Souhrn
Čínské humanoidní roboty předvedly na galavečeru Jarního festivalu v roce 2026 synchronizovaný tanec, kung fu sekvence a akrobatické saltá. Jedná se o výrazný pokrok oproti roku 2025, kdy roboty na stejné události jen tančily lidové tance a měly potíže s udržením rovnováhy. Tento jevištní výkon demonstruje zlepšení v hardwaru i AI, avšak experti upozorňují, že neodráží schopnosti v reálném prostředí.
Klíčové body
- Roboty zvládly kung fu pohyby, skupinovou choreografii a vzdušné otáčky, což vyžaduje přesnou koordinaci.
- Oproti loňsku došlo k zlepšení v motorech kloubů, bateriových systémech a strukturální pevnosti.
- Čínská výrobní základna a státní podpora umožnily rychlou škálovatelnost.
- AI modely pro řízení robotů jsou nyní responzivnější a přesnější.
- Experti varují, že jevištní triky nejsou důkazem praktičnosti v každodenním nasazení.
Podrobnosti
Galavečer Jarního festivalu, tradiční televizní událost vysílaná pro miliardy diváků, sloužil jako platforma pro prezentaci čínských humanoidních robotů. Tyto stroje, vyvinuté domácími firmami jako Unitree nebo Fourier Intelligence, které se specializují na bipedální robotiku, předvedly složité pohyby. Kung fu sekvence zahrnovaly rychlé údery a bloky s přesností na úrovni lidského bojovníka, zatímco synchronizovaný tanec vyžadoval udržení formace mezi více roboty. Nejvíce technicky náročné byly vzdušné otáčky, které si vyžadují přesné kalibrování senzorů a okamžitou korekci dráhy pohybu.
Tento pokrok přichází pouze rok po fiasku z roku 2025, kdy roboty na stejné události jen prováděly jednoduché kroky lidových tanců a často se chvěly nebo padaly. Tehdejší demonstrace vyvolaly globální skepticismus ohledně zralosti technologie. Nyní čínští inženýři vylepšili hardware: motory kloubů nabízejí vyšší točivý moment a rychlejší odezvu, bateriové systémy zajišťují delší provoz bez přehřívání a karbonové kompozity zvyšují pevnost skeletu při snížení hmotnosti. Na softwarové straně AI modely, pravděpodobně založené na velkých jazykových modelech (LLM) pro predikci pohybu a neuronových sítích pro vizuální navigaci, umožňují responzivitu pod 50 milisekund.
Čína těží z masivní výrobní báze v Shenzhen a Šanghaji, kde se vyrábějí tisíce jednotek ročně, a z vládních investic do projektu “Made in China 2025”. To umožňuje rychlé iterace a testování v reálných továrnách. Například roboty Unitree G1, které byly nedávno upgradovány, dosahují rychlosti běhu 2 m/s a výšky skoku 0,5 m, což je srovnatelné s modely od Boston Dynamics jako Atlas.
Proč je to důležité
Tento vývoj posiluje pozici Číny v globální soutěži o humanoidní roboty, kde dominují firmy jako Tesla s Optimusem nebo Figure AI. Rychlost pokroku signalizuje, že čínské roboty mohou brzy vstoupit do průmyslového nasazení, například v továrnách na montážní linky nebo v logistice pro manipulaci s těžkými objekty. Pro uživatele to znamená potenciálně levnější roboty díky škále výroby – cena G1 klesla pod 20 000 USD. Nicméně kritici, včetně expertů z MIT, zdůrazňují limity: jevištní podmínky jsou kontrolované, bez nepředvídatelných faktorů jako nerovný terén nebo interakce s lidmi. Skutečný průlom přijde až s autonomií v reálném světě, kde čelí výzvám jako generalizace učení (generalization) z tréninkových dat. V širším kontextu to urychluje éru, kdy humanoidní roboti ovlivní pracovní sílu, zejména v zemích s nízkou populací jako Japonsko nebo Evropa.
Zdroj: 📰 Android Headlines
