Souhrn
Šéf OpenAI Sam Altman v rozhovoru pro The Indian Express odmítl tvrzení o vysoké spotřebě vody AI nástroji jako ChatGPT a porovnal energetickou náročnost AI s energií potřebnou pro rozvoj lidské inteligence. Připustil, že spotřeba elektřiny je skutečná výzva, a navrhl přechod na udržitelnější zdroje jako jaderná energie, vítr a solár. Tato obrana vyvolala novou debatu o environmentálním dopadu rychle rostoucího AI sektoru.
Klíčové body
- Altman označil údaje o spotřebě více galonů vody na dotaz ChatGPT za „úplně šílené“ a nereálné.
- Minulý rok uvedl, že ChatGPT spotřebuje 0,000085 galonů vody na dotaz, což je přibližně patnáctina lžičky.
- Spotřeba vody pochází převážně z chladicích systémů datových center, ale firmy přecházejí na recirkulační systémy.
- Tech giganti jako Microsoft, Meta, Google a Amazon slíbili do roku 2030 vrátit více vody, než spotřebují.
- Celková spotřeba vody na chlazení AI dosáhla v roce 2025 23,7 kubických kilometrů, což je nárůst o 38 % oproti roku 2020.
Podrobnosti
Sam Altman, generální ředitel OpenAI – společnosti stojící za ChatGPT a dalšími velkými jazykovými modely (LLM), které generují text, odpovědi a analýzy na základě trénovacích dat – se postavil kritikům, kteří poukazují na rostoucí environmentální zátěž AI. V rozhovoru z 20. února na okraji AI Impact Summit v Dillí popřel údaje, podle nichž ChatGPT spotřebuje na jeden dotaz několik galonů vody. Tyto čísla označil za „falešná“ a bez vazby na realitu. Altman sám loni zmínil číslo 0,000085 galonů na dotaz, což odpovídá zhruba 0,3 mililitru, ale neupřesnil metodiku výpočtu.
Hlavním zdrojem vodní stopy AI jsou výparné chladicí systémy v datových centrech, které zabraňují přehřívání serverů s grafickými procesory (GPU) během intenzivního tréninku modelů nebo inferencí. Altman zdůraznil, že OpenAI a podobné firmy již přímo nespravují tyto procesy a přecházejí na uzavřené recirkulační okruhy, které minimalizují odběr čerstvé vody. Velké technologické společnosti, jako Microsoft (poskytovatel cloudových služeb Azure pro OpenAI), Meta (vývojář Llama modelů), Google (tvůrce Gemini) a Amazon (AWS), se zavázaly k neutrálnímu vodnímu hospodářství do roku 2030, tedy vrátit více vody, než odeberou.
Přesto data ukazují alarmující trendy: Podle lednové zprávy firmy Xylem, která se specializuje na vodní technologie, dosáhla spotřeba vody na chlazení AI v roce 2025 23,7 kubických kilometrů, což představuje 38procentní nárůst oproti roku 2020. Očekává se, že do padesáti let se tato spotřeba ztrojnásobí. Altman přiznal, že spotřeba elektřiny je reálný problém – trénink velkých modelů vyžaduje obrovské množství energie, srovnatelné s roční spotřebou středně velkého města. Porovnal to s lidským mozkem: rozvoj inteligence jednoho člověka spotřebuje během života energie odpovídající tisícům tun uhlí. Navrhl řešení v podobě přechodu na jadernou energii pro stabilní výkon, větrné a solární zdroje pro obnovitelné kapacity.
Proč je to důležité
Tato debata podtrhuje klíčové riziko pro AI průmysl: udržitelnost. Rychlý růst datových center poháněných AI zvyšuje tlak na zdroje, což může vést k regulacím, jako jsou limity na spotřebu vody v suchých oblastech (např. v Arizone nebo Izraeli, kde stojí mnohá centra). Altmanovo porovnání s lidskou inteligencí je zajímavé, ale kritici namítají, že AI škáluje globálně, zatímco lidé ne – jeden mozek versus miliardy dotazů denně. Pokud se nepodaří přejít na efektivnější hardware (např. specializované AI čipy) nebo čistou energii, mohou narůst náklady a zpomalit inovace. Naopak úspěšný přechod by posílil argumenty pro AGI (umělou obecné inteligenci), ukazujíc, že AI je efektivnější než příroda. Pro uživatele to znamená, že budoucnost bezplatných AI služeb závisí na těchto řešeních; pro průmysl to otevíří dveře k investicím do jaderných reaktorů malého rozsahu (SMR), jako plánuje Microsoft s Helionem.
Zdroj: 📰 Observer
