4. Dobudování sítě CesNet a její spuštění, odmítnutí EuroTelu

Jak probíhalo budování sítě CesNet, proč byl odmítnut EuroTel se svojí veřejnou datovou sítí? Rozdělení federace a dopad na akademickou síť, vznik metropolitních sítí.Shrnutí minulosti CesNetu až do jeho spuštění v roce 1993.

Pronájem VDS EuroTelu se nevyplatí


Když se zabýváme detaily volby technického řešení páteřní sítě, bude vhodné zmínit i variantu pronájmu veřejné datové sítě. Provozovatelé veřejné datové sítě v té době byly v Evropě zpravidla v té době ještě monopolní národní operátoři a podmínky pronájmu veřejné datové sítě (VDS) byly vhodné jen pro menší objemy dat. Například ale v Německu byla akademická síť realizována jako privátní podsíť v rámci veřejné datové sítě Datex-P. Deutsche Telekom tehdy považoval toto svoje rozhodnutí za podporu akademické obce a o několik let později se mu tato prozíravá politika mnohonásobně vyplatila na poplatcích z časně nastartovaného německého datového a internetového boomu.

U nás byl držitelem výhradní pětileté licence k provozování veřejné datové sítě EuroTel, česko americká společnost založená v listopadu 1990 jako první společný česko-americký podnik. V průběhu roku 1991, kdy se o akademické síti rozhodovalo, sice ještě veřejná datová síť EuroTelu nestála, ale společnost již v předstihu publikovala svoji cenovou politiku. Na základě stude výhodnosti pronájmu veřejné datové sítě pro akademické uživatele se ovšem ukázalo, že cena by byla významně vyšší, než když dojde k vybudování vlastní páteřní sítě.

Na obhajobu EuroTelu je ale třeba připomenout, že v roce 1991 šlo o společnost se zcela jiným postavením, než má dnes. Tehdy ji čekaly obrovské investice do výstavby mobilní sítě a také velká nejistota, jak tyto investice v postkomunistickém Československu budou splaceny. Zatímco s mobilními telefony NMT a od roku 1996 také GSM EuroTel udělal nejenom štěstí, ale i mnoho peněz, veřejné datové sítě se v roce 1995 zbavil ve prospěch SPT Telecomu. Telecom ji začlenil do své struktury jako divizi NexTel k 1.7. 1995 a vytvořil tak divizi profesionálních služeb sítí. K tomuto datu také vypršel monopol EuroTelu na veřejné datové sítě, jimiž ve své podstatě je i internet.

Finále: z FESNETu je CESNET


Počátkem prosince roku 1991 byl podán návrh na vybudování páteřní sítě FESNET oficiálně na české ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt měl název „Vybudování počítačové sítě vysokých škol připojených do internetu“ a nositelem projektu byl J. Gruntorád a Výpočetní centrum ČVUT.

Projekt aspiroval na grant v rámci Fondu dynamického rozvoje vysokých škol pro rok 1992 a z požadovaných 26 milionů Kč skutečně získal 20 milionů. Tyto peníze na účet dorazily v červnu téhož roku a bylo tedy možno započít s praktickou realizací.

V průběhu roku 1992 se ovšem výrazně změnily některé předpoklady, z nichž projekt sítě FESNET vycházel. Politická snaha o rozbití republiky došla do pokročilého stádia tak, že bylo nutno vážně se zabývat ooddělením realizace české a slovenské části rozpočtu. Původní záměr realizace takové sítě v rámci celého Československa z federálních zdrojů definitivně vzal za své. Na Slovensku si vzala výstavbu sítě za své akademická organizace SANET (Slovak Academic Network), tou dobou již existující. V Čechách obdobná organizace neexistovala a tak se nositelem české části projektu muselo stát akademické pracoviště, konkrétně Výpočetní centrum ČVUT. Obě větve projektu ovšem byly i nadále úzce koordinovány a bylo orzhodnuto o propojení obou částí projektu trasou Brno – Bratislava. Tato linka byla zahrnuta do českého projektu, ovšem vznikla vzájemná dohoda o společném sdílení nákladů na tento projekt.

V druhé polovině roku 1992 již bylo jisto, že písmeno F v názvu FESNET již nebude mít svého dlouhého opodstatnění a tak projekt dostal nové jmého CESNET (Czech Educational and Scientific Network). Toto jméno mu zůstalo dodnes.

Myšlenka propojení CESNETu a SANETu skrze rychlou linku Brno-Bratislava nakonec nebyla nikdy realizována. Namísto ní sloužila jako propojovací linka Praha – Bánská Bystrica o kapacitě 19,2 kbps. Hlavním důvodem byla skutečnost, že v Bánské Bystrici byly k dispozici routery Cisco, takže linka mohle být zprovozněna ihned.

Metropolitní sítě


Původní představa, jak propojit jednotlivá pracoviště ve městech, kde bylo pracovišť více, počítala s tím, že do projektu CESNET budou zahrnuty i jednotlivé metropolitní sítě. Nakonec se ovšem prosadila myšlenka, že tyto metropolitní sítě spojující jednotlivá pracoviště s páteřní sítí, mají být řešena jako samostný projekt. Největším takovým projektem se stala Pražská Akademická Síť PASNET realizovaná Ústavem výpočetní techniky při rektorátu Univerzity Karlovy v Praze – grant na PASNET dosáhl celkové částky 6 milionů Kč. Podobné, byť menší metropolitní sítě, byly realizovány rovněž v Liberci, Ostravě, Olomouci, Plzni a Brně.

Architektura sítě CESNET


Vzhledem k tomu, že síť CESNET představovala z počátku hybnou sílu a později alespoň významný strategický faktor i pro komerční internet, bude vhodné se seznámit s její tehdejši architekturou.

Pro realizaci sítě CESNET byla zvolena hvězdicová topologie sítě. Oproti ringové (prstencové) topologii je levnější na provoz, nabízí ale menší spolehlivost oproti výpadkům vinou přerušeného spojení. Postupem doby byla tato nevýhoda eliminována zavedením záložních linek do vybraných uzlů sítě.

Síť měla dvě centra – v Praze a Brně. Spojení mezi těmito centry obstarával pronajatý datový okruh o rychlosti 64 kbps od společnosti IBM a realizováno bylo službou IBM Managed Network Services. Obdobně byly řešeny i datové okruhy Praha – Liberec, Praha – Plzeň a Brno – Ostrava, zde šlo o digitální metalické okruhy vybavené modemy firmy Nokia a pracující s rychlostí 19,2 kbps.

Okruhy Praha – České Budějovice, Praha – Hradec Králové, Praha – Pardubice a Brno – Olomouc již tvořily analogové linky pronajaté přímo od SPT Telecom. Okruhy byly osazeny modemy CODEX Motorola 3266 Fas a pracovaly s rychlostí 19,2 kbps.

Pro spojení se zahraničním internetem sloužila linka SPT Telecom Praha – Linec o rychlosti 19,2 kbps, od září 1992 byla přeložena na digitální okruh o rychlosti 64 kbps. Ještě později byla tato linka přeložena přímo do Vídně a doplnila ji linka do holandského Amsterodamu.

V březnu 1993 již má síť CESNET uzly v 11 městech, z nichž většina je připojena i záložní linkou. V březnu 1993 je připojen do sítě CESNET Hradec Králové, o měsíc před tím se síť dostala do Liberce, Českých Budějovic, Olomouce, Pardubic a Plzně.

Slavnostní zahájení provozu celé páteřní sítě CESNET se koná 15. června 1993.

Na přelomu let 1994 a 1995 byla celá komunikační infrastruktura CESNETu v podstatě dobudována a těžiště zájmu se přesunulo na další zvyšování přenosových kapacit a zvyšování spolehlivosti. Linky mezi velkými univerzitami o rychlosti 19,2 kbps jsou postupně nahrazovány digitálními spoji o kapacitě 64 kbps a vyšší, zahraniční linky jsou povýšeny na 128 kbps v případě napojení na Vídeň a linka do Amsterodamu je dokonce povýšena na tehdy pohádkových 512 kbps.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 3,00)
Loading...