, kteří mají peníze a prokázali schopnost dost dlouho odolávat pokušení kanibalizovat si vlastní zákazníky vývojem nové nevyzkoušené služby a v pravou chvíli uskutečnit investici do téže služby, kterou ještě nedávno veřejně opovrhovali.

Kde je tržní prostor

Co na to říct. Blockchain je ve velmi ranné fázi a už tak je v ní dost namačkáno. Své produkty tu má dokonce i IBM, existuje celá řada poskytovatelů větších či menších dílků technologií, od transakčních, skladovacích až po bezpečností. To neznamená, že tu není místo pro mladého a dravého podnikatele naskočit, ale znamená to, že laťka už je vysoko, musíte mít sakra dobré znalosti, nebo schopnost a prostředky sakra fofrem zformovat tým a naskočit. I v téhle fázi je ovšem příležitost pro třílidé firmy přijít s něčím, co se nakonec někomu bude hodit, byť úplně v tuhle chvíli není zřejmé, k čemu. Problémů k řešení u bitcoinu jsou stále mraky a tím, jak je jeho téma rozplizlé a široké, ještě dlouho co řešit bude.

Nedá mi, abych nezakončil příkladem z bezpečnostního ranku. Kde jinde si rovnat myšlenky o bitcoinu, než v Paralelní Polis, kde se jimi v kavárně dá i platit. A tak si tu sedím v rohu, poslouchám hudbu, píšu, přemýšlím. A přichází paní, kultivovaná dáma, dost možná z marketingu nějaké korporace (ale je to tak na hraně – taky to mohla být majitelka galerie). Chce se na něco zeptat a protože jsem v kavárně sám, tak jí vysvětluju bitcoin a pomáhám. Je v neustálém údivu, nadšená, okouzlená, nakonec tu kávu za ni bitcoinama platím, protože nemá. A až když odchází, tak mi dochází, že celou dobu mne má za někoho ze skupiny Stohoven, minimáně proto, že mi říká Tomáši a fandí mojí grafice a že máme skvělé akce. Dá se tohle považovat za první krádež digitální identity prostřednictvím bicoinu a zároveň za varování, že s konceptem bitcoinu a blockchainu nás čekají výzvy, o kterých ještě netušíme zhola nic?  

Pokud ano a koncept blockchainu se rozšíří, bude přeci jen Česko ve značném handicapu, i když díky/kvůli Paralelní Pollis máme na startovací čáře blockchainu alespoň nějaké želízko v ohni. Blockchain bude přeci jen do značné míry více filosofický, než programátorský koncept, což také znamená mnoho úvah a diskusí. A zrovna úvahy a společné diskuse jsou něco, čemu jsme v Česku odvykli.

Omluvte prosím nepřesnosti v úvahách. Blockchain je dnes tak obsáhlé téma, že ani v tak dlouhém textu není možné jej vyložit se všemi nuancemi a také berte ohled na to, že řadu věcí jsem si v průběhu psaní sám upřesňoval. Jde mi teď spíše o rovinu filosofických úvah nad budoucností systému naprosté pseudonymní transparentnosti, než jeho technickou implementaci (kterou se věřím podaří zvládnout chytrým lidem).

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 10×, průměr: 5,00)
Loading...

15 komentářů

  • Narážíš v článku na podobné pain pointy jako jsem psal před rokem a půl tady:
    https://plus.google.com/+MichalIllich/posts/5bG27yNjZEn?sfc=true

  • Napada me, ze diky zdravotnim zaznamum v blockchainu by bylo mozne provadet analyzy pricina – nasledek, hledat puvodce nemoci. Najit prvniho pacienta s prislusnym virem. Nebo vcas dokazat odhalit nastup epodemie.

    A jinak prima clanek, diky za nej.

  • Jak bylo řečeno na začátku, dnes se bohužel slovo blockchain používá často jako rozplizlý termín nejasného významu, něco jako Industry 4.0 nebo IoT. Ale původní blockchain je jasný — jde v podstatě o distribuovanou službu důvěryhodného veřejného notáře, který je schopen potvrdit, že v určitém čase došlo k určité transakci. Nebo, obecněji, že v určitém čase existovala určitá data. To je ten skutečně nový prvek.

    Služby, které toto nepotřebují, IMHO buď s blockchainem nemají nic společného, a nebo by alespoň mít neměly, protože je lze technicky realizovat jinak a lépe — viz třeba úvahy o P2P komunikaci. Uživatelské případy typu energomonitor, lékařské záznamy nebo ten obsah ledničky, by podle mne měly být posuzovány z této stránky — je potřeba důvěryhodná, notářsky ověřená informace, co mám v ledníčce? Proč?

    Ještě jedna poznámka – ona ta legrace něco stojí. V tuto chvíli jsou minimální poplatky za potvrzení transakce v bitcoinovém blockchainu 0.0001 BTC, tj. asi 2 Kč. To je pro řadu uživatelských případů docela hodně. A je pravděpodobné, že cena bude stoupat, protože přímé odměny za těžbu BTC plánovaně klesají a budou nahrazeny právě transakčními poplatky. Ona ta důvěryhodnost přeci jen něco stojí, a náklady těžařů nejsou právě malé: Odhady celkového celosvětové příkonu zařízení zajišťujících potvrzování BTC blockchainu (těžbu) mají velký rozptyl v rozsahu od stovky do tisíců MW. Kdyby to mělo být řekněme 1 GW, tak jeden blok Temelína na plný výkon běží jen pro pokrytí základní režie BTC.

  • K tomu prikladu s ukladanim dat o spotrebe elektriny – to je zrovna krasny priklad, kdy blockchain neprinasi vubec zadnou pridanou hodnotu. Popisujes „obycejnou“ distribuovanou databazi, kterou si muze kdokoliv zreplikovat. Blockchain muze prinest „pouze“ zpetnou nezmenitelnost dat (coz muze byt docela zasadni vlastnost) – ale zase by musela byt nejaka motivace pro vsechny ucastniky, proc tyto bloky tezit. Pokud by tezeni bloku (a tedy vlastne podepisovani bloku) delaly napr. jen elektrarenske spolecnosti, tak pro kartelovou dohodou muzou vzdy tyto data zmenit. Neni to pravdepodobne, ale ani matematicky nemozne – coz u spravneho blockchainu prave je.

    Jinymi slovy – kdyz budes ukladat data do nejake DB a synchronizovat je pomoci nejakeho publish/subscribe, tak vysledek bude prakticky stejny.

    • Libore, těžko říct. Nemáme to do detailu promyšlené. Ja jednu stranu je spotřeba elektřiny základ transakce (spotřeba = nárok na platbu), takže je nutné, aby ty údaje byly validní. Na stranu druhou uznávám, že validovat je těžbou je dost overkill a asi by to šlo lépe, snadněji, ale nutné je zachovat tu nemodifikovatelnost. Několik firem se pokusilo postavit blockchainy pro IoT, které by se na to hodily a je třeba připustit, že nápadně připomínají ověřovanou a decentralizovanou databázi – jenže liší se blockchain od ní jen tou těžbou?
      Kdybychom to měly promyšlené, tak to už asi máme i zrealizované, takhle to bude na dlouhé lokte 🙂

      • Jinak v tomto ohledu stojí za pozornost https://www.bigchaindb.com

      • Zakladni myslenka blockchainu je, ze tezari soutezi o to, kdo podepise blok transakci (at uz je transakci cokoliv – treba zaznam o spotrebe elektriny), kdokoliv se muze stat tezarem a existuje ekonomicka motivace pro jakehokoliv (= i nezavisleho) tezare. Bez splneni vsech techto predpokladu se nejedna o zivotaschopny blockchain koncept.

        Bohuzel to sam vim – mel jsem vymyslenych par krasnych myslenek, ktere prave na tomto zkrachovaly.

        Coz neznamena, ze nelze pouzit nejake jine varianty a resit treba synchronizaci s BTC/ETH/… napr. pomoci „pegged sidechains“ – nicmene nebude to blockchain, pouze DB s blockchain-based podpisy (coz ale podle mne pro vetsinu aplikaci staci :))

  • Blockchain = git + těžba. Nebo místo git si představ CouchDB, nebo jakákoliv insert-only distribuovaná databáze.

    Jediné co má blockchain navíc je těžba spojená s odměnou. To proč je blockchain tak dobře zabezpečený proti změnám je právě dáno těžbou spojenou s odměnou. Odměna je šíleně důležité slovo. Bez odměny by nebyla těžba. Kdo by chtěl investovat do těžebních strojů bez odměny?

    Jakákoliv změna v téhle distribuované databázi stojí nějaké peníze. Provoz vlastní databáze přitom výjde řádově levněji. Blockchain začne mít smysl, až když potřebujeme zřídit skutečně distribuované řešení. Pak ale se člověk nesmí divit, že nemá databázi pod kontrolou. Skutečné distribuované řešení bez centralního bodu je nutné pro provoz digitální měny, protože získá důvěru, jakmile je zřejmé, že neslouží zájmům jednoho subjektu (provozovatele) a je zároveň chráněna proti zájmům jiného subjektu (vlády, politici).

    Blockchain by se hodil výhradně pouze tam, kde je potřebná distribuovaná databáze nezávislá na svém provozovateli. Zatím se takové téma nevynořilo.

  • Je možné, že úspěšné blockchainové startupy skoupí zavedené bohaté firmy (např. pojišťovny) a dojde k opětovné centralizaci.

    Jenže já myslím, že point je někde jinde. A to proto, že i samotní propagátoři blockchainu a bitcoinu záměrně matou. Záměrně neříkají, co bitcoin způsobí a co si i přejí, aby způsobil. A neříkají to z dobrého důvodu: nechtějí předčasně vyplašit a aktivizovat ty, které to má postihnout (dokud ekosystém bitcoinu nebude tak silný, že bude nepřemožitelný).

    O co jde: bitcoin je decentralizovaná měna. Je to deflační měna s omezenou zásobou. Je to nestátní měna, nekontrolovatelná centrální bankou. Při dodržení určitých pravidel to je anonymní měna.
    Bitcoin má potenciál rozložit vynucený státní monopol na vydávání té jediné legální inflační měny.
    Dobře to je vidět v zemích, kde jsou vlády v měnových experimentech před námi (Zimbabwe, Čína, Indie, Venezuela, Argentina, …). Ale ekonomická realita a neřešené problémy jednou doženou i nás – a bankomat na nás udělá dlouhý nos, jako v Řecku či na Kypru. Zruší nám hotovost a budou se nás snažit kompletně nahnat do bank, kde nám zavedou výrazně záporné úroky.
    Pokud v té době bude bitcoin dostatečně rozvinutý, má potenciál toto vládám silně znepříjemnit.
    A stejně tak jim může silně znepříjemnit vybírání daňí – přesun ekonomiky do internetového prostoru bude pokračovat. Pro stále více lidí bude reálné mít příjmy v bitcoinech. Někteří z nich se asi půjdou dobrovolně přiznat a zdanit, někteří si ale mohou říct, že zkrátka „kvalita“ státních služeb ani náhodou neodpovídá daním, které za ně stát požaduje.

    A v tomto je ten revoluční potenciál bitcoinu. A jeho propagátoři o tom z pochopitelného důvodu nahlas nemluví a proto ani publicisté s těmito jejich skrytými názory nepolemizují. Nicméně za bitcoinem a projekty typu OpenBazaar.org či Arcade City z velké míry stojí lidé s libertariánskými názory. A takoví lidé jsou zkrátka fundamentalističtí (zásadoví) a když někdo někoho nevyprovokovaně zabije, považují to za vraždu (i když vrah se snaží tvrdit, že to nebyla vražda, ale třídní boj či řešení rasové otázky). A když někdo někomu vezme jeho majetek bez souhlasu dotyčného, považují to za krádež (i když zloděj tvrdí, že to bylo znárodnění, vyvlastnění, daň či arizace židovského majetku). A také fundamentalisticky tvrdí, že za nevyžádané služby se zkrátka neplatí.

    • Co dela bitcoinem uspesnym, je prave to, ze je neregulovatelny, ne-anonymni a plne otevreny.

      Spousta instituci se snazila a snazi vymyslet blockchain technologii inspirovanou bitcoinem, ktera ale bude regulovana, se skrytymi daty a pod jejich kontrolou – tedy naprosty opak bitcoinu. A divi se, ze to pak nefunguje… Viz napriklad posledni R3 fiasko

  • Jsem taky skeptický k tomu, že blockchain povede k větší svobodě jednotlivce. Kapitalismus (korporace) dokázal pohltit a vytěžit i revoltu šedesátých let, s digitální revoltou to dopadne podobně.

  • Plně souhlasím s tvrzením, že blockchain je zprofanované slovo a je minimálně v oblasti startupů zneužíváno jako hype nálepka. Stejně jako před 15 lety cokoli s předponou i nebo e, o pět let později cokoli s příponou 2.0 atd.

    Předem přiznávám, že jsem sice velký stoupenec Bitcoinu, ale zároveň velký skeptik k Blockchainu.

    Je důležité si uvědomit, že blockhain je velmi neefektivní způsob ukládání informací. Stěžejní je totiž přítomnost mechanismu proof-of-work, která znemožňuje záznamy v blockchainu padělat a zároveň činí výpočetně velmi náročným záznamy přidávat. Konkrétně se jedná o velké množství spálené elektřiny (v bitconu se tomu říká těžení) a datovou náročnost (což není tak zásadní problém, nicméně už teď má bitcoinový blockchain 100GB a pokud se chcete do sítě plnohodnotně zapojit jako uzel, budete nejprve pár dní stahovat).

    Blockchain rozhodně NENÍ univerzálně vhodným mechanismem pro sdílení dat, právě naopak. U konkrétní aplikace blockchainu musí existovat zásadní opodstatnění pro to platit vysokou cenu za zápis informace.Za tuto cenu si kupujeme veřejnou nezpochybnitelnost určité události (časové razítko), průkazný necenzurovatelný záznam.
    Vždy se ptejte: „potřebuji, aby tento záznam byl globálně veřejný, 100% dostupný a dokonale nepadělatelný“?

    Dovolím si tvrdit, že je evidentní, že např. v článku zmíněný údaj o spotřebě konkrétního elektroměru takový význam určitě nemá. Stejně tak se ukazuje, že drtivá většina nově navrhovaných způsobů využití blockchainu je nesmyslná. Stále podle mě platí, že primární (a možná jediné smysluplné) využité je ve finančnictví, tedy v bitcoinu. Úzce s tím souvisí ještě časová razítka (time stamping service), čímž celou věc posunete do role páteře pro decentralizované notářské nástroje. Veškeré chytré kontrakty jsou vlastně jen kombinace nějakého časového určení, nějakých podmínek a finančního vyrovnání. První a třetí bod řeší bitcoin dokonale, podmínky na základě externích dat jsou docela výzva a snaží se jí řešit třeba Ethereum nebo nějaké nadstavby nad Bitcoinem.

    Když budeme uvažovat o blochchainu jako o drahém a omezeném zdroji, dostaneme se k daleko zajímavějším specifickým případům užití, které budou zhusta založeny jen na „háčcích“ do blockchainu. Háček je vlastně jen hash (tj. např. 40 znakový řetězec) uložený v určitý čas do blockchainu a tím pádem nezpochybnitelný. Na něj se váže nějaká informace v jiné datové struktuře. Ta už nemusí být globálně veřejná, nemusí být 100% dostupná a nemusí být ani nezpochybnitelná a dokonale distribuovaná.

    Když to shrnu, jsem přesvědčen, že bitcoin + blockchain znamenají naprosto zásadní revoluci pro finančnictví, ale jen velmi omezené možnosti evoluce pro ostatní oblasti lidské civilizace.

    Bitcoin je zcela nový finanční instrument, který nám dlouho chyběl (od pradávna) a blockchain je technologická inovace, která pomůže v průniku informačních technologií a finančnictví.

    IT a finance jsou dnes všeprolínající obory, které zasahují do každého dalšího oboru, z tohoto hlediska může nepřímo blockchain ovlivnit kde co. Pochybuji ale, že by byl v některém z dalších oborů takovým milníkem jako ve financích.

  • Díky za ten „Stohoven“. 🙂

  • Blockchain je predevsim o decentralizaci.
    https://bullshit.ist/blockchain-delivering-global-opportunity-and-equality-to-all-56c754a91fa2#.3oew80r21
    Nejde zdaleka jen o decentralizaci financnich sluzeb. Jde o decentralizaci moci. To je jediny zpusob jak se zabranit korupci, cenzure, atp.

    Daleko vetsi vyznam bude mit pokud se povede vytvorit a rozsirit neco jako https://zeronet.io/. To by znamenalo konec velkeho cinskeho firewallu, atd.

    Vyznam blockchainu nespociva v tom, ze by slo o revolucni technologii. Mnohem vice jde o zmenu mysleni, o transformaci fungovani lidske spolecnosti.

  • Safra, říkal jsem si, že jsem Terezu v Polis nepotkal, i když mi to vehementně vemlouvala (: