Souhrn
Čínští výzkumníci integrují chování predátorů jako jestřábů, vlků a kojotů do AI systémů pro vojenské drony, aby zlepšili koordinaci rojů bezpilotních autonomních vozidel (UAVs). Tento přístup má umožnit efektivnější swarm útoky, které jsou obtížné bránit konvenčními zbraněmi. Podle zprávy Wall Street Journal z ledna 2026 jde o součást širšího programu Pekingu na dominanci v droneových technologiích.
Klíčové body
- Bio-inspirované AI: Algoritmy napodobují lovecké strategie predátorů pro lepší povědomí a koordinaci mezi drony.
- Swarm útoky: Masové nasazení dronů, testované v konfliktech na Ukrajině a v Gaze.
- Čínská dominance: Výrobní kapacity umožňují levnou a rychlou produkci dronů, včetně komerčních modelů.
- Obranné výzvy: Nutnost nových systémů jako mikrovlnné zbraně nebo lasery.
- Duální využití: Infrastruktura slouží jak vojenským, tak ekonomickým cílům.
Podrobnosti
Článek popisuje, jak globální armády soutěží v AI závodě, kde rychlý pokrok v analýze dat, robotice a velkých jazykových modelech zvyšuje efektivitu autonomních zbraňových systémů. UAVs se ukázaly jako klíčové v probíhajících konfliktech – na Ukrajině i v Gaze slouží jako testovací polygon pro velmoci. Čína investuje do drone technologií a AI operačních systémů, aby revolučně zlepšila škálovatelnost a účinnost těchto zařízení.
Centrem vývoje je koordinace swarm útoků, kdy desítky nebo stovky dronů útočí současně. Takové formace jsou těžko zastavitelné tradičními protiraketovými systémy, což vede k experimentům s mikrovlnnými zbraněmi, které vysílají elektromagnetické impulsy k deaktivaci elektroniky, nebo pokročilými lasery pro přesné zničení cílů. Klíčovým problémem je vytvoření kolektivního povědomí mezi drony – jak je naučit vyhýbat se kolizím, identifikovat hrozby a optimalizovat útoky.
Čínští inženýři řeší to inspirací z přírody. Podle zprávy Wall Street Journal z ledna 2026 analyzují chování jestřábů při lovu, které umožňuje rychlé manévry a detekci kořisti, vlků v smečce pro koordinovaný útok a kojotů pro adaptaci na proměnlivé prostředí. Tyto vzory se převádějí do AI algoritmů, které řídí chování dronů v reálném čase. Čína má výhodu díky své výrobní bázi – ovládá téměř celosvětovou produkci komerčních dronů, což umožňuje rychlé přizpůsobení vojenským potřebám za nižší náklady než u konkurentů jako USA nebo Izrael.
Tento vývoj navazuje na duální infrastrukturu, kde výzkum slouží civilním i vojenským účelům. Například firmy jako DJI, největší světový výrobce dronů, poskytují technologie, které lze upravit pro armádu. Rizika zahrnují etické otázky autonomních zbraní, kde AI rozhoduje o cílech bez lidského zásahu, a potenciál eskalace konfliktů.
Proč je to důležité
Tento přístup posiluje pozici Číny v globální drone revoluci a urychluje vývoj autonomních systémů s průlomovou úrovní koordinace. Pro průmysl znamená to konkurenční tlak na Západ, kde podobné bio-inspirované algoritmy (např. v projektích DARPA) zaostávají. V širším kontextu AI a robotiky to ukazuje efektivitu neuromorfních sítí inspirovaných přírodou oproti čistě datově trénovaným modelům, což může ovlivnit civilní aplikace jako logistické drony nebo autonomní vozidla. Pro uživatele v obraně to znamená nutnost investic do protidronových technologií, zatímco riziko proliferace takových systémů zvyšuje globální bezpečnostní napětí.
Zdroj: 📰 BGR
