Souhrn
Raketa SpaceX Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon úspěšně odstartovala 13. února 2026 z Cape Canaveral Space Force Station na Floridě na misi NASA SpaceX Crew-12. Posádka míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde provede experimenty a technologické demonstrace. Start proběhl v 5:15 ráno východním standardním časem z rampy Space Launch Complex 40.
Klíčové body
- Posádka: NASA astronauti Jessica Meir a Jack Hathaway, ESA astronautka Sophie Adenot, Roscosmos kosmonaut Andrey Fedyaev.
- Dvanáctá rotace posádky v rámci programu Commercial Crew Program NASA.
- Start z Cape Canaveral Space Force Station, Florida, 13. února 2026.
- Cíle mise: experimenty pro prospěch života na Zemi a ve vesmíru, příprava na mise na Měsíc a Mars.
- SpaceX Dragon slouží k transportu posádek a nákladu k ISS od roku 2020.
Podrobnosti
Mise SpaceX Crew-12 představuje další standardní rotaci posádky k Mezinárodní vesmírné stanici v rámci programu Commercial Crew Program, který NASA zahájila pro zajištění pravidelných letů americkými komerčními prostředky po ukončení programu Space Shuttle v roce 2011. SpaceX, firma Elona Muska zaměřená na vývoj raket a kosmických lodí pro opakované použití, dosud provedla 11 podobných misí s posádkou, což ukazuje na zralost systému Falcon 9 a Dragon. Raketa Falcon 9, dvoustupňová nosná raketa s devíti motory Merlin 1D v prvním stupni, umožňuje částečné znovupoužití – první stupeň se po oddělení vrací na Zemi a přistane na autonomní plošině nebo dronové lodi. Kosmická loď Dragon, navržená pro až sedm pasažérů, je vybavena systémem SuperDraco pro nouzové ústupy a autonomním dockováním k ISS pomocí laserového systému.
Posádka se skládá ze zkušené astronautky NASA Jessicy Meir, která má za sebou pobyt na ISS v letech 2019–2020 a specializuje se na fyziologii v mikrogravitaci, nováčka Jacka Hathawaya z NASA, ESA astronautky Sophie Adenot, první francouzské ženy v programu ESA astronautů vybrané v roce 2022 s backgroundem v letectví a inženýrství, a ruského kosmonauta Andreyho Fedyaeva z Roscosmosu, který absolvoval výcvik pro dlouhodobé mise. Po příletu k ISS, očekávaném do několika dní po startu, nahradí současnou posádku a zůstane na stanici několik měsíců. Během mise provedou více než 30 vědeckých experimentů, včetně testů nových materiálů pro vesmírné stavby, studií vlivu mikrogravitace na lidské tělo a demonstrací technologií pro budoucí mise Artemis na Měsíc. Tyto aktivity přispívají k datům pro dlouhodobé pobyt v kosmu, což je klíčové pro plány NASA na udržení přítomnosti na ISS do roku 2030 a následný přechod k lunárním a marťanským misím. SpaceX zároveň pokračuje v optimalizaci operačního modelu, kde se první stupeň Falcon 9 vrací k opětovnému použití, což snižuje náklady na let na méně než 60 milionů dolarů za misi s posádkou oproti stovek milionů u tradičních nosičů.
Proč je to důležité
Tato mise posiluje monopol SpaceX v americkém přístupu k ISS, protože Boeingova alternativa Starliner stále trápí zpoždění a technické problémy, což zvyšuje riziko závislosti na jednom dodavateli. V širším kontextu urychluje komercializaci kosmických letů, kde soukromé firmy jako SpaceX přebírají roli státních agentur, což umožňuje častější mise a nižší ceny. Pro průmysl znamená pokračování dat z experimentů pokrok v oblastech jako telemedicína, materiály pro 3D tisk ve vesmíru a robotika pro autonomní údržbu stanic. Dlouhodobě přispívá k Artemis programu, kde Dragon technologie poslouží jako záloha pro lunární orbitér Gateway. Kriticky lze poznamenat, že i přes rutinní charakter mise zůstává bezpečnost klíčová – Dragon prošel certifikací NASA po sérii testů, ale jakékoli selhání by mohlo způsobit politické a ekonomické otřesy v programu.
Zdroj: 📰 NASA
