Souhrn
Za posledních dva tisíce let astronomové zaznamenali přes 3000 případů tajemných světelných jevů na povrchu Měsíce, které zahrnují záblesky, záře nebo paprsky světla. Tyto přechodné lunární jevy (TLP - transient lunar phenomena) mohou trvat od milisekund po hodiny a jejich délka napovídá, co je způsobilo.
Klíčové body
- První zdokumentovaný pozorování pochází z roku 1787, kdy astronom William Herschel zaznamenal několikahodinové světlo jasné jako mlhovina v Orionu
- Přechodné lunární jevy zahrnují zesvětlení, načervenalé nebo fialové skvrny a mlhavá místa
- Záblesky trvající méně než minutu jsou způsobeny dopady meteoritů těžších než 0,2 kilogramu
- Delší jevy mohou být způsobeny uvolňováním plynů z lunárního povrchu nebo elektrostatickými výboji
- Definitivní identifikace dopadových záblesků byla možná až v 90. letech s příchodem vysokorychlostních videokamer
Podrobnosti
Anthony Cook, výzkumný lektor fyziky na univerzitě v Aberystwyth ve Velké Británii, vede databázi těchto jevů, které lidé pozorovali pomocí teleskopů, kamer nebo pouhým okem. Délka trvání konkrétního TLP může naznačit jeho příčinu.
Nejrychlejší záblesky, trvající méně než minutu, jsou podle Masahisy Yanagisawy z University of Electro-Communications v Japonsku způsobeny dopady meteoritů. Když meteorit těžší než 0,2 kilogramu dopadne na lunární povrch, energie nárazu zahřeje horniny natolik, že začnou zářit, dokud nevychladnou. Tyto lunární dopadové záblesky (LIF - lunar impact flashes) byly dlouho pouze teoretizovány, ale teprve v 90. letech 20. století je vědci dokázali definitivně identifikovat díky vysokorychlostním videokamerám určeným pro monitorování Měsíce.
I přes technologický pokrok zůstávala výzva v krátkém trvání záblesků, kdy nebylo možné vyloučit faktory jako elektrický šum v kamerách. Delší světelné jevy, trvající hodiny, mohou mít odlišné příčiny, včetně uvolňování plynů z lunárního povrchu nebo elektrostatických výbojů způsobených interakcí se slunečním větrem.
Proč je to důležité
Studium přechodných lunárních jevů má praktický význam pro budoucí lunární mise a potenciální osídlení Měsíce. Pochopení frekvence a intenzity dopadů meteoritů je klíčové pro návrh ochranných struktur a plánování bezpečnosti astronautů. Zároveň tyto jevy poskytují cenné informace o geologické aktivitě Měsíce a jeho interakci s kosmickým prostředím. Systematické monitorování pomocí moderních technologií umožňuje lépe porozumět dynamice lunárního povrchu a připravit se na dlouhodobou přítomnost člověka na našem přirozeném satelitu.
Zdroj: 📰 Live Science
| 