Souhrn
Společnost Commonwealth Fusion Systems (CFS), lídr v oblasti fúzní energie, staví svou první demonstrační elektrárnu SPARC nedaleko Bostonu. Nedávno instalovala první z 18 vysoce teplotních supravodivých magnetů ve tvaru písmene D, což je klíčový krok k dosažení plazmatu v roce 2027. CFS spolupracuje se Siemens a Nvidia na integraci umělé inteligence pro optimalizaci provozu a napájení datových center.
Klíčové body
- Instalace prvního supravodivého magnetu v projektu SPARC, který má být dokončen do konce roku 2026.
- Plánovaná první produkce plazmatu v roce 2027, následovaná komerční elektrárnou ARC na počátku 30. let.
- Partnerství se Siemens a Nvidia zaměřené na využití AI pro řízení fúzních reaktorů a napájení AI infrastruktur.
- Podpora od investorů jako Nvidia, Google, Mitsubishi a Bill Gates; CFS vznikla v roce 2018 jako odštěpení z Massachusetts Institute of Technology.
- Magnety schopné vytvořit pole dostatečně silné k zvednutí letadlové lodi.
Podrobnosti
Fúzní energie funguje na principu slučování lehkých atomových jader, jako je deuter a tritium, při extrémních teplotách a tlacích, což uvolňuje obrovské množství energie bez radioaktivního odpadu typického pro jadernou štěpení. CFS používá tokamak – prstencový reaktor, kde plazma je udržována magnetickým polem. Klíčovou inovací jsou vysoce teplotní supravodivé magnety na bázi rare-earth barium copper oxide (REBCO), které pracují při teplotách kolem -250 °C a umožňují silnější magnetická pole než u starších technologií.
Projekt SPARC, umístěný mimo Boston, má demonstrovat nettokovou produkci energie – tedy více energie vyrobené než spotřebované. První magnet byl instalován nedávno a celkem jich bude 18, každý s délkou přes 10 metrů. Tyto magnety generují pole až 20 tesla, což je v desetinásobku silnější než u současných reaktorů jako ITER. Podle CEO Boba Mumgaarda jsou natolik silné, že by teoreticky zvedly letadlovou loď z vody. SPARC by měl být hotový do konce 2026 a vyprodukovat první plazmu v roce 2027.
Pokud SPARC uspěje, následuje komerční elektrárna ARC nedaleko Richmondu ve Virginii, která má připojena k síti na počátku 30. let. ARC by měla generovat 400 MW, což postačí pro napájení stovek tisíc domácností. Partnerství se Siemens, který dodává technologie pro průmyslovou automatizaci, a Nvidia, specialistem na grafické procesory a AI, se zaměřuje na použití umělé inteligence pro simulace plazmatu, prediktivní údržbu a optimalizaci provozu. Na konferenci CES 2026 v Las Vegas to zdůraznil CEO Siemens Roland Busch, jenž poukázal na potřebu gigawatů energie pro AI továrny a datová centra. CFS má navíc výhodu včasného založení v roce 2018 a největšího financování v sektoru, včetně podpory od Googlu, Mitsubishi a Billa Gatese.
Proč je to důležité
Tento pokrok představuje přechod fúzní energie z laboratoře k reálnému hardwaru, což řeší dlouholetou kritiku, že fúze je „vždy 30 let daleko“. Na rozdíl od solární nebo větrné energie fúze nabízí stabilní výkon bez závislosti na počasí a bez rizik štěpení. Pro průmysl to znamená nezávislost na dovozu paliv a podporu růstu AI, kde datová centra spotřebovávají stále více energie – například trénink velkých jazykových modelů vyžaduje stovky MW. Pokud ARC nastartuje v 30. letech, může urychlit dekarbonizaci a snížit ceny elektřiny. Nicméně jako expert upozorňuji, že i přes hardware pokrok zůstávají výzvy v udržení stabilní plazmy a škálování, což historie projektů jako JET ukazuje jako obtížné. CFS však vede díky komerčnímu zaměření oproti státním iniciativám.
Zdroj: 📰 Fortune
