Souhrn
Kvantové počítačství se prosazuje jako nové investiční téma následující po explozivním růstu umělé inteligence. Zájem o tuto technologii narůstá mezi profesionály v oboru i mezi soukromými investory, kteří se účastní seminářů zaměřených na její potenciál. Článek zdůrazňuje přechod od AI k kvantovým systémům jako k dalšímu trendu na trhu.
Klíčové body
- Rostoucí investiční zájem o kvantové počítače po úspěchu AI akcií jako Nvidia.
- Semináře pro retailové investory, kde se diskutuje o praktických aplikacích a rizicích.
- Klíčové firmy: IBM s platformou Qiskit pro vývoj kvantových algoritmů, Google s procesorem Sycamore a startupy jako IonQ.
- Potenciál pro AI: kvantové systémy by mohly urychlit trénink velkých jazykových modelů.
- Aktuální limity: technologie je v éře NISQ (hlučné středně velké kvantové počítače) bez plného quantum advantage.
Podrobnosti
Kvantové počítačství funguje na principu qubitů, které díky superpozici a provázanosti umožňují souběžné zpracování obrovského množství variant úloh, na rozdíl od klasických bitů v běžných počítačích. To slibuje výrazné zrychlení v oblastech jako simulace molekul pro vývoj léků, optimalizace logistických řetězců nebo faktorizace velkých čísel pro kryptografii. Například algoritmus Shor by mohl ohrozit současné šifrovací standardy RSA, což nutí firmy jako NIST vyvíjet postkvantovou kryptografii.
Po boomu umělé inteligence, kde akcie firem jako Nvidia vzrostly o tisíce procent díky poptávce po GPU pro trénink modelů GPT nebo Llama, se investoři obracejí k kvantovým technologiím. Firmy jako IBM nabízejí cloudovou platformu IBM Quantum, kde vývojáři testují algoritmy na skutečných zařízeních s desítkami až stovkami qubitů – naposledy IBM oznámilo systém s 433 qubity. Google v roce 2019 prohlásilo quantum supremacy s procesorem Sycamore, který údajně vyřešil úlohu za 200 sekund, což by klasickému superpočítači trvalo 10 000 let, i když tento claim byl kritizován pro omezený kontext. Startupy jako IonQ, obchodovaný na NYSE, nebo Rigetti dosahují tržní kapitalizace v miliardách dolarů díky fundingům přes 100 milionů USD od investorů jako SoftBank.
Rostoucí zájem mezi retailovými investory je vidět na seminářích, kde se vysvětlují ETF zaměřené na quantum computing, jako Defiance Quantum ETF (QTUM), který agreguje akcie desítek firem. Tyto semináře často spojují kvantové počítačství s AI, protože kvantové systémy by mohly simulovat neuronové sítě efektivněji nebo řešit optimalizační problémy v tréninku LLM. Nicméně realita je opatrnější: současné systémy trpí vysokou chybovostí (error rates kolem 1 %), což vyžaduje error correction kódování, které aktuálně potřebuje tisíce fyzických qubitů na jeden logický. Odborníci jako Scott Aaronson odhadují, že fault-tolerantní kvantové počítače jsou vzdálené 10–20 let.
Proč je to důležité
Tento trend signalizuje posun investičních toků od AI hardware k infrastruktuře budoucnosti, což může ovlivnit alokace miliard dolarů do výzkumu. Pro průmysl znamená potenciál revoluce v farmacii (rychlejší objev léků), financích (reálný časové portfolio optimalizace) a logistice, kde klasické metody selhávají. V kontextu AI by kvantové akcelerátory umožnily škálovat modely za limity současných GPU klastrů. Pro investory však představuje riziko předčasného hype – akcie kvantových firem kolísají podobně jako kryptoměny, bez zaručených krátkodobých výnosů. Dlouhodobě to posiluje ekosystém, kde AI a quantum computing budou konvergovat, jako v projektech od Microsoftu s Azure Quantum.
Zdroj: 📰 Newsonjapan.com
