Souhrn
Čínský ekonom Rory Green z výzkumné firmy TS Lombard varuje, že rychlý technologický postup Číny ohrožuje monopol USA v oblasti umělé inteligence. Čína se dohnala v závodě o AI díky vývoji pokročilých velkých jazykových modelů na domácích čipech a masivním investicím. Podle Greena by za pět až deset let mohl většinu světových systémů pohánět čínský technologický zásobník.
Klíčové body
- Čína rychle stoupá v hodnotovém řetězci nejen v AI, ale i v elektromobilech a dalších technologiích, poprvé v historii jako rozvíjející se ekonomika vede vědu a technologie.
- Pekingský národní fond na AI v hodnotě 60,06 miliardy juanů (8,69 miliardy USD) a iniciativa „AI+“, která integruje umělou inteligenci do ekonomiky, průmyslu a společnosti.
- Podpora od prezidenta Si Ťin-pchinga, který masivně investuje do tech sektorů, kombinovaná s nízkými výrobními náklady a obrovským dodavatelským řetězcem.
- Příklady jako DeepSeek, čínský open-source velký jazykový model, který konkuruje západním alternativám jako Llama.
- Omezení USA na export čipů jako Nvidia GPU nutí Čínu k vývoji vlastních řešení, jako jsou čipy Huawei Ascend.
Podrobnosti
Rory Green, hlavní čínský ekonom a šéf asijského výzkumu v TS Lombard – nezávislé londýnské makroekonomické firmě specializující se na globální trendy –, to řekl v pondělí v pořadu CNBC „Squawk Box Europe“. Podle něj je „čínský technologický šok teprve na začátku“ a Amerika ztrácí svůj „vnímovaný monopol“ v tech a AI. Čína kombinuje dominantní postavení na trhu s náklady typickými pro rozvíjející se trhy, což umožňuje rychlou expanzi.
Čína se zaměřuje na velké jazykové modely (LLM), které slouží k generování textu, kódu, analýze dat a automatizaci úkolů podobně jako GPT nebo Claude. DeepSeek, vyvinutý čínskou firmou, je open-source model dostupný pro vývojáře k dolování a přizpůsobení, což umožňuje tvorbu aplikací od chatbotů po nástroje pro programování. Díky domácím čipům, jako jsou Huawei Ascend série určené pro trénink AI modelů, Čína obchází americká omezení na export high-end GPU od Nvidia. Tyto čipy umožňují trénink modelů s miliardami parametrů přímo v Číně, což snižuje závislost na zahraničních dodavatelích.
Peking v loňském roce tiše spustil národní AI fond a iniciativu „AI+“, která má umělou inteligenci propojit s klíčovými sektory jako výroba, zdravotnictví a doprava. Si Ťin-pching osobně podporuje tyto snahy, což analytikci přirovnávají k „tech bro“ – investorovi do high-tech. Tato podpora urychluje inovace: Čína už vyrobila pokročilé modely srovnatelné se západními, přestože zaostává v některých oblastech jako multimodální zpracování obrazu. Kriticky lze říci, že čínské AI trpí limity dat (cenzura) a ekosystému (méně open-source komunity než v USA), ale objem investic a škálovatelnost dodavatelského řetězce to kompenzují. Například v elektromobilech Čína dominuje díky firmám jako BYD, což ukazuje širší trend.
Proč je to důležité
Tento vývoj mění globální AI ekosystém: USA riskují ztrátu dominance v klíčové technologii, což ovlivní cloudové služby, autonomní systémy a ekonomickou moc. Pro průmysl znamená levnější čínské AI modely větší konkurenci pro OpenAI, Google nebo Anthropic, zejména v rozvíjejících se zemích, kde cena rozhoduje. Geopoliticky posiluje Čínu v „AI zbrojení“, což zvyšuje napětí kolem exportních kontrol a standardů. Pro uživatele to přináší více volbá – levnější AI nástroje –, ale i rizika závislosti na čínském zásobníku, včetně bezpečnostních a datových otázek. Dlouhodobě to urychlí globální adopci AI, ale fragmentuje trh na západní a čínský blok.
Zdroj: 📰 CNBC
