Souhrn
Čínské ministerstvo obchodu zahájilo předběžné prověřování akvizice AI startupu Manus společností Meta, která proběhla minulý měsíc za odhadovanou hodnotu 2 až 3 miliardy dolarů. Úřady posuzují, zda přesun klíčových zaměstnanců a technologií Manus z Číny do Singapuru a následný prodej Meta vyžadoval exportní licenci podle čínského práva. Toto prověřování je v rané fázi a nemusí vést k formálnímu vyšetřování, ale může ovlivnit dokončení transakce.
Klíčové body
- Akvizice Manus, singapurského AI startupu specializujícího se na autonomní AI agenty, proběhla za 2–3 miliardy USD.
- Manus se proslavil vydáním tzv. general AI agentu, který autonomně rozhoduje a provádí úkoly s minimálním vstupem uživatele.
- Čínské úřady kontrolují exportní povolení pro technologii a personál přesunuté do Singapuru.
- Prověřování je předběžné; v extrémním případě by mohlo vést k nucenému zrušení dohody.
- Meta ani Manus nekomentovaly zprávu Financial Times.
Podrobnosti
Čínské ministerstvo obchodu začalo posuzovat, zda akvizice Meta startupu Manus porušila národní předpisy o kontrole exportu pokročilých technologií. Manus, původně spojený s čínskými vývojáři, přesunul své klíčové zaměstnance a technologii do Singapuru, odkud následoval prodej americkému technologickému gigantovi Meta. Tento krok vyvolal otázky, protože Čína od roku 2020 zpřísnila exportní kontroly na citlivé technologie, včetně AI modelů schopných autonomního chování, kvůli obavám z národní bezpečnosti a technologické nadřazenosti.
Manus se stal známým na začátku letošního roku, kdy na platformě X (dříve Twitter) zveřejnil svůj general AI agent. Tento systém, na rozdíl od konverzačních modelů jako ChatGPT nebo čínský DeepSeek, nevyžaduje rozsáhlé pokyny od uživatele. Místo toho autonomně analyzuje úkoly, rozhoduje o dalších krocích a je provádí – například plánování cest, automatizace pracovních procesů nebo řízení složitých sekvencí v digitálním prostředí. Takové agenty představují krok směrem k AGI (umělé obecné inteligenci), i když kritici poukazují, že tvrzení o ‘prvním na světě’ je spíše marketingové, protože podobné prototypy existují v laboratořích OpenAI nebo Google DeepMind.
Meta, která investuje do vlastních AI modelů jako Llama (otevřený LLM pro generování textu, kódu a analýzu dat), pravděpodobně vidí v Manus příležitost posílit své portfolio autonomních agentů. Integrace by umožnila Metě konkurovat v oblastech jako automatizace v sociálních sítích, personalizovaný obsah nebo enterprise řešení. Nicméně geopolitické riziko roste: Čína již v minulosti blokovala podobné transakce, například při prodeji čipových technologií do USA. Reuters potvrdil, že hodnota dohody odpovídá 2–3 miliardám USD, což ji řadí mezi největší akvizice v AI sektoru letošního roku.
Proč je to důležité
Toto prověřování podtrhuje eskalující geopolitické napětí v AI ekosystému, kde Čína brání odlivu talentů a technologií do Západu. Pro Meta představuje riziko zpoždění nebo zrušení akvizice, což by oslabilo její pozici v závodě o autonomní AI agenty oproti konkurentům jako OpenAI nebo Google. Širší dopady zahrnují zpřísnění globálních exportních kontrol, což komplikuje cross-border fúze v tech sektoru a zvyšuje náklady na due diligence. Pro průmysl to znamená větší nejistotu při akvizicích čínských AI firem, potenciálně zpomalující inovace v AGI. V kontextu současného AI boomu, kde agenty slibují revoluci v automatizaci, může tento případ ovlivnit investiční strategie gigantů a posílit trend lokalizace vývoje.
Zdroj: 📰 The Times of India
