Někdy mám o sobě vážné pochybnosti. Včera byl dobrý den demonstrovat si je v praxi. Kupříkladu tím, že jsem dorazil na schůzku Tuesday advisory boardu, kde jsem byl nejmladší a navíc vytrvale chodící v košili a svetru, bez kravaty. Což jsem kromě dvou přítomných dam byl jediný. Celou dvouhodinovou schůzku jsem o tom měl příležitost přemýšlet.
Ještě před tím jsem ovšem dorazil na schůzku do Rumunské 1, kde sídlí pořadatel konference tel.con 2004. Příští týden na této konferenci moderuji panel o přenositelnosti mobilních čísel, včera se pořádala schůzka panelistů, abychom se dohodli, jak to bude probíhat a o čem by bylo dobré mluvit. Zatím vám samozřejmě neprozradím, o čem, ale budou tam zástupci všech tří operátorů a ČTÚ a vypadá to, že to bude docela ostré, protože co firma, to jiný názor (a do toho moje nejapné poznámky jako “ve Švédsku to zvládli za šest měsíců” nebo “co je to one-stop shopping?”). Jen tak na okraj, na diskusi máme vyhraženou jednu hodinu, ovšem včera jsme se o tom, o čem budeme hovořit, dohadovali o půlhodinku déle a to nám chyběl pán z Eurotelu, kterého suplovali jeho konkurenti a vždy mne ujistili, že “teď Eurotel namítne…”. No, doražte, jestli vás to zajímá, jinak zápis pořídím.
To ale není to nejdůležitější. Potkal jsem se tam se zástupcem ČTÚ a chvíli jsme se bavili o problematice internetu na geografických číslech. Já jsem na ČTÚ zaslal podnět ke změně číslovacího plánu, kde jsem se velmi negativně vyjádřil k požadavku na to, aby jednotlivé služby nemohly mít své geografické číslo a musely mít číslo speciální, vyhrazené.
Tady je dlužno říci, že setkání s lidmi z ČTÚ je pro mne veliká událost. Na rozdíl od lidí ze státní správy, s nimiž se setkávám, totiž problematice telekomunikací velmi detailně rozumí, fascinuje mne ale ten naprosto rozdílný pohled na úplně stejnou věc. Tím neříkám, že ten pohled je špatný - je ale naprosto rozdílný. A je dobré o něm vědět. Zatímco já koukám na auto a říkám si, že vypadá dobře a pohodlně, oni při pohledu na něj konstatují, že je dobré, protože má předepsaný počet kol.
Problém internetu nebo obecně služeb propojení do jiných sítí je v tom, že musí podle číslovacího plánu běžet na zvláštních číslech, zpravidla prefixech 97X. Moje logická námitka byla, že nic takového nemá smysl, že to diskriminuje jednotlivce či menší firmy, kteří by chtěli provozovat nějakou službu (například BBS, ale i plechovou hubu aka IVR atd) na geografických číslech, protože nemají po ruce těch deset tisíc ročně na speciální číslo a ani ho na nic nepotřebují. V současné době porušují provozovatelé těchto služeb platný právní řád a jsou postižitelní milionovými pokutami.
A nyní finta. Zatímco já jsem názoru, že je třeba upravit legislativu tak, aby odpovídala stavu, jak se služba používá, ČTÚ bylo ponejprv opačného názoru a chtělo upravit stav tak, aby odpovídal legislativě. Což má technické konsekvence, kvůli nimž by to stejně jen byla habaďůra.
Moment, kdy jsem se zděsil vlastního anarchismu, přišel v okamžiku, kdy debata a moje argumentace dospěla tak daleko, že zástupce ČTÚ položil řečnickou otázku “Pak je ale otázka, zda vůbec nerezignovat na číslovací plán.” Už jsem chtěl odpovědět, že ano, rezignovat na jeho funkci regulace vztahu služeb a čísel a ponechat pouze jeho regulaci číslo a cena, ale pak mi došlo, že řečnické otázky není vhodné zodpovídat. A zalekl jsem se vlastní anarchie.
Jenže opravdu - k čemu je nám číslovací plán, který přiděluje typům služeb jejich čísla a toto vyžaduje? Je důležité vědět, že číslo 971XY je připojení k internetu, deptalo by nás příliš, kdyby i číslo 234567890 by bylo připojením k internetu? Potřebujeme rozlišit službu na úrovni čísla z jiného důvodu, než je informace o tarifikaci? Každou službu v praxi přeci odlišuje ještě její slovní komentář, takže vedle telefonního čísla je napsáno, komu či jaké službě patří. Bez toho je takové číslo k ničemu, prakticky nepoužitelné, koho by napadlo na něj volat, když neví, co je na druhém konci.
Možná mi něco uniklo, na druhou stranu zastávám myšlenku, že je zbytečné regulovat věci, které ničemu neškodí a nevadí. Na co bychom měli vyžadovat předpis, který nikomu neprospívá a nikoho neochraňuje? Včerejšek ve mne hlodalo, zda je tento postoj opravdu tak brutálně anarchistický. Třeba jsem přehlédl nějakou důležitou věc, kterou takto koncipovaný číslovací plán zajišťuje a ochraňuje – a teď odmyslím funkci statistickou a funkci ochrany zvláštních akcí Telecomu. Napadá někoho něco, zavádím anarchii do telefonní sítě, přehlédl jsem něco?
