Souhrn
Nová studie publikovaná v časopise Nature Biomedical Engineering popisuje minimálně invazivní metodu implantace vysoce výkonného rozhraní mozek-počítač (BCI) od společnosti Precision Neuroscience. Celý chirurgický postup, včetně řezu kůže, endoskopicky řízeného umístění pole a fixace, trvá méně než 20 minut. Technologie byla testována u více než 50 pacientů a slibuje zlepšení kvality života pro osoby s neurologickými poruchami.
Klíčové body
- Chirurgický postup trvá méně než 20 minut a zahrnuje mikrosklený řez lebky s endoskopickým vedením.
- Implantát umožňuje ovládání externích zařízení, jako jsou invalidní vozíky, robotické protézy nebo komunikační systémy.
- Společnost Precision Neuroscience implantovala zařízení u přes 50 pacientů.
- Hlavní autor studie je Benjamin Rapoport, neurochirurg a zakladatel firmy, dříve zaměstnanec Neuralinku.
- Technologie cílí na pacienty s ALS, Parkinsonovou chorobou, sklerózou multiplex nebo poraněními míchy.
Podrobnosti
Studie vedená Benjaminem Rapoportem, MD, PhD, z Precision Neuroscience demonstruje, jak lze BCI implantovat rychle a bezpečně prostřednictvím postupu nazvaného cranial micro-slit insertion. Tento přístup minimalizuje rizika spojená s tradičními otevřenými operacemi lebky, jako jsou infekce nebo delší rekonvalescence. Proces začíná malým řezem kůže, následuje endoskopicky řízené vložení flexibilního pole elektrod přímo na povrch mozku a zakončuje fixací polohy. Celá operace probíhá ambulantně a pacient může být propuštěn krátce po ní.
Precision Neuroscience, založená v roce 2021 Rapoportem, Michaelem Magerem a dalšími bývalými zaměstnanci Neuralinku, se specializuje na vývoj tenkých, flexibilních BCI zařízení. Na rozdíl od tuhých implantátů Neuralinku, které vyžadují hlubší invazi, toto řešení pokrývá větší plochu kortikálního povrchu bez poškození tkáně. Rapoport, jeden z původních osmi zakladatelů Neuralinku v roce 2016, opustil firmu po dvou letech a nyní působí jako hlavní vědecký pracovník Precision Neuroscience.
BCI technologie slouží k čtení elektrických signálů z mozku a jejich převodu na příkazy pro externí zařízení. Pacienti s amyotrofní laterální sklerózou (ALS), dětskou mozkovou obrnou, epilepsií, Parkinsonovou chorobou, sklerózou multiplex, locked-in syndromem, poraněními míchy, traumatickými poraněními mozku, paraplegií nebo tetraplegií tak mohou ovládat invalidní vozíky, robotické končetiny, exoskeletů, syntetizovanou řeč, e-maily, textové zprávy, počítače nebo dokonce elektronické hry. Studie potvrzuje vysoký výkon zařízení, s přesností detekce signálů srovnatelnou s invazivnějšími systémy, ale s nižším rizikovým profilem. Dosud bylo zařízení implantováno u více než 50 pacientů, což poskytuje reálná data o dlouhodobé bezpečnosti a funkčnosti.
Proč je to důležité
Tento postup představuje krok vpřed v neurotechnologiích, protože snižuje bariéry pro širší klinické nasazení BCI. Tradiční implantace vyžadují specializované neurochirurgy a dlouhodobou hospitalizaci, což omezuje dostupnost na experimentální úrovni. Minimálně invazivní metoda umožňuje rychlejší schválení regulačními orgány jako FDA a potenciálně nižší náklady, což by mohlo urychlit adopci u stovek tisíc pacientů s těžkými neurologickými postiženími.
V širším kontextu soutěže mezi firmami jako Neuralink, Synchron nebo Blackrock Neurotech posiluje pozici Precision Neuroscience. Zatímco Neuralink zaměřuje na vysokou hustotu elektrod s hlubší invazí, toto řešení upřednostňuje povrchové mapování s menším rizikem útlumu signálů v čase. Dlouhodobě by to mohlo vést k hybridním systémům kombinujícím BCI s AI pro lepší dekódování záměrů, což by rozšířilo aplikace na rehabilitaci a neuroprotetiku. Nicméně zůstávají výzvy v oblasti dlouhodobé stability implantátů a etických otázek soukromí neuronálních dat.
Zdroj: 📰 Psychology Today
