Souhrn
Startupy zabývající se jadernou fúzí získaly dohromady 7,1 miliardy dolarů, převážná část těchto investic směřuje do omezeného počtu společností. Klíčovým hráčem je Commonwealth Fusion Systems, které získalo téměř 3 miliardy dolarů a staví první elektrárnu typu Sparc. Pokroky v počítačových čipech, umělé inteligenci a vysokoteplotních supravodičích urychlily vývoj, přesto komerční provoz zůstává vzdálený.
Klíčové body
- Celkové investice do fúzních startupů dosahují 7,1 miliardy dolarů, s dominancí několika firem.
- Commonwealth Fusion Systems (CFS) získalo přes 2,9 miliardy dolarů, včetně poslední rundy 863 milionů v srpnu.
- Pokroky: výkonnější čipy, AI pro simulace a vysokoteplotní supravodiče pro reaktory.
- Úspěch DOE v roce 2022: kontrolovaná fúzní reakce s netto výkonem (scientific breakeven).
- CFS staví Sparc, první elektrárnu schopnou komerční výroby energie.
Podrobnosti
Jaderná fúze, proces napájející Slunce, slibuje téměř neomezenou čistou energii na Zemi tím, že spojuje lehké jádra vodíku do hélia s uvolněním energie. Dlouho považovaná za věčně vzdálenou, se technologie stává realitou díky soukromým investicím. Od roku 2022, kdy laboratoř ministerstva energetiky USA (DOE) dosáhla scientific breakeven – reakce vyprodukovaly více energie, než bylo spotřebováno lasery na palivovém pelechu – se soukromý sektor rozjíždí. Tento milník potvrdil platnost základní fyziky, i když komerční breakeven, kde celá zařízení vyrobí více než spotřebuje, vyžaduje další desetiletí vývoje.
Tři klíčové pokroky pohánějí průmysl: výkonnější počítačové čipy umožňují složitější simulace plazmatu v reaktorech; AI zlepšuje návrhy a řízení reakcí; vysokoteplotní supravodiče snižují velikost magnetů nutných k udržení plazmy. Commonwealth Fusion Systems (CFS), odštěpené od MIT, vede s téměř třetinou všech investic. V srpnu uzavřelo rundu Series B2 za 863 milionů dolarů, čímž celkem dosáhlo blízko 3 miliard. Před čtyřmi lety získalo 1,8 miliardy v Series B, což ho katapultovalo do čela. CFS nyní v Massachusetts staví Sparc, první reaktor schopný netto výroby energie pomocí tokamaku s vysokoteplotními supravodiči. Sparc má demonstrovat komerční provoz v polovině tohoto desetiletí, následovaný větší elektrárnou Arc pro síťovou energii.
Další startupy jako TAE Technologies nebo Helion Energy získaly stovky milionů, ale CFS dominuje. Tyto firmy cílí na komerční elektrárny, které by mohly narušit trhy fosilních paliv a obnovitelných zdrojů v hodnotě bilionů dolarů. Nicméně kritici upozorňují na rizika: vysoké náklady, technické výzvy s udržením stabilní plazmy a nejistotu časových rámců. Soukromé investice urychlují vývoj oproti státním projektům jako ITER, který trvá desetiletí.
Proč je to důležité
Investice do fúze signalizují posun od skeptismu k optimismu v energetickém sektoru. Úspěch by znamenal nezávislost na fosilních palivech, nulové emise a stabilní zdroj energie oproti proměnlivým solárním nebo větrným elektrárnám. Pro průmysl to otevírá trhy v hodnotě bilionů, ovlivňující automobilový, výrobní a datový sektor. Nicméně, bez průlomu v materiálech a škálování zůstává fúze spekulativní, s rizikem, že investice se vrátí až za 20 let. V kontextu AI a čipů, které fúzi pohánějí, posiluje to synergie mezi technologiemi, kde AI simuluje scénáře nemožné pro klasické počítače.
Zdroj: 🚀 TechCrunch
