Končí rok 2018, všechny telco konference a časáky se plní prognózami, slogany o IoT a nástupu sítí 5G v roce 2019. Jaká je realita, když ponecháme slogany stranou?
Tak především: nemyslím si, že rok 2019 přinese z 5G něco jiného, než hype. Jasně, budou tu různé testovací sítě, sliby, rozdané kousky mezi novináři atd – a to všechno bude vzbuzovat dojem, že jsem se mýlil.
Mobily s 5G
Jenže reálná situace je jiná. Mnoho operátorů sice již instaluje 5G hardware do základnových stanic, jenže jde jen o hardware, samotný software ještě stále není připravený, natož odladěný. Na polovinu roku 2019 jsou sice ohlášeny první komerčně dostupné terminály podporující 5G, ale uvidíme, až skutečně budou na trhu. Pravděpodobně nikoliv nadarmo Apple odmítl potvrdit 5G v iPhone pro letošní rok a nabízet jej bude až v modelu uvedeném na trh po roce 2020, ačkoliv takový Qualcomm tvrdí, že první 5G telefony budou na trhu počátkem roku 2019. Uvidíme, zřejmě Samsung S10 se Snapdragonem 855, Huawei P20 a Mate 20 – obecně půjde o hi-end telefony a ještě se také uvidí, v jaké kvalitě bude Qualcomm čipy dodávat. A kdy. Aktuálně probíhá mezi ním a Apple přestřelka stran pochybností o kvalitách 5G implementace konkurenta…
T-Mobile USA 5G na 600 MHz
Zajímavé je sledovat vývoj 5G v sítích. Asi nejsilnější zpráva je z konce října, kdy americký T-Mobile prohlásil, že hodlá 5G implementovat ve frekvenčních spektru 600MHz, tedy o dvě patra níže, než kde se nachází milimetrová vlnová pásma 26 a 28 GHz, s nimiž se pro 5G počítá jinde. Rozdíl je podstatný, v pokrytí a tedy rychlosti výstavby. Jedna buňka v pásmu 600 MHz pokryje stovky čtverečních kilometrů, v milimetrovém pásmu pak spíše jednotky. T-Mobile dodává síť Nokia.
To zní skvěle, ale tradičně to má svoje ALE, která T-Mobile v tiskové zprávě „nestihl“ zmínit. Tak především pásmo 600 MHz je silně limitované kapacitou, takže zde T-Mobile nebude schopen nabízet při větším počtu zákazníků extra velké rychlosti 5G v městských oblastech. Ale zase, v kontextu, na šířce přenosového kanálu 20-40 MHz obvyklé v lowbandu je dosažitelná rychlost reálně do 700 Mb/s, což ujde. Jenže to také není přiliš daleko od půlgigabitu, který nabízí 4G síť T-Mobile na Manhattanu. To je ostatně důvod, proč je pásmo 3,5GHz pro 5G tak zajímavé. Plus je tu pár dalších praktických problémů, jako je velikost antén, zejména těch vícesegmentových MIMO pro základnové stanice, které s sebou lowbandy přinášejí. T-Mobile sice bude první, ve skutečnosti to ale pro něj bude spíš základ nové sítě – a taky trocha toho marketingu. To, aby se dostatečně zvýraznilo, že takové AT&T pokryje jen pár měst, zatímco T-Mobile se bude chlubit celonárodním pokrytím …
Čína
Rozhodující události se nyní dějí v Číně. Proč? V Číně se od roku 2015 proinvestovalo přes 24 miliard dolarů do výstavby více jak 350 000 základnových stanic a do roku 2030 to podle čínského ministerstva průmyslu a informatiky má být přes 411 miliard dolarů. Za stejnou dobu se v USA postavila méně jak desetina základnových stanic. Pokud tedy někde 5G potáhne, bude to Čína, která vsází na vysokorychlostní rádiové spojení všude a pro všechny.
Také v IoT připomíná situace v Číně podobnou situaci v USA před pěti lety. Všude rychle vyskakují nové startupy a nové způsoby používání IoT v čínské ekonomice, od sledování pohybu autobusů, sběru dat o spotřebě, až po zabezpečovačky bez centrálního řídícího prvku či sledování pohybu palet zboží. Jenže všechno má desetinásobné rozměry oproti USA, takže ekonomika založená na množství objednávky tu ihned naskakuje a celá věc ihned dává zcela jiný smysl. Běžné jsou zde pilotní testy s desetitisíci, ale spíše statisíci uživateli. O čemž si můžeme nechat zdát nejenom v Česku. No a to je také důvod, proč se všechny zahraniční startupy hrnou do Číny a pokoušejí se zde něco nabídnout, bez ohledu na podmínky typu nutnost založit společnou firmu, předat knohw-how či používat místní cloudy a ne cloudy AWS či Azure. Touto optikou dává euroamerický tlak na zamezení používání technologie Huawei zcela jiný smysl, ona Čína rozhodně není země rovných příležitostí.
Právě v IoT má být hlavní hnací motor dalšího růstu mobilních sítí a opodstatnění existence sítí 5G. Datové spojení, povědomí o poloze, teplotě, zrychlení a dalších drobných parametrech ve světě obsedantně závislém na just-in-time se stává nutností. Datové moduly se začínají skrývat nejenom v automobilech, ale už i koloběžkách, či přepravních paletách. Řada obchodních modelů, ale jak se ukazuje, i modelů civilizačních, začíná být na okamžitém povědomí o stavu milionů zařízení, závyslá – umožňující bezproblémovou intenzifikaci života miriád lidí.
Tak třeba ty koloběžky: pohodit je na ulici a myslet si, že se po nich budou lidé dopravovat, to je typická kravina. Jenže přidejte do nich online modul, elektromotorek a vymazlenou mobilní aplikaci a je to něco jiného. Najednou si online najdete a rezervujete nástroj pro dopravní obsluhu poslední míle. Vylezete z auta, metra a pokračujete pohodlně na koloběžce. Teda všude jinde, než ve městě, kde se taková koloběžka na místní komunikaci záhy rozpadne. Tohle nejsou slepé obchodní cesty, ale naopak moderní směry a přístupy, které bez dostatečně rychlé, vysokokapacitní, málolatentní a máložravé technologie nebudou použitelné. A kam až to může zajít? Po Průmyslu 4.0 tu máme Společnost 5.0, Kreativní společnost, už ne společnost informační (dáme o tom koncpetu řeč někdy příště, nekažte si svátky).
Zatím je lepší závod sledovat, než se ho účastnit. Česko je dávno mimo hlavní technologický proud, s novinkami se tu potkáme se decentním zpožděním. Jenže v závodu o to být první také jako první umírá funkčnost: řada sítí presentovaných jako 5G bude jen přebarvená „čtyřka advanced“, ne všechno bude fungovat. Ostatně, většina standardu se teprve dodělala, běží soutěže o frekvenční příděly a příští rok se ani nezačne usazovat prach z toho všeho hypu a nadšení.
Rok 2019 bude jen přípravou na to, co přijde.
Věnujme ho přemýšlení o tom, co přijde a co by přijít mělo.
